Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

16 TB je strop pro SSD, ne však technologický, ale dle zájmu společností

14.3.2019, Jan Vítek, aktualita
16 TB je strop pro SSD, ne však technologický, ale dle zájmu společností
Kdybychom neuvažovali v souvislostech, dalo by se prostě tvrdit, že zvyšování kapacity úložných zařízení bude vždy žádoucí. Možná ne pro běžné uživatele, ale pro firmy provozující datová centra určitě. Je tomu ale skutečně tak?
Seagate a WD se už se svými pevnými disky pomalu chystají pokořit hranici 20 TB a 16TB disky už jsou prakticky tu. Moderní SSD mohou mít také svých 16 TB, ale i více, protože v případě těchto úložných zařízení nikoho neomezuje technologie tak, jako výrobce pevných disků. Tím chci říci, že paměti NAND Flash jsou malé a když jimi nacpeme zařízení formátu 2,5" nebo snad dokonce 3,5", můžeme dosáhnout kapacity snadno překonávající možnosti pevných disků. 
 
 
Nicméně je o vysokokapacitní SSD vůbec zájem? Redaktor Anandtechu sondoval mezi firmami na konferenci Data Centre World a byl překvapen, když zjistil, že poptávka po modelech s kapacitou přes 16 TB bude nejspíše velice slabá.
 
Nemluvil přitom s lidmi, kteří jednoduše nemají zájem o vysokokapacitní úložiště. Důvod je jiný, oni nemají zájem o vysokokapacitní disky, a to jednoduše z pohledu managementu rizika ztráty dat. Prostě pokud disk selže, data z něj mohou být ztracena a čím větší je, tím více dat to bude. Samozřejmě ale nebereme v úvahu samotné riziko ztráty dat, máme tu přeci zálohování. A právě o to jde. 
 
Velká úložiště dnes už obvykle využívají alespoň dvě úrovně pro ukládání dat - nearline či warm a cold. "Studená" data mohou být uložena na pomalejších discích pro archivaci, které mohou sloužit také jako hlavní úložiště, kde najdeme vše. "Horká" a často používaná data se pak ukládají na SSD či prostě rychlejší úložiště, které také může tvořit cache pro často využívaná data. A pak jde prostě o to, že když selže nějaké úložné zařízení a je vyměněno, celé úložiště se z této havárie musí zotavit, čili obnovit pole a zákonitě platí, že čím větší kapacita byla ztracena, tím déle to bude trvat. Pokud pak tato obnova zasahuje do celkového provozu a ovlivňuje připravenost serveru vykonávat potřebné úlohy, je logické se snažit o to, aby trvala co nejkratší dobu. 
 
Dle Anandtechu je právě kapacita 16 TB oním bodem zlomu: "nikdo nechce ztratit 16 TB dat najednou, bez ohledu na to, jak často se k nim přistupuje nebo jak dobře má úložné pole zařízenou ochranu před selháním hardwaru". SSD s kapacitou přes 16 TB přitom už na trhu figurují, ale využívány jsou především tam, kde výhoda vysoké kapacity jednotlivých zařízení vyváží rizika plynoucí z možnosti jejich selhání. Neprodává se jich tak zrovna moc. 
 
Situace se ale bude přirozeně měnit, a to i v závislosti na výkonu SSD. Ostatně právě proto existuje jen malý zájem o 8TB a větší SSD pro rozhraní SATA, protože se nikomu nechce čekat na to, až se obnoví pole na tak velké kapacitě při reálné propustnosti kolem 500 MB/s. 
 
Zdroj: Anandtech