20 let historie ATi v kostce

23.8.2005, Zdeněk Kabát, článek

V dnešním článku bych se rád ve stručnosti ohlédl za dvacetiletou historií kanadské společnosti ATi Technologies, která v sobotu oslavila své dvacáté narozeniny. Od roku 1985 urazila opravdu velký kus cesty - přes rodiny Mach, Rage až po Radeony, které se staly jeden čas nejvýkonnějšími grafikami na trhu. A navrch jsem připravil pár zajímavostí.

Kapitoly článku:

Na začátku roku 2000 pohltilo ATi společnost ArtX, která byla doposud vývojářem grafických řešení pro hi-endová PC i spotřební elektroniku. Ovšem v dubnu přišel krok ještě razantnější - ATi představilo zbrusu nový grafický čip RADEON (jádro R100), který byl první kartou ohrožující nVidii v její pole position. Z oněch "super" vlastností bych jmenoval alespoň podporu DDR pamětí (128-bit sběrnice), technologii HyperZ, plně hardwarovou T&L jednotku a podporu Dot3 a EMBM (typy bump mappingu). Čip byl vyráběn 180nm procesem u TSMC s 30 miliony tranzistory, obsahoval 2 pixel pipeline se třemi TMU na každé (každá zvládla 2 textury) a byl určen pro AGP 4x. Kromě Quaka III porážel konkurenční GeForce2 GTS velmi často, a tak ani výkon nebyl problémem… Jen ty ovladače.

Na R100 byl postaven také All-In-Wonder Radeon, který pokračoval ve skvělé tradici multimediálních akcelerátorů ATi. O půl roku později, tedy ve čtvrtém kvartále 2000, vypustila společnost ještě odlehčenou verzi nazvanou RV100, která byla základem grafické karty Radeon VE (později přejmenován na Radeon 7000). Rozdílem byla 64-bitová paměťová sběrnice a absence T&L jednotky, což bylo na výkonu samozřejmě znát. Frekvence jádra a pamětí byla navýšena ze 148MHz na 183MHz.

ATi také představilo svůj Mobility Radeon, kterým si vylepšila pozici na trhu s integrovanou grafikou. Také Mobility Radeon postrádal T&L jednotku a navíc mu chyběla jedna pixel pipeline.

Následující rok byl pro ATi ještě úspěšnější. Za pomoci některých technologií od ArtX se dostal v srpnu na trh vpravdě podařený čip R200, který se stal základem Radeonu 8500. Se 60 miliony tranzistory stmelenými 0,15mikronovým procesem se postaral o to, aby byla překonána GeForce3. Radeon 8500 obsahoval poprvé crossbar řadič paměti (2x64-bit) a díky DDR pamětem byl celý subsystém velmi výkonný. R200 plně vyhovoval standardu DirectX 8.1 - obsahoval dva vertex shadery s podporou VS1.1 a čtyři pixel pipeline s podporou PS1.4. Novinkou byla také podpora SuperSampling FSAA až se 4 vzorky (1 per pipe). Základní verze Radeonu 8500 pracovala na 250MHz.

Tento čip byl zásahem do černého a poradil si výkonnostně s GeForce3 velmi dobře. Bohužel pro ATi ale nVidia velmi rychle zaútočila zpět a řada GeForce4 Ti poslala Radeon 8500 do šedého průměru. Ani odlehčený čip RV200 se později nijak výrazněji neprosadil, už jen kvůli nepodpoře Pixel a Vertex shaderů. Skutečná revoluce ale měla teprve přijít.

V roce 2001 byla dále odhalena profesionální verze R200 s názvem FireGL 8800 (později i FireGL 8700 a Mobility FireGL 7800) a mobilní varianta pojmenovaná Mobility Radeon 7500. Nechybělo ani multimediální řešení All-In-Wonder Radeon 8500DV. Radeon VE se začal prodávat jako Radeon 7000 a 7200 (říjen).

Doslova přelomovým rokem pro ATi byl rok 2002, kdy dokončila firma vývoj asi nejlepšího grafického čipu, který kdy z kanadských laboratoří vyšel. Jednalo se o R300, nebo-li Radeon 9700 Pro. Společně s ovladači Catalyst, které odstranily mnoho neduhů předchozích verzí, se stal tento čip jedničkou na trhu a kvůli fiasku nVidie v podání čipu GeForce FX 5800 Ultra neměl konkurenci. Popisovat výhody tohoto grafického ďábla nemá příliš smysl, snad jen zdůrazním, že se vedl o 50-150% lépe než v té době konkurenční GeForce4 Ti4600 a později překonával i předraženou a nedostupnou GeForce FX.

S Radeonem 9700Pro byla mimo jiné představena plná podpora DirectX 9.0a s Shader Modelem 2.0 a podporou 96-bitových výpočtů v pipeline (FP24). Pokročily i technologie jako HyperZ, SmoothVision (nově až 6x sparce sample MultiSampling FSAA) či Truform.

Poměrně úspěšným se stal i Radeon 9000 Pro, založený na jádře RV250, který byl již od vývoje určen pro low-end. Tomu odpovídal i jediný vertex shader a čtyři pixel pipelines a také absence lepšího vyhlazování než 4x OGSS. Ostatně výkon Radeonu 9000 by lepší anti-aliasing ani nevyužil. Na překonání konkurenčních GeForce4 MX samozřejmě stačil, už jen kvůli zastaralé architektuře těchto karet.

Velmi zajímavým řešením se také ukázala osekaná R300 prodávaná jako Radeon 9500, který se stal velmi oblíbený díky možnosti odemčení pipelines. Radeon 8500 byl osvěžen a začal se prodávat jako Radeon 9100.

Pozn.: Další historii ATi projedu jen ve stručnosti, protože bude v paměti většiny z vás uchovaná. Pokud byste chtěli vědět více, Svět Hardware má již tuto etapu velmi dobře pokrytou teoretickými články i recenzemi.