3D tisk v Brně: barvy, design i titanové kolo
6.10.2014, Jan Vítek, článek
Na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byly k vidění novinky a aktuální technologie v 3D tisku, zajímavosti a probírala se i jeho budoucnost. V tomto článku se pokusíme vypíchnout vše zajímavé, co bylo možné vidět a slyšet.
Kapitoly článku:
Exponáty MCAE
Nad předváděnými 3D tiskárnami a dalšími stroji jednoznačně, alespoň co se týče počtu, převažovaly exponáty. Mohli jsme se podívat na řadu modelů, jež demonstrovaly dnešní možnosti 3D tisku a pak tu bylo i několik specialitek, ale na to se podíváme v poslední kapitole.
Společnost MCAE vystavovala řadu různých exponátů vyrobených pomocí 3D tiskáren a mezi nimi byly i umělecké předměty, na nichž se velmi dobře demonstrují možnosti dnešního 3D tisku.
Objevily se i exponáty, které zaujaly také svými rozměry, přičemž bylo jasné, že nemohly být vyrobeny z jednoho kusu. Nicméně výroba více navazujících kusů, které se následně spojí, není žádný problém. Model Zrcadlení byl vyroben pomocí tiskárny Fortus 400 MC, která dokáže pracovat s 11 různými materiály a tloušťka jedné vrstvy může být 0,127 mm.
3D tiskárny si dokáží poradit také s organickými objekty, jako byl třeba model Cell II se strukturou mozku. Vyroben byl pomocí tiskárny Stratasys Fortus 250 MC, která tiskne pomocí materiálu ABSplus-P430 a dokáže tvořit vrstvy tenké až 0,178 mm.
Mořskou houbu zase připomínal model Cell I vyrobený pomocí stejné tiskárny - Fortus 250 MC od společnosti Stratasys.
Kulatý výřez krasového útvaru pak připomínal model Sféra s bohatou a nepravidelnou vnitřní strukturou.
Další předměty už měly pramálo společného s uměním.
Ovšem, jak jsme ukázali už v 1. kapitole, některé vytištěné objekty mají daleko k dokonalosti, což se opět ukazuje na příkladu motorového bloku.
Podívejme se raději na něco zajímavějšího, a to je třeba tisk pomocí dvou různých materiálů, jehož asi nejlepším příkladem byla tato malinká ruka. Kosti byly vytvořeny pomocí tvrdšího černého materiálu a tkáně zase pomocí měkčího průsvitného materiálu. Asi není třeba říkat, že podobné modely by se mohly dobře využít při výuce budoucích lékařů.
Další model demonstroval, co dnes dokáží 3D tiskárny schopné poskytnout barevný výstup.
A objevil se i exponát, který s trochou nadsázky představoval už v podstatě hotový produkt s praktickým využitím. Šlo o ping-pongovou pálku složenou z tvrdého světlného plastu a měkkého černého materiálu podobného gumě.
Podobně působila i tato cyklistická helma vyrobená z různobarevných plastů, ale ta měla pochopitelně k reálnému využití daleko, neboť byla velmi těžká. I zde jde ale především o to, že si pomocí 3D tiskárny můžeme velmi snadno vytvořit složitý model výsledného produktu a ten pak prezentovat potenciálnímu zákazníku či zadavateli výroby. Výhodou má být šetření času i financí.