NEvím, jestli si myslíte, že jsou inženýři úplní idioti a vby jste chytřejší. Ale kdyby to bylo tak snadné, jsou podobných elektrorybníků plné stráně. A vida, nejsou. Proč? Inu, jednak proto, že technické požadavky jsou ­"trošku­" přísnější, než si myslíte a dvak proto, že se ­"elektrárna­" s výkonem 1 nebo 2 MW prostě ani omylem nezaplatí. A míst, kam narvete alespoň 10 MW­/40 MWh už zas tolik není. A míst, kde vám to úřady dovolí a kam vůbec vede poblíž vhodné vedení, je minimum.

Já myslím, že se zaplatí i takový menší elektrorybníky. To jste trefil hezký název, ten se mě líbí :­-­) Dřív tady jelo jednoduše a levně vše na uhlí, teď se to hodně mění, obnovitelný zdroje potřebují akumulace, proud se zdražuje, jako nejen teď kvůli nějaké krizi a válce, ale celkově, že se ruší ty uhelný elektrárny a časem je snaha zrušit i plynový, který umí rychlý výkyvy, takže se časem zaplatí i mnohem menší akumulátory než dlouhé stráně. Co třeba jen ty vyjetý baterie, jsou snad zdarma? Je cena takových jednotek srovnatelná s velkou přečerpávací elektrárnou? Myslím, že ne. Co třeba jak se vyplatí malý elektrárničky na potoku? Dnes prakticky nejsou, ale dřív jich bylo hodně. V době kdy lidi doma svítili jednou slabou žárovkou v jedny velký místnosti aby to neměli drahý, tak se tam všichni museli sejít když chtěli večer něco dělat. Nechci to úplně srovnávat, tak drahý proud nemáme, ale jen si dovolím tvrdit že ty malé zdroje nebo akumulátory se vyplatí. Co když se dnes staví akumulátory gravitační s jeřábama a další nápady, kde cena je mnohokrát dražší než klasický přečerpávačky. Co třeba už před např deseti lety, kdy nějaký domácí kutil začal v rakouských alpách vyrábět miniaturní turbínky na potoky pro domácí použití? Se mu smáli, že se to v té pidi velikosti nemůže vyplatit, jenže ta většina se spletla a lidi to od něj začali kupovat a má to úspěch. Tradiční názory a zkušenosti selhávaj. Co třeba malé plynové kogeneračky stovky kW, takový složitý a drahý stroj, kupa věcí kolem, běhá to jen několik málo hodin za den ve špičkách a stejně se vyplatí, já vím, není to akumulátor, ale jde o elektroenergetiku v malém výkonu. No my se navzájem nepřesvědčíme a ani to není potřeba. Tak jen otázku, vy jste inženýr v jakém oboru? Předpokládám podle zprávy že v nějakém asi jo. Pokud jde o první otázku, nevidím podmínku že když mám takový názor, že ti inženýři jsou hloupější než já. Pokud jde o el. vedení, tak těm malým zdrojům stačí většinou kratší vedení na místo, kde jde připojit do sítě.

Jeřáby spouštějící závaží se nedělají na vyplacení, ale na oškubání. Blbečků. Bohužel, jelikož mají ­"zelení­" dobře vedené PR, odskáčeme si to všichni. Tipoval bych, tak 10 let do kolapsu, než se zjistí, že ty jejich nesmysly nefungují a začne se řešit skutečný zdorj energie. Ale do té doby je chudák spotřebitel lovnou zvěří k oškubání.

U jeřábů jsem ani nepochopil jak se trefí s posazením závaží, když se bude houpat ve větru, když na závažích jsou v rozích jen malé úchyty.
U těch zdrojů máme různý kategorie podle různých vlastností. Které myslíte těmi skutečnými zdroji energie?

Skutečným zdrojem mám na mysli elektrárnu. nikoliv pesudoeko šidítko.

Tak jasný, každý zdroj je elektrárna, když to není jen akumulátor jako přečerpávačka, ale mě zajímalo jaké zdroje, teda jaké elektrárny.

Jádro, voda, místně se dá v malém množství využít geotermální teplo. V nouzi ­(tedy NEŽ se dostaví dost reaktorů­) tak uhlí. A tím to končí. Solár a větrník je nespolehlivý nesmysl, leda ohrožující přenosovou síť, a různé bioplynky a podobně jsou leda využitím odpadu, aby nešel metan volně do atmosféry. Z energetického hlediska nepodstatné.

PS: Ovšem jedno solárnímu panelu přiznám. je výborný na pokrytí spotřeby vlastní klimatizace. Výhradně vlastní... Na vlastní střeše panel­(y­), v baráku klima. Protože pak naopak síť sbtabilizuje, vyrovná spotřebu klimatizace. ­(Když je tma, nemusíte, nebo jen minimálně chladit. Vyjde slunce, rozjede se klima, rozjede se panel...)

Solární a větrný elektrárny nejde ve větším množství používat samostatně, ale jdou použít v kombinaci s akumulací, takže kdyby se stavěli, musí se stavět současně ty akumulátory, takže nesmysl nejsou, v nějakým větším množství jdou s těmi akumulátory použít, ty samozřejmě jsou potřeba různý od těch vyjetých baterií až po velký přečerpávačky a z části jdou přizpůsobit i obyčejný přehradní vodní elektrárny jako akumulátor, nemůžou běhat stylem jako dlouhé stráně, ale zase maj tu akumulaci mnohem větší. Nechci tím říct, že můžem přejít jen na solární a větrný, ale že jde nějaká další akumulace zařídit a tak podíl těch větrných a solárních jde zvýšit. Jinak souhlasím že je nutný rychle budovat jaderný, nebo teda podle mě rychle.

Nesmysl jsou. součet nákladů ­"elektrárny­", měničů, baterií a podobně je větší, než co to vydá za svou životnost energie. A krom toho, možná to někde odpovídá místní spotřebě, takže to mohou použít. Ale my jsme v ČR a tady produkce absolutně nesedí. V době, kdy je potřeba nejvíc to dává nejméně.

Zalezi na cene, zivotnosti technologie. Baterie ­- 7 let, menic mizerny 10 let, kvalitni chlazeny 20 let, panel 25let do 80% puvodniho vykonu ­(coz muze znamenat klidne 50 let provozu, byt se snizujicicm se vykonem­). Ale kdyz se to porovnava s cenou energie, tak je potreba pocitat s budouci cenou energie za tuto dobu provozu.

Kazdopadne diky kratke zivotnosti baterii to moc eko neni ­(zase, zalezi na jejich recyklovatelnosti­). Tady to dovydojeni baterek z aut neni zas tak spatne vyuziti pred jejich smrti ­(kdyby byly recyklovatelne na 99.9%, tak je lepsi je recyklovat rovnou­).

Jeste k te klimatizaci ktera jede ze solaru ­- klimacky dosahuji co vim nejvetsi ucinnosti, kdyz jedou naplno, tedy musi mit tak vykonny zdroj energie, aby se nemusely skrtit.
Kdyz prijde mrak, tak solarni panely prestanou davat dost ­(zase ­- zalezi na poctu panelu, vykonu­) a bude to brat ze site. Caste vypinani ­(i soft­) nesvedci kompresoru. Takze na zhave bezmracne letni dny super, na jaro a podzim to zacne trochu kulhat. Ze zkusenosti s instalaci tepelneho cerpadla v jednom objektu muzu rict, ze aby to se solarnimi panely melo smysl, tak by prave bylo potreba komunikovat tepelnemu cerpadlu stavy kdy ma spinat ­(a to ne zas tak moc casto­) nejakou chytrejsi elektronikou pomoci vstupnich svorek externiho termostatu, nebo digitalne po nejake sbernici, chladit i do zasoby pres poledne.

Vzpominam na nekoho bud zde nebo jinde jak psal ze natrel strechu na bilo a bylo po letnim problemu s vedry. Jestli to neni jednodussi reseni...

Aha. Tak pokud není solár dobrý ani na tu klimošku, tak je naprosto k ničemu.

No, ja bych ho nezatracoval, i kdyz to ma nahnute ;­-­)

Co vidim z tech provoznich dat tak mi vychazi, ze aby to melo smysl ­(lokalne! Kdyz to nefunguje lokalne, nebude globalne­) tak je potreba narazove spotreby ­(velke oproti vykonu solaru­) casovat aby se maximalne vystridaly a co nejvice vyuzily lokalni produkci, ktera je nestala. Muze to znamenat, ze na trhu jeste nejsou zarizeni, ktera jdou rozumne regulovat.

Muj top­-ten prusvihovych spotrebicu:
- klimacka, tepelne cerpadlo. Musi bezet na max pro maximalni ucinnost. Odber tech mensich na 1 fazi je tak 1.5kW, tepelny vykon kolem 4.5kW. Regulovatelne mizerne ON­/OFF a to jeste ne moc casto ­(niceni kompresoru pri rozbehu­).
- pracka. Bezi dlouho, ale kdyby brala teplou vodu z bojleru, tak nepotrebuje 2kW ale jen 300­-700W na motor
- mycka. Dtto pracka ­- stacila by ji predehrata voda. 2kW
- bojler. 1.5­-3kW. Nejmene prusvihova vec, staci mit jen spravnou regulaci, da se vypinat­/zapinat do aleluja. Ale musi mit ne moc vychytralou elektroniku.
- rychlovarna konvice. 2­-3kW V zasade nevidim duvod, proc by nemoh jeji prikon byt riditelny plynule.
- elektromobil. Prusvih ­- nejmensi normalizovany vykon dobijeni je 3A, na druhou stranu pri 1f dobijeni je to jen 700W max, mozna mene pri nizsim uciniku.

Z techto zarizeni se da udelat nejaky soubeh chytrym prerozdelovacem vykonu, ale musi to umoznovat spotrebice. Coz znamena signalizaci, nebo uplne hloupe spotrebice, kterym nevadi kdyz je ridici jednotka zapina­/vypina, typicky bojler, hloupa rychlovarka. Uz ne pracka nebo mycka. Elektromobil to dokaze pomoci signalizac dobijecky po krocich cca 700W.

Bud se spotrebice o energii dokazi podelit, nebo je potreba pouzit baterii, pripadne virtualni baterii ­(coz neni baterie, ale smlouva o vzajemnem dodavani energie, aby se statisticky rozlozila potreba narazoveho vykonu­).

50% spotreby bude tepla voda v nezimnich mesicich. Cili nejvetsi akumulator je velky bojler. U chlazeni je akumulatorem energie velka lednicha ci mrazici box, musi vydrzet den namrazeny. U klimatizace tedy vychazi, ze musi co nejvice vychlazovat prave v dobe kdy je nevic energie pres den.

Pozadavky spotrebicu na lokalni solarni enegii se daji lepe splnit s vyraznym prepanelovanim instalace. S bojlerem plnym teple vody by se dalo kouzlit s narazovou spotrebou i pracky a mycky.

Jenom to proste potrebuje byt vsechno navrzene tak, aby to spolupracovalo a ne aby se na tom napakovali urednici s kulatym razitkem. Spravne uzemnene, kabely tazene aby z nich nebyla antena ktera pri bource odpraskne menic s panely i pri vzdalenem blesku. Pak to da dlouhodobe smysl. Jo a strechu nabilo, jinak se to vsechno dela uplne zbytecne.

A není výrazně levnější, snadnější, účinnější atd atd prostě nevymýšlet nová úložiště a nové spotřebiče na využití nestabilních a neskutečně neefektivních zdrojů, ale postavit několik normálních elektráren? Například ČR je země s hodně průmyslem a velkou spotřebou. Přesto by kompletní spotřebu elektřiny řešila pouhá desítka gigawattových reaktorů. 15 by pokrylo i elektromobilitu, 20 i veškeré topení. Spotřeba pár tun uranu ročně, máme ho minimálně pár tisíc tun...

Co jsem cetl argumenty proti, tak jednim z nich byla dostupnost vody na chlazeni a dalsi zavislost na zpracovani uranu v zahranici. Ale nezkoumal jsem ta tvrzeni do hloubky, treba jsou licha.

Ano, tento model by mohl z CR udelat takovou mensi Francii co se tyce energetiky. Ale i s temi pripadnymi problemy kterym Francie ted celi. Otazka je ale cena, kterou by to stalo a pak i regulace prodejni ceny, kdyz se v podstate cena vytvari na zahranicni burze. Cili kdo to zaplati, kdo z toho pro sebe odkloni penize a kolik budou platit koncovi spotrebitele, ergo jak bude vznikat cena pro ne. Technicke otazky jsou pak spise kdo ma know­-how to postavit a na kom budeme zavisli. Nejlevnejsi by bylo postavit to sami a maximum dostupne technologie ­(rizeni apod­) mit vlastni. Jenze to uz neumime.

Odpoved na otazku by tedy asi byla ano, bylo by to levnejsi ­- presna cisla ale neznam.

Jenom pro upresneni ­- CR je nyni zeme s hodne zahranicnim prumyslem ktery tu neco vyrabi. Ty velke podniky, ktere zustaly v lokalnim drzeni by clovek asi uz spocital i na prstech. Toliko postesknuti nad tim, kde to vsechno skoncilo...

A­) Konkrétní číslo: Temelín vyrábí elektřinu za korunu deset za kwh. Takže i se zdražením staveb a všho by to byla koruna padesát, ale spíš ani to ne.
B­) know how.. Ono jde spíš o potřebu ho na někoho hodit. Know how totiž máme. MY sami. Nejenže máme od Temelína plány, ale většina technologie se dělala tady. A lidi co ví co dělají máme. Československo bylo třetí zemí na světě co vyvinula vlastní funkční reaktor. Pravda, mělo to chyby, ale byl schopný papat přírodní uran, tak jak se vytěží. Asi nemusím říkat, že by to chtělo místo keců tohle dotáhnout a jednak se obsloužit sami a dvak to začít exportovat.


A ano, s tím koncem bohužel souhlas. D9ky papatunel Klausovi jsme se dostali do situace, kdy tu čechům skoro nic nepatří, což je ovšem dost nutné řešit.

k bodu B, s cimz souvisi i ta vyroba ­- preci jen jsme o x desitek let dal a slysel jsem argument, ze uz to tady nikdo neumi a odbornici z danych let jsou v duchodu. A ty firmy ­(myslim velke­) uz jak jsem psal take nefunguji, nic velkeho nevyrabeji.

Naskocit zpet do vlastni vyroby a budovani a nasledny prodej by porad bylo IMO nejlevnejsi, jenze to by musela byt vule a financovani. Sikovnych lidi je tu dost, museli by se vyskolit ­(cimz by padl prvni argument ­- jen to chce trochu casu a vule zaplatit ty kteri meli to know­-how­) a to druhe ­- vyrobni firmy ­- by se musely znovu postavit. Mensi bloky si dokazu predstavit ze dokazou mensi firmy, ale nejake velke obrobky ­- na to je potreba velke masiny.

Jen osobni zkusenost pro dokresleni ­- potreboval jsem vytocit neco z nerezove trubky + vicka. Je tu v Praze jedina firma ktera zustala, ktera to v dane velikosti dela. Na vlastni soustruh nebo frezu nemam, tyto stroje vazi 2­-4 tuny a to se bavime o rozmerech do 70cm obrobku.

Ono by to proste slo, jenom by se muselo chtit. A bez vyberovych rizeni na kazdou prirubu, ktera se tim outsourcuje do buhvijakych zemi Reichu. Jenze to se s politiky s volebnim obdobim 4 roky a vazbami na ruzne kamarady a firmy tezko dela.

s wrahem se nehádejte, on je někdy trochu hluchý k faktům a lidi co mají odlišný názor nálepkuje..Nevidí nebo nechce vidět, že vodní energie má z obnovitelných zdrojů jak nevyšší procentuální zastoupení, tak nejvyšší účinnost.

Moment, ale já nikde nepopídám fakt, že voda je fajn. Jenže ona má tamový DROBNÝ nedostatek. Kde se vyplatilo postavit přehradu, tam už ­(minimálně v ČR­) obvykle stojí. A směšné zdroje po pír kilowattech jsou jednak v přepočtu na vyrobenou elektřinu příšerně drahé a dvak to nevytrhnou.

Chápu, myslíte to dobře ­(bez ironie, je fakt vidět, že máte přehled a vyznáte se­). Ale jako člověk přející si lepší svět nerad slyším, že to stojí tolik a nevyplatí se to, nezaplatí se to.
Tak buďto budeme vše počítat peníze ­(a ty se pak někde hromadí, co si budem povídat­), nebo si to zařídíme tak, abychom si planetu pošetřili a zachovali ji i pro další generace. Nic víc, nic míň v tom nehledám.

Já teď na zahradě bojuju s vodním kolem, snažil jsem se tam udělat převod, ale zaneslo se mi to nějakou řasou, není to jednoduché :D

Jako ono je fajn peníze nepočítat, ale je potřeba z něčeho žít. A tím nemyslím jen to, že elektřinu musíme zaplatit, ale v první řadě na ní musíme vydělat. Pokud se zrealizují zelené šíloplány, tak bude trvale cena elektřiny nad 20 kaček za kwh a skončí nejen veškerý průmysl ­(coby zcela nekonkurenceschopný­) ale i doprava, školství, zdravotnictví... ­(a ono i to potravinářství­) Přežívající lidičkové budou moci leda vběhnout do zbytků lesů co ještě nesežral krůovec a loupat si smůlu na llouče. ­(svíčky též nebudou k míní, to je průmyslový výrobek)

Chápu tu averzi vůči ­"zelenosti­", ale to není chyba ekologického smýšlení. Ta špatnost pochází z faktu, že se ta ­"zelenost­" zneužila a ohnula aby posloužila pár jedincům, používají se zelená hesla a ideologii ale ve špatném kontextu.
To co píšete by se možná opravdu stalo, ale díky špatně nastavenému systému, kdy se peníze stejně hromadí u určitých jedinců a ostatní, co se na chodu systému také podílí, jsou nespravedlivě podhodnoceni. Díky centrálním řešením a velkým nadnárodním korporacím si třeba v Liberci kupuju chleba, který sem byl dovežen z centrály v Praze a podobné obludnosti. Dokud se systém nezeštíhlí a nepřestaneme lpět na majetku, jsou například vodní díla nerealizovatelná, protože na tom zase chce někdo vydělat.
Nevím jak to změnit, ale takhle to prostě cítím. Bohatí si raději koupí Lamborghini, než aby se finančně podíleli na něčem, co je prospěšné pro všechny, netáhneme za jeden provaz a každý hledáme osobní důležitost. Ikdyž existují výjimky, ale ten kdo si něco vybudoval většinou neoplývá přehnaným soucitem a empatií, protože právě nedostatek těchto vlastností mu pomohl si vybudovat to, co má.

Díky. konečně někdo pochopil, co mám na mysli. Mě samozřejmě nevadí myšlenka, být šetrný vůči životnímu prostředí, nezněčišťovat, šetřit atd. le štve mě právě ta zneužitá okázalá ­"zemlenost­" která je jen svodem na peníze a zástěrkou, pod kterou se schovají další prasárny vůči planetě. A pokud jste potkal více mých poznámek, tak ano, kritizuji totéž co vy. Akorát nikoliv slovy, že vám vadí Pražský chléb v Liberci, ale mě vadí například Polský výfuk vezený přes Prahu do Bratioslavy... Nikoliv značkový, který dělá někde nějaká centrální továrna pro celý kontinent, ale druhovýroba, patrně svářená v nějaké garáži. Nebo, když se obálky s reklamou pro ČR vezly z Prahy za Košice, kde je místní ­(tedy ani ne místní, ale spíš Ukrajinské brigádnice­) naplnily a celé ty tuny jely zpátky... ­(oboje není bohužel výmysl, ale co jsem konkrétně viděl. Kámoš dělal v autodopravě... Z toho, co jsem tam viděl bych řekl, že půlka byla defakto naprosto zbytečné ­"zboží­" co by nikomu nechybělo, kdyby vůbec neexistovalo ­(viz ta otravná reklama­) a minimálně půlka ostatního by se dala vyrobit na místě a ne vozit přes půl kontinentu. A podobně.

Bohuzel cely soucasny ekonomicky system je zalozeny na plytvani. Tim, ze mame ruzne cenove hladiny tu a jinde umoznuje, aby se neco, co se nevyplati zde, outsourcovalo jinam. Za cenu spalovani paliv.

Zabranit tomu znamena zavest regulace a hned jsme u ruznych kvot a zakazu. Treba kvoty na produkci a vyvoz potravin v EU jsou toho prikladem. Ale kdyby nebyly, tak rozlozi produkcni schopnosti jednotlivych slabych statu.

No a nejvetsi ranu tomu dal prechod Ciny na kapitalismus, coz shodilo cenovou uroven vsude na svete tak, ze se lokalne neda prodat neco mistniho drazsiho. Cili do doby, nez se kapitalismus rozsiri vsude, vsechno znici a vsude bude stejna cenova uroven nam tento model kapitalismu neda uspory v lokalni vyrobe. Kdyz bude cena uspor pri vyrobe v jine zemi ­(miste­) vetsi, nez cena dopravy, tak uz se to vyplati. Nebo kdyz monopol dokaze vyrabet levneji o cenu teto dopravy nez mistni maloprodukce, tak ji take znici. Coz uz se take stalo v mnoha odvetvich. Jedeme v Evrope setrvacnosti, a ten vyzkum ktery tu mame slouzi prodejnim zajmum jinych statu. Evropsky zivotni standard se neda udrzet pri importovanych cenach cinskeho delnika pracujiciho 6x12 az 7x18 bez prav.

Mechanismus, ktery toto kompenzuje je uvaleni cel na vyrobky, ale ta rezie u malych polozek je neumerna ­- vyplnujete 8 papiru jen kdyz jste prijemcem balicku za 4 EUR z zemi mimo Reich. A pritom najezdite tolik kilometru na celnici, ze to priste vzdate. U exporteru ze Spojeneho kralovstvi to bylo asi 25 papiru ­- za kazdou zasilku. Tak prestali posilat vyrobky do EU ­- povetsinou se to uz nevyplati. Coz sice splnilo ten ucel vytvorit cenovou barieru pro obchod ­(ochrana trhu­), ale zase to zvetsilo trzni vyhodu vetsich zahranicnich prodejcu, kteri zvladaji tuto rezii pomerove lepe.

Nejvetsi kontejnerova lod sveta ma misto na 22900 kontejneru plne delky. To je uspora. V Cesku mame nemeckou cenovou uroven, ale platy asi 1­/4 az 1­/3. A bez vyhlidky na dorovnani, jak nam slibovali sibri v devadesatkach. Kapitalismus v praxi. Akorat ze za to muzeme podekovat nasim tunelmajstrum a privatizaci, ktera nikdy nemohla splnit deklarovane cile.

Takže naše civilizace funguje špatně, ale dá se to nějak zlepšit?

ASI budeme zatraceně ryachle muset. V první řadě pochopit, že planetu nepředěláme. Bu´ď se změně přizpůsobíme, nebo se přidáme k té minimálně půlce druhů co vychcípe.

Já myslel jestli nemáte nějaký názor, co by se jak mělo změnit v ekonomice, aby ekonomika nekazila tolik ekologii.

¨To už jsem psal snad 100x. V první řadě velmi důsledné zákjony, po prvním děcku používat gumu. V druhé řadě vše co jde vyrábět na místě. Ve třetí řadě zakázat nesmysl v podobě ­"obnovételných zdrojů­" a stavět reaktory. Zakázat dovoz nesmyslného ­"zboží­" co skonřčí v popelnici po prvním použití, nebo často i před, jelikož to k ničemu použít nelze. A asi tak 50 dalších bodů.

Ja bych muj osobni list zacal zbavenim se insolventniho ekonomickeho systemu, ktery je zalozen na dluhu. Dle vypoctu a odhadu ruznych nezavislych ekonomu to zvysuje cenu vseho tak 2x, je to insolventni a stat nema k dispozici prostredky, kterymi by mohl zaplacnout prusvihy v rozpoctu. Muzete argumentovat ze ma, ale pujcit si od soukromeho sektoru ci zahranicnich veritelu penize, ktere pouzije k zalatani prusvihu a zase to bude jeste vic insolventni nepovazuji za reseni. Kdyby se odstranil tento system, tak by se vyresilo tak 95% svetovych problemu ­(to nejsou moje slova­).

No a pak prijdou na radu ty dalsi mensi reseni. Energetika, potravinarstvi, doprava, zdravotnictvi, skolstvi... na vsech ­(protoze na nich stavi ta ekonomika ktera pak produkuje krome nutnych veci i blbosti­) stavime. Bez nich neni fungujici zaklad ekonomiky.

Energetika je na prvnim miste. Je ovsem zavisla na ekonomice, protoze musi byt nejak financovana. Takze na druhem. Na nultem miste je ekologie v te forme starani se o Zemi, ne ve forme protlacovane zfetovanymi zelenymi mozky.

To vyrabeni lokalnich vyrobku bych take rad, ale jak jsem psal, pokud se nekde podari neco produkovat ve velkem tak levne, ze to ma usporu i pres tranzitni naklady, tak je to z hlediska energii mozna uspora. Paradox. Treba ty cinske kacenky ­(ktere spadly s kontejnerem do more z lodi­) a pak plavaly vsude. Staci vyrobit jednu formu a pak to z ni sekat jak cvicky. V lokalnim pripade by se musely vyrabet formy ve vsech cilovych destinacich ­(na tlakove liti je ta forma z bloku zeleza­) a mit tedy vsude naklady na vyrobu tech forem, dopravu bloku zeleza z cizi zeme, odfrezovany odpad, atd. Proste kdyby se to secetlo, tak s dostatecne levnou ­(na spotrebu paliva­) mezistatni dopravou se dokonce mozna usetri na fosilnich palivech i s tou cestou pres pul sveta. A to to nijak neobhajuju, jen se snazim si predstvait, jestli ta lokalni nahrada nekterych dilu je vlastne globalni uspora. Mozna je tento styl uvazovani ­(vyrabet lokalne­) dan tim, ze byvale Ceskoslovensko byvalo 7me v poradi prumyslovych statu, komunisti to tady porad udrzeli a tak stale premyslime, ze si dokazeme dost veci vyrobit.

Jenze uz nejsme schopni. A nemame odbytiste. A pro lokalni spotrebu se nektere veci proste uz nevyplati delat. Ale sluzby bychom outsourcovat nemeli. Presto i zde se vyplati firmam outsourcovat call centra za hranice, protoze Indove maji 10x mensi energetickou spotrebu.

Jestli mate recept na to co s tim, tak sem s nim :­-)

Tak zhruba bych s tím vším asi souhlasil. První odstavce mě připomínaj nějaký popisy fungování ekonomiky postavené na zlatu nebo bitcoinu, teda na něčem čeho je omezené množství narozdíl od inflačních peněz.
Taky vidím smysl v lokální výrobě ale je pravda, že některý věci se vyplatí posílat daleko snad i ekologicky, jinak je to hrozný kolik nafty sežere třeba banán v evropě, protože lidi jich sežerou dost. Celkově je to složitější, ale nejhorší je asi dovoz těžkých potravin, jako třeba vody lidi vypijí hodně a je blbost tahat ty minerálky už jen přes půl česka, jednu tam druhou zpět, proti tomu mobil z jižní koreje je pohoda, např 400 g jednou za 4 roky.
Možná může být zajímavý příklad např slavný elektromobil Tesla, že se nevyrábí jen v americe, ale i v číně a německu, takže celkem lokální výroba té samé věci různě po světě.

Copak banán, ten je sice ekoprasárna, ale alespoňj opodstatněná tím, že v Evropě prostě neroste. Ale totální zvrhlost je kalifornský pomerančový koncentrát na džusy dováženýá do Evropy. Když přitom pomeranče pěstuje Španělsko, Řesko, Turecko... ­(V tom Španělsku jsem si osobně trhal ze stromů a byly vynikající i přes upozornění, že vlastně ještě nejsou pořádně zralé...­) Takže konkrétní příklad: MY opravdu nepotřebujeme platit za to, že v Kalifornii farmář použije levnou práci Mexických ilegálů a pak to pošle do Evropy. Když už, tak a´t prachy shrábne Španělský farmář, kterému to oškubou ilegálové z Maroka. Ušetří se 10000 km doprava... ­(A TŘEBA by se mohlo výměnou za prachy, co si tu jejich lidi vydělají požadovat, aby zvýšili počet hlídek a chytali plaváčky.)

Souhlasím, to je teda brutální příklad.

Ano, takovych prikladu najdeme dost. Pridam jeste jeden pohled ­- byt u nej neni skoro zadna spotreba ropy na tranzit. Nemusime platit zahranicnim firmam za to, ze nam prodavaji remaky Evropskych filmu natocene v zahranicnich megatovarnach. Jestli vas napadl Hollywood, tak jste na to kapli.

Timto prikladem chci take poukazat na to, ze kupujeme know­-how a produkty dusevniho vlastnictvi, ktere jsme vyvinuli ci vymysleli lokalne a prodava nam je cizi kapital. A jeste se hada o to, kolik procent z naseho trhu muze obsadit. Viz ochrana lokalnich vyrobcu filmu diky omezeni vysilaciho casu zahranicni produkce. Dalsi je vyvoj technologii v Evrope ci zakladni vyzkum, ktery se ale nepromitne do vyslednych produktu na trhu a prijem z dani do statni pokladny. Spalime megatuny energie abychom to vymysleli a pak nam to prodaji ze zahranici s pomoci megatun paliv na dopravu sem.

On ten ekonomicky liberalismus ­(ctete jinak ­- niceni ochrannych barier­) prosazovany silnymi hraci JEN kdyz se jim to hodi casem znici ty staty a produkcni schopnosti statu slabych. Kdyz se jim to potom vrati jako bumerang, tak si ty silne vymysli ruzne lzi, aby se vylhali z vlastnich pravidel ktere na sebe nechteji aplikovat. Priklad ­- pote, co Cinani zacali byt vepredu v 5G technologiich, si americani vymysleli, ze cinske vyrobky od technologickych firem jsou nebezpecim pro narodni bezpecnost a dali cinske firmy na black list. Jednu z tech pochybnych kampani proti nim jsme videli, v pripade udajneho zabugovani motherboardu Supermicro. Ucel sveti prostredky. Netvrdim, ze cinani nebuguji hardware ­- v zasade se snazi dostat na pozici hlavniho smiraka, ale ukazuje to, jak se vyrabi kampane ktere ospravedlnuji netrzni chovani, tedy ochranarstvi.

Zpet k Ceskoslovensku, meli jsme si precist pred otevrenim se svetu aspon zakladni prirucky kapitalismu, ale ehmm.. komunisti je zdiskreditovali. Tak jsme se nechali namotat. Jo a uverili jsme sibrum, kteri pracovali v statnich vyzkumnych ustavech na ekonomiku, kteri najednou otocili.

A jeste k tomu neinflacnimu fungovani ekonomiky. Podivejte se na cenovou uroven Spojenych statu, resp. inflaci. Trena zde
https:­/­/www.officialdata.org­/us­/inflation­/1700?amount=50
Zalezi proste, jak se reguluje mnozstvi penez v ekonomice. Ruzne systemy maji ruzne vysledky ­- statni kapitalismus CSSR ­(ano, povazuji byvalou CSSR za zemi se statnim kapitalismem, politiku neberu v uvahu­) dokazal regulovat mnozstvi penez tak, ze byla mala inflace. Na druhem konci spektra stoji prave zeme, ktere daly carte blanche bankam ­(ci kartelum bank­) na vyrobu penez. Jak to pak dopada muzete videt prave na tom grafu inflace. Horsi je, ze jakmile se stat zbavi vyroby penez a prijme dluhove otroctvi, tak uz neni suverenni.

Zajimave je sledovat treba fenomen monetizace dluhu
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Debt_monetization
Kdyz uz se ten predluzeny system zacina rozsypavat, tak se teprve pak sahne k monetizaci dluhu, tedy k primemu financovani statu pujcenim si u vlastni centralni banky. Toto bylo puvodnim zakonem o CNB dokonce zakazano, v poslednich letech po novelizacich jsem tam toto uz nevidel.

Muj osobni nazor je, ze jakmile se stat vzda prava vyrabet nove penize ­(tedy prava na dan z jiz vydanych penez­), tak prestava byt statem. Protoze podle nekterych definic je stat utvar, ktery... krome jineho vyrabi vlastni penize. A az prijmeme Euro, tak svuj ­(zbytek­) statu rozpustime. I kdyz, vlastne jsme to uz udelali, predanim prava vyrabet penize CNB a jejim bankam.

Zajimave cteni je i historie bankovnictvi v USA
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/History_of_central_banking_in_the­_United_States

A jeste zajimavejsi majetkova struktura bank pusobicich v Cesku
https:­/­/www.penize.cz­/osobni­-ucty­/429689­-kdo­-vlastni­-banky­-v­-cesku­-a­-ktere­-jsou­-ceske­-prehled­-majitelu

U desek Supermicro je nesmírně podezřelý už sám zdroj zprávy. Méduim pro investory. Tedy přesněji: PR médium, ovlivňující ceny akcií. Nikoliv odborný zdroj od techniky, nebo třeba rozvědky. A je DOST významné, že po zveřejnění zprávy o ­"odposlechu­" probralo xy odborníků desky Supermicro pod lupou. A překvapivě nenašli odchylku od schámatu. Ostatně, podobné je to i s Huawei. Po obvinění, že odposlouchává pro Čínskou vládu dostalo kolik set IT odborníků zdrojové kódy systému. A totéž: Zcela svorně nahlásili, že tam žádná taková funkce není. A přitom je velmi zajímavé, že zprávy o ­"odposlechu­" vydal stát, který jako jediný na světě tuto praktiku skutečně prokázaně pužívá. A k tomu dodám jen fakt, že v případě kombinace telefonů a koncových BTS Huawei amíci toto globální šmírování užít NEMOHOU. ­(Což pochopitelně neznamená, že nemohou šmírovat konkrétní telefon, ale takové cílené zavirování, nebo přistavení dodávky s mobilní BTS a odchycení klíčů metodou man in middle je dost pracné.

A obvinění Kasperského je další třešničkou na dortu. Napřed K detekovali červíky NSA jako virus ­(a právem, jelikož to viry jsou­), pak odmítli tuto detekci zrušit a tvářit se, že tam viry nejsou... Pak byli obviněni ze špionáže, načež dostalo xy programátorů zdrojáky... A jaké překvapení, i tady potvrdili, že tam žádná šmírovací funkce není.

To, co píšete , už jsme tady měli. Kromě té porodnosti, tehdy to bylo naopak. A bylo to za bolševika. A jak se ukázalo, vedlo to leda tak k úpadku.

Že se ty malý vodní zdroje nevyplatí a že dohromady málo vyrobí, s tím nesouhlasím. Díky větším spádům na potokách a bez nutnosti stavět přehradu, stačí potrubí, se to vyplatí a dohromady je v tom hodně energie.

Dohromady, kdyby se využily do mrtě ­(a patrně by to tém pádem vymlátilo ryby­) tak to dá možná jako jedna přehrada. A spíš ani to ne.

A nebo víc.
Pokud jde o ryby, těm víc vadí současný přehrady, proto je ruší ve Francii, protože to rybám přehrazuje dálnici z moře a kazí vodu z říční na přehradní. Ryby se přírodně dostali z moře po řekách kam až to šlo, přes větší splávky už se nedostali. V těch potokách jsou často jen díky lidem, že je tam vysadili. Ty malý elektrárny by samozřejmě někde rybám zhoršili podmínky, někde ne a někde ty ryby ani nejsou, kam je člověk nad splav nevysadil, nebo jde o kopcovitý potok, který pro ně není. Někde se to u přehrad řeší schodama pro ryby. Kde je odbočka do náhonu, tak se to řeší minimálním povoleným průtokem v řece. U těch potoků s odbočkou do potrubí by se to muselo řešit stejně, kde by šlo o potok s rybama a taky je možný že by se to neřešilo na potoku kde jsou jen uměle vysazený, ale je tam jiný život, takže nějaký minimální průtok by se vždy musel zachovat na tom kousku paralelně s potrubím.
Pokud jde o ty malý přečerpávačky, tam by se to neřešilo vůbec, maximálně by tím vznikl chovný rybník.

A proč potom byly před příchodem vlády komančů téměř v každém mlýně turbíny na výrobu elektrické energie, které v pohodě zásobovaly přilehlou ves? Asi jen tak, ze srandy? :­-o

Třeba proto, že nebyla rozvodná síť? Ti zlí komáři jí vybudovali a tím pádem byla elektřina dostupná všude a levně a nebyly potřeba tyhle šidítka. Původně stavěné v době, kdy to táhlo jeden motor a 4 žárovky.

Za nějakých deset­-dvacet let, až se ­"začne řešit­" skutečný zdroj energie, už to bude zcela zbytečné, protože planeta bude v takovém stavu, že nějaká elektřina nikoho trápit nebude. :­-(

Po zeleném šílenství určitě. Ovšem příčinou není elektřina, ale pseudoztelenost.

Jenže musíte řešit dva problémy. Kromě velikosti zdroje i to, jak lze rychle zdroj připojit a odpojit. Uvědomte si, že případné blackouty jsou děje, které nastávají v desetinách sekundy a musí být řešeny okamžitě. Proto vedle přečerpávaček a různých kinetických závaží potřebujete i zálohovací systém klidně i s menší kapacitou, který lze ale sepnout během milisekund. A to je právě baterie. Baterie v síti nemají účel vykrytí dlouhé zálohy, ale jsou potřeba z důvodu okamžitého připojení v okamžiku potřeby. Vzhledem k tomu, že repasovaných baterií z automobilového průmyslu bude přibývat, je vhodné je na toto použít. Ve spojení s fotovoltaickými panely na střechách budov, ze kterých budou pomalu dobíjeny, což prodlouží jejich životnost, poslouží jako rychlá záloha než naběhne turbína v přečerpávačce. To trvá i desítky vteřin do plného výkonu. Podobné systémy, ale v menším, slouží jako nepřerušitelné zdroje napájení např. v datacentrech nebo nemocnicích. Několik UPS systémů okamžitě vykryje výpadek a po zapnutí a náběhu motorgenerátorů se odpojí. Z důvodu většího zapojení distribuovaných, obnovitelných zdrojů do výroby el.energie bude význam těchto baterií narůstat.

Jo s tím souhlasím, že jsou potřeba ty různě velký a rychlý zdroje a akumulátory. Využití ­"ojetých­" baterií je samozřejmě dobrá věc, jen to neřeší tu větší akumulaci a nebo moc draze, takže jsou potřeba různý věci. Malá přečerpávačka najede rychle proti velké a pomalu proti baterii.

Btw: Akumulátory jsou potřeba hlavně proto, aby se vyrovnávala absolutní nespolehlivost ­"obnovitelných­" zdrojů. ­(tedy v civilizovaných oblastech, snad jediné místo, kde to opravdu potřebují na stabilizaci sítě je Autstrálie s její hustotou 2 lidi na kilometr­) Stačí odstranit nezdroje destabilizující síť a můžete odstranit i drahé a neeko baterky. Přesněji: Absolutní většinu baterek.

Trochu OT, ale pro zajemce muze byt zajimava mikroserie uvah nad Ceskou energetikou ­- planem budovani malych lokalnich zdroju od pana Madery. Upozornuji, ze jsou to hrube odhady, ale je zajimave cist si uvahy energetika ktery neni od CEZu.

https:­/­/blisty.cz­/art­/106408­-alternativni­-energeticka­-koncepce­-cr­-iv.html

predchozi dily jsou tam odkazovane.

Precital som si to.


Bez urazky ale pride mi ze autor toho clanku­(serie clankov­) si to predstavuje ako Hurvinek valku. Podobne ako si to predstavuje Jirka­-77 s tymi malymi precerpavackami alebo inymi zdrojmi, ktore spominal.

Cisla lietaju sem a tam. Vsetko idealne. Ked ten pan je naozak vystudovany energetik, tak jeho by som nepustil k ziadnej energii.


Za najvecsi problem prechodu od tradicnych­/fosilnych zdrojov energie povazujem baterie. Nemame lacnu,ekologicku bateriu.Nevieme laco a efektivne uchovavat energiu. Vsetky dnesne baterie maju nejaky vaznejsi nedostatok.
Druhy najvecsi problem su samotne zdroje. Tam tiez nemame lacny, ekologicky zdroj bez nejakeho vazneho nedostatku.

Ak niekto vymysli lacnu a ekologicku bateriu, ktoru bude mozne vyrabat masovo, tak budeme mat skoro vyhrane.

"Ak niekto vymysli lacnu a ekologicku bateriu, ktoru bude mozne vyrabat masovo, tak budeme mat skoro vyhrane.­"

No tu je ale otázka, jak definujete levnou a ekologickou baterii ­(bez jakéhokoli environmentálního dopadu to nebude nikdy­). Přijde mi navíc, že u mnohých se tato definice dynamicky pořád mění podle toho, jak se vyvíjí situace, jen aby se za ekologickou věc nemohlo prohlásit něco, co splňuje kritéria vyřčená dva roky zpět.

"Ak niekto vymysli lacnu a ekologicku bateriu, ktoru bude mozne vyrabat masovo, tak budeme mat skoro vyhrane.­"

A energii do ni budeme dodavat z ceho? V lete bychom mohli ze solarnich panelu, ale ve mestech neni dost plochy.

Ta serie clanku je opravdu takovy hruby pokus jak najit co nejvice sobestacne reseni, beru ho s rezervou. Ale aspon se autor o neco pokusil. A hledal zdroje energie, ne baterky.

Ak si si nevsimol, tak autor tam operuje len s OZE a dost tam operuje s nestalymi zdrojmi­(hlavne FV panely­) a to bez baterii nepojde. Tie baterie tam vobec nespomina a pritom je to to najdolezitejsie. Este dolezitejsie ako samotny zdroj OZE. Preto som napisal skoro vyhrane. K dokonalosti by sme potrebovali aj lepsi­(lacnejsi­/ekologickejsi­) zdroj energie. Vymysli tu lacnu a ekologicku bateriu a k tomu napriklad zvys ucinnosti FV panelov na dvojnasobok a mozme zacat oslavovat.

Tu energiu z OZE by sme nejako vedeli vyrobit­(to tam autor spomina, hoci v reale to take jednoduche nebude­/niejel­) ale jej najvaznejsi problem je jej nestalost­(aj cena je problem, aj ekologicnost­). Riesenie jej nestalosti je bud sa prisposobit­(nerealne pri dnesnom sposobe nasho fungovania­) alebo sa s tou nestalostou vysporiadat. To vieme len bateriami. Jednak ako prvok stabilizacie siete­(nestale zdroje ju destabilizuju­) a jednak ako zdroj energie v case ked vyroba nepokryva spotrebu.

To, co tam autor pise nieje nic inovatorske­/nove. Tieto veci ju jasne a je vseobecne zname, ze to tak jednoduche a priamociare nieje. Totalne to kazi tymi svojimi cislami a vypoctami, ktore su uplne mimo. Akceptoval by som to u studenta max strednej skoly, ktory ma len teoreticke znalosti a dostal by na tuto temu rocnikovu pracu. Aj to by bolo za 3.

Od clovek, ktory sa pasuje za odbornika v danej oblasti je to neakceptovatelne. Je to taky slnieckarsky­/jednoduchy pohlad a ohybanie veci tak aby mu vyslo to, co potrebuje aby mu vyslo.

Vsiml, ty cisla ktera tam strili mi prisla jako nejlepsi pripad kdyz zavru vsechny oci ­- ale alespon to sepsal, cili se na tom da ukazat, co je nesmysl a co ne. Zaujalo me, ze argumentoval potencialem bioplynek. Ty by nepotrebovaly baterie, jen regulaci spalovani. S tim OZE to moc nedomyslel. V postate se snazil vymyslet, jak by mohla vypadat 100% nezavislost na fosilnich palivech. Uplne se mi to nezdalo, je to i na me moc scifi.

Bioplynky niesu ziadne terno. Objem paliva do nich mas obmedzeny a su dobre maximalne ako doplnok, nie ako masovka.
Je to podobne ako s drevnou stiepkou. Bola vyradena z podporovanych OZE a plati pre nu specialny status, lebo ­"sa­" zistilo :­), ze objem stiepky je obmedzeny ­(ak si nechceme nicit prirodu­).

To je na tom celém to nejvtipnější. ­"ochrana přírody­" se provádí likvidací přírody :­) Ale asi to odpovídá mentalitě lidí, co už úspěšně vychránili nosorožce severní k vyhynutí a ačkoliv mají jistotu, že ­"chránění­" nefunguje, tak chrání dál. Ostatní nosorožce, slony a podobně. Snad se lidé vzpamatují, než je tihle magoři také vychrání do podledního.

Ja myslim ze to chraneni je kombinace vznosnych cilu, neschopnosti videt realitu, neschopnosti pocitat a nutkanim neco delat pro danou vec. Jak to dopada vidime. Spousty aktivistu co nepremysli. Staty ktere reguluji az prereguluji ­- viz treba biopaliva.

Kazdy by mel zacit sam u sebe nez zacne chranit druhe, dost se tim nauci ;­-)