ADSL - technologie pro budoucnost nebo jen další experiment ?

Z hlediska uživatele je instalace přípojky jednoduchá, neboť veškeré úkony co se týká instalace ADSL modemu provádějí technici Telecomu. Jedná se o přerušení stávající linky a zapojení oddělovače (splitteru). Na něj se pak připojí ADSL modem i běžný telefon. Jako ADSL modem Telecom používal Alcatel Speed Touch Home (obr. 4), který se propojí s počítačem pomocí kroucené dvoulinky (UTP).


Narozdíl od běžného modemu či ISDN je připojení přes ADSL poměrně komplikované. Pro zajištění komunikace mezi počítačem a ADSL modemem se používá pevně nastavených IP adres. Připojení na internet je pak realizováno přes VPN (virtuální privátní síť). Po nakonfigurování VPN adaptéru se ADSL spojení sestavuje obdobně jako Telefonické připojení sítě. Pro připojení do VPN je však ještě nutno z mě neznámého důvodu se ještě přihlašovat do webového formuláře a to pod stejným jménem jako do VPN. Konfigurace připojení je velice podrobně poopsána na stránkach IOL zde: http://www.iol.cz/cze/podpora/list.asp?cat=2251&ts=6ec90.

U Českého Telecomu tedy nelze mít reálnou IP adresu, neboť veškerý provoz probíhá přes VPN a následný NAT (Network Address Translator). Toto oddělení ADSL a internetu samozřejmě do jisté míry chrání uživatele před útoky z venku (jak je tato ochrana účinná závisí na ČT a ten v tomto ohledu negarantuje nic), ale na druhou stranu to znemožňuje provoz serverových služeb u uživatele. Rovněž s některými programy, které vyžadují přímé spojení mezi uživateli mohou být problémy (hry, IP telefonie, sdílení souborů).

U ADSL nelze rovněž počítat s absolutní stabilitou spojení jako u ISDN ani s nízkými ztrátami paketů jako u kabelového či mikrovlnného připojení. Podle zkušeností se zkušebním provozem spojení padne asi tak 3x za večer a občas se objevují i krátkodobé výpadky přenosu. Spojení se sice nerozpadne, ale nějaké pakety se ztratí.

Dosažitelné reálné přenosové rychlosti odpovídají těm, co jsou specifikovány v používaném tarifním programu. Nicméně byl to jen zkušební provoz s malým množstvím uživatelů a těžko říci, jak se Telecom vypořádá se zátěží, která bude v ostrém provozu. Ping připojení přes ADSL je nevalný, přibližně 3x vyšší než při připojení přes kabelovku. Možná při použití interního či USB ADSL modemu se situace zlepší, ale v testovacím provozu nebylo možno používat jiný ADSL modem než dodaný.

V testovacím provozu Telecom nabízel dva tarify, za paušál 1 Kč a cenu za přenesení 1 MB taktéž 1 Kč. Tarify se lišily přenosovou rychlostí, nižší ADSL Basic měl download 256 kbit/s a upload 64 kbit/s, vyšší ADSL Standard pak 512 kbit/s download a 128 kbit/s upload. V nižším paušálu bylo zdarma přenesení 170 MB a ve vyšším pak 400 MB. Tyto ceny jsou samozřejmě poplatné testovacímu charakteru provozu, v ostrém provozu budou paušály nepochybně vyšší.