AI zvládla diagnostikovat Alzheimera mnohem dříve než klinické metody

Už jednou jsme odkazovali na informace mluvící o možnosti diagnostikovat Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu pomocí umělé inteligence a nyní si to trošku rozvedeme. Jde o příspěvek z časopisu Radiology, který se týká právě včasného zachycení nástupu Alzheimerovy choroby, v jehož případě je to nutné učinit co nejčastěji, protože známé léčebné postupy jsou neúčinnější právě v raných fázích jejího rozvoje. 

 

Dle statistik trpí Alzheimerem více než 5 milionů obyvatel Spojených států, na 850 tisíc lidí ve Spojeném království a u nás je to na 150 tisíc lidí. Téměř 40 procent populace by tak měla mít ve svém blízkém okolí někoho, kdo touto chorobou trpí. 

 

Včasná diagnóza Alzheimera se dnes spoléhá na jeden klíčový signál, a sice proměnlivou absorpci glukózy v jistých oblastech mozku. Ovšem pozorovatelné změny jsou velice malé a těžko zachytitelné a mnohdy neprůkazné. Nicméně umělá inteligence je velice dobrá pro to, aby si dala dohromady velké množství střípků informací a udělala z nich ucelený obraz. 

 

Zde se AI uplatní konkrétně s pozitronovou tomografií FDG-PET (18-F-fluorodeoxyglucose positron emission tomography), kde se využívá mírně radioaktivní sloučenina glukózy, která je vstříknuta do pacientova krevního oběhu. Právě na výsledcích těchto zkoušek byla umělá inteligence vytrénována a pak měli výzkumníci ještě přístup k databance Disease Neuroimaging Initiative (ADNI), která obsahovala více než 2100 snímků mozku přibližně tisícovky pacientů, kteří Alzheimerem již prokazatelně trpěli. Čili šlo jako obvykle o vytrénování umělé inteligence s využití mnoha příkladů toho, co má hledat. 

 

Po vytrénování AI byl vzniklý algoritmus puštěn na výsledky 40 testů s využitím FDG-PET od 40 různých pacientů, s jejichž snímky AI předtím nepracovala. Dané testy už byly řadu let staré, takže autoři umělé inteligence věděli, ve kterých případech se nakonec nemoc rozvinula a ve kterých ne. Úspěšnost při stanovení diagnózy přitom byla naprosto bezchybná, takže AI dokázala určit velice rané příznaky choroby, a to v průměru šest let předtím, než byla stanovena konečná diagnóza klinickými metodami. 

 

Autoři přiznávají, že jimi použitá databáze testů byla příliš malá na to, aby mohli přijít s jednoznačným závěrem. Také se chystají do procesu rozpoznávání choroby přidat také výsledky ukazující na akumulaci beta-amyloidu a proteinů tau v mozku, což jsou další známky choroby. Výzkum tak bude pokračovat. 

 

Zdroj: Hexus.net