No to je právě ten problém, není to kam nacpat. Pro OZE je dobré využívat plochy, které už zastavěné ­(nebo nějak nevyužitelné­) jsou, ne to cpát na ornou půdu, což platí pro slunce i vítr. Tyhle větrné ploty je také nesmysl dávat do volné krajiny, ale mít to v rámci průmyslových zón, kolem některých silnic a podobně, proč ne. Není navíc třeba, aby to na daném místě vyrábělo 100 % veškeré energie.

Jinak k otázce ohledně té plochy, 500 MW v JE dá ročně asi 3,7 TWh. V soláru by na to u nás bylo potřeba instalovaného výkonu asi 4300 MW. Vzhledem k tomu, že pro 1 MW je potřeba cca 2,1 ha, tak to máme cca 9000 ha. Tedy 90 km2. Celé Mochovce mají 1,3 km2, takže na na jeden reaktor ­(který by mohl udělat 3,7 TWh, čemuž ale zatím celková výroba neodpovídá­) to dělá cca 0,3 km2. Je to brutální rozdíl.

Cpát soláry na úrodná pole prostě nedává moc smysl, je to vůči JE prostorově děsně neefektivní. Na druhou stranu, slovenskou spotřebu 26,5 TWh ročně by pokrylo 26,5­/3,7*90 = cca 645 km2 solárních panelů ­(plus šílené množství úložišť, pokud by se to nekombinovalo s větrem­). Pro představu, rozloha Bratislavy je 368 km2.

Přesně.. a stačí se rozhlédnout po Německu, velkoplošné soláry na střechách fabrik, zemědělských staveb, to je cesta. Ohromné nevyužité plochy, kde soláry ničemu nepřekáží a produkce se částečně spotřebuje lokálně. Snad se to rozjede i u nás.

na střeše našeho 8mi patrového baráku, pokud by to bylo ještě 2­-3 metry od hrany střechy by mně to nevadilo. Jenže nevím co zvukové efekty, něco jako meluzína nebo hluk ložisek, to by se muselo nejdříve vidět :­-­)

Když bude v noci vítr, tak to nejspíš bude slyšet. Ani nevím ,jestli se o tom v článku píše.

No chce to vrcholy kopců nebo široké prostranství mezi poli atd. Větrné turbíny s vertikální osou se už dávno prodávají okolo 20­-30tisíc. A mají výhodu malá hlučnost, dají se dát kamkoliv, vítr z 360 stupňů. Ale ty výkony jsou prostě tristní. Pokud bychom to měli třeba na nabíjení nějakých led světel na chatě proč ne. Ono prostě ty větrné elektrárny nemají 30­-100m jen tak pro srandu. :­). Ale pro někoho na kopci bez lesů, perfektní věc.

Praveze si to viem predstavit na mostoch pri dialniciach. Tam by to mohlo lokalne napajat tie scannery dialnicnych znamok a je to. Vizera to v celku OK, a na moste ponad krajinu fuka dost. Dobrym prikladom je most ponad povazsku bystricu, alebo Pristavny most v BA. Tam si viem prestavit to vyuzit je to dost vysoko a fuka prakticky stale. Este aj pri Presove by sa to vedelo velmi dobre implementovat, nakolko je to dost vo vyske ponad kopec.

Zrovna na kopci to bude ničit ráz krajiny.

Tak ze ted jsme si zastaveli urodna pole sklady, vetrniky a solary a budeme si hizdit kopce touhle picovinou. Sory co by tyhle lidi radi znicili dal? JA jsem zastancem Jadra,plynu a uhli tyhle blbosti je akorad likvidovani zdroju na vyrobu min. energie. I obrovske solarni elektrarny stoji vic nez by stalo porizeni JE, ktera bude fungovat i 50 let kde u zivotnosti panelu je 10­-15 let..

"budeme si hizdit kopce touhle picovinou­"

Jenže to právě na kopcích být nemá, ale má to plnit funkci plotu, tedy to být okolo budov, příp. okolo některých silnic. Nemá smysl to stavět do volné krajiny.

"I obrovske solarni elektrarny stoji vic nez by stalo porizeni JE, ktera bude fungovat i 50 let kde u zivotnosti panelu je 10​­-15 let..­"

To není pravda. Jednak životnost panelu je vyšší ­(a klidně pak mohou fungovat dál na sekundárním trhu s nižší životností ­- tam budou fungovat i po 50 letech­), jednak aby ta JE dosáhla té životnosti, o které mluvíte, musí se průběžně i nárazově upgradovat. Což není levné. Vždyť jen modernizace našich JE, aby tu Vaši životnost dosáhli, stojí jednotky mld. ročně a ty náklady stoupají. Tak si ty jednotky mld. ročně vynásobte těmi desítkami let a zjistíte, že abyste té životnosti dosáhl, během té doby to toho nasypete pěkně velký počet dalších desítek miliard, v budoucnu patrně i stovek.

Jen pro info, Temelín stál 98 mld. kč, do modernizací padlo dalších 31 mld. Kč ­(a to jede jen 24 let, přičemž dalších 25 let to bude pravděpodobně mnohonásobně více s tím, jak se vše prodražuje, ostatně jen letos do něj zahučí další 4 mld.­).

Jestli ten nový blok Dukovan má stát 300­-400 mld. ­(a některé odhady jsou spíše okolo 600­-700 mld­), tak reálná cena po všech průtazích a zdražováních bude nejspíš tak 450­-700 mld ­(a někteří tvrdí, že to bude spíše okolo bilionu­). A jestli ty modernizace jen za prvních 25 let vychází na třetinu ceny, tak během 50+ let se tu pohybujeme okolo 800­-1200 mld.

Já jsem také zastáncem JE, ale opravdu si nenalhávejme, že je to levný zdroj. Já bych byl moc rád, kdyby jádro bylo levnější a nemuseli tady řešit tolik komplikovaných OZE. Jenže jádro není levný zdroj, nenalhávejme si to. Dnes už opravdu není.

Zase ty dva bloky mohou generovat přes 30mld zisku ročně takže při aktuálních cenách, návratnost 10 let v ideálním případě nevypadá špatně, i kdyby to bylo 2x tolik tak to je pořád dobré... Už to mělo dávno být ale tady nedává smysl vůbec nic... Solidní základ stabilních zdrojů, aby jsme mohli odstavit ty uhelné elektrárny, solary na střechy firem, domů klidně, ale ten co to povolí na poli by měl razítko dostat do míst kde slunce nesvítí...
U tohoto záleží jak to je hlučné ale předpokládám že jako plot to taky vyrobí prd, leda jak tu někdo zmiňoval mosty a podobná místa...

"návratnost 10 let v ideálním případě nevypadá špatně­"

10 let? Jestli Vás jeden blok vyjde na 800 mil. Kč a dva bloky 1,6 mld. Kč, tak při 30mld. zisku ročně to zaplatíte za 50+ let. To bude chtít vyšší zisky, aby se to zaplatilo. Což znamená dražší účty.

"Zase ty dva bloky mohou generovat přes 30mld zisku ročně takže při aktuálních cenách­"

No ale to jako spotřebitelé moc nechceme, ne? Čím větší zisk to bude mít, tím více zaplatíme na účtu.

Dva bloky, cca 1,6 bil. Kč výstavba a údržba, modernizace během celé životnosti? Na 800 vyrobených TWh ­(50 let × 2 bloky × 8 TWh ročně­) z těch dvou bloků to máme 2 Kč­/kWh. Nějaký zisk, s 30 mld. ročně by to bylo 50 let, to se líbit nebude. To musí vydělávat dřív. Za 30 let, to ano. Abychom byli na 30 letech, to jsme na zisku 50 mld. na 16 TWh ročně, další 3 Kč­/kWh. Distribuce, dalších 2,5 Kč­/kWh. Provozní náklady, platy,... těžko říci, do platů zahučí desítky miliard. DPH přihodí 1,5 Kč­/kWh. Jsme někde na 9 Kč­/kWh?

Jádro je super zdroj, ale ty ceny opravdu rostou. Já se toho docela děsím, když si uvědomím, že 4 roky dozadu se tu cosi vykládalo o 160 miliardách za blok a za poslední dobu ty odhady každým měsícem skáčou nahoru snad o půlku toho, co to mělo stát. Ještě před dvěma lety se říkalo, že i se zdražením to bude 300­-350, dneska tu lítají odhady i přes 700 mld ­(a to bez těch průběžných modernizací­).

"předpokládám že jako plot to taky vyrobí prd­"

No nějaký zázrak to asi nebude.

Do prdele, co to meleš to že zaplacený Temelín aktuálně produkuje 30mld zisku a ty to budeš přičítat k nákladům+amortizaci?
Náklady jsou aktuálně 5mld ročně, modernizace v průměru 1mld­(letos to je holt víc­). Cena za kWh je ~35 halířů, s údržbou a modernizací jsme na padesáťáku... Prodej 2,50 takže se bavíme o 30mld, které v těch prvních letech můžou jít na amortizaci....
Původní nabídka je 160mld za blok, s tím že se operuje že by mohlo dojít k navýšení na 400 ale tady hned počítáte 800, pokud nám někdo nabídne takovou cenu, měli by jsme zvážit preventivní jaderný útok, aspoň tím odpadem, který vyprodukovat zvládneme... Nebo těmi odborníky, kterých máme jako sraček...
Sorry slušně to nešlo ale pokud mícháme hovna se švestkama, dobrý povidla to nebudou...

"modernizace v průměru 1mld​­(letos to je holt víc​­)­"

Do průměru počítáte i roky, kdy to byla zbrusu nová elektrárna, která se modernizovat nepotřebovala. Dá se předpokládat, že ty náklady na modernizace budou časem spíše růst než klesat.

"ale tady hned počítáte 800, pokud nám někdo nabídne takovou cenu­"

Tak si to přečtěte pořádně, protože nic o tom, že by to někdo nabídl za 800, jsem nepsal.

Ještě jednou sorry, přišel jsem načepýřen odjinud, ale spousta těch čísel a výpočtů je vytržena z kontextu.
JE je v dnešní době pokřivené dotacemi, povolenkami... velmi levný zdroj, provoz dvou bloků je dnes 5mld­/rok, modernizace řekněme 2,5mld v průměru za poslední roky a proti tomu 35­-40mld příjmy. Distribuci bych do toho nepočítal, její náklady stoupají hlavně díky obnovitelným zdrojům a vyskytuje se pouze ve vašich výpočtech, přičítat platy podruhé také není úplně ono, DPH v cenách bez DPH... Z Temelína to prostě leze 0,35kč­/kwh s modernizací 0,5...
Pokud vezmu nabídkovou cenu­(nejen u nás ale napříč evropou­), 150­-175mld+60mld na prvních 20 let provozu, jsem při aktuálních cenách na 15 letech, dalších 45 bude stále v zisku, jestli se vyplatí prodloužit životnost o dalších 20 let se uvidí...
Při 350 jsem na ~25, max 30 letech...
Ve finále jsme na dvojnásobku ceny solární elektrárny, které tou dobou bude teoreticky končit životnost, ale nepočítáme nutnost jejího zálohování, to se dnes odhaduje zhruba na +50% po započítání aktuálního dotačního ­"průmyslu­" v budoucnost se počítá s náklady na čistý solár se snížením na polovinu, ale náklady na zálohu mají vzrůst na 4 násobek=dvojnásobek oproti aktuálnímu stavu.
A to jsme se ještě nedostali k té distribuci, která u JE zvýší nároky o nějaké desítky procent, ale OZE spíš stovku...
Viděl jsem i studie, kde ze soláru to vychází 5x dráž než z JE...
Solár na střeše je trochu něco jiného, tam když si to spotřebuju sám, nebudu dostávat dotace ve chvíli když svítí ve správnou dobu­/platit ­"pokuty­" pokud svítí ve špatnou dobu a já se snažím dodávat do sítě­( pokud mě k ní vůbec v dané lokalitě připojí­) jsem zhruba na poloviční ceně, řekněme s třetinovou­/poloviční životnosti... Ale pokud si to spotřebuju opravdu sám ušetřím za tu distribuci což může být dost podstatná část ceny. V ideálních případech s návratností poloviční, takže pokud se začnou ve velkém používat ty vyřazené baterie z bev a vzniknou tak relativně samostatné ostrovní systémy, tak teoreticky nemusíme nic moc stavět, za předpokladu že Peksa přiveze to co bude chybět v powerbankách z Maroka...
Těch 800mld v první půlce vyznělo jako náklady na stavbu, v druhé jako celkové ale bylo tam i 700 pouze za stavbu... A pokud s někým uzavřu smlouvu za 160,­- a on si řekne o 400 nebo 700 případně 800, tak pokud to dostatečně nezdůvodní tak by měl umět velmi rychle utíkat... Ale v tom dnešním bordelu bych se nedivil kdyby mu házeli klacky pod nohy už zadavatelé­(nedej bože že si ještě před tím než se investice vrátí usmyslí, že by rádi lobovali pro něco jiného­). To vidím každý týden když vykazuju účty za hotel, v rámci úspor platíme tři filmy navíc, které to kontrolují, zprostředkují a zařídí platbu a 50­-100% + poplatky navíc proti ceně kterou jsem si dokázal zařídit sám nejsou problém... ­"Nechci slevu zadarmo­" nám tu holt zůstalo... Ale vedení je šťastné že místo 30€ zaplatí 60­(když je průser tak zaplatí i 1000€­/noc a nikdo ani nemrkne­)

"Z Temelína to prostě leze 0,35kč​­/kwh s modernizací 0,5... ­"

Z Temelína možná elektřina takto levně leze, ale z nových elektráren takto levně lézt nebude. Je potřeba ji zaplatit, a to bude součástí ceny. Uvědomte si, že ta nová JE bude mnohonásobně dražší než Temelín, to tak rychle dnešními cenami nesplatíte. Navíc, já tu řešil koncovou cenu pro zákazníka ­(tedy včetně distribuce, DPH,...­), ne cenu, za kterou to leze z elektrárny. To je asi důvod, proč jsme se nepochopili.

"A pokud s někým uzavřu smlouvu za 160­"

Jenže nikdo s nikým smlouvu za 160 uzavírat nebude. To byly nerealistické ceny už před 4­-5 lety, natož dnes. Dnes se očekává, že se smlouvy budou uzavírat na nějakých 300­-400 mld. Kč, ne 160.

"a on si řekne o 400 nebo 700 případně 800­"

On si nikdo nebude říkat ani 700­-800. Já nic takového neřekl. Je rozdíl cena ve smlouvě a celkové finální náklady za celou životnost. Znova, dá se očekávat, že finální nabídky budou někde okolo 300­-400 mld Kč. To je asi docela realistické.

Jenže, už jste viděl nějakou JE kdekoli ve světě, která se opravdu postavila za plánované náklady ve smlouvě? To asi nezvládnou ani v Číně, i když kdo ví. Když to vyjde hodně dobře, je to tak o třetinu dražší, spíše o polovinu i více ­(třeba i kvůli úvěrovým nákladům, protože JE se na rozdíl od OZE staví velmi dlouho­). A že by zrovna ČR, která je doslova pověstná překračováním plánovaného budgetu, byla nějaký zázrakem snad jedinou zemí na světě, kde by se to postavilo za částku uvedenou ve smlouvě, tomu jistě nevěříte Vy ani já.

Takže když připočítáme 1­/3­-2­/3, o které to naroste nad smlouvu, tak jsme někde na 400­-700 mld. A teď ty náklady na modernizace, protože jestli to chcete mít v provozu 60 let, tak to v podstatě z poloviny postavíte znova. Jestli jste do toho doteď sypal nějaké 1­-2 mld. ročně, tak s tím růstem nákladů do toho budete v budoucnu sypat násobky, protože zdraží i ty modernizace. To máte dalších 100­-200 mld. Takže jsme na 500­-900 mld ­(já to zúžil na těch 700­-800, ale prostě vidíme, že asi někam k těm 700 to ve výsledku půjde­). A to je jen cena HW, nemáme tam náklady na jeho provoz a to, co bude tvořit výsledný zisk, DPH, distribuci a další detaily, které pak vytvoří finální cenu elektřiny.

"ale náklady na zálohu mají vzrůst na 4 násobek=dvojnásobek oproti aktuálnímu stavu­"

Tohle může být problém. Na druhou stranu ten mix se dá docela vyvažovat. Pokud to bude mix slunce a větru, to Vám zálohy mohou spadnout na desetinu, protože se dost dobře vykrývají. Ceny úložišť také klesají stejně jako ceny těch elektráren. Zatímco před pár lety tyto náklady byly zcela jasně ve prospěch JE, nyní se ty křivky cen začínají protínat a míří opačným směrem ­(JE zdražuje, OZE a úložiště zlevňují­). Když uvážím, jak velký je rozdíl v tom, co platilo v roce 2020 ­(to je v podstatě včera­), a co ohledně cen platí v roce 2024, tak fakt nechci vidět to, co bude platit třeba v roce 2030.

JE je dnes z čistě ekonomického hlediska nesmysl. Ale jako stabilní, předvídatelný zdroj ­"čisté­" energie je nutnou součástí energetického mixu. Ale jak uvádíte, náklady rostou strmě nahoru, těžba, přeprava a zpracování uranu, bezpečnost ­(tu bych uvedl 10x větším písmem­), jaderný odpad, kvalifikovaná pracovní síla, násobné jištění všeho... Snad se opravdu jednou dočkáme fúzní JE a většina dnešních problémů zmizí.

Já myslím, že v současné době a bohužel i v budoucnu to není jen čistě ekonomická úvaha. U JE vidím poměrně hodně velký vendor lock. V dnešní době predikovat, jak to bude za 10 let s palivem, díly a podobně bych si netroufl. To OZE, byť nejsou tak efektivní, jsou ve své podstatě decentralizované ­(pokud nestavíte solární pole na Sahaře­). Takže využívání střech, průmyslových zon i těch plotů není tak špatná myšlenka ­- samozřejmě pole a úrodná půda je blbost. Ale i varianta použít panel jako stínění s mezerami má něco do sebe.
I když v článku zmiňovaná blbost nebude dávat tolik, jako řešení diverzifikace k panelům, pro šťastnější i vodní turbíně ­(bohužel v ČR asi legálně špatně­) je to zajímavé. Mě se prostě libí myšlenka, aby mě všichni potenciální dodavatelé zdroje energie z východu i jihu vlezli na záda a klidně se stavěli na hlavu. ­(ještě vyřešit ty baterky no...­) To u JE v zásadě nahradím jednu závislost jinou.
Ale příznivcem JE jsem narozdíl od idiotských nápadů soudruhů z Bruselu.

"(ještě vyřešit ty baterky no...­­­)­­"
Li­­-ion baterie se asi dost zlepšují jak tady autor článku nám o tom dává informace, ale nahrazovat tím větší úložiště je podle mě nevhodné i když cena bude výrazně klesat. K OZE by se mělo přistavět víc přečerpávacích elektráren od malých rybníků až po velké přehrady. Každý zná Dlouhé stráně, ale máme i mnohem větší přečerpávačky jako např Dalešickou přehradu a jistě nejsou možnosti vyčerpaný. K tomu se pracuje snad docela úspěšně na ukládání energie do vodíku, do suchého písku na zimu a pak až jsou na řadě pro ty nejmenší kapacity a rychlý reakce Li­­-ion baterie. K tomu přerušovaný provoz vodních elektráren a přerušovaná spotřeba spotřebičů kde to jde, jako topení, chlazení, nabíjení, sušení, těžba Bitcoinu. Samozřejmě sušení prádla jen v domácnostech by byla výkonnější regulace než Bitcoin :­­-­­)
Dá se nacházet regulovaný provoz výkonnějších spotřebičů, kde to moc nevadí a uživatel ­­(firma­­) ráda využije výhodnější proud. Třeba drcení štěrku :­­-­­) a vždy jen částečná regulace spotřeby jaká firmě nevadí.

Na přečerpávačku potřebujete obrovský rozdíl výšek, potenciální energii té vody, to Vám žádný rybník nedá. Tam jsou ta převýšení takřka nulová. U nás to není kde stavět. Dlouhé stráně mají 3,7 GWh, na zálohování OZE budete potřebovat nejspíš stovky GWh až jednotky TWh podle toho, jak moc to budete vykrývat jinými zdroji a jak moc umožníte zálohu fosilními zdroji ­(kdybyste to postavil jen v soláru, tak hovoříme o desítkách TWh, to je nereálné­). Stovky až tisíce Dlouhých strání tu nepostavíte a rybníky na to nemají výškový spád.
Vodík je docela neefektivní ­(vyhodíte zhruba půlku vyrobené energie­), ale asi stále lepší než drátem do oka. Ten bych řekl, že je asi jedním z těch lepších dlouhodobých skladování. Regulace spotřeby je ale určitě jednou z cest. V poslední době se např. mluví o datových centrech ohledně výpočtů. Ty se mohou plánovat na doby přebytku energie a naopak se pozastavit v době nedostatku, čímž uvolní dostupnou energii pro jiná nasazení.

Já rozumím jak funguje PVE ­(mgh­). Jen jsem se s tím rybníkem nerozepisoval. Tak jistě počítám s tím že jsou vždy dva a jeden z nich na kopci a na to v Česku možnosti jsou. Ne že by to stačilo, jen že by se to hodilo přidat a samozřejmě to řešit i na těch větších přehradách kde to ještě není a je to tam reálný. Využívat oba principy PVE, kde jaký jde. Jeden typu Dlouhé stráně kde jeden rybník je na kopci a druhý způsob typu Dalešické přehrady, kde obě nádrže jsou v údolí na trase řeky a je mezi nima využitelný výškový rozdíl. Přehrada Mohelno je níž, ale i nad přehradou Dlouhé stráně by šel postavit rybník mimo řeku. Okolní terén je o kus výš a určitě i tam by stálo za to postavit nějaký rybník. Jinde v kopcovitém terénu by šlo stavět ty rybníky na kopci s využitím terénu aby práce nebyla tak náročná jako když jde o vrchol kopce. Takových malých vesnických PVE může být spousta a asi ekonomicky efektivnějších než domácí baterie koupené k solárům.

Tak ne, že by ten Váš nápad byl od věci, naopak, mohlo by se to využívat častěji, nic proti tomu. V tomto souhlasím. Jenže těch možností, kde to postavit, zas tak moc nemáte. Na to, aby to dobře fungovalo, to musí být velké a mít velký výškový rozdíl. Dalešice­-Mohelno je 76 výškových metrů, rozloha Dalešic je 118 ha, Mohelno má 75 ha. Na nějaké přečerpávání ale nemůžete používat nějaký obrovský počet metrů ­(rozdílů max. a min. hladiny­), to byste z toho měl při vypouštění spoustu bahna, řekněme třeba 4 metry. To je asi 4,5 mil. m3 vody, tedy 4,5 mil. tun. Výsledkem je 932 MWh, cca 0,93 GWh. Není to zázrak, ale použitelné to je.

Jenže pokud se bavíte o vesnických řešeních, to jsou rybníky často v jednotkách ha, max. nízkých desítkách ha, ale s malými výškovými rozdíly. Třeba se dívám tady kousek od nás, rozloha cca 2 ha, nedaleký druhý rybník výškový rozdíl 8 metrů. Na tak malém rybníku můžete měnit hladinu tak o metr, víc asi ne. Takže 20000 m3, tedy 20000 tun na 8 metrech a už jste jen na 436 kWh. Nejsem si jist, zda bude levnější a jednodušší tam prokopávat půlkilometrový tunel, instalovat pumpy a kdo ví co ještě, nebo prostě někam připojit pár lithiových baterek ­(ekvivalent baterek ze 4­-5 elektromobilů­). Ekologičtější to asi bude, to asi ano, ale opravdu nevím, zda to má smysl.

Kopat tunel je jistě náročný, to bych si spíš představoval ocelové potrubí zahrabané jen kousek po zem, ale záleží na místních podmínkách. S tím bahnem to je pravda že pak je třeba jen metr vody a 8 m bych bral jako použitelný, ale jestli to je 5 elektromobilů, tak je to už slabý, to je fakt. K takovým rybníkům si představuju spíš nový rybník na kopci, kde si já dovolím tvrdit že je hodně míst kde by několik desítek metrů rozdíl byl a ne daleko od spodního.
Určitě je zajímavý tu vodu porovnávat s množstvím baterií, jinak aspoň kde by to vycházelo trochu líp, tak mě dává větší smysl stavět ty rybníky na kopcích ­(ne až na vrcholu­) a trochu tomu dávat přednost před většíma bateriema.
Já jsem někde četl nebo slyšel že vláda plánuje nový PVE ale nic o tom nevím ani nemám jistotu že to je pravda.

"K takovým rybníkům si představuju spíš nový rybník na kopci, kde si já dovolím tvrdit že je hodně míst kde by několik desítek metrů rozdíl byl a ne daleko od spodního. ­"

Představte si to prakticky. Nějaký rozumný svah si asi oba představit dokážeme, ale uvědomte si jakou šílenou operací by bylo odbagrovat a navozit dostatek zeminy jen pro 1hektarový rybník v kopci. To máte 100×100 metrů. To by byla šílenost to vykopat a přepravit. Kdybyste na těch 100 metrech měl převýšení třeba 10 metrů, tak potřebujete odbagrovat a převézt tak 100×50×7 metrů ­(to je 35000 m3, asi 2000­-2500 tatrovek se 4 nápravami­) a odvézt to na druhou stranu, kde z toho uděláte hráz. A pak budete mít k dispozici tak možná 20000 m3 vody ­(2 metry, se kterými můžete operovat­) na 10metrové převýšení. A to mluvíme o tom horním rybníku. Takovou šílenou operaci, abyste měl cca 550 kWh.

Nevím, kde chcete v krajině vzít na krátkou vzdálenost větší převýšení ­(než třeba těch 10 metrů, které jsem uvedl výše­), protože pokud ano, tak jak v takovém svahu udělat dostatečně velký rybník? Byste musel děsně kopat do kopce a pak i na velmi krátké vzdálenosti na druhé straně dělat šíleně vysokou hráz. Dovolím si tvrdit, že ta lithiová baterka, která bude mít jednotky m3 bude proti tomuto přečerpávání desítek tisíc m3 vody mnohem jednodušší a výrazně levnější řešení.

Teď moc nerozumím tomu popisu horního rybníku, tak nevím jestli jsem to předtím popsal srozumitelně. Mezi rybníkama si představuju převýšení několik desítek metrů. Horní rybník si představuju ne úplně stejný ale terénem docela podobný tomu spodnímu, ne moc rozdílný od běžných rybníků. V mírném terénu na kopci nad tím prudkým svahem. No asi bych si musel vybrat přesný místo aby se to dalo počítat. Jinak do 100 m se hlína nepřeváží tatrovkama, protože je efektivnější ji odhrnout buldozerem pokud by šlo o ten 100 m rybník ve svahu 10 m, aspoň to je v pravidlech používání buldozerů, ale může být lepší převoz nakladačem.

A co na to všechno řeknou ryby?

Budou s těmito ploty u silnic točit taky víry vzduchu za kamiony?

To vypadá jako otázka na mě, ale já pro větrný ploty nenapsal ani slovo, přesto se můžu pokusit odpovědět, že ne, že dosah takových vírů je moc malý, takže jedině normální vítr. Lepší podmínky bych odhadnul na plochých střechách různých průmyslových hal nebo obchoďáků.

S rybama to je složitější. U přehrad v Česku je to běžně tak že od jejich vzniku v minulém století je tam tah ryb zrušen, ryby od moře končí u nejbližší přehrady a nad přehradama jsou už jen chované ryby, které nepotřebují cestovat do moře. Někde se jim postavili schodiště pro překonání přehrady, to je asi docela dobrý vynález, ale asi trvá než nové generace znovu využijí řeku nad přehradou a musí překonat horší vodu v přehradě, ale o tom vím prd. Pokud jde přečerpávačky, tam asi není zásadní rozdíl proti obyčejným přehradám. Pokud jde o mno navrhované využití potoků na kopcích, tam už táhnoucí ryby necestují, protože to je pro ně moc velký opak dálnice. Nějaký život tam ale je a tomu se musí zachovávat minimální průtok potoku nebo řeky, jako v případě náhonu do mlýna, kde dnes místo mlýnu jsou vodní elektrárny využívající spád i jen 2 m, tak nemůže jít do náhonu všechna voda, ale vedle v řece zachovat nějaký průtok, kde jezem maj historicky přerušenou trasu pokud se nepostaví rybí schody. Ve Francii maj dost JE a tak bourají přehrady pro úplnou obnovu řek. Tam ryby táhnoucí z moře budou nejvíc spokojené jestli přežijí v moři, kde se jím oteplováním a emisema a rybolovem kazí voda a podmínky k životu.

"Mezi rybníkama si představuju převýšení několik desítek metrů­"

Ale takové převýšení nemáte jen tak někde. To byste musel stavět v horách. Zásadní otázkou je, jak chcete v horách postavit umělou nádrž? Vodní nádrž Vám vznikne dvěma způsoby. Buď máte ­"rokli­" obehnanou ze tří stran kopcem a dole postavíte hráz ­(vysokou, ale relativně krátkou­), nebo voda steče do ďolíku, je tedy v nejnižším místě v krajině ­(a to obvykle dost ploché, kde není žádné zásadní převýšení­).

"V mírném terénu na kopci nad tím prudkým svahem.­"

No ale jak ho tam postavíte? Kopec má opačný tvar než vodní nádrž. Abyste v­/na kopci postavil vodní nádrž, tak musíte vybagrovat šílené množství země tam, kde v kopci přebývá, a přenést ji na druhou stranu a vytvořit z ní rozlehlou hráz tam, kde to v kopci chybí.

"Jinak do 100 m se hlína nepřeváží tatrovkama­"

Tady šlo spíše o vyjádření toho, jak šílený objem zeminy to je pro tak malou ­"baterii­".

Tady jsem si zkusil něco takového nasimulovat. Mezi rybníky dole a hypotetickým rybníkem ­(který pokrývá kopec v dnešní výšce 305­-331 metrů nahoře je asi 450 metrů délkových a 45 metrů výškových. Takže postavme hladinu ve výšce 315 m, dno ve výšce 310 m. To znamená, že vše uprostřed a napravo ­(to co je 310 m a výše­) musíte odbagrovat. To je z těch 1,3 ha zhruba 0,8 ha, v průměru musíte odbagrovat 10 výškových metrů ­(0 metrů ve 310, 20 metrů ve 330, průměr 10­). To je 8000 m2 × 10 m = 80000 m3 ­(ekvivalent skoro 5000 tatrovek­). Tuto zeminu potřebujete přenést na druhou stranu ­(neřešme teď jak­) a vytvořit 10 metrů vysokou hráz ­(jste až ve 305 metrech, potřebujete 315­).

Co dostaneme? 13000 m2, operační rozsah tak možná metr, takže 13000 m3, 13000 tun na 45 metrů. Cca 1600 kWh. Ta obec má 1500 obyvatel, okolo 500 domácností. Takže v tomto uložíte 3 kWh pro domácnost, což je asi třetina toho, co si normálně dáte k soláru, pokud s ním máte i baterku. Spotřeba rodinného domu bude někde okolo 6­-10 kWh denně. Že by to byla nula, to se nedá říci, bude to i docela ekologické pro provoz. V baterkách to ale nebude ekvivalent přesouvání zeminy, která by se vešla do 5000 tatrovek ­(jaké emise to vůbec způsobí a jak dlouho to bude trvat?­), ale jeden menší kontejner, který s nadsázkou ­"připojíte za odpoledne­" ­(ale i zde máme emise na výrobu, navíc nebezpečnější­).

Já v Česku vidím takový místa mimo hory, neřeším nějaký chráněný krajiny na horách, ale normální krajinu mezi vesnicema nebo okolo měst. Takže nešlo o hory.
Vůbec jsem nepočítal s bagrováním rybníku, ale právě využitím terénu podobného údolním rybníkům, to jsem snad psal, takže ano přírodní terén ze tří stran a stavění jen hráze, takže bagrování v rybníku v případě sypané hráze pro její postavení.
Nevím jaké jste měl zadání při hledání místa pro simulaci rybníku. V tom asi máme velký rozdíl. Já si v krajině všímám míst kde se mě terén líbí pro PVE rybníky a vy asi jen vyberete místo jen aby se dal ukázat objem bagrování kdyby tam někdo chtěl rybník.
Tak já bych to zatím nechal být dokud já nemám jedno přesný místo použitelný pro porovnání s Lithiem a vy si zatím můžete v klidu zachovat názor že se PVE rybníky nevyplatí nebo že vhodný místa nemáme. Takže asi si teď právě nemáme jak názory sjednotit aspoň dokud já si nedám práci s navrhnutím konkrétního místa.

"ale normální krajinu mezi vesnicema nebo okolo měst­"

No však právě o to jde. V takové krajině těžko najdete výrazně vyvýšené místo, aby mělo ideální tvar k tomu, abyste tam udělat byť jen hektarový rybník a nemusel ho ­"vyrábět­" přebagrováním takřka celé jeho plochy.

Představte si nádobu ve tvaru misky. Jen ta miska má průměr třeba 150 metrů. Docela snadno ji v krajině usadíte do nějakého ďolíku, aniž byste musel překopávat ­"půlku­" vesnice. Takové místo obvykle už tím jezerem, rybníkem je. Přijde mi, že se tu bavíme o tom, jak vyrábět elektřinu pomocí gravitace, tedy vody tekoucí z kopce, ale zapomínáte na to, že voda teče z kopce i v případě toho vrchního rybníku.

Zatímco spodní rybník problém není, představte si, jak usadit tuto 150metrovou misku na kopci. Kopec má přece tvar obrácené misky. Takže nahoře musíte strašně moc ubrat, po stranách zase strašně moc přidat. Řešením je najít kopec, jehož vrchol je hřeben ve tvaru ­"C­", abyste dodal jen tu hráz, ale to není v běžné krajině příliš obvyklé a najdete to především v horách.

"právě využitím terénu podobného údolním rybníkům­"

To Vám bude skvěle fungovat u toho spodního, ale problémem je vrchní rybník.

"ano přírodní terén ze tří stran a stavění jen hráze­"

Jak jsem psal výše, tohle se Vám v přírodě moc běžně nevyskytuje, něco takového najdete v horách, ale není to obvyklé v nížinách.

"Nevím jaké jste měl zadání při hledání místa pro simulaci rybníku.­"

Vaše zadání. Přemýšlel jsem, kde tady v okolí je nějaká vesnice, která má výrazné převýšení v desítkách metrů, aby se tam dosáhlo pro převýšení, které jste navrhoval. Dokonce už má ten spodní rybník.

"vy asi jen vyberete místo jen aby se dal ukázat objem bagrování kdyby tam někdo chtěl rybník.­"

Znova, Vaše zadání. Hledal jsem tady v okolí místo, které by mělo smysluplný výškový rozdíl, o kterém jste mluvil Vy. Jenže pokud tam máte velký výškový rozdíl, málokdy tam budete mít vhodně tvarovaný kopec, aby stačilo jen postavit hráz.

"já nemám jedno přesný místo použitelný pro porovnání s Lithiem­"

No pak to ale popírá to, co chcete dokázat. Jestli takové místo nedokážete snadno najít, tak vesnické rybníky nejsou příliš použitelné. Kolik vesnic má ve svém okolí převýšení desítky metrů, a to tak, aby se dole dala udělat hektarová plocha pro spodní rybník a někde na kopci hektarová plocha pro horní rybník výškově o desítky metrů výše, aniž byste to tam nahoře musel celé překopat? A i tak mluvíme o nízkých jednotkách kWh pro domácnost.

To je dlouhá odpověď, ale asi se dá zestručnit na dvě hlavní věci.
1. Jako že asi nechápu tvar rybníka a potřebný úpravy terénu.
2. Že mám z prohlížení České krajiny jiné zkušenosti.

Tak první věc jsem snad popisoval už na příkladu Dlouhých strání, že bych právě využíval ty místa, kde není potřeba takhle extrémní práce jako tam když šlo o vrchol kopce a dál jsem to popisoval s tím podobným tvarem rybníku na kopci jako v údolí, teda upřesňuju nekopaného! Právě si všímám že jsou ty místa, kde ve vyvýšené krajině jsou nějaká údolíčka skoro na rovině, kde jsou nějaký malý potůčky a ten rybník jak jsem psal by tam nebyl stejný, ale dost podobný těm starým údolním rybníkům, které taky nejsou kopané a vždy se staví jen hráz z jedny strany. Takže opakuju že mě nejde o kopaný bagrovaný rybník, ale normální. V těch vyvýšených krajinách kde sice je místama podobný terén jako u údolních rybníků je ale zásadní rozdíl proč tam ty rybníky nejsou, protože tam je moc málo vody, často žádná, jen vhodný tvar krajiny. O kousek dál pak je prudká stráň do údolí nějaké řeky.
Já osobně stavbu neplánuju, takže nemám žádný místo přesně zmapovaný, ani jsem z těmito dohady nepočítal abych pak doma mohl přesně ukázat na mapu, jen si toho všímám když jsem někde pryč a o tom byla moje minulá zpráva že dokud nemám přesný místo vybraný tak ani nemůžu nic dokazovat a tak si asi teď nemáme jak názory sjednotit. Prostě máme každý z české krajiny jiný dojem, tak já jen jsem přesvědčený o tom že ty vhodný místa jsou a jsou mimo chráněnou krajinu hor, tak jako kopcovitá až hornatá krajina to být může ale šlo o normální krajinu mezi vesnicema a ne tu chráněnou. Normální z hlediska nechráněného území. Taky nejde o obrovské rybníky které by zachraňovali českou síť, ale o to že by se měli majitelům vyplatit líp než baterie.

"bych právě využíval ty místa, kde není potřeba takhle extrémní práce jako tam když šlo o vrchol kopce­"

No a právě o to jde. Je opravdu tolik míst u spousty vesnic, kde by tyto práce nebyly potřeba? Je opravdu běžné, abyste měl údolí, které je třeba ­"jen přehradit­", a to v takové výšce, abyste pod ním měl desítky výškových metrů další údolí, do kterého by to mohlo téct? Znovu upozorňuji, není problém se spodním rybníkem, ale tím vrchním ­(i když ono pokud není problém s vrchním, pak je zase se spodním­). Máme opravdu dostatek míst, které jsou výškově desítky metrů vysoko, a to s takovým tvarem, aby to stačilo jen v jednom směru přehradit a současně to mělo dostatečně velkou plochu?

"ale šlo o normální krajinu mezi vesnicema­"

No ale máte tam ty desítky výškových metrů? Dokážete mi dát nějaký příklad? Já co tady zkouším různě po okolí, třeba to postavit na těch potocích, jak jste mluvil, tak se dostanu do problému, že buď nemám kde postavit horní rybník nebo ten spodní. Zkusil jsem to ještě jinak a udělat tak nějak na půl cesty.

https:­/­/mapy.cz­/turisticka?mereni­-vzdalenosti&rm=9qMePxVzr7gg8F­sPQDtNQ25PDJbM0L8M8IpNGIMLJIM6­1fgELNLZKdIlL8QKNXTSKgOrKJRIMG­84KQJYL86xMjYzJ1O1M0QxLJ68LjQO­HNQjH0NhIQG2E0DtLxKEJDJ7L0F7K9­K5L1IZI9HgKNFJIxIQLNFfJNHxJNFn­KjJYMxQfIx8d6xSCQD6tJqRN6nUgOG­OmMgTFLGXG4jMXKX6fK0MBJXOnSjOr­PNNl6GPMR9QK­-nggZgQd4J&x=18.3696817&y=49.7­293797&z=15

Vznikl mi horní rybník, 11,7 ha, hladina ve 295 metrech, hráz 380 metrů dlouhá, 15 metrů vysoká. Spodní rybník hladina ve 280 metrech, 5,8 ha, hráz 45 metrů, vysoká 10 metrů, tady by ta hladina musela lítat hodně metrů nahoru a dolů.

https:­/­/mapy.cz­/turisticka?mereni­-vzdalenosti&rm=9qMgUxVzu­qP96YN1IdS8QBQNREQgMW6j4e­PD4J6D6PNGRm60QOM08QN0SoPD68Nq­RAQXY4OJTwQnVSONP9NJ8lLJXBM1P0­C96Gfmn6LMjK5LDMJLNKNOXMBP8HtM­XJb4gLLR8K56nflQMNJf60KA6QIlL9­JjNgKqM1JbNGKmJ8KnN9JXM1KNHjJY­L846NDJjInK.MDJB&x=18.3803059&y­=49.7393478&z=15

Řekněme tedy, že z horního rybníku pro to vyhradíme 1,5 metru ­(dole to bude lítat okolo 4 metrů­) ­- příp. může horní trochu zmenšit, aby měla více prostoru ta spodní. Tzn. můžeme hýbat s cca 150.000 tunami vody na 15 metrech. To je celkem 6100 kWh. Nějak takto si to představujete?

O běžné krajině jsem začal psát po připomínce o horách. Abysme neřešili stavbu rybníků v chráněný krajině, která bývá výš v horách a kde je nereálný povolení takového zásahu. Později jsem to pro jistotu upřesnil že normální mělo znamenat nechráněná. Takže může to být v kopcovité krajině včetně hor ale ne až tam kde jsou ty chráněný území, ale kde je normální zemědělská krajina.

Ano jde o vhodný místa, teda včetně výškového rozdílu jak jsem psal třeba desítky metrů a vhodné včetně tvaru obou nebagrovaných rybníků.

Teď to píšu po třetí že nemám zmapovaný konkrétní místo a že tady teda nic nedokazuju ani mě o to nešlo, ale jen že na to máme jiný názor jestli ty vhodný místa v Česku jsou nebo ne. Oba jsme viděli kupu míst v Česku a máme z toho jiný dojem, to je celý.

Jestli máme dostatek takových míst?
Teď už to je jak kdybych si psal s umělou inteligencí. To snad máme dávno vyjasněný. Jak jako dostatek, jako k tomu kolik toho potřebuje česká síť pro regulaci? No to asi nemáme a nikdy jsem si nemyslel že jo, nebo jsem to spíš ani neřešil. Kolik energie se dá v Česku takhle uskladnit a kolik Česko celkem potřebuje, o tom já nemám představu abych to porovnal mezi sebou. Já psal jen o tom že podle mě máme vhodný místa, že by to stálo za to využívat, dávat tomu trochu přednost před bateriema, to jsem psal hned na začátku. Ne baterie zrušit. Baterie jsou samozřejmě důležitá součást např v rychlosti změn výkonů.

"Abysme neřešili stavbu rybníků v chráněný krajině­"

To nikdo ani nikdy nechtěl.

"kde je normální zemědělská krajina­"

Zemědělská krajina je obvykle docela rovinatá, poněkolikáté se ptám, kde chcete v zemědělské krajině nabrat ty desítky výškových metrů? Zkoušel jsem Vám tu dát několik příkladů, které se Vašemu popisu co nejvíce blížilo, ale nějak se Vám to pořád nelíbí.

"jak jsem psal třeba desítky metrů a vhodné včetně tvaru obou nebagrovaných rybníků­"

No a o to mi jde. Kde? Jak si mám takovou krajinu představit? Desítky metrů bez bagrování naberete v horách, ale ne v zemědělské krajině. Tam nemáte ani ty desítky metrů a ani to neuděláte bez bagrování ­(chybí Vám metry převýšení mezi oběma nádržemi a hloubka, protože zemědělská krajina je obvykle poměrně rovinatá­).

"Já psal jen o tom že podle mě máme vhodný místa, že by to stálo za to využívat, dávat tomu trochu přednost před bateriema, to jsem psal hned na začátku. Ne baterie zrušit.­"

Tak nulový počet míst to asi nebude, to se shodneme, ale ta míra nám tu chybí. V ČR máme 6258 obcí, budou to jednotky, desítky, stovky nebo tisíce takových rybníků? Jestli se to dá postavit jednotkách nebo desítkách, tak to asi moc o smysluplnosti takového řešení moc nevypovídá a jde tedy o řešení výrazně specifické. Půjde to postavit u stovek, tisíců obcí, a bude to v tomto počtu levnější? O to jde.

A tady se neshodneme. Podle mého názoru to, jakou máme krajinu v ČR, jsou tu výškové rozdíly příliš malé na to, aby se mohlo jednat o obecně používané vesnické řešení a já ta vhodná místa prostě nevidím. Dal jsem Vám tu několik příkladů, kde by to jakž takž šlo ­(a to dle Vašich instrukcí­), ale co by to obnášelo a kolik energie by to přineslo.

V chráněný krajině to jistě nikdo nechtěl. Já tím reagoval na připomínku že vhodný místa jsou většinou na horách. Tak jsem pro jistotu popisoval že s chráněnou krajinou nepočítám, protože jistě hlavně v ní je nejvhodnější terén. S jinou hornatou zemědělskou krajinou samozřejmě jo. Vršky hor máme většinu chráněný, ale mimo to území v hornatější kopcovitější krajině máme normálně zemědělskou krajinu ­(užitkové lesy, pole, louky, pastviny­).
Jestli je většina zemědělských pozemků na rovině ­- to tak může být, proti tomu názoru nic nemám.
Jak obecně používané vesnické řešení?
Jako že bych to viděl reálně u skoro každé vesnice, nebo jak?
Já snad o množství nic nepsal.
Normální krajina mezi vesnicema byla psaná v souvislosti s tou nepoužitelnou chráněnou horskou krajinou. Jako že kopcovitá krajina zemědělská a ne třeba Krkonošský národní park nebo jiný super terén ale zakázaný.
Ne že normalní vesnice bude mít PVE.
To už jsem psal minule že nešlo o množství.
Já množství vůbec nepopisoval.
Jen že podle mě vhodný místa jsou a stojí za to je využít. To píšu od začátku.
Majiteli pozemku je jedno jestli uspokojí ČEPS jako významný vesnický regulátor sítě, ale nemusí mu být jedno jestli použije malé PVE místo baterií. Samozřejmě ne mikro rybník aby se to ekonomicky vyplatilo.
Popsal jste konkrétní místa že jsou nevhodný, tak jsem je ani nestudoval.
Kde jsou ty vhodný místa? To už jsem psal několikrát že tady nic nedokazuju protože nemám zmapovaný konkrétní místa, protože např na výletech jsem si jich sice všímal že se mě líbili pro takový využití, ale s touhle hádkou jsem nepočítal, abych si je teda konkrétně zmapoval. To můžu příště. Nebudu tady dávat konkrétní místa než si je sám přesně zmapuju, prohlédnu dostatečně pro tuhle diskuzi. Pak si můžu sám udělat výpočty jako ve vašich příkladech abysme se mohli dohadovat konkrétně a ukázat místa.
Cena. Jestli tomu rozumím správně že řešíte počet takových míst v Česku že by podle toho byla levná nebo drahá jejich výstavba. Tak to jsem neřešil, to mě zatím nenapadlo že by to místní majitel měl výrazně levnější díky množství podobných PVE v Česku, ale neříkám že ne.

"Jako že kopcovitá krajina zemědělská­"

Já chápu, že vylučujete chráněné kopce. Obávám se ale, a to je to, na co tu pořád narážím, že v běžné zemědělské krajině jsou ta převýšení dost malá na to, aby se to vyplatilo. A pokud už jsou, tak je zase problém s konstrukcí jednoho z těch rybníků ­(těžko najdete nějaký důlek, který můžete napustit hektarem vody o dostatečné hloubce, a aby současně nepříliš daleko byl vhodně tvarovaný kopec s převýšením desítek metrů, který bude mít právě takový ideální tvar, aby to šlo přehradit jen na jedné straně­).

"Popsal jste konkrétní místa že jsou nevhodný, tak jsem je ani nestudoval. ­"

Právě naopak. Jak nevhodné? Právě, že nejvhodnější. Mně by se také líbila nebaterková přírodní řešení podobně jako Vám. Proto na základě Vašich návrhů hledám lokality, kde by to mělo co největší smysl, ale prostě je nenacházím. Proto jsem se Vás opakovaně ptal, zda nemáte nějaké konkrétní ukázky. Mně se ta myšlenka líbí, ale prostě vidím, že nedává v rámci ČR skoro nikde smysl.

Buď jsem musel vybagrovat zeminu v ekvivalentu tisícovek tatrovek, nebo když jsem to postavil do rokle, aby se to jen přehradilo na jednom místě, tak mi vyšla skoro 400 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká hráz ­(a ty dvě podobné hráze potřebujete dvě­). To se podívám z okna na 400metrovou řadu paneláků, které vidím před sebou, výšku mají asi 20 metrů, takže když uberu dvě patra, v podstatě vidím, jak obrovská by ta hráz musela být, kolik práce zabere tu hráz vytvořit a udělá to v tomto případě 6 MWh, což je jeden velký kontejner s baterkou.

"ale s touhle hádkou jsem nepočítal, abych si je teda konkrétně zmapoval­"

Ale já se s Vámi nehádám. Chci společně s Vámi přijít na to, zda to opravdu má smysl. Jenže nepřispíváte ničím konkrétním, jen říkáte, že si myslíte, že to bude dobré. Tak se snažím přijít na to, zda to opravdu bude dobré nebo ne. Když mi ta místa nedáte Vy, tak je musím přinášet na základě Vašich popisů přinášet já. Když mě přesvědčíte, budu jenom rád, že baterky nevypadají jako skoro jediné řešení. Ale nic konstruktivního jste zatím nepřinesl. Já se Vás nesnažím přesvědčit, že nemáte pravdu. Já se společně s Vámi snažím přijít na to, jak se to skutečně má.

"Jestli tomu rozumím správně že řešíte počet takových míst v Česku že by podle toho byla levná nebo drahá jejich výstavba.­"

No z nějakých důvodů se ty PVE v ČR moc nestaví ­(pravdou je, že někde by být mohly, když už tam ty přehrady jsou­). A když se podívám na tu řadu paneláků před sebou dvakrát, jak obrovský projekt to je, a že to udrží energie jak jeden kontejner s baterkou, tak nemám pocit, že by to přírodní řešení bylo jednodušší a levnější.

No bezva, tak já to vnímal jinak, jako silný názor že vhodný místa nejsou, nebo extrémně vzácný a spíš jako snahu ukázat že to nejde. Ty vybraný jsem podle popisu pochopil jako nevhodný a snad s omezením na vaše okolí, teda asi nejlepší místa ve vašem okolí. Tak aspoň štěstí že nebydlíte na rovině v Pardubicích, to by byli horší příklady. Ok, tak beru to jako vaše nejlepší nalezený místa.
Hráz velká jako řada paneláků je opravdu děsivá představa.
Nevím jestli bych teď rychle zvládnul místa domyslet, upřesnit na dálku z mapy, ale teď na rychlo pro diskuzi to ani nezkouším. Asi jsem váš přístup ­(třeba omylem­) vnímal moc negativně na to abych se odvážil tady ukazovat něco nahrubo zmapované bez lepší kontroly.

"já to vnímal jinak, jako silný názor že vhodný místa nejsou, nebo extrémně vzácný a spíš jako snahu ukázat že to nejde­"

Ano i ne. Já říkám, že vhodná místa na to, aby to mělo smysl, v ČR až na výjimky nejsou. Tak jsem se snažil najít ta, kde by to mělo co největší smysl ­(i na základě Vašich popisů­). A pak se podívat, zda to v těch ideálních podmínkách opravdu bude vůbec k něčemu nebo ne. Protože upřímně řečeno, ona představa té spousty baterek není příliš lákavá.

"Ta­k aspoň štěstí že nebydlíte na rovině v Pardubicích, to by byli horší příklady.­"

No právě, jak se dostanete do nadmořských výše pod 300 metrů, což je nemalá část ČR, tak budete rád, když dostanete převýšení 10­-20 metrů.

Ono větší smysl by to mělo, kdybyste ty ­"rybníky­" mohl opravdu vypustit celé, a to je ten problém. Dlouhé Stráně mají smysl proto, že to má asfaltový podklad a hladina tam lítá o více než 20 metrů ­(v podstatě skoro do nuly­). Tohle si u rybníku dovolit nemůžete ­(bahno, chudáci ryby­), tam můžete mít 20metrovou hloubku, ale hýbat můžete s metrem dvěma, ale ne dvaceti. A to udělá řádový rozdíl v tom, co tam můžete uložit.

Dakujem za plodnu diskusiu, rad by som prispel. Videl som projekt, kde sa vyuzil stlaceny vzduch a to hned 2 sposobami. 1­) klasika nadrz v zemi idelane 4 kazde 25 M3. Takze spolu 100 M3 neviem kolko tam toho vedia natlacit, ale urcite aspon 800 M3 a tieto pouzit ako zasobnik. Nebolo by to lepsie?? 2­) pouzit stare bane, kde sa nachadza voda ako zasobniky. Vyuzit co tu uz mame a natlacit tam vzduch ­(ak je to mozne­). Prebytocne vola sa vytlaci na povrch do nadrze a vlastne pomaha regulovat tlak. Hlbka je dolezita, ale viem, ze by sa to dalo. Na slovensku to pouzivame dodnes, ale nie ako zasobnik na vzduch ale na plyn. Mame vytazene vrty po plyne, do ktorych opetovne pupujeme plyn aby sme ho v priapde nedostaku mali. Toto by som povazoval za uspornejsie riesenie. Inak prebytocne teplo vzniknute pri stlaceni navrhovali uchovat v pieskovych bateriach ­(neekonomicke a podlamne zbytocne­), alebo na ohrev vody ci kurenia ­(co uz by mohlo byt lepsie nakolko to netreba hriat na extremne teploty staci na 80 stupnov­). Nebolo by to jednoduchsi­e?? Ci je to total hlupost??

Já myslím že to je dobrá věc se vzduchem i plynem když se využijí staré doly a ideálně ještě to teplo, aby byla lepší účinnost. Asi to u nás zatím moc není. Nějaké investice budou na utěsnění všech děr, ale snad by to neměl být problém když doly jsou hluboké a nějakou větrací šachtu můžou utěsnit trochu hloub než na povrchu kde je pevná skála.
Kdysi dávno jsme se učili ve škole že takový prostory se někde ve světě dělají i výbuchem, že udělají vrt, v něm silný výbuch, který vytvoří prázdný kulový prostor a maj třeba zásobník na plyn. Pro mě dost nepředsta­vitelný že se okolní hornina takhle smrskne.

OK, rozumím.
Jo bahno a ryby jsou problém, tomu rozumím, nový horní rybník by tyhle problémy mít nemusel, ale bude mít omezenou velikost podle použitelného objemu spodního. Někde jako spodní nádrž může být starý jez na řece.
Někde nemusí jít o klasický kopcovitý hornatý terén, ale rovinu kde řeka teče v hlubším zářezu, třeba podobně jako rovina na jižní straně Dalešické přehrady, nebo rovina vedle hnědouhelných dolů, ale to jsem nezkoumal.