Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

AMD EPYC Rome budou ve finském superpočítači s 200 tisíci jádry

17.12.2018, Jan Vítek, aktualita
AMD EPYC Rome budou ve finském superpočítači s 200 tisíci jádry
Procesory společnosti AMD se nedávno téměř vytratily ze serverového světa, který zcela ovládl Intel. Nyní se do něj postupně vrací a to znamená, že se uplatní i v nových superpočítačích. Jde konkrétně o BullSequana XH2000.
AMD se tak začíná opět prosazovat i v prestižní třídě superpočítačů, však nedávno jsme se dozvěděli, že budoucí procesory EPYC "Milan" budou společně s Volta NEXT využity v superpočítači Perlmutter, ovšem nyní jde o mnohem bližší budoucnost a již téměř aktuální 7nm procesory AMD EPYC "Rome" se 64 jádry. 
 
 
Během příštího roku a půl si udělá velkou radost finské IT vědecké centrum CSC, které bude ve dvou fázích pořizovat nový superpočítač. První fáze se týká klastru BullSequana X400 od Atosu, který bude chlazen vzduchem a založen na procesorech Intel Xeon "Cascade Lake" a Mellanox HDR InfiniBand s celkovým teoretickým výkonem 2 PetaFLOPS. Do této fáze spadá také jednotka pro výzkum umělé inteligence, která bude čítat celkem 320 GPU NVIDIA V100 propojených pomocí NVLink do čtyřčipových uzlů. Tato fáze bude završena někdy během léta příštího roku. 
 
Co se týče druhé fáze, ta už se týká procesorů AMD, a to konkrétně vodou chlazeného systému BullSequana XH2000 opět od Atosu, který využije na 200 tisíc CPU jader v procesorech AMD EPYC "Rome". Pokud půjde přesně o 200 tisíc, pak to znamená, že se může využít celkem 3.124 procesorů se 64 jádry. Každý uzel bude vybaven 256 GB vlastní operační pamětí a pro data tu bude 8 PB v úložném systému Lustre (Intelovská část bude mít dalších 4,9 PB) od DDN.
 
Celkem pak bude mít finský superpočítač výkon až 11 PFLOPS (v TOP500 to vystačí na třetí desítku), což je pětinásobek toho, co mají finští vědci k dispozici dnes, a to díky investici kolem 37 milionů eur. Systém bude sloužit ve více oborech, a to v astrofyzice, nanovědách, zmíněném výzkumu umělé inteligence nebo při vývoji léků.