AMD Threadripper 2000: jak je to s paměťovým řadičem, chlazením, atd?

 

 

Jde v podstatě o to, jaké aplikace dokáží efektivně využít dostupný počet jader, takže na jedné straně tu máme zpracování multimediálních materiálů a vizuálních efektů a na straně druhé je tu kompilace kódu, strojové učení či rendering. 

 

 

Už druhý slide prezentace nám ale zodpoví otázku, jak to AMD zaonačilo s paměťmi. Je dobře známo, že desky s X399 jsou určeny pouze pro čtyři paměťové kanály na rozdíl od serverových desek pro EPYC a jejich osm kanálů. Jenomže 24 a 32jádrové Threadrippery se skládají ze čtyř čipů, z nichž každý nabídne po dvou kanálech, takže je jasné, že půlka z celkového množství musela zůstat ladem a to samé platí třeba i pro integrované rozhraní PCIe 3.0. 

 

Jak je vidět z obrázku nahoře, AMD to udělalo nejjednodušeji, jak mohlo. S paměťmi a PCIe sloty tak budou komunikovat pouze dva diagonálně protilehlé čipy a zbylé dva se budou muset spolehnout na Infinity Fabric. K paměti se tak dostanou leda přes ni a sousední čip, takže je otázka, jaký vliv to bude mít na jejich výkon, což se zatím nedozvíme. To celé je pak prostě daň za to, že pro více než 16 jádrové Threadrippery nejsou potřeba nové desky a postačí staré modely s X399. 

 

 

Další dva slidy slouží k prezentaci rozdílů jednak mezi 18jádrovou konkurencí od Intelu, s níž AMD může klidně srovnávat svůj 32jádrový model, neboť ten je aktuálně o 200 USD levnější. Je jasné, že výkon zde závisí především na schopnosti aplikací využít co nejvíce jader.

 

Druhý srovnávací slide pak ukazuje, jak se změnil výkon nového 16jádrového modelu od starého. Jsou to podstatné rozdíly, které můžeme přičíst mírně vyššímu IPC jader Zen+, vyšším taktům a především pak lépe pracujícímu turbu, což se projevilo už v nových Ryzenech. 

 

 

Co se týče čistě vícevláknového výkonu, ten nám ukáže další graf s výsledky z renderovacího Cinebench R15. 

 

 

Podpora nových Threadripperů se také dostala do utility Ryzen Master a zde se dozvíme také o dvou nastaveních, a sice UMA a NUMA (Uniform a Non-Uniform Memory Access). První z nich je výchozí a slouží právě pro aplikace, které potřebují především co nejvíce jader. Druhý si můžeme nastavit pro aplikace, které ocení naopak co nejrychlejší přístup do paměti (hry). Prioritu pro zpracovávání úloh tak dostanou ta jádra, která mají k operační paměti co nejblíže.

 

 

Threadripper také můžeme využít rovnou v herním režimu, kdy bude v podstatě využito jen osm jader pro dosažení co nejrychlejší komunikace s paměťmi a co nejvyšších taktů. Dnešní hry stejně více než osm jader jen těžko využijí. 

 

 

Nakonec tu máme nějaké informace o chladiči pro nové procesory, který pro AMD vytvořil jeho obvyklý partner, společnost Cooler Master. Jde o vzduchový chladič pro až 250W TDP, a to prostě věžovitý model, jenž by neměl bránit v instalaci pamětových modulů. Nabízet jej bude přímo Cooler Master za doporučenou cenu 100 dolarů. 

 

Zdroj: KitGuru