AMD v příštím roce: DisplayPort 1.3 i lepší HDR
9.12.2015, Jan Vítek, aktualita
Dnes bylo potvrzeno, že AMD v příštím roce nabídne podporu FreeSync i na rozhraní HDMI. Nyní se zaměříme na další novinky, mezi něž patří nová verze rozhraní DisplayPort a také vylepšené HDR na chystaných Radeonech.
AMD obvykle nemluví o svých chystaných kartách v detailech do té doby, než je připraveno je vypustit na trh. Nicméně nově zformovaná divize Radeon Technologies Group vedená Rajou Kodurim asi věci vidí jinak, a tak se rozhodla podělit se o některé podrobnosti již nyní, kdy do vypuštění nové generace Radeonů zbývá více než půl roku. AMD také potřebuje být více vidět a vzbudit v uživatelích zájem o chystané technologie a produkty, s jejichž pomocí si bude chtít vylepšit svou nezáviděníhodnou finanční situaci.
Budeme tedy mluvit o nových technologiích týkajících se obrazových rozhraní a samotného zobrazení herních scén. V prvé řadě tak jde o podporu moderních obrazových rozhraní HDMI 2.0, čímž AMD dohoní konkurenci, přičemž k dispozici bude rovnou HDMI 2.0a. Tato verze přidává podporu pro HDR video. Vedle toho tu máme novou verzi DisplayPort 1.3, která přinese podporu HBR3, čili High Bit Rate 3. Jde tedy především o vyšší propustnost tohoto rozhraní, a to konkrétně 32,4 Gb/s, čili 8,1 Gb/s na linku. Pro porovnání, verze DisplayPort 1.2 dosahuje propustnosti 5,4 Gb/s na linku a jak je uvedeno v prezentaci, HBR3 je oproti HDMI 2.0 o 80 % rychlejší. Zapotřebí přitom nebudou žádné nové konektory či kabely.
To znamená, že se vzorkováním 4:4:4 bude podporováno i rozlišení 5K při 60 Hz, nebo až 8K se vzorkováním 4:2:0. Očekává se také nástup nové generace displejů a monitorů, takže se možná objeví také Ultra HD panely schopné dosáhnout obnovovací frekvence 120 Hz, nebo také až 240Hz panely s rozlišením Full HD či WQHD. Monitory s Ultra HD budou moci také na 60 Hz nabídnout lepší než osmibitové barvy, což je nutné pro ideální implementaci HDR. Dosud to bylo s DP1.2 možné jen s využitím dvou kabelů.
AMD by přitom mělo nasadit novou verzi DisplayPortu jako první a právě toto rozhraní se má stát základem pro další kouzla s HDR, využití LFC (Low Fremerate Compensation) na panelech s rozlišením 4K/Ultra HD a 120 Hz a také rozšiřování technologie FreeSync. Důležité je také nasazení rozhraní HDMI 2.0 a jeho zpřístupnění pro FreeSync, neboť právě HDMI je přeci jen rozšířenější než DisplayPort. Tady ale AMD bude jen dohánět konkurenční karty NVIDIA založené na druhé generaci Maxwell, které v té době budou již pomalu dva roky staré.
No a pak tu máme vylepšené HDR (High Dynamic Range), v jehož případě AMD slibuje, že hra pak bude ve Full HD s HDR vypadat lépe než v Ultra HD s SDR. Počítá se s jeho implementací do nové generace Radeonů, ale také aktuální Radeon 300 a příslušné monitory se mají na trh dostat v druhé polovině příštího roku.
PC hry nabízí HDR v různých podobách už téměř deset let, ovšem teprve nedávno se toto téma začalo vážněji řešit. Jde o to, aby byl našim očím nabídnut obraz, který bude odpovídat jejich schopnostem, takže jde o větší rozsah jasu a větší barevný prostor. Displeje s jasem do 300 či 350 cd/m2 tak nestačí, stejně jako jejich schopnost pokrýt barevný prostor nebo vůbec způsob kódování obrazu, takže dosavadní pokusy o HDR přinášely spíše přepálené barvy, kde se ztratí jakékoliv detaily.
Nejen AMD musí tedy přijít s celou řadou nových technologií, aby HDR na PC konečně pořádně fungovalo, a musí se tedy zapojit především výrobci monitorů a panelů. Ty musí nabídnout nebývale vysoký kontrast, jas a pokrytí barevného prostoru. Může se využít kontrolované podsvícení různých částí obrazu (Local Dimming), či ještě lépe panely typu OLED, které by byly pro takové monitory asi nejlepší.
Z hlediska barevného prostoru je nedostačující klasický sRGB, takže AMD pokukuje po lepších, jako je AdobeRGB a ještě lépe BT.2020, s nímž se počítá pro 4K Blu-ray.
Jde tedy o běh na dlouhou trať a pokud se má v budoucnu začít využívat BT.2020, bude nutné změnit také hloubku barev a namísto 8bitové využít alespoň 10bitovou, aby se počet odstínů každé základní barvy zvýšil na 1024, a celkově tedy byla pokryta více než miliarda odstínů. Dobrá zpráva ale je, že 10bitové zpracování barev už na PC není nic výjimečného a podporuje ho už aktuální generace Radeonů, které ovšem kvůli omezené propustnosti rozhraní DisplayPort 1.2 nezvládnou s jedním kabelem kombinaci Ultra HD, 60 Hz a HDR a rovněž nepodporují standard HDCP 2.2, který je vyžadován pro přehrávání obsahu v 4K s HDR. To vše zvládnou tedy až nové karty s DisplayPort 1.3.
Vedle nových karet nám má tedy příští rok přinést i nové zajímavé monitory, na nichž by konečně vynikly možnosti vysokého dynamického rozsahu.
Zdroj: Anandtech
Budeme tedy mluvit o nových technologiích týkajících se obrazových rozhraní a samotného zobrazení herních scén. V prvé řadě tak jde o podporu moderních obrazových rozhraní HDMI 2.0, čímž AMD dohoní konkurenci, přičemž k dispozici bude rovnou HDMI 2.0a. Tato verze přidává podporu pro HDR video. Vedle toho tu máme novou verzi DisplayPort 1.3, která přinese podporu HBR3, čili High Bit Rate 3. Jde tedy především o vyšší propustnost tohoto rozhraní, a to konkrétně 32,4 Gb/s, čili 8,1 Gb/s na linku. Pro porovnání, verze DisplayPort 1.2 dosahuje propustnosti 5,4 Gb/s na linku a jak je uvedeno v prezentaci, HBR3 je oproti HDMI 2.0 o 80 % rychlejší. Zapotřebí přitom nebudou žádné nové konektory či kabely.
Standard | Max. rozlišení (RGB/4:4:4, 60Hz) | Max. rozlišení (4:2:0, 60Hz) |
DisplayPort 1.1 (HBR1) | 2560x1600 | N/A |
DisplayPort 1.2 (HBR2) | 3840x2160 | N/A |
DisplayPort 1.3 (HBR3) | 5120x2880 | 7680x4320 |
To znamená, že se vzorkováním 4:4:4 bude podporováno i rozlišení 5K při 60 Hz, nebo až 8K se vzorkováním 4:2:0. Očekává se také nástup nové generace displejů a monitorů, takže se možná objeví také Ultra HD panely schopné dosáhnout obnovovací frekvence 120 Hz, nebo také až 240Hz panely s rozlišením Full HD či WQHD. Monitory s Ultra HD budou moci také na 60 Hz nabídnout lepší než osmibitové barvy, což je nutné pro ideální implementaci HDR. Dosud to bylo s DP1.2 možné jen s využitím dvou kabelů.
AMD by přitom mělo nasadit novou verzi DisplayPortu jako první a právě toto rozhraní se má stát základem pro další kouzla s HDR, využití LFC (Low Fremerate Compensation) na panelech s rozlišením 4K/Ultra HD a 120 Hz a také rozšiřování technologie FreeSync. Důležité je také nasazení rozhraní HDMI 2.0 a jeho zpřístupnění pro FreeSync, neboť právě HDMI je přeci jen rozšířenější než DisplayPort. Tady ale AMD bude jen dohánět konkurenční karty NVIDIA založené na druhé generaci Maxwell, které v té době budou již pomalu dva roky staré.
No a pak tu máme vylepšené HDR (High Dynamic Range), v jehož případě AMD slibuje, že hra pak bude ve Full HD s HDR vypadat lépe než v Ultra HD s SDR. Počítá se s jeho implementací do nové generace Radeonů, ale také aktuální Radeon 300 a příslušné monitory se mají na trh dostat v druhé polovině příštího roku.
PC hry nabízí HDR v různých podobách už téměř deset let, ovšem teprve nedávno se toto téma začalo vážněji řešit. Jde o to, aby byl našim očím nabídnut obraz, který bude odpovídat jejich schopnostem, takže jde o větší rozsah jasu a větší barevný prostor. Displeje s jasem do 300 či 350 cd/m2 tak nestačí, stejně jako jejich schopnost pokrýt barevný prostor nebo vůbec způsob kódování obrazu, takže dosavadní pokusy o HDR přinášely spíše přepálené barvy, kde se ztratí jakékoliv detaily.
Nejen AMD musí tedy přijít s celou řadou nových technologií, aby HDR na PC konečně pořádně fungovalo, a musí se tedy zapojit především výrobci monitorů a panelů. Ty musí nabídnout nebývale vysoký kontrast, jas a pokrytí barevného prostoru. Může se využít kontrolované podsvícení různých částí obrazu (Local Dimming), či ještě lépe panely typu OLED, které by byly pro takové monitory asi nejlepší.
Z hlediska barevného prostoru je nedostačující klasický sRGB, takže AMD pokukuje po lepších, jako je AdobeRGB a ještě lépe BT.2020, s nímž se počítá pro 4K Blu-ray.
Jde tedy o běh na dlouhou trať a pokud se má v budoucnu začít využívat BT.2020, bude nutné změnit také hloubku barev a namísto 8bitové využít alespoň 10bitovou, aby se počet odstínů každé základní barvy zvýšil na 1024, a celkově tedy byla pokryta více než miliarda odstínů. Dobrá zpráva ale je, že 10bitové zpracování barev už na PC není nic výjimečného a podporuje ho už aktuální generace Radeonů, které ovšem kvůli omezené propustnosti rozhraní DisplayPort 1.2 nezvládnou s jedním kabelem kombinaci Ultra HD, 60 Hz a HDR a rovněž nepodporují standard HDCP 2.2, který je vyžadován pro přehrávání obsahu v 4K s HDR. To vše zvládnou tedy až nové karty s DisplayPort 1.3.
Vedle nových karet nám má tedy příští rok přinést i nové zajímavé monitory, na nichž by konečně vynikly možnosti vysokého dynamického rozsahu.
Zdroj: Anandtech