Earth simulator vede uz tusim tri roky, nekolikanasobne prevysuje vykonem superpocitace na nasledujicich mistech, jsem zvedav kdy ho nekdo prekona, a jestli to bude vitezstvi jen o nejake zanedbatelne procento vykonu ci ho predci nekolikanasobne...

100dB odstup uzitecneho signalu o frekvenci 1KHz od rusiveho signalu ­- sumu vcet slozek harmonickeho
zkresleni ­(signal ma amplitudu 1dB pod maximalni urovni­)
Nemohu si odpustit poznamku ze muj zesilovac ma uroven sumu 10X nizsi, takze by ho tato ­"kvalitni PC zvukova karta­" silne degradovala.
Co se tyka onoho signalu 1KHz ­- tak ma 10 Miliard­-krat vetsi amplitudu nez sum, takze si v tomto pripade nemusite delat se sumem starosti, problem je ze v hudbe se tak hlasity signal objevuje jen vyjimecne a jen na mikroskopicky zlomek casu ­(napriklad pri uderu bubnu, pricemz tato amplituda je dosazena pouze v pocatecnim okamziku toho uderu, napriklad v prvni padesatine casu toho co celkem vnimate sluchem jako uder­) a pozbytek casu je uroven signalu nizsi napriklad o 40dB, takze v techto pasazich bude pomer signal­/sum pouhych 60dB a tudiz vyssi nez napriklad na klasicke kazete, a pokud budete poslouchat vyssi hlasitosti, tak bude sum jasne slysitelny. ­(pokud nebude prehlusen odrazy uzitecneho signalu od sten mistnosti=spatnou akustikou­)

Ja doufam ze tim intel poskodi hlavne sam sebe a AMD mu zatim ­"vyfoukne­" velkou cast trhu.

Neni moc duvodu proc by mel byt zvuk degradovan, prave naopak, ovalny tvar zabranuje vzniku stojateho vlneni, a tuhost skla zabranuje rezonanci a tim zkresleni zvuku.
Problemy vidim dva ­- v ozvucnici neni pritomno zadne tlumeni ­- silne odrazy, a za druhe ­- vysoky rezonancni kmitocet skla ­- mohlo by ­"zvonit­", ale u subwooferu pravdepodobne sklo nebude buzeno dostatecne blizko rezonance skla ­(jen nizkymi kmitocty­) a pokud jsou satelity male, pak bude rezonance skla slabsi vlivem lepsi tuhosti a take vyssi ­- asi za hranici slysitelnosti.

To je mi vse zname, ale optimalizace ve smyslu vyuziti nejake funkce jako napriklad Hyper­-Threading neni jeste optimalizace usita na miru na architekturu jadra, pokud vyuziju napriklad funkce SSE, povede to ke zvyseni vykonu u Intelu ale i u AMD, zatimco pokud program optimalizuju na architekturu Intelu ­(byt treba bez vyuziti SSE­), tak to povede ke zvyseni vykonu na Intelu, ale k zadnemu nebo dokonce ke zpomaleni u AMD, a to by bylo neobjektivni.
"Sa­ndra je používá v upravené podobě optimalizované na jednotlivé procesory­" procesory ano, to je take v poradku, to procesoru privadi vyhodu ve smyslu vybavy napriklad instrukcni sadou SSE2 nebo 3DNOW!
kterou muze nebo nemusi mit i ten konkurencni, ale optimalizace na jadro by mela jiny vliv, program by musel
byt zkompilovan specialne pro toto jadro a s jinym by byl nekompatibilni,a nebo alespon poupraven kod tak ze by tato uprava vedla k ­"nelinearnimu­" zvyseni vykon u jadra jednoho, a u jineho k poklesu ­(napriklad­) a tento jev u optimalizaci v Sandre ­(bufferovani, instrukcni sady, HT­) nenastava a proto je objektivni, jen vyuziva vyhod ve ­"vybaveni­" CPU instrukcnimi sadami a funkcemi.

Optimalizace obecné samozrejme navadi, optimalizace na urcite jadro samozrejme ano, v prvnim pripade bude rozdil dany ciste hrubym vykonem cipu, pokud test Whetstone a Dhrystone jsou stare a tudiz neoptimalizovane ani na Athlon ani Pentium4, pak prave proto budou objektivni.
Sandra neni optimalizovana krome instrukcnich sad kterymi CPU disponuji a proto jsou stejne realne jako realne aplikace o kterych se zminujete, problem je v tom ze se na vec divate prave z pohledu programatora kteremu nejde o vykon, jenze v teto recenzi a vsem uzivatelum prave o ten vykon jde, a proto jsou tyto testy ktere jasne ukazuji v jake casti CPU tkvi jeho sila tolik dulezite, podle nich se da usoudit v jakych ­(mnou pouzivanych­/pozadovanych­) aplikacich bude excelovat ci propadat presne tak jako v testech Sandra.
Optimalizovat pomoci instrukcnich sad napr. MMX je v poradku, disponuji jimi obe CPU, neoptimalizovat je take v poradku, ale pokud by byly optimalizace specificke pro kazde jadro zvlast ­(coz nejsou­) pak by prave dochazelo k extremnim rozdilum a takove testy by byly prave neobjektivni.

Ja jsem nepsal ze intel ma 2 FPU.
Samozrejme ze jako synteticky test ma k realite daleko, ale urcite s ni ma neco spolecneho, pokud bude realna aplikace narocna hlavne na vypcetni jednotky FPU napriklad z 90% a jen malo na propustnosti pameti ­(zbylych 10%­), pak bude rychlost aplikace temer umerna tomuto syntetickemu testu, ve skutecnosti je takovyto test prave univerzalni, jen si lide neumeji predstavit jak se bude procesor chovat v praxi napriklad ve hre, protoze se jen nezamysli na jakou cast CPU ci pametoveho systemu je aplikace narocna nejvice a na jake casti mene, to ze napriklad Athlon 64 exceluje v Botmatch hry UT03 je tim ze ma prave 3FPU jednotky, a to ze ma naopak ve Flyby a nebo v Quake3Arena navrch intel je jeho velkou pametovou propustnosti, to vse se da s jistotou vycist ze syntetickeho testu Sandra, jen si musite preves teorii do praxe.
Z takoveho testu se da vykon v jakekoliv aplikaci odhadnout stejne dobre jako z pouhe znalosti jeho architektury. Testy nejsou snadno manipulovatelne, pokud byste vytvoril jiny program a optimalizoval ho na nejaky procesor je samozrejme neco jineho, a testy sandra zadnych optimalizaci krome instrukcnich sad nevyuzivaji, tudiz jsou objektivni.

Vysledky Testu Sandra jsou PLNE! odpovidajici architekture cipu ­(v pripade AMD 3 FPU jednotky vuci 1 FPU u Intelu­) proto dosahuje AMD vykonu pres 3GFLOP zatimco Intel jen 2GFOLP
stejnetak u multimedii kde se jedna o velky vliv SSE instrukci a vysledky 100% odpovidaji skutecnosti, samozrejme musime brat v potaz ze se jedna o synteticky test ktery zatezuje jen
vypocetni jednotky, zatimco v praxi jsou aplikace limitovane i jinymi faktory ­(velikost a rychlost cache­) a proto ve skutecnych aplikacich nebude rozdil plnych 30% jeko je tomu v Sandre, ale tento test potvrzuje vliv architektury cipu ­- o 30% rychlejsi prace s pohyblivou desetinou carkou v pripade AMD odpovida skutecnosti a nemel by byt vyrazen.

No tak to je fakt dobry, alespon ze je to legracni, ale vazne, takovej proud to asi nebude a vypocitat to z tech 105W neni nejlepsi zpusob jak to zjistit, ale cas nam pravdu odhali, tak uvidime.

Pixely jsou stejne jako u ostatnich LCD ale v tomto rozliseni jich je o nekolik radek vice a tak je pomer stran 5:4 ­(obrazovka je temer ctvercova­) a ke geometricke deformaci obrazu proto nedochazi ­(bude k nemu dochazet naopak v pripade ze nastavite rozliseni v pomeru jinem ­- napriklad 1024x768 tj. 4:3, pak bude obraz vertikalne roztazen ­- postavy ve hrach budou vypadat stihlejsi :)

To je ostuda, test by jinak usel ale ty zavazny chyby!? To je des ­- viz:
Případě vám nezbývá než zůstat u klasického CRT s obnovovací frekvencí 100 a více MHz ;

Hodnota svítivosti od 230 mc­/m2 je dostačující, ale opět platí čím více, tím lépe ;

posuzování kvality FTF panelu. ;

a dal chyby jako

K tomu slouží jednobarevné obrázky ­(modrá, červená, černá, bílá, šedá, zelená a červená­). ;

Podle délky ohonu u pohybující krychle bych odezvu odhadoval na 30ms ; ­(krychle neni ctverec­)

a taky by me zajimalo jestli mely testovane kusy vadne pixely.

Promin, muzu se zeptat odkud mas informaci o tech 80ti Amperech? to je totiz skoro polovina toho co potrebuje Barton ­(maximalne ­- musi dodat deska­) a i P4 k tomu ma hodne daleko, takovej proud mi prijde hodne nepravdepodobnej, nahlede na fyzikalni zakony, to by se ta deska asi vyparila.

jenze u intelu to neni pomluva ­- zeptej se tech chudaku co si od nej koupili desky s udajnou podporou Prescottu ­- ted sou v haji a nebo pojedou misto 3,4 ­- 3,6 na 2,8 GHz coz na top model a novy jadro neni zadnej zazrak.

Souhlasim :­) taky sem to na CC videl a Athlon FX stoji tedy asi stejne jako normalni P4 3.2 ­(rozdil oproti EE je dokonce pres 45%­) takze volba je jasna...Intel Inside ­- Loser Outside :­) ­- AMD vede !!!

Vazne by me zajimaly finanční výsledky výrobců pevných disků nebo alespon jejich priblizne podily na trhu, tak by bylo fajn kdybyste sem neco takovyho dali...