Navigaci, mobil nebo PDA?
15.4.2009, Jiří Černý, článek
Plánujete pořízení GPS navigace a nejste si jisti, jaká je pro vás ta nejvhodnější? Přemýšlíte nad mobilním telefonem s GPS, či vlastníte PDA a potřebujete od něj najednou ještě něco navíc? Následující článek by vám měl rozhodování usnadnit.
Dávno už jsou pryč doby, kdy byla ještě technologie GPS vyhrazena výhradně vojenským účelům a běžný smrtelník o ní věděl maximálně tolik, že existuje. Až v osmdesátých letech minulého století došlo k jejímu uvolnění i pro civilní potřeby – což kromě jiného přineslo boom ve výrobě navigací určených pro palubní desky automobilů, či nejrůznějších kapesních GPS přístrojů.
Poprvé jsem se s jedním takovým setkal až na fakultě během terenních cvičení z ekologie, kdy nám školitelé právě základy práce s navigací nemilosrdně vtloukali do hlavy. To mj. svědčí o tom, že GPS není zdaleka jen ideální pomůckou pro zábavu typu geocaching (kterému jsem naštěstí nikdy nepropadl), či pohodlné řízení automobilu napříč Evropou. Své uplatnění najde bez problémů i ve světě vědy.
Princip fungování je vlastně poměrně jednoduchý. Kosmické družice, nesoucí vysoce přesné atomové hodiny, vysílají několik typů kódu (např. C/A kód, či P-kód). Čím vyšší počet družic je momentálně k dispozici, tím více můžete přijímat signálů a současně s tím se i zpřesňuje určení polohy. Některé kapesní GPS navigace vám přímo na displeji aktuálně dostupné družice ukazují, díky čemuž máte větší přehled. Praktická využitelnost je samozřejmě obrovská.
Abych se ještě krátce vrátil zpět do období svých studií – lze řekněme snadno vyrobit GPS obojek, který v předem definovaných intervalech prostřednictvím integrované paměti zaznamená lokalizaci zvířete. Potom už jen stačí stáhnout přes vysílačku data k dalšímu zpracování. GPS-GSM řešení vám dokonce požadované informace samo posílá prostřednictvím textových zpráv!
Pochopitelné je, že v normalním každodenním životě narazíte mnohem spíše na úplně jiná zařízení. Rozdělit se dají do cca třech hlavních kategorií – kapesní (outdoor) navigace, GPS navigace do auta a konečně různé „hybridní GPS“. Zejména z druhé uvedené skupiny bývá velmi těžké si nějakou konkrétní vybrat, jelikož trh je doslova zaplaven desítkami nejrůznějších modelů. Situace je de facto stejná, jako byla kdysi i u mobilních telefonů. Zpočátku záležitost jen několika málo vyvolených, která se následně masově rozšířila po pádu cen k částkám přijatelným snad už prakticky pro každého. V následujících odstavcích si tedy jednotlivé kategorie postupně projdeme.
Jsou od počátku využívány hlavně cyklisty, turisty, apod. V kombinaci s integrovanou mapou jde o vynikajícího společníka kupříkladu pro vaše toulky divokou přírodou mimo značené turistické stezky. Mezi moje oblíbence (zvláště poté, co jsem sám několikrát úspěšně zabloudil a v Českém Švýcarsku mě nakonec málem i hledala policie) patřil třebas GPS Garmin eTrex, který disponuje i kompasem a umožňuje vám (po naprogramovaní cíle cesty) na požadované místo bez obtíží dorazit. Tedy za předpokladu, že nedojdou baterky.
Kvalitní outdoorová navigace může stát i nad deset tisíc, stejně tak se ovšem dá bez problémů koupit za tři tisíce. Nové generace těchto přístrojů už obsahují i vymoženosti jako dotykový displej, které ale pravda považuji spíše za zbytečnost.
Hlavním kritériem při nákupu by měla být citlivost, možnost dalšího dohrávání map (zpravidla na datové karty) a odolnost (v náročném terénu vám občas navigace prostě někde vypadne). Citlivost GPS čipu velmi oceníte zejména v různých kaňonech a hlubokých údolích, či jen v obyčejném (zato ale velmi hustém) lese. Mezi doplňující funkce se mimo již zmiňovaného kompasu řadí výškoměr, teplotní senzor, připojení bezdrátových snímačů srdeční frekvence, prohlížeč .jpg obrázků, kalendář, stopky, světový čas...
Dále doporučuji soustředit se na vlastní displej – kromě požadovaného rozšíření lze hledat i vychytávky, umožňující třebas jeho bezproblémové čtení při silném slunci. Mapy jsou pak svým způsobem možná to nejdůležitější vůbec (ačkoliv existují i nemapové outdoor navigace, užitečné třeba pří balónovém létání, vysokohorské turistice etc.). Samozřejmostí by měla být celosvětová základní mapa (s digitálním modelem terénu) + přidávání dalších dle potřeby. U nás je konkrétně známa třeba digitální turistická mapa ČR Topo Czech.
Některé GPS umí běžně zobrazovat dokonce i 3D verzi. Konečně odolnost pak u jistých modelů obnáší mj. i vodovzdornost (Garmin eTrex Legend C snese údajně až třicet minut v hloubce jednoho metru). Pokud snad máte obavu z případné ztráty, pořiďte si verzi kterou připevníte na ruku stejně jako náramkové hodinky.
Ty se pomalu ale jistě stávají nezbytnou pomůckou nejen profesionálních řidičů. Už na první pohled zpravidla připomínají všechno možné, jen ne outdoorovou GPS a zastrčené v kapse bych si je někam do přírody také skutečně nebral. Odlišností naleznete však mnohem více. Velmi podstatná je zde hlasová navigace, jelikož během jízdy převážně musíte sledovat aktuální dopravní situaci spíše, než civět na širokoúhlý displej na palubní desce.
Také nabídka map pochopitelně odpovídá určení přístroje pro silniční provoz (namátkou CityNavigator, ČR Atlas 10R), byť často lze teoreticky přepnout i na mapu turistickou a vyrazit za humna. Toto však doporučuji maximálně u dražších, outdoorově laděných modelů typu Garmin Nüvi 550 (odolnost proti nárazům i vodě), navíc s větší výdrží baterií.
Mezi bonusovými službami naleznete propojení s autorádiem, fotonavigaci, přijímání dopravních informací (TCM), databáze policejních radarů, kamer, často měřených úseků a úseků s omezením rychlosti. Lahůdkou je navádění jízdními pruhy, služba IQ routes (vybírá nejlepší cestu na základě průměrných rychlostí) atd. Počítejte ovšem s tím, že za takovýto komfort klidně zaplatíte třeba deset tisíc. Nicméně pokud jsem výše u kapesních GPS navigací například dotykový displej označil jako „vymoženost“, pak teď už je úplnou samozřejmostí.
Těchto GPS navigací je momentálně na našem trhu k dispozici jednoznačně největší množství, takže spíše záleží na vašich finančních možnostech. Takovou NavNGO Limousine (cena kolem 18 000 Kč) si určitě nebude kupovat každý, když nějakou základní verzi (která ale pořád splní svůj primární účel) pořídí pod 4000 Kč. Osobně bych v tomto směru každopádně preferoval zvolit zlatý střed, protože řada z výše jmenovaných doplňkových služeb se vám při cestách může více než hodit.
Ještě než se začnu detailněji věnovat nejrůznějším křížencům GPS s mobilním telefonem (či GPS s PDA), rád bych úplným úvodem napsal, že je nemám zrovna v lásce a nikomu ani příliš nedoporučuji. To je nepochybně pouze můj subjektivní názor a řada z vás ho jistě bude mít odlišný. Každopádně se domnívám, že je obecně vzato vždy lepší mít dva přístroje, z nichž každý hodně dobře plní účel, pro který byl původně vyroben, než například málo kvalitní mobil s málo kvalitní GPS.
Co se počátků právě GPS mobilů týče, tak některé z nich vlastně ani žádnou GPS jednotku neobsahovaly (Apple iPhone first generation) a naváděly přes BTS stanice. Kdesi jsem svého času přečetl, že je to vlastně výborné, pokud se zrovna nacházíte v metru či tunelu... i pokud přejdu, že tato „výhoda“ je kompenzována zcela nedostatečnou přesností při lokalizaci (chyby už se zde počítají rovnou v desítkách metrů), tak zrovna v podzemní dráze jsem navigaci nepotřeboval nikdy. Ale proti gustu...
Telefony s GPS jednotkou jsou na tom pak už lépe, nicméně pořád mají své mouchy. První problém může nastat s citlivostí čipu, druhý s anténou. Jak je známo, spousta současných mobilních telefonů nemá (s ohledem na požadavek zachování miniaturních rozměrů) rozhodně zrovna ty nejkvalitnější antény. A ani ten sebelepší čip (v kombinaci právě se špatnou anténou) situaci sám o sobě nezachrání. Nemálo lidí proto radí používat spíše externí GPS moduly (kapesní navigace).
V tomto ohledu s nimi musím souhlasit. Mezi další eventuální háčky řadím špatnou ovladatelnost, případně nedostatečně velký displej. Pro navigaci městem možná mobil s GPS někomu stačit může, do terénu bych si ho však nevzal nikdy.
GPS kombinované s PDA samozřejmě mohou být o něčem jiném. Cena se pravda bez problémů vyhoupne i nad 15 000 Kč, nicméně kvalita tomu obvykle odpovídá. Já sám měl příležitost vyzkoušet si Magellan MobileMapper, postavený na OS Windows Mobile 6 a současně vysloveně navržený pro outdoor (je vodotěsný atd). Pokud potřebujete PDA do přírody o které se nebudete muset na každém kroku strachovat kvůli vlhkosti/prachu, jde o dobrou volbu. I tak bych ale doporučoval ještě dokoupit externí anténu. Toto řešení je nicméně podle mě zajímavé spíše pro jedince, kteří už jsou zvyklí PDA tak jako tak používat (jako plánovač/osobní záznamník), což rozhodně není můj případ.
Pakliže tedy PDA vlastně na nic konkrétního nepotřebujete, rozhodně ho nekupujte pouze kvůli navigaci. Levnější modely bývají málo komfortní (opět nemusí vyhovovat displej, který někde venku na slunci prostě při nejlepší vůli nepřečtete), příležitostně porůznu „zamrzají“ a s výdrží baterií to také není dvakrát slavné. Jestli ale naopak už PDA nebo i notebook delší dobu vlastníte, není třeba shánět nový. Existují například i GPS Bluetooth přijímače, nabízeny spolu s odpovídajícím navigačním softwarem a mapou – namátkou série Garmin Mobile, či dražší GPS 10 Deluxe.
Na samotný závěr jsem si nechal trojkombinace typu Garmin-Asus Nüvifone M20, které spojují PDA (OS Windows Mobile 6.1 Professional), mobil i GPS navigaci v jediný celek. Nüvifone M20 disponuje dvojici módů (pro pohyb pěšky či automobilem), připojením k Internetu prostřednictvím HDSPA, pracovat umí ve všech GSM sítích. Díky tomu můžete v rámci adresáře, respektive telefonního seznamu, k jednotlivým záznamům rovnou připojovat i GPS souřadnice a vůbec si s přístrojem vyhrajete. Achillovou patou je opět výdrž baterií, jinak platí vlastně totéž co jsem zmiňoval už výše.
Já sám zůstanu u používání klasické kapesní navigace, jelikož osobní automobil neřídím a PDA jsem nikdy ani nevlastnil. Jsou-li ale vaše nároky vyšší a zahrnují i desítky různých doplňujících aplikací, mohl by pro vás právě tento kříženec být tím pravým. Mobilní telefon s GPS pak doporučuji ze všeho nejméně, nebo lépe řečeno – rozhodně bych ho nikdy nekoupil primárně právě kvůli navigaci
Poprvé jsem se s jedním takovým setkal až na fakultě během terenních cvičení z ekologie, kdy nám školitelé právě základy práce s navigací nemilosrdně vtloukali do hlavy. To mj. svědčí o tom, že GPS není zdaleka jen ideální pomůckou pro zábavu typu geocaching (kterému jsem naštěstí nikdy nepropadl), či pohodlné řízení automobilu napříč Evropou. Své uplatnění najde bez problémů i ve světě vědy.
Princip fungování je vlastně poměrně jednoduchý. Kosmické družice, nesoucí vysoce přesné atomové hodiny, vysílají několik typů kódu (např. C/A kód, či P-kód). Čím vyšší počet družic je momentálně k dispozici, tím více můžete přijímat signálů a současně s tím se i zpřesňuje určení polohy. Některé kapesní GPS navigace vám přímo na displeji aktuálně dostupné družice ukazují, díky čemuž máte větší přehled. Praktická využitelnost je samozřejmě obrovská.
Abych se ještě krátce vrátil zpět do období svých studií – lze řekněme snadno vyrobit GPS obojek, který v předem definovaných intervalech prostřednictvím integrované paměti zaznamená lokalizaci zvířete. Potom už jen stačí stáhnout přes vysílačku data k dalšímu zpracování. GPS-GSM řešení vám dokonce požadované informace samo posílá prostřednictvím textových zpráv!
Pochopitelné je, že v normalním každodenním životě narazíte mnohem spíše na úplně jiná zařízení. Rozdělit se dají do cca třech hlavních kategorií – kapesní (outdoor) navigace, GPS navigace do auta a konečně různé „hybridní GPS“. Zejména z druhé uvedené skupiny bývá velmi těžké si nějakou konkrétní vybrat, jelikož trh je doslova zaplaven desítkami nejrůznějších modelů. Situace je de facto stejná, jako byla kdysi i u mobilních telefonů. Zpočátku záležitost jen několika málo vyvolených, která se následně masově rozšířila po pádu cen k částkám přijatelným snad už prakticky pro každého. V následujících odstavcích si tedy jednotlivé kategorie postupně projdeme.
Kapesní GPS navigace
Jsou od počátku využívány hlavně cyklisty, turisty, apod. V kombinaci s integrovanou mapou jde o vynikajícího společníka kupříkladu pro vaše toulky divokou přírodou mimo značené turistické stezky. Mezi moje oblíbence (zvláště poté, co jsem sám několikrát úspěšně zabloudil a v Českém Švýcarsku mě nakonec málem i hledala policie) patřil třebas GPS Garmin eTrex, který disponuje i kompasem a umožňuje vám (po naprogramovaní cíle cesty) na požadované místo bez obtíží dorazit. Tedy za předpokladu, že nedojdou baterky.
Kvalitní outdoorová navigace může stát i nad deset tisíc, stejně tak se ovšem dá bez problémů koupit za tři tisíce. Nové generace těchto přístrojů už obsahují i vymoženosti jako dotykový displej, které ale pravda považuji spíše za zbytečnost.
Hlavním kritériem při nákupu by měla být citlivost, možnost dalšího dohrávání map (zpravidla na datové karty) a odolnost (v náročném terénu vám občas navigace prostě někde vypadne). Citlivost GPS čipu velmi oceníte zejména v různých kaňonech a hlubokých údolích, či jen v obyčejném (zato ale velmi hustém) lese. Mezi doplňující funkce se mimo již zmiňovaného kompasu řadí výškoměr, teplotní senzor, připojení bezdrátových snímačů srdeční frekvence, prohlížeč .jpg obrázků, kalendář, stopky, světový čas...
Některé GPS umí běžně zobrazovat dokonce i 3D verzi. Konečně odolnost pak u jistých modelů obnáší mj. i vodovzdornost (Garmin eTrex Legend C snese údajně až třicet minut v hloubce jednoho metru). Pokud snad máte obavu z případné ztráty, pořiďte si verzi kterou připevníte na ruku stejně jako náramkové hodinky.
GPS navigace do automobilu
Ty se pomalu ale jistě stávají nezbytnou pomůckou nejen profesionálních řidičů. Už na první pohled zpravidla připomínají všechno možné, jen ne outdoorovou GPS a zastrčené v kapse bych si je někam do přírody také skutečně nebral. Odlišností naleznete však mnohem více. Velmi podstatná je zde hlasová navigace, jelikož během jízdy převážně musíte sledovat aktuální dopravní situaci spíše, než civět na širokoúhlý displej na palubní desce.
Také nabídka map pochopitelně odpovídá určení přístroje pro silniční provoz (namátkou CityNavigator, ČR Atlas 10R), byť často lze teoreticky přepnout i na mapu turistickou a vyrazit za humna. Toto však doporučuji maximálně u dražších, outdoorově laděných modelů typu Garmin Nüvi 550 (odolnost proti nárazům i vodě), navíc s větší výdrží baterií.
Mezi bonusovými službami naleznete propojení s autorádiem, fotonavigaci, přijímání dopravních informací (TCM), databáze policejních radarů, kamer, často měřených úseků a úseků s omezením rychlosti. Lahůdkou je navádění jízdními pruhy, služba IQ routes (vybírá nejlepší cestu na základě průměrných rychlostí) atd. Počítejte ovšem s tím, že za takovýto komfort klidně zaplatíte třeba deset tisíc. Nicméně pokud jsem výše u kapesních GPS navigací například dotykový displej označil jako „vymoženost“, pak teď už je úplnou samozřejmostí.
Těchto GPS navigací je momentálně na našem trhu k dispozici jednoznačně největší množství, takže spíše záleží na vašich finančních možnostech. Takovou NavNGO Limousine (cena kolem 18 000 Kč) si určitě nebude kupovat každý, když nějakou základní verzi (která ale pořád splní svůj primární účel) pořídí pod 4000 Kč. Osobně bych v tomto směru každopádně preferoval zvolit zlatý střed, protože řada z výše jmenovaných doplňkových služeb se vám při cestách může více než hodit.
Hybridní GPS navigace: putování podle mobilu
Ještě než se začnu detailněji věnovat nejrůznějším křížencům GPS s mobilním telefonem (či GPS s PDA), rád bych úplným úvodem napsal, že je nemám zrovna v lásce a nikomu ani příliš nedoporučuji. To je nepochybně pouze můj subjektivní názor a řada z vás ho jistě bude mít odlišný. Každopádně se domnívám, že je obecně vzato vždy lepší mít dva přístroje, z nichž každý hodně dobře plní účel, pro který byl původně vyroben, než například málo kvalitní mobil s málo kvalitní GPS.
Co se počátků právě GPS mobilů týče, tak některé z nich vlastně ani žádnou GPS jednotku neobsahovaly (Apple iPhone first generation) a naváděly přes BTS stanice. Kdesi jsem svého času přečetl, že je to vlastně výborné, pokud se zrovna nacházíte v metru či tunelu... i pokud přejdu, že tato „výhoda“ je kompenzována zcela nedostatečnou přesností při lokalizaci (chyby už se zde počítají rovnou v desítkách metrů), tak zrovna v podzemní dráze jsem navigaci nepotřeboval nikdy. Ale proti gustu...
Telefony s GPS jednotkou jsou na tom pak už lépe, nicméně pořád mají své mouchy. První problém může nastat s citlivostí čipu, druhý s anténou. Jak je známo, spousta současných mobilních telefonů nemá (s ohledem na požadavek zachování miniaturních rozměrů) rozhodně zrovna ty nejkvalitnější antény. A ani ten sebelepší čip (v kombinaci právě se špatnou anténou) situaci sám o sobě nezachrání. Nemálo lidí proto radí používat spíše externí GPS moduly (kapesní navigace).
V tomto ohledu s nimi musím souhlasit. Mezi další eventuální háčky řadím špatnou ovladatelnost, případně nedostatečně velký displej. Pro navigaci městem možná mobil s GPS někomu stačit může, do terénu bych si ho však nevzal nikdy.
Hybridní GPS navigace: GPS vs. PDA
GPS kombinované s PDA samozřejmě mohou být o něčem jiném. Cena se pravda bez problémů vyhoupne i nad 15 000 Kč, nicméně kvalita tomu obvykle odpovídá. Já sám měl příležitost vyzkoušet si Magellan MobileMapper, postavený na OS Windows Mobile 6 a současně vysloveně navržený pro outdoor (je vodotěsný atd). Pokud potřebujete PDA do přírody o které se nebudete muset na každém kroku strachovat kvůli vlhkosti/prachu, jde o dobrou volbu. I tak bych ale doporučoval ještě dokoupit externí anténu. Toto řešení je nicméně podle mě zajímavé spíše pro jedince, kteří už jsou zvyklí PDA tak jako tak používat (jako plánovač/osobní záznamník), což rozhodně není můj případ.
Pakliže tedy PDA vlastně na nic konkrétního nepotřebujete, rozhodně ho nekupujte pouze kvůli navigaci. Levnější modely bývají málo komfortní (opět nemusí vyhovovat displej, který někde venku na slunci prostě při nejlepší vůli nepřečtete), příležitostně porůznu „zamrzají“ a s výdrží baterií to také není dvakrát slavné. Jestli ale naopak už PDA nebo i notebook delší dobu vlastníte, není třeba shánět nový. Existují například i GPS Bluetooth přijímače, nabízeny spolu s odpovídajícím navigačním softwarem a mapou – namátkou série Garmin Mobile, či dražší GPS 10 Deluxe.
Na samotný závěr jsem si nechal trojkombinace typu Garmin-Asus Nüvifone M20, které spojují PDA (OS Windows Mobile 6.1 Professional), mobil i GPS navigaci v jediný celek. Nüvifone M20 disponuje dvojici módů (pro pohyb pěšky či automobilem), připojením k Internetu prostřednictvím HDSPA, pracovat umí ve všech GSM sítích. Díky tomu můžete v rámci adresáře, respektive telefonního seznamu, k jednotlivým záznamům rovnou připojovat i GPS souřadnice a vůbec si s přístrojem vyhrajete. Achillovou patou je opět výdrž baterií, jinak platí vlastně totéž co jsem zmiňoval už výše.
Já sám zůstanu u používání klasické kapesní navigace, jelikož osobní automobil neřídím a PDA jsem nikdy ani nevlastnil. Jsou-li ale vaše nároky vyšší a zahrnují i desítky různých doplňujících aplikací, mohl by pro vás právě tento kříženec být tím pravým. Mobilní telefon s GPS pak doporučuji ze všeho nejméně, nebo lépe řečeno – rozhodně bych ho nikdy nekoupil primárně právě kvůli navigaci
