Megatest 120GB disků: 1. část

Úvodem

Již zhruba rok vlastním Seagate Barracuda ATA IV 80GB. Tento disk byl ve své době naprosto fantasticky tichý (do dnešního dne ho v tomto překonala snad jen Barracuda ATA V), jenže už mi nestačí. 80GB začíná být málo a co je ještě horší, začíná mě zlobit. Poruchy se zdá se nevyhnou ničemu a Barracuda již nějaké ty slabší sektory přemapovala do záložní oblasti. Výsledkem je, že potřebuji nový disk. 120GB by mi mohlo stačit, ale co vybrat?

Testy na Internetu mě vůbec neuspokojily. Všude se dělá ohromná věda z technických parametrů, ze Serial ATA, ale už se zapomíná, co vlastně uživatel chce. Protože mám tichý počítač (Athlon XP @ Mobile, softwarové chlazení, otáčky větráku CPU v klidu 800 až 1000 / minutu, zmíněná Barracuda IV, vyměněné větráky ve zdroji Enermax za tišší), bylo mým požadavkem především ticho. Přes den ani tak není potřeba (vysokonapěťové trafo v monitoru počítač hravě "překřičí"), ale v noci je počítač slyšet. Barracuda už za ten rok provozu nachytala nějaké ty hluky - při otáčení ploten lehce píská a seek je na můj vkus už velmi hlasitý. Můj požadavek byl proto především ticho. Výkon ani tak nebyl v mém případě určující, stejně většina mých činností je limitovaná časem vystavování hlav (seek) a ten prostě moderní disky nemají rychlejší. Možná namítnete, že WD Raptor s deseti tisíci otáčkami by se mi hodil. Nehodil - kapacita 73GB a velmi vysoká cena jsou mimo mé požadavky.

Pokusil jsem se na test sehnat veškeré u nás dostupné disky s kapacitou 120GB. Tedy verze s paralelním ATA a 2MB bufferem, verze s paralelním ATA a 8MB bufferem a verze se Serial ATA. Z těchto jsem primárně chtěl verzi pro SATA a to z jednoho prostého důvodu - klasické ATA již vymírá, můj příští počítač možná bude mít jen jeden kanál ATA pro celkem dvě zařízení. Jelikož bych si disk chtěl nechat i na pozdější dobu, je pro mě SATA malou investicí do budoucna. A protože SATA slibuje určité výkonnostní nárůsty, proč toho nevyužít (cenový rozdíl je v řádu stokorun).

Technické parametry

Tato první část recenze se věnuje technickým parametrům disků. Snažil jsem se vypíchnout některé vlastnosti, které se dají považovat za objektivní.

velikost bufferu - využitelná velikost vyrovnávací paměti k read-ahead a zpožděnému zápisu

rozhranní - verze rozhranní použitého mezi diskem a řadičem na základní desce

buffer - řadič - maximální deklarovaná rychlost burst přenosů (rychlost rozhranní)

interně - maximální deklarovaná interní rychlost elektroniky

velikost - sektory - počet 512 byte sektorů k dispozici, údaj změřený přes software

velikost - MB - velikost udávaná v megabytech (1MB = 1048576 byte) změřená přes software

počet ploten - počet přítomným ploten s daty

počet hlaviček - počet přítomných čtecích / zapisovacích hlaviček

přístupová doba - výrobcem udávaná průměrná přístupová doba (nejedná se o track-to-track ani full-stroke dobu !)

12V Amp max. - maximální proudový odběr z 12V větve, obvykle při zapnutí disku

5V Amp max. - maximální proudový odběr z 5V větve, obvykle při zapnutí disku

MTBF (Mean Time Before Failure) - střední doba poruchy; udává, že z určité várky pevných disků dojde k poruše disku právě po tomto množství kumulativně odpracovaných provozních hodin (neplatí pro jeden disk, ale pro celou várku !)

start / stop - počet zapnutí a vypnutí, jež by měl disk vydržet

operační teploty - rozsah provozních teplot disku

teplotní gradient - maximální rozdíl v teplotě disku za určitý čas, při kterém nehrozí ztráta dat.

operační šok - maximální přetížení v jednotkách gravitačního zrychlení (9,81 metrů / sekundu), které je disk schopen vydržet v zapnutém stavu při otřesech trvajících do dvou milisekund

neoperační šok - maximální přetížení v jednotkách gravitačního zrychlení (9,81 metrů / vteřinu), které je disk schopen vydržet ve vypnutém stavu

Kromě těchto základních charakteristik přidávám ke všem diskům screenshot z programu Dtemp, kde je vidět, které z technologií jako SMART, Power Management atp. disk podporuje. Zároveň jsem se zabýval tím, zda disky s rozhranním Serial ATA skutečně mají elektroniku přímo připojenou na datový kabel Serial ATA nebo se jedná jen o klasické disky s konvertorem - v takovém případě interní rychlost disku je na úrovni paralelního ATA, tudíž menší než rychlost rozhranní a ve výsledku může být takový disk kvůli převodu příkazů v dalším čipu dokonce i pomalejší než verze pro paralelní ATA.

Nakonec v tomto díle zhodnotím hlučnost. Ta se mezi jednotlivými disky velmi lišila, ba dokonce se lišily disky stejného výrobce. Některé kusy zjevně více vibrovaly než jiné, některé měly hlasitější seek. Zatímco vibrace se dají považovat za specifické pro konkrétní kus, hlučnost otáčení ploten a seeku nikoliv. Hodnocení hlučnosti bylo prováděno s vypnutými větráky (vyjma jednoho ve zdroji), vypnutou Barracudou IV a vypnutým monitorem - v podstatě jediný zdroj hluku tak byl testovaný disk. Berte prosím ohled na to, že popis hlučnosti je subjektivní záležitost a že hodnotím z pohledu někoho, kdo chce opravdové ticho. Pokud někde uvádím středně hlasité, znamená to, že v běžném, ne zcela tichém počítači možná disk vůbec nebude slyšet.