Zalman Reserator 2 - tichost sama

Samozřejmě si uvědomujeme, že Zalman Reserator 2 není v žádném případě horká novinka na trhu, ale stále jde o nejnovější verzi tohoto zařízení, která je k mání. Zalman sice vydal ještě Reserator XT, avšak ten je koncepčně někde jinde, protože využívá aktivní chlazení svého radiátoru, zatímco Reserator se Reseratorem 2 využívají přirozenou konvekci vzduchu.

O co tedy jde? V podstatě pouze o to, že tato vodní chlazení se spoléhají místo na tepelné výměníky, či radiátory, skrz jejichž hustě uložená žebra posílají vzduch ventilátory, na velké výměníky, kolem nichž přirozeně proudí vzduch – podobně jako je tomu u ústředního topení. Reserator 2 v podstatě i takové topicí těleso svým tvarem velmi připomíná a věci neznalý člověk by jej tak nejspíše označil. Jinak jde o klasické vodní chlazení se všemi nutnými komponentami: vodními bloky pospojovanými hadičkou, čerpadlem a drobnými součástmi (fitinky, svorky, indikátor průtoku, atp.). Expanzní nádobu zde zvlášť nepotřebujeme, protože její funkci přebírá radiátor a jeho reservoár. Z těchto dvou slov je nakonec složen i název celého chlazení – Reserator = Reservoir + Radiator.


Podívejme se tedy už na samotný výrobek. Přichází v klasické lepenkové krabici, která je velká jako normální skříň typu Middle Tower, kde jsou veškeré součásti uzavřeny mezi tři polystyrénové bloky, čímž jsou velmi dobře chráněny proti nárazům i otřesům. Balení tedy není co vytknout. Na vnější straně bloků je z jedné strany umístěna pouze hadička a manuál, samotný radiátor má pro sebe vyhrazen jednu část a v druhé mají svá místa ostatní komponenty.
Nejdříve si představíme tu nejpodstatnější část – reservoár, radiátor a vodní pumpu v jednom. Toto ‘topení’ je v podstatě celé složené z hliníku, ať už s černou nebo stříbrnou povrchovou úpravou a dalo by se rozdělit na tři části. Přední stříbrná věž s hranatým půdorysem a předním černým pruhem v sobě obsahuje potřebnou elektroniku a skrz ní se tedy celé chlazení i ovládá.
Dole také najdeme integrovaný indikátor průtoku v podobě modré vrtulky, jež má být podsvícená a na první pohled nám má napovědět, že voda v okruhu skutečně proudí. Je to velmi užitečná vlastnost pro ujištění uživatele, že je vše tak, jak má být. Z dolní pravé strany také vychází dlouhý černý kabel, jenž je téměř na konci opatřen gumovým špuntem pro vstup do skříně a zakončen konektorem Peripheral Power (z něj si Reserator 2 bere 12 V). Ten nemůže sloužit k ničemu jinému, než k tomu, aby zařízení vědělo, že je počítač je v provozu, či nikoliv.
Hlavní napájení je vyvedeno na 220V kabel, což by napovídalo, že vodní pumpa pracuje také na 220 V, avšak dle stránek výrobce, kde jsou vypsány specifikace, jde o vodní pumpu s napájením na 12 V stejnosměrného proudu a navíc o výkonu pouhé 3 W, na což by měl jeden Peripheral Power s přehledem stačit. Jinak na zadní straně vidíme již ožebrovanou stříbrnou věž, což jasně ukazuje, že tato část se již bude podílet na chlazení. Z její dolní černé části vychází dvě výpustě opatřené rychlým upínáním, díky čemuž se může radiátor od zbytku okruhu během okamžiku oddělit téměř bez ztráty chladicího média.
V základně stříbrné věže se rovněž skrývá čerpadlo, které má ve specifikacích maximální průtok 150 litrů za hodinu, takže teoreticky by mělo být schopné protlačit 1,25 l chladicího média, které se do okruhu vejde, za minutu celkem 2x kolem dokola. V praxi ale bude průtok snížen nutností překonávat odpor hadiček, spojů, průtokoměru a především vodních bloků. Oproti předchozímu Reseratoru je zde výkon čerpadla s ohledem na průtok poloviční, avšak čerpadlo má být schopné vytlačit vodu až do výšky 1 metru (2x více) a také má spotřebu míst 5 W pouze 3 W, takže bude o trošku méně zahřívat vodu.
A nakonec je tu střední a největší část, jež je seshora chráněna přišroubovaným hliníkovým plechem s nápisem RESERATOR 2. Tato část se viditelně skládá z pěti stejných žebrovaných kusů, skrz něž by logicky měla být nějak vedeno chladicí médium. Vše uvidíme poté, co horní ochranný plech odšroubujeme a podíváme se Reseratoru pod pokličku. Na fotografii s odkrytým vrškem vidíme nahoře dvě kovové spojky a nakonec průhlednou hadičku vedoucí k průtokoměru. Kromě toho si můžete všimnout kabelu vedoucího k vodní pumpě. Logicky by tedy mělo médium probíhat tak, že poté, co je teplé přivedeno do Reseratoru 2, pokračuje do trubek mezi žebra, z nich hadičkou do průtokoměru a nakonec je spodem přiváděno do zadní věže/rezervoáru, odkud si je bere ponorné čerpadlo a to je posílá zpět do okruhu. Avšak dle diagramu na stránkách výrobce je vodní pumpa na ráně hned jako první, takže dostává tu nejvíc ohřátou vodu, ale o takový problém se zase nejedná. Zalman tedy u nové verze Reseratoru spojil chladicí věž s chladicím okruhem využívajícím žebra, jenž by měl teplo rozvést účinněji. Střední část také připomíná spojované radiátory od firmy Konvekt-O-Matic a podobné. Je totiž spojena z pěti kusů hliníku, jenž má v sobě otvor pro proudění média a na dvou stranách se rozšiřuje na pět vysokých žeber.