Megatest chladičů na grafiky, část III. - testy a závěr

V minulých dvou dnech jsme vás seznámili s většinou u nás prodávaných chladičů pro grafické karty a kromě velkého množství fotek rozebrali i kompatibilitu s různými grafikami. Pokud jste si tedy mezi chladiči již vybrali nějakého favorita, dnes se konečně dozvíte, jak je na tom s výkonem. Testovali jsme na konci léta v poměrně vysokých teplotách, takže chladiče dostaly opravdu co proto.

Odkazy na předchozí části článku:

• Megatest chladičů na grafiky, část I. - popis modelů
• Megatest chladičů na grafiky, část II. - kompatibilita

Několik doporučení

Ještě než se podíváme na samotnou metodiku testování a výkon chladičů, bych rád poznamenal několik obecných rad ke koupi chladiče.

• Nejdříve chlaďte skříň, pak grafickou kartu. Základem pro kvalitní chlazení je dobrá skříň. Pokud máte doma nějaký Minitower bez zadního větráku a ze zdrojem, ve kterém se větrák sotva točí, nemá smysl si pořizovat chladič na procesor ani grafickou kartu. Proto pro začátek investujte spíše do prostorné skříně, ve které bude dostatečné proudění vzduchu, a polepšíte si mnohem více než novým chladičem na grafiku.

• Pasivní chladiče potřebují přídavné větráky. Pasivní chladič, to zní krásně a slibuje věčné ticho. Ovšem k čemu je vám ticho, když se při hraní Far Cry grafická karta krátce povaří a podusí, což ne zřídkakdy způsobuje pády celého systému. Aby pasiv dobře fungoval, je dobré mít ve skříni alespoň jeden 80mm větrák, raději dva. Preferujte outtake, tedy vyfukovací, protože podtlak si chladný vzduch zvenku nasaje sám. Možností je i větrák v bočnici.

• Pečlivá instalace je půl úspěchu. Když jsem v tomto testu instaloval na grafickou kartu několikátý chladič, postupně jsem přišel na to, že je to možná nejdůležitější úkon pro správné chlazení. Dostatek teplovodivé pasty mezi GPU a chladičem a pak na kontaktních plochách mezi heatpipes a pasivy dokáže také srazit teplotu o nějaký ten stupeň dolů. Je vcelku jedno, jakou použijete pastu, ale musí zaplnit mezery a zároveň v ní nesmí části chladiče "plavat".

• Pro výkonnou kartu výkonný chladič. Je sice hezké, že si chcete na vaši novou GeForce 6800GT pořídit pasiv od Thermaltaku, ale myslíte, že to vždy zvládne? Samozřejmě není v mých silách otestovat jednotlivé modely na více grafických kartách, ale obecně lze pro low-end a mainstream doporučit pasivní chladiče a pro přetaktované mainstreamové a všechny hi-endové karty rozhodně modely s větrákem. Aby se vám karta neuvařila.

• Po instalaci si hlídejte teploty. A poslední rada je, abyste si po nainstalování chladiče hlídali alespoň chvilku teploty. Zabráníte tím případnému přehřívání a můžete se znovu podívat na správnou instalaci a zapojení.

Pokud chcete ztišit svou grafickou kartu, rozhodně máte velký výběr. Zde jsem vytvořil stručný seznam, které karty by měly být chlazeny pasivně a které raději aktivně. Samozřejmě velmi záleží na velikosti skříně a cirkulaci vzduchu uvnitř, takže berte seznam jen orientačně:

Karty jako GeForce 6600GT, 6800LE a 6800 jsou někde na rozmezí, ale pro jistotu jsem je zařadil do "aktivní" části. Pokud se rozhodnete pořídit si pasivní, určitě zajistěte ve skříni dobré proudění vzduchu, ovšem toto všechno jsem zmínil na první straně dnešního článku. Nyní se již můžeme podívat na jednotlivé chladiče.

Konfigurace skříně

Testování probíhalo na následující konfiguraci (zmíněny jen relevantní věci):

• Skříň AOpen H600B
• Zdroj Fortron FPS350-60PN(PF)
• 2x Arctic Cooling Fan Pro TC (outtake)
• MSI NX6800-TD128 (GeForce 6800 AGP)

Základem je skříň AOpen H600B, Middletower s poměrně prostorným vnitřkem a pozicemi pro dva outtake větráky (vyfukovací) a jeden intake (nasávací). Tato skříň je takový vyšší standard, ale dnes se prodávají jen modely od ní odvozené (H600A a H600C).



Zdroj Fortron FPS350-60PN(PF) obsahuje 120mm pomaloběžný větrák na spodní straně, takže odsává teplý vzduch přímo od procesoru. Tento zdroj v kombinaci s větráky Arctic Cooling Fan Pro TC s automatickou regulací otáček tvoří slušný základ tiché sestavy, kterou jsem chtěl na tento test chladičů mít. Tyto větráky jsem použil dva a umístil je na zadní stranu, aby vysávaly horký vzduch ze skříně.



Grafická karta GeForce 6800 sice není typickým představitelem mainstreamu, ale dá se svou spotřebou srovnat s GeForce 6600GT, pro kterou je velké množství chladičů pořizováno. GeForce 6800 je taktována na 350MHz, nepotřebuje chladit paměti a její spotřeba je cca 18W v klidu a 40W při zátěži. Hřeje tedy poměrně hodně, čemuž také odpovídají teploty.

Testovací metodika

Metodika testů je velmi jednoduchá. Po nainstalování chladiče jsem grafickou kartu asi 3 minuty zatížil a poté počkal, až se vyrovnají teploty. Následně jsem spustil měření, nechal grafickou kartu ještě minutu běžet naprázdno, poté jsem ji na 5 minut plně vytížil a nakonec nechal 4 minuty "dojet". Uvedené teploty jsem uložil do grafů.
K zatížení grafiky byl použit program Real-time HDR IBL, což je velmi šikovná utilitka, která dá grafické kartě zabrat. V reálném čase renderuje HDR efekty (High Dynamic Range) a zahřívá grafický čip, co jí síly stačí. Výhodou je i to, že běží v okně. Program můžete stahovat zde.



Teploty jsem monitoroval v poslední verzi RivaTuneru, který dovoluje prakticky vše - nastavení intervalu měření v milisekundách, rozsahu grafu, korekce měření, ukládání do logu atd. Grafy jsem tedy všechny uložil do .hml souborů, ze kterých jsou screenshoty na následujících stranách. Interval měření byl 1300ms. RivaTuner můžete stahovat zde.

Proč netestujeme přetaktování? Samozřejmě můžete namítnout, že teploty o kvalitě chladiče neřeknou tolik jako testy přetaktování. Ovšem sáhl jsem pouze k testování teplot z důvodu, že každý má jinou grafickou kartu v jiných teplotních a vzduchových podmínkách a otestovat přetaktování na několika různých grafikách by zabralo dalších mnoho hodin. Navíc možnosti přetaktování se přímo odvíjí od teploty - např. nVidia se může zdát stabilní a bez obrazových artefaktů, ale při překročení 90 °C na čipu začne zpomalovat. Konec konců - čím výkonnější chladič, tím lepší overclocking.