Corsair H50: integrovaný vodník

Corsair jako společnost vyrábějící především moduly operační paměti a jiné paměťové produkty zrovna v oblasti chlazení PC moc zkušeností nemá, takže bude zajímavé zjistit, zda je vůbec o co stát. Podobné systémy vytváří spíše firmy jako Thermaltake a zde se dá říci, že jde vesměs o produkty určené pro nenáročné uživatele, kteří jen chtějí mít za každou cenu také svého vodníka. Ostatně v přehledu nabídky trhu se můžete sami podívat, co lze dnes koupit.

Celkově komerčně dostupná vodní chlazení můžeme tedy rozdělit na dva tábory. V jednom sídlí spíše profesionální řešení nabízená firmami jako Innovatek, Koolance, Alphacool a řada dalších výrobců, z nichž někteří nabízí třeba jen vodní bloky. A pak tu jsou známější firmy jako Cooler Master, Gigabyte, Xigmatek, Thermaltake nebo právě Corsair, kteří se zaměřují na běžné zákazníky. A dá se říci, že jejich nabídka nemůže předešlým firmám konkurovat, za což částečně může právě to, že jde o chlazení zaměřená také na snadnou montáž. Nezřídka se ale také setkáme s produkty, které jsou sotva funkční, ale hlavně že dobře vypadající.

Corsair Hydro Series H50 už od pohledu vypadá, že zrovna silný výkon nenabídne, ale nepředbíhejme. Celé chlazení k nám přišlo v anonymní bílé krabici, kde je chráněno pomocí pevných plastových výlisků, drobné díly jsou ještě zabaleny do igelitových sáčků a jemná žebra radiátoru mají ještě papírový obal, protože zrovna ta jsou nejvíce náchylná na poškození. Díky tomu všemu přišel Corsair H50 bez poškození.

Nyní se podíváme na specifikace, jichž tedy Corsair příliš na svých stránkách ani v tištěných materiálech nenabízí. Ale aspoň ty základní:

Máme tu tedy již složené chlazení skládající se z jednoduchého okruhu. Uplatní se zde vodní blok s integrovanou pumpou, dvě úzké hadičky a radiátor určený pro jeden 120mm ventilátor, jenž je samozřejmě také součástí balení. Okruh je tedy již od výroby naplněn, takže jej není třeba doplňovat. Otázkou je, jestli se z něj časem nebude chladicí médium ztrácet, což nyní nezjistíme. Slušná je kompatibilita se sockety, protože jsme s H50 připraveni i na ještě nevyšlé procesory Intel Core i5 a vedle nich se neztratí ani aktuální socket AMD AM3.
Hlavní modul je tedy složen ze dvou částí - bloku/pumpy a radiátoru. Blok má měděné dno kvůli dobrému vedení tepla a celkově válcovitý tvar. Kryt tvoří černý plast se zdrsnělým povrchem a dočkáme se také bílého loga firmy Corsair.
Co se týče styčné plochy, pak ta není příliš vidět přes nanesenou šedou teplovodivou pastu. Na okrajích jsou ale vidět stopy po zarovnávání plochy v podobě souběžných rýh. Do zrcadlového lesku tedy styčná plocha zbroušená není. Z vodní pumpy pak vycházejí dvě vroubkované hadičky o délce cca 30 cm. Kromě nich to je pak kratší kablík ve flexu zakončený klasickým třípinovým konektorem, jenž je tu pro napájení vodní pumpy, a patří tedy do konektoru jinak využitého pro procesorový chladič, či popřípadě do jiného, pokud do něj dosáhne.
Radiátor je klasicky provedený s několika zploštělými trubicemi, skrz které proudí chladicí médium. Tyto trubice pak mají mezi sebou složené tenké hliníkové lamely a je to hlavně jejich práce, aby s pomocí ventilátoru odvedly teplo ven.
O ventilátoru samotném se toho moc nedozvíme, protože na sobě nenese žádné označení, pouze logo Corsair. Dle údajů firmy ale dosahuje rychlosti 1700 RPM, což se ale jako obvykle může lišit o plus minus deset procent. Jeho žebra mají jinak klasický tvar a ostré náběžné hrany, takže se evidentně nejedná o nějaký speciální kousek.
Dle ševelení ložisek bych si osobně tipl, že tu jsou normální kuličková, ale jistě to říci nelze. Využit je zde také čtyřpinový konektor, takže otáčky bude možné ovládat pomocí PWM, pokud to umožňuje základní deska. Jinak bude možné využít nějaký regulátor (Zalman FanMate, apod.), ale ten si budete muset pořídit zvlášť.

Příslušenství

Corsair nic neponechává náhodě, a tak do balení zahrnul i obsáhlou příručku pro recenzenty, takže je jasné, že nejde o komerční verzi, i když samotný produkt je tedy ve finální podobě.
Jinak to jsou dva velmi jednoduché manuály - jeden v angličtině, francouzštině a španělštině a druhý v němčině, italštině a ruštině. Češtiny se tedy nedočkáme, ale to ani není příliš nutné, protože instalace není zrovna složitá (i když to nám, jak uvidíme, výrobce moc neulehčuje) a vše se dá pochopit z ilustrací.
A nakonec tu je drobnější příslušenství v podobě spon a rámečku pro montáž na sockety LGA775, LGA1366, LGA1156, AM2/AM3. Toť vše.