ASML: cesta z boudy ke světové dominanci

Společnost ASML se stala pro dnešní svět výroby počítačových čipů už zcela nepostradatelnou, pokud jde o nejmodernější technologie. Pouze a jen ona dokáže výrobcům poskytnout stroje pro litografii využívající EUV, extrémní ultrafialové záření, které umožnily dostat se za hranice cca 7nm technologií a právě díky nim mají výrobci čipů výhled až na 1nm procesy. Dnes se tak v kratším článku podíváme na to, jak ASML začínala a co představuje z dnešního pohledu. 

 

 

Firma ASML z holandského Veldhovenu, která v roce 1984 měla své zázemí v buňkách vedle budovy společnosti Philips, je tak dnes neoddiskutovatelným světovým lídrem ve svém oboru a co víc, nyní už je naprosto nepostradatelná. 

 

 ASML u budovy Philipsu (Eindhoven), rok 1984

 

Vzestup firmy ASML ilustruje také deník The Economist, který ukazuje dominantní podíl firmy ASML na trhu s litografickými systémy, i když pouze do roku 2018, kdy výrobci stáli právě na prahu EUV éry. Ještě v minulém desetiletí tak ASML měla z hlediska podílu na trhu vedle sebe rovnocenné soupeře Canon a Nikon, ovšem ti už nyní svým podílem hrají druhé housle a to platí i pro technologické hledisko. 

 

 

Dle Nikkei Asia totiž kdysi dominantní společnosti Canon a Nikon jednoduše zrušily vývoj svých EUV technologiích poté, co v tomto závodě prohrály právě s ASML. Nicméně to neznamená, že japonské firmy nemají v rámci výroby čipů s využitím EUV co nabídnout, právě naopak. V případě litografických strojů prohrály, o tom není třeba diskutovat, ale Japonci jsou stále nepostradatelní dodavatelé dalších technologií i potřebných materiálů a chemikálií, a to samozřejmě nejen pro EUV litografii, ale i starší procesy. Jde například o fotorezistivní materiály, zdroje EUV záření (firma Gigaphoton, součást Komatsu), přístroje pro kontrolu fotolitografických masek (Lasertec) nebo leptání (Tokyo Electron) či čištění (Screen Holdings). 

 

ASML je tak možná nepostradatelný výrobce fotolitografických strojů, ovšem nepostradatelnost v tomto průmyslu platí i pro některé japonské výrobce, jak ostatně v předminulém roce poznaly korejské firmy v dozvucích sporů pramenících ještě z druhé světové války. Japonci jim totiž tuto skutečnosti dali řádně ochutnat, když na čas znemožnili vývoz potřebných materiálů do Jižní Koreje a sledovali, jak se budou Korejci chovat poté, co jejich Samsungu či SK Hynixu začnou docházet naskladněné zásoby.

 

Poté byly dodávky postupně obnoveny a celá věc nám jasně ukázala, že Japonce není radno naštvat, neboť alternativy k mnohým materiálům, které poskytují, tu prostě nejsou. Jde například právě o firmu Tokyo Electron, která ovládá prakticky celý trh s chemikáliemi pro vývoj křemíkových waferů, což platí i pro EUV. 

 

aktuální ředitelství ASM ve Veldhovenu 

 

Vraťme se ale k ASML, která má tedy dnes svou pevnou a nezastupitelnou pozici v moderní výrobě čipů. Jak se k ní probojovala?