Astronomové mají nejspíše další mezihvězdnou kometu

Mezihvězdný objekt ‘Oumuamua nás navštívil už téměř před dvěma lety a nejdříve byl označen za asteroid a později byl identifikován spíše jako kometa. Jeho podivný tvar také přinesl řadu konspirací o tom, že jde o mimozemské plavidlo, protože co jiného by to pochopitelně mohlo být. Ale to už necháme spát a podíváme se na to, co objevil havajský Canada-France-Hawaii Telescope. Jedná se o již potvrzenou a opravdovou kometu s formálním označením C/2019 Q4 (Borisov), která by dle dosavadních měření měla pocházet z jiné hvězdné soustavy. Pokud se to potvrdí, bude to už druhý mezihvězdný návštěvník, o kterém víme. 

 

C/2019 Q4 (Borisov)

 

Potenciální mezihvězdná kometa byla poprvé spatřena 30. srpna a dostala své jméno po svém objeviteli Genadiji Borisovovi. Od té doby se na ni obrátila pozornost mnohých astronomů, kteří se ji snaží sledovat a mapovat její trajektorii, aby mohli i určit, odkud pochází. Předběžná data přitom říkají, že ne z našeho vlastního solárního systému.  

 

A mělo by to být oproti ‘Oumuamua daleko zajímavější sledování, protože tento objekt byl nalezen až tehdy, kdy po průletu kolem Slunce zamířil už pryč, zatímco C/2019 Q4 je stále na své cestě do středu soustavy a sledovatelná by měla být ještě přibližně rok. Dle aktuálních údajů se do nejbližšího bodu svého průletu kolem Slunce dostane někdy v letošním prosinci, ale pouze na vzdálenost asi 2 AU, takže se k Slunci nepřiblíží více než Mars a k nám se dostane nejblíže na cca 300 milionů kilometrů, což jsou přibližně také 2 AU. Aktuálně má magnitudu 18, což je příliš slabé na malé amatérské teleskopy, ale postupně má její jas zesílit na magnitudu 15 a to by s kvalitní výbavou možná už šlo, i když tím myslíme alespoň 400mm teleskop. 

 

Informace o dráze a rychlosti komety se budou v příštích týdnech zpřesňovat a právě na základě těchto údajů bude možné s konečnou platností určit, zda jde o mezihvězdný objekt, nebo o dosud neznámou kometu, která k nám přiletěla ze vzdálených končin naší vlastní soustavy. V podstatě s jistotu už lze ukázat na hyperbolickou trajektorii, takže kometa by měla mít s rezervou vyšší než únikovou rychlost vzhledem ke Slunci i celému našemu systému, jenomže to samo o sobě nepotvrzuje, že jde o mezihvězdné těleso. Občas totiž mohou být komety z Oortova oblaku setkáním s něčím hmotnějším vyslány ke Slunci, jehož gravitací jsou pak na hyperbolické dráze urychleny a vystřeleny pryč ze soustavy, ale dosavadní sledování na to zatím neukazují a astronomové se postupně více a více přiklánějí k tomu, že jde o mezihvězdný objekt. 

 

Bude tedy dost času na to, aby byla C/2019 Q4 podrobně prozkoumána a ve středu zájmu bude především její ohon, který bude pochopitelně stále výraznější, jak se kometa postupně přiblíží ke Slunci. Astronomové se budou snažit zjistit především jeho složení, a tedy i složení samotné komety a díky tomu, že lze sledovat její přílet, se možná dozvíme i to, odkud může pocházet.