Astronomové mají štěstí, pozorovat mohou počátek červené novy

Pokud by naše Slunce bylo součástí takového kontaktního binárního systému, viděli bychom je na obloze jako zdroj světla o tvaru neoloupaného burského oříšku. A jak lze logicky vyvodit, životnost tohoto binárního systému v daném stavu není zrovna vysoká a dá se říci, že se chystá na brzké divadlo.
Mluvíme konkrétně o hvězdě KIC9832227 (nebo také NSVS 5597754), která se už dříve dostala do hledáčku teleskopu Kepler. Ten zjistil, že hvězdy kolem sebe oběhnou jednou za našich 0,46 dne a neustále se k sobě přibližují, takže bylo jasné, že se brzy srazí, před čímž se bude doba jejich oběhu zkracovat. Až se srazí jádra těchto hvězd, spojí se v jediné a poté explodují jako zářivá červená nova. Astronomové se tak mohou připravit na velkou událost, při které tato dvojhvězda zvyší svůj jas rovnou o nějakých deset magnitud, takže z něčeho zcela neviditelného pro pouhé oko se stane objekt, který bude na noční obloze zářit jako hvězdy ve Velké medvědici (tzv. Velký vůz).
Hertzsprung-Russellův diagram ukazuje vztah mezi velikostí hvězdy a svítivostí i barvou - dole jsou bílí trpaslíci, přičemž naše dvojhvězda má patřit do Main Sequence, čili mezi nejpočetnější druh Hvězd hlavní posloupnosti, neboť každá hvězda v nějakém období svého života do něj patří.

Dvojhvězda na sebe upozornila především svou orbitální dynamikou, kterou astronomové sledovali a měřili pomocí zařízení OGLE a připravit se na ni může také obsluha zařízení LIGO, neboť lze předpokládat, že kataklyzmatická exploze vytvoří gravitační vlny. Půjde o červenou novu, která je větší než normální nova, ale ne tak velká jako supernova. Standardní novy obvykle vytvoří pár tvořený bílým trpaslíkem a jinou větší hvězdou, která se ke konci svého života začne rozpínat a bílý trpaslík začne požírat její plynný obal, až se nasytí a nahromaděný materiál na jeho povrchu exploduje obvykle několikrát za sebou. Pokud je ale při této události zničen i samotný bílý trpaslík, mluvíme od daleko silnější explozi supernovy 1A. V tomto případě však můžeme očekávat, že iniciátorem exploze nebude jedna z hvězd, ale spíše obě najednou a událost započne někde v místě jejich srážky, když tlak a teplota dosáhnou kritické hodnoty.

Na obloze má být tento jev vidět jako silný záblesk, který časem začne pohasínat. Astronomové uvádějí, že až tato konkrétní událost započne, bude uprostřed srazivší se dvojhvězdy probíhat řetězec radioaktivního rozpadu izotopu niklu-56 na kobalt a následně na železo. Nyní nezbývá než čekat, až se to stane, ale popcorn ještě nemusíte ani kupovat, neboť dle odhadů to bude mezi léty roků 2019 a 2022.

Zdroj: Extremetech