Astronomové objevili velkou a prastarou galaxii plnou prachu

Jedná se o práci astronomky Christiny Williams, která využila zařízení Atacama Large Millimeter Array (ALMA) pro sledování velice vzdálené galaxie v oblasti, kde dříve žádné nebyly zachyceny. Objevil se signál, který nepatřil žádnému známému objektu, čili žádné známé galaxii a nakonec se z toho vyklubala obří galaxie plná prachu. 

 

 

Galaxie zůstávala dosud neobjevena kvůli tomu, že do okolního vesmíru zářila jen ve velice omezené vlnové délce, a to právě kvůli tomu, že byla ukryta v oblacích prachu. Může být ale velice nápomocná při hledání odpovědi na to, jak se galaxie vyvinuly a zda naše představy a vytvořené počítačové modely odpovídají tomu, co můžeme pozorovat. A jde také o červený či rudý posuv. 

 

Dnešní teorie říkají, že vrchol hvězdotvorby nastal nějakých 3,5 miliard let po velkém třesku, kdy pozorujeme rudý posuv s hodnotou z = 1,9. Když se blížíme k velkému třesku, rudý posuv se zvyšuje, a to nelineárně, přičemž kosmické mikrovlnné záření v pozadí, které se datuje na 389 tisíc let po velkém třesku, má hodnotu z = 1089. Galaxie s dosud největší hodnotou rudého posuvu (11,09), a sice GN-z11, by měla být pozorována v podobě před 13,4 miliardami let, čili 400 milionů po velkém třesku. Nově objevená a dosud nepojmenovaná galaxie pak má hodnotu z = 5,5, což by znamenalo, že pozorujeme její podobu přes 12,5 miliardami let. Může představovat chybějící článek v řetězci vývoje.

 

Jde přitom evidentně o velkou galaxii a s tím ostatně válčí i dnešní teorie, respektive s vysvětlením, jak mohly galaxie vyrůst tak rychle a jde především o ty s hodnotou z > 3. Nově objevená galaxie je viditelná jen díky tomu, že její hvězdy zahřívají oblaka prachu, která ji jinak téměř celou zakrývají a lze jen odhadovat, že celá může být velká přibližně jako naše Mléčná dráha. Ve své době ale byla pravděpodobně mnohem aktivnější se zhruba stonásobnou hvězdotvorbou a právě to by mělo vysvětlovat její rapidní vývoj.

 

Opět se také jedná o velice vhodný cíl pro Vesmírný teleskop Jamese Webba, který bude schopen velice dobře sledovat vesmír v infračerveném spektru, takže až ten konečně (doufejme) v roce 2021 poletí do vesmíru, měl by odstartovat novou éru objevů. 

 

Zdroj: Extremetech