Astronomové se připravují na průlet sondy OSIRIS-REx kolem Země

OSIRIS-REx úspěšně odstartoval právě v noci z 8. na 9. září 2016 a od té doby je na cestě k asteroidu Bennu, ovšem sonda se právě po roce vrací, aby prolétla kolem Země a využila její gravitaci pro nabrání ještě vyšší rychlosti. Pro výkonné dalekohledy bude viditelná už 10. září, čili tuto neděli a později se přiblíží ještě více, aby se nakonec dostala na vzdálenost 17 tisíc kilometrů od povrchu Země a pak se zase vydá na cestu. Tato vzdálenost je dostatečně malá na to, aby sondu mohli svými dalekohledy najít i amatérští astronomové. Ti budou ve skutečnosti lidem z mise OSIRIS-REx pomáhat se sledováním pohybu sondy (program OSIRIS-REx Target Asteroids!). 

 

 

OSIRIS-REx znamená zkratku pro Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer a její vypuštění zajistila raketa Atlas V od United Launch Alliance (ULA). Její cíl, asteroid 101955 Bennu, se každých 1,2 našich let podívá do vnitřní části slunečního systému, přičemž kříží i oběžnou dráhu samotné Země.

 

Ke konci 22. století tak bude existovat dle dosavadních propočtů nezanedbatelná šance, že se s ní srazí, což však při jeho průměru cca 490 metrů zdaleka neohrožuje celou Zemi. Očekávat by šlo uvolnění energie srovnatelné s výbuchem několika tisíc megatun TNT a vytvoření maximálně 10km kráteru. Záleží pochopitelně na tom, kam, v jakém úhlu a s jakou rychlostí asteroid narazí a také je otázka, z čeho se skládá a jak moc je soudržný.

 

Bennu přitom patří do Apollonovy skupiny a objeven byl 11. září 1999 díky projektu LINEAR. Jeho hrozba je i jeden z důvodů, proč byla vůbec vypravena sonda OSIRIS-REx, která má za úkol asteroid zmapovat a také odebrat vzorky z jeho povrchu, s nimiž se sonda v roce 2023 snad vrátí zpět na Zemi. Pokud se jí to podaří, vědci budou moci vůbec poprvé studovat materiál z asteroidu, který nebyl poznamenaný průletem atmosférou. 

 

Zdroj: Extremetech