Atmosféra Pluta náhle mizí, jaká je příčina?

Studovat atmosféru Pluta bohužel není snadné a přímo ze Země či od Země je to možné pouze tehdy, když nám skrz tuto trpasličí planetu posvítí nějaká vzdálená hvězda, jejíž světlo je pak atmosférou ovlivněno. Ještě v roce 2016 se tak potvrdilo, že atmosféra Pluta je stále mohutnější, jak astronomové hlásili od roku 1988, kdy ji objevili vůbec poprvé. Ovšem nyní to vypadá na její kolaps, neboť za pouhé čtyři roky se vytratila více než celá její pětina. 

 

 

Je však známo, že atmosféra Pluta není stálá a mění se s ohledem na jeho pozici na oběžné dráze kolem Slunce, která sahá od cca 30 do 50 AU, takže je velice výstředná. Nicméně jeden oběh Pluta kolem Slunce trvá téměř 250 let, takže je zřejmé i to, že se dosud žádný astronom nemohl na vlastní oči přesvědčit o tom, jak se atmosféra Pluta v průběhu této doby opravdu vyvíjí. Pluto mimochodem dospělo ke svému perihéliu, čili nejbližšímu bodu ke Slunci, naposledy v roce 1989. 

 

Když je tedy Pluto ke Slunci blíže, zahřívá se jeho povrch a z něj se uvolňuje v plynném stavu dusík, metan a kysličník uhličitý. Tento materiál by pak zase měl při vzdalování Pluta od Slunce mrznout a padat zpět na povrch v podobě velkolepé ledové bouře. Nyní se ale Pluto pohybuje ještě blízko u perihelia, takže takto náhlá ztráta více než pětiny atmosféry vypadá překvapivě. 

 

Astronomové ale mají k dispozici i snímky a data ze sondy New Horizons, která proletěla kolem Pluta v roce 2015 a odhalila neočekávaně složitý povrch, kde do tmava zbarvené části obsahují organické molekuly a s nimi kontrastuje obrovská ledová plocha zvaná Sputnik Planitia. Právě ta má hrát klíčovou roli ve vývoji tamní atmosféry, a to na základě toho, zda je či není zrovna vystavena Slunci. Nejde tedy pouze o pozici Pluta na jeho oběžné dráze, ale také o to, jak moc je Sputnik Planitia vystavena svitu Slunce. 

 

Simulace provedené japonskými planetárními geology pod vedením Ko Arimatsu (Universita v Kjótó) pak naznačují, že právě od roku 2015 se oblast Sputnik Planitia měla začít ochlazovat, což by vysvětlilo kondenzaci atmosféry a její celkový úbytek. Problém je však ten, že dle té samé simulace by mělo jít úbytek necelého procenta a ne více než 20 procent. 

 

Japonští vědci by přitom potřebovali ke zpřesnění svých modelů lepší výbavu, ovšem je tu spíše jiný problém. Pluto nyní na hvězdné obloze putuje mimo hlavní část galaktického disku, což znamená, že k pozorování jeho atmosféry, k níž je nutné světlo přicházející od vzdálených hvězd, bude daleko méně příležitostí. 

 

Zdroj: Astronomy