Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Autonomní elektrická loď Yara Birkenland vyplula do norských vod

27.11.2021, Milan Šurkala, aktualita
Autonomní elektrická loď Yara Birkenland vyplula do norských vod
Už před více než třemi lety byl v Norsku ohlášen projekt autonomně naváděných lodí, které mají využívat elektrického pohonu. Nyní se plán zhmotňuje ve skutečnost a do norských vod vyplouvá loď Yara Birkenland.
Eleketrická energie by měla mít v budoucnu v dopravě mnohem větší zastoupení než dnes a netýká se to zdaleka jen té železniční a silniční. Na elektřinu by se mělo přecházet i u lodí a první takové projekty už začínají své testovací fáze. V dubnu 2018 byl ohlášen projekt autonomní elektrické lodě Yara Birkenland, která byla vyrobena ve firmě Vard, na vývoji spolupracoval Kongsberg a finančně se spolupodílela společnost Enova. Loď má převážet hnojiva mezi městem Porsgrunn a přístavem v Breviku.
 
Yara Birkenland
 
Každý rok má tato jedna loď nahradit 40 tisíc jízd naftovými nákladními vozy a ušetřit 1000 tun CO2. Tato trasa má asi jen zhruba 14 km. Loď je 80 metrů dlouhá a během jedné plavby zvládne přepravit 103 kontejnerů. Energie pro pohon je uložena v 7MWh akumulátoru a maximální rychlost dosahuje 15 uzlů (28 km/h). Loď ale není zajímavá jen svým elektrickým pohonem, je totiž i plně autonomní a vyvinuta pochopitelně tak, aby byla schopna detekovat další plavila na vodě.
 
Prozatím bude ve dvouletém testovacím provozu, kdy bude na její řízení dohlížet lidská posádka. Bude-li vše probíhat dobře, lodní můstek bude poté odstraněn a loď už bude plout bez lidského dohledu. Počítá se s tím, že by se časem systém měl postarat i o autonomní nakládání a vykládání, loď by se měla sama postarat i o své nabíjení. Společnost Yara, která je jedním z největších znečišťovatelů v Norsku, chce svůj vliv na životní prostředí snížit nejen změnou dopravy, ale i změnou vlastní produkce. Je největším producentem čpavku a v budoucnu chce přejít k jeho ekologičtější výrobě (tzv. zelený čpavek). Celosvětová výroba čpavku se totiž podílí na spotřebě 2 % fosilních paliv a generuje 1,2 % emisí skleníkových plynů.