Nebojte se, pred samotnou explozi se uvolni obrovske mnozstvi neutrin ktere lze detekovat na nekolika mistech na Zemi.
Neutrin bylo zatim chyceno jen nekolik, ale az prijde ten čas, tak budou pozemské detektory doslova zaplaveny Neutriny, to je jako předvoj několik hodin/ dnu před výbuchem, bude tedy dost casu aby se astronomove připravili k zaměření svých teleskopu vcetne vsech provozu-schpnych ve vesmíru.
Nám ani případným lidem ve vesmiru nebude hrozit nebezpečí protoze hvezda je dost daleko
Samotná exploze a expanze hmoty bude trvat asi tyden, tyden tedy bude svitit jasněji nez měsíc a bude viditelna i ve dne, nasledny pokles svitivosti bude trvat asi pul roku,
A az nekdy po roce až 2, bude supernova stejne nenápadná jako Mars na noční obloze.
Mám déjà vu, nebo jsem tuto citaci cetl uz pred pul rokem někde na webu typu kosmonautix.cz,
a podobny clanek zde pred cca par dny/tydny a stejny i pred pul rokem, jako prvni zminku o Bíítldžusovy?
Odpovědět1 1
Souvisí to s vlastním procesem exploze supernovy, že se nejdříve uvolní neutrina a viditelní i neviditelná radiace až pak? Cestovat prostorem by měly stejně rychle.
Odpovědět0 0
až tak přesně nevím co se děje v průběhu exploze a chvíli před....
četl jsem to na jednom odborném webu
neutrina se dají zachytit nebo aspon detekovat jejich průchod takřka kdykoliv a kdekoliv protože procházejí veškerou hmotou dokonce i námi, jen jich je strašně málo a jsou těžko polapitelná, ale jsou tady a to stále a pořád, nejspíš je uvolňuje v malém množství i naše sluce "asi"
ale těsně před explozí supernovy asi vlivem prudkého smrštování jádra se začne uvolnovat nějaká hmota včetně obrovského množství oněch neutrin a ty jsou vystřeleny ve vlnách do prostoru a letí skoro rychlostí světla a prostupují vším, nic je nedokáže zpomalit,
takže k nám doletí ještě chvíli před samotnou explozí, což by měl být takový velký budíček pro astronomi že se něco děje,
i když v tomto případě to nebude budíček ale asi jako silná facka do obličeje s křikem "vstávej, je to tady" :D :D :D
Odpovědět1 1
Mám dojem, že neutrina jen letí nejrychleji. Rychlost světla a ostatního elektromagnetického záření je nepatrně bržděna překážkami, protože vaqkuum není stoprocentní. Kdežto neutrino prostě letí rovně a na hmotu a energii kašle.
PS: Spíš si říkám: Co gravitační vlny? Když už je umíme zachytit..
Odpovědět0 2
Víceméně máš pravdu. Spíš jde o to, že neutrina vzniknou ve stejný okamžik při explozi jádra. Ovšem Neutrina projdou pláčtěm bez zbrždění, ostatní částice nikoli. Než projdou pláštěm, trvá to právě ten časový rozdíl.
Podobně, jako foton, který vznikne v aktivní hvězně, napříkladv našem Slunci, se dostane na povrch až za milion let. Tím se mu odebere velká část energie a Slunce nám svítí ve viditelné části spektra.
V supernově ten časový rozdíl není milion let, plazma v ru chvíli expanduje a neklade ostatním částicím takový odpor.
Odpovědět1 0
Co na to veliký AE? Nejsa znalec, netroufnu si ani odhadovat.
Z hlediska "selského rozumu", pokud se v krátké době velká část hmoty přemění na energii, bude to někde poznat.
Vzhledem k tomu, že fotony jsou ovlivňovány gravitací (viz gravitační čočky), lze předpokládat, že i samy budou nějak gravitační poměry ovlivňovat.
Odpovědět0 0
Z teorie relativity vyplývá představa, že gravitace je zakřivení časo-prostoru (čtyřrozměrný). Dráha světla je v něm přímá, v trojrozměrném prostoru, jaký umíme vnímat my, se nám jeví zakřivená. Zdroj gravitace na foton nepůsobí "silou", jak jsme zvyklí si představovat, tedy ani foton nepůsobí gravitační silou na zdroj gravitačního pole.
Odpovědět1 0
Nicméně ... "Dráha světla je přímá, jen prostor se nám ohnul". Pochopitelně je to pro můj trojrozměrný mozek obtížná představa. Matematicky to chápu, počítal jsem i dvacetirozměrné tenzory. Stejně mám ale pocit, že za nějakou dobu budou vědci na naše prohlášení o přímé cestě světla pohlížet stejně, jako my pohlížíme na středověké disputace o tom, jestli anděl může letět kolmo vzhůru.
Odpovědět0 0
Nebo to dopadne jako s newtonovskou fyzikou a teorií relativity, která nám rozšířila obzory a svou předchůdkyni potvrdila pro určité okrajové podmínky v rámci těchto nově rozšířených obzorů.
Odpovědět0 0
Neutrin je naopak velice moc, každou vteřinu jich proletí každým centimetrem pokožky na 60 miliard. Ale jsou tak malá a prakticky s ničím nereagují, že je těžké je detekovat. Přímo je detekovat moc neumíme, ale dokážeme zachytit fotony které vzniknou při jejich občasném nárazu do jádra atomu.
Odpovědět1 0
nekolik hodin/dnu :-D
no tak to tezko
Odpovědět0 0
Jen doufám, že těch zničených satelitů nebude tolik a radiace se nedostane až na povrch Země.
A když podívanou, raději mám Beeteljuice od Tima Burtona.
Odpovědět1 2
To by bola super podívaná. Ale mohlo sa to stať už dávno 640 ly?. Len aby nás nezasiahla gamma.
Odpovědět1 2
Tak tak...třeba už dávno řachnul :-D
Odpovědět2 0
Já nevím, proč se o tom píše tak blbě, že se to teprve stane, když už se to s největší pravděpodobností dávno stalo...
Odpovědět1 1
To hlavně proto, aby se čtenáři mohli šťourat ve věcech, které jsou naprosto zřejmé a nepodstatné.
Odpovědět8 0
Přesně. Jak říká klasik: Svět je veskrze věcí minulosti.
Odpovědět0 0