BIOS - 10. díl: PnP/PCI Configurations
4.1.2010, Petr Stránský, článek
V dnešním díle našeho seriálu o optimálním nastavením BIOSu se podíváme na konfiguraci obrazovky PnP/PCI Configurations. Ta slouží převážně pro zajištění odpovídající kompatibility nových zařízení se starším hardwarem.
Kapitoly článku:
- BIOS - 10. díl: PnP/PCI Configurations
- Řešení konfliktů systémových zdrojů (IRQ, DMA, I/O)
Už se Vám někdy stalo, že byl váš počítač velice náchylný na to, co s ním děláte, a dochází k jeho zatuhnutím či restartům? Ty jsou navíc naprosto nepravidelné a odvíjí se od zatížení systému? Pokud jste alespoň na jednu z otázek odpověděli kladně, pak vězte, že na vině mohou být konflikty systémových zdrojů.
Typickým příkladem může být situace, kdy počítač běží několik hodin v kuse bez jakýchkoliv problémů, ale jakmile si chcete pustit nějaké video a trochu relaxovat, tak nemůžete, protože po několika vteřinách přehrávání PC zamrzá.
Už to zase spadlo! anebTaké máte rádi tento "krásný" pohled?
Zda dochází ke konfliktům můžete ověřit ve Správci zařízení. Nejjednodušší způsob, jak se k němu dostat, vede přes klik pravým tlačítkem na ikonce Tento počítač - ze zobrazeného seznamu je pak třeba vybrat možnost Spravovat. Ukáže se dialogové okno Správa počítače, kde je třeba kliknout na Správce zařízení. Teď už jen zvolte způsob zobrazení Prostředků podle připojení (v horním menu Zobrazit) a rozbalte si seznam s Požadavky přerušení (IRQ).
V anglických Windows XP může Správce zařízení vypadat například takto
Platí, že všechny komponenty, které v PC máte, by měly mít samostatnou IRQ adresu. Výjimka přitom potvrzuje pravidlo - někdy je v seznamu možné najít od jedné komponenty více požadavků, což někdy může být.
Pokud je ale takové přerušení sdíleno třeba s grafickou kartou, může být hned oheň na střeše. Může, ale nemusí...
U starých karet ISA bylo přerušení definováno pevně a systém si je nemohl upravovat či s nimi jakkoliv jinak pracovat. Proto často docházelo k nedostatkům volných kanálů - původní programový řadič přerušení (umístěný většinou v čipové sadě) měl totiž celkem pouze 8 kanálů. Situace se ani moc nezlepšila, když byly u tehdejších "moderních" desek připojeny dva takové kontroléry do série. Celkový počet přerušení se tedy zdvojnásobil na celkový počet 15+1 kanál, který slouží k propojení obou řadičů.
Postupem času začalo být ale i toto málo a nastupující sběrnice PCI proto zavedla možnost sdílení systémových prostředků. Ty jsou nadále přidělovány dynamicky a softwarově, díky čemuž může standardně sdílet jeden kanál přerušení i více zařízení.
Velice jednoduše. Pokud nemáte s počítačem žádné problémy tohoto typu, pak u vás sdílení pracuje bezproblémově. Pokud nějaké problémy máte, pak doporučuji zkontrolovat, zda jsou připojené komponenty nové a pracují minimálně podle normy PCI rev. 2.1. Zda tomu tak je, to by mělo být možné zjistit v manuálu k danému zařízení či na internetových stránkách výrobce.
Možných způsobů řešení je několik:
Nejprve zkuste jít do BIOSu (po startu PC většinou klávesa Del) a v menu PnP & PCI Configurations zapnout (Enabled) položku Force Update ESCD (Reset Configuration Data apod.). To způsobí opětovné rozdělení zdrojů IRQ, DMA a I/O. Více o této položce naleznete v první kapitole tohoto článku.
Toto je důležité především, pokud jste do počítače vkládali nějaké nové komponenty, které se automaticky nedokázaly správně nastavit. Systém totiž většinou sám správně pozná, že byla vložena nová karta a vynutí si nové přidělení hodnot ESCD. Zde se totiž zjišťují i archivují všechny kanály systémových zdrojů. Ale i tak se někdy problémům tohoto typu nevyhnete.
Dále můžete vyzkoušet nahrát nejnovější ovladače použitých komponent, případně updatovat BIOS. Všechny tyto oblasti totiž musí být také plně kompatibilní s již zmíněnou normou PCI rev. 2.1. A v důsledku normy rozeznáváme i různé úrovně pracovního napětí dané karty.
Voltáž, pro kterou je karta určena, poznáme podle zářezů v konektoru. Karty určené pro 3,3 V mají zářez blíž konektorům, karty pro 5 V mají zářez na druhé straně. Existují též karty univerzální (viz obrázek), které umí pracovat s oběma typy signálů.
Některá zařízení jsou také vyloženě alergická na jiná, a proto bych dále doporučoval proházet trochu karty ve slotech PCI - přidělení IRQ se totiž většinou určuje přesně podle toho, v jakém slotu je máte instalované. Samozřejmě pokud nemáte PC stavěn firmou a je zaplombován, protože pak byste přišli o záruku. V takovém případě ale vyvstává jednodušší řešení - dát počítač na záruční opravu.
V nejzazším případě bude nutné buď problémovou komponentu vyměnit za jinou, příp. v BIOSu vypnout ACPI (Automatic Configuration and Power Interface) - položka ACPI Function v menu Power Managementu a následně reinstalovat systém, který se dále nainstaluje bez podpory tohoto rozhraní, které slouží k předání řízení nad systémovými prostředky operačnímu systému. Podotýkám, že pouhé vypnutí položky bez reinstalace OS bohužel nepostačuje. Více o ACPI naleznete v osmém a devátém díle tohoto seriálu.
Vypnutím ACPI sice přijdete o nějaké funkce, které se někdy opravdu hodí (např. různé režimy šetření), ale počítač se vám odmění mnohem lepší stabilitou.
Pozn: V dnešní době nepředstavuje podpora standardu PCI rev. 2.1 vůbec žádný problém pro jakoukoliv rozšiřující kartu.
Příště budeme v našem seriálu pokračovat.
Typickým příkladem může být situace, kdy počítač běží několik hodin v kuse bez jakýchkoliv problémů, ale jakmile si chcete pustit nějaké video a trochu relaxovat, tak nemůžete, protože po několika vteřinách přehrávání PC zamrzá.
Už to zase spadlo! anebTaké máte rádi tento "krásný" pohled?
Správná diagnostika
Zda dochází ke konfliktům můžete ověřit ve Správci zařízení. Nejjednodušší způsob, jak se k němu dostat, vede přes klik pravým tlačítkem na ikonce Tento počítač - ze zobrazeného seznamu je pak třeba vybrat možnost Spravovat. Ukáže se dialogové okno Správa počítače, kde je třeba kliknout na Správce zařízení. Teď už jen zvolte způsob zobrazení Prostředků podle připojení (v horním menu Zobrazit) a rozbalte si seznam s Požadavky přerušení (IRQ).
V anglických Windows XP může Správce zařízení vypadat například takto
Platí, že všechny komponenty, které v PC máte, by měly mít samostatnou IRQ adresu. Výjimka přitom potvrzuje pravidlo - někdy je v seznamu možné najít od jedné komponenty více požadavků, což někdy může být.
Pokud je ale takové přerušení sdíleno třeba s grafickou kartou, může být hned oheň na střeše. Může, ale nemusí...
Trocha historie
U starých karet ISA bylo přerušení definováno pevně a systém si je nemohl upravovat či s nimi jakkoliv jinak pracovat. Proto často docházelo k nedostatkům volných kanálů - původní programový řadič přerušení (umístěný většinou v čipové sadě) měl totiž celkem pouze 8 kanálů. Situace se ani moc nezlepšila, když byly u tehdejších "moderních" desek připojeny dva takové kontroléry do série. Celkový počet přerušení se tedy zdvojnásobil na celkový počet 15+1 kanál, který slouží k propojení obou řadičů.
Postupem času začalo být ale i toto málo a nastupující sběrnice PCI proto zavedla možnost sdílení systémových prostředků. Ty jsou nadále přidělovány dynamicky a softwarově, díky čemuž může standardně sdílet jeden kanál přerušení i více zařízení.
Jak to mám poznat?
Velice jednoduše. Pokud nemáte s počítačem žádné problémy tohoto typu, pak u vás sdílení pracuje bezproblémově. Pokud nějaké problémy máte, pak doporučuji zkontrolovat, zda jsou připojené komponenty nové a pracují minimálně podle normy PCI rev. 2.1. Zda tomu tak je, to by mělo být možné zjistit v manuálu k danému zařízení či na internetových stránkách výrobce.
Jak se dají konflikty řešit?
Možných způsobů řešení je několik:
Nejprve zkuste jít do BIOSu (po startu PC většinou klávesa Del) a v menu PnP & PCI Configurations zapnout (Enabled) položku Force Update ESCD (Reset Configuration Data apod.). To způsobí opětovné rozdělení zdrojů IRQ, DMA a I/O. Více o této položce naleznete v první kapitole tohoto článku.
Toto je důležité především, pokud jste do počítače vkládali nějaké nové komponenty, které se automaticky nedokázaly správně nastavit. Systém totiž většinou sám správně pozná, že byla vložena nová karta a vynutí si nové přidělení hodnot ESCD. Zde se totiž zjišťují i archivují všechny kanály systémových zdrojů. Ale i tak se někdy problémům tohoto typu nevyhnete.
Dále můžete vyzkoušet nahrát nejnovější ovladače použitých komponent, případně updatovat BIOS. Všechny tyto oblasti totiž musí být také plně kompatibilní s již zmíněnou normou PCI rev. 2.1. A v důsledku normy rozeznáváme i různé úrovně pracovního napětí dané karty.
Voltáž, pro kterou je karta určena, poznáme podle zářezů v konektoru. Karty určené pro 3,3 V mají zářez blíž konektorům, karty pro 5 V mají zářez na druhé straně. Existují též karty univerzální (viz obrázek), které umí pracovat s oběma typy signálů.
Některá zařízení jsou také vyloženě alergická na jiná, a proto bych dále doporučoval proházet trochu karty ve slotech PCI - přidělení IRQ se totiž většinou určuje přesně podle toho, v jakém slotu je máte instalované. Samozřejmě pokud nemáte PC stavěn firmou a je zaplombován, protože pak byste přišli o záruku. V takovém případě ale vyvstává jednodušší řešení - dát počítač na záruční opravu.
V nejzazším případě bude nutné buď problémovou komponentu vyměnit za jinou, příp. v BIOSu vypnout ACPI (Automatic Configuration and Power Interface) - položka ACPI Function v menu Power Managementu a následně reinstalovat systém, který se dále nainstaluje bez podpory tohoto rozhraní, které slouží k předání řízení nad systémovými prostředky operačnímu systému. Podotýkám, že pouhé vypnutí položky bez reinstalace OS bohužel nepostačuje. Více o ACPI naleznete v osmém a devátém díle tohoto seriálu.
Vypnutím ACPI sice přijdete o nějaké funkce, které se někdy opravdu hodí (např. různé režimy šetření), ale počítač se vám odmění mnohem lepší stabilitou.
Pozn: V dnešní době nepředstavuje podpora standardu PCI rev. 2.1 vůbec žádný problém pro jakoukoliv rozšiřující kartu.
Příště budeme v našem seriálu pokračovat.
