BIOS - 11. díl: Integrated Peripherals

Sériový port

Standardním vstupně/výstupním zařízením, jako mohou být např. IDE a FDD řadiče nebo sériové a paralelní porty, bývá v případě tzv. svislého BIOSu věnováno další podmenu, označené např. jako Super IO Device.

Jednou z prvních konfiguračních položek je ta, která slouží k zapnutí integrovaného řadiče disketové mechaniky - OnBoard FDC Controller. Tedy pokud váš počítač ještě vůbec disketovou mechaniku má. Počítačů bez disketové mechaniky je totiž stále více, dokonce přibývá těch, které jsou osazeny základní deskou disponující jen jedním IDE konektorem, a místo druhého zde často nalezneme daleko užitečnější a modernější porty Serial ATA.

Dříve hojně využívané sériové porty zde mají své místo u konfiguračních položek OnBoard/Integrated Serial Port 1/2. Zde je můžeme buď vypnout (Disabled), nebo jim nastavit konkrétní systémové zdroje přerušení a I/O adresy. Možnosti nastavení jsou:

• 3F8/IRQ4 - bývá standardní hodnotou pro port COM1
• 2F8/IRQ3 - bývá standardní hodnotou pro port COM2
• 3E8/IRQ4 - bývá standardní hodnotou pro port COM3
• 2E8/IRQ3 - bývá standardní hodnotou pro port COM4

Dále zde mohou být přítomné další speciální možnosti nastavení - v minulosti často potřebné pro vyřešení konfliktu systémových zdrojů, kdy se některá zařízení spolu "hádala". Takové řádky ale nebývaly tak úplně pravidlem a vyskytovaly se jen na některých základních deskách. Poslední možností je automatická konfigurace - volba Auto.

Pozn.: Při použití interního modemu často vyvstával problém s přiřazením jeho systémových zdrojů, a to proto, že modem používal stejné přiřazení jako sériový port COM2. Pokud by vás řešení konfliktů systémových zdrojů zajímalo více a chtěli byste také vědět, proč již dnes jsou téměř pasé, nahlédněte do minulého 10. dílu našeho seriálu.

Celkem často byly k dostání i základní desky vybavené vlastním portem pro zařízení infračerveného přenosu, a abychom jej mohli využívat, bylo třeba využít položky OnBoard IR Function (UART Mode Select) a změnit její hodnotu z volby Normal na IrDA, SCR nebo ASKIR. Infračervený port býval často klasifikován jako port COM2, proto bylo třeba k jeho úplnému využití mít tento port zapnut. Využívání IrDA zařízení však použití COM2 znemožní, proto pokud byste některé z těchto dvou zařízení nepoužívali, druhé byste měli vždy vypnout - buď COM nebo IrDA:

• Normal - sériový port pracuje v režimu klasického RS232C
• IrDA (HPSIR), představuje klasický a nejrozšířenější režim infračerveného přenosu
• SCR (Smart Card Reader), kdy bylo možno k portu připojit čtečku čipových karet
• ASKIR (Amplitude Shift Keyed IR), je vedle IrDA dalším režimem infračervených zařízení, bohužel však také pomalejší a pracující na kratší vzdálenosti

Pozn.: Zvolením nesprávného režimu přenosu může dojít k chybám při komunikaci, či může být rovnou celý transfer dat znemožněn. Pro využití infračervené komunikace je vždy nutné mít k danému portu základní desky správně připojen komunikační adaptér.

Pro vyšší výkon infračerveného přenosu je také dobré nastavit plně duplexní přenos dat, a to v položce UR2 Duplex Mode, kdy je tento přenos dvoukanálový, čili data tečou současně z i do počítače. Opačnou možností je tzv. Half Duplex, kdy je přenos jednocestný. Položku je opět možné aktivovat pouze tehdy, pokud je zapnut sériový port COM2.

V případě infračerveného přenosu můžeme u některých základních desek dále volit mezi dvěma normami vstupně/výstupních IR signálů, a to v položce User IR Pins. Možná nastavení jsou RxD2/TxD2 a IR-Rx2Tx2. Ovlivňovat můžeme i přenosovou rychlost příjmu dat a jejich odesílání - položka RxD, TxD Active a její možnosti nastavení [Hi,Hi], [Hi,Lo], [Lo,Hi], [Lo,Lo]. Korektní nastavení je třeba konzultovat s možnostmi připojeného infračerveného přijímače/vysílače.

Paralelní port

Stejně tak jsme zde mohli nastavit port paralelní, OnBoard/Integrated Paralel Port 1 (ev. 2), s možnostmi:

• 378/IRQ7 - bývá standardní hodnotou pro port LPT1
• 278/IRQ5 - bývá standardní hodnotou pro port LPT2

A stejně tak můžeme daný port vypnout zvolením možnosti Disabled.

Paralelní port je schopen také pracovat v několika různých režimech, a zatímco ten s označením Normal představuje prapůvodní jednosměrný režim, další už jsou jiné:

• SPP (Standard Parallel Port) - defaultně zvolená možnost, která bývá zároveň nejpomalejší
• EPP (Enhanced Parallel Port) - bývá někdy nazýván termínem "Bi-directional", tedy obousměrný. Existuje ve dvou revizích, které nastavujeme v EPP Mode Select. Výhodnější je přitom použít novější režim EPP 1.9, který podporuje všechna zařízení s touto normou a také většinu starších EPP 1.7 zařízení. Má také výhodu v délce kabelu, která může být u tohoto standardu o něco delší. Doporučené nastavení je tedy jasné.
• ECP (Enhanced Capabilities Port) - pro svou práci potřebuje využívat nějakého kanálu DMA (ten se nastavuje v dalších položkách BIOSu označených jako Parallel Port ECP DMA Channel nebo ECP Mode Use DMA, nejčastěji bývá použito kanálů číslo jedna a tři, nebo může být nastavení určeno automaticky)

Enhanced Parallel Port bývá nejvhodnější použít pro nejrůznější skenery či tiskárny. Enhanced Capabilities Port naproti tomu poskytuje připojeným zařízením vyšší výkon, avšak za cenu vyšších problémů s kompatibilitou. Pokud se s tím nesmíříte, je vhodnější použít standardu EPP, který takové problémy nemá.

Pozn.: Existuje i možnost nastavení ECP+EPP, jejímž zvolením však riskujete, že BIOS vhodný režim korektně nerozpozná a nastaví ten méně vhodný.

Příště budeme v našem podrobném rozebírání některé z dalších konfiguračních obrazovek programu Setup pokračovat.