BIOS - 3. díl: Advanced CMOS Setup - bootujeme napoprvé
21.7.2008, Petr Stránský, článek
V minulém díle jsem říkal něco o tom, že Standard CMOS Setup je pouhým základem, v němž žádné velké věci nikdy nevykouzlíte. Následující nabídka (Advanced BIOS Features) nám již ale poskytne mnohem větší možnosti a pole působnosti.
Kapitoly článku:
- BIOS - 3. díl: Advanced CMOS Setup - bootujeme napoprvé
- Bootujeme z čehokoliv
- Bootování potřetí, aneb jak to vlastně nastavit?
- HT aneb Když dva dělají totéž, není to totéž
Univerzální doporučení jak nastavit tuto část BIOSu jednoznačně neexistuje. Vždy záleží jen a pouze na osobních preferencích konkrétního uživatele. Tak například pro zarytého linuxáka bude optimální nastavení úplně jiné, než pro člověka, který takový systém spouští pouze jednou za čas v jeho Live (přenosné) verzi. Podle frekvence spouštění je třeba uvážit, zda se nevyplatí nastavit jako první ze zařízení pro boot systému CD-ROM a pevný disk zařadit až na druhou (ev. třetí) pozici.
Všem ostatním čtenářům a obyčejným uživatelům počítače se ale s největší pravděpodobností vyplatí jiné řešení - nastavit si pevný disk hned na první prohledávanou pozici (First Boot Device). Díky tomu dosáhnete mnohem rychlejšího startu, protože vlastně eliminujete časovou prodlevu během inicializace zařízení a v případě nalezení systému se také zbavíte dalšího zbrždění, které je vyhrazeno pro potvrzení, zda opravdu chcete právě nalezený operační systém zavést. Typickým příkladem může být zavedení live distribuce Linuxu z CD či prostý start instalačního procesu Windows XP.
odpovíte správně na otázku, který boot sektor bude prohledán nejdříve?
Během bootování může v některých případech dojít k jistým problémům, které pak mohou mít za následek výpis nestandardních znaků a ukončení běhu systému. Poznáte to jednoduše tak, že na vás vykoukne nesmyslná hláška s mnoha "klikyháky" (#,%,$,@,! a další). Pokud by se vám toto tedy někdy stalo, zkontrolujte, zda je pevný disk nastaven jako Master a zda je - v případě disků Ultra ATA - připojen ke konektoru umístěném blíže Host Adaptéru. Některé desky toto totiž velmi striktně vyžadují nejen z důvodu, že tím na nezakončeném konci vodiče mohou vznikat odrazy signálu, jež se šíří zpět a negativně ovlivňují vzniklou komunikaci. Zkontrolujte také, zda jsou všechny konektory správně připojeny a nejsou třeba trošičku povytaženy.
Pozn: Ano, v předešlé větě byl správně použit termín Host Adaptér, protože, jak již bylo uvedeno dříve v našem článku o pevných discích, na základní desce řadič HDD přítomen opravdu není. Ten je přítomen až přímo v samotném úložném zařízení.
Ještě se zeptám: Máte ve svém počítači nějaký hostitelský adaptér, který zajišťuje běh rozhraní IDE, SCSI nebo SATA, a to v podobě přídavné PCI karty? Říkáte, že ano? Dobře. S ohledem na bootování je zde ale menší zádrhel, a sice ten, že bootování zařízení, které je k takové kartě připojené, nelze v žádném případě uskutečnit. Naštěstí vám BIOS v konfiguračním řádku Interrupt 19 Capture nabízí velice dobré řešení.
Pokud jej nastavíte na Enabled, začne BIOS odchytávat systémové přerušení číslo 19, které je vyvoláno v případě, že chceme zavádět systém ze zařízení, která jsou připojena k takovému řadiči. Jako bootovací je již tedy využijeme. Navíc díky tomu také získáme přístup do Setupu instalovaného řadiče (samozřejmě jen pokud je v ROM paměti karty přítomen). Naopak, pokud tuto volbu vypneme, což je doporučeno například tehdy, pokud žádný z takových rozšiřujících řadičů nevlastníme, nebude IRQ 19 odchytáváno.
Tip: Pokud byste si chtěli vybrat zařízení, ze kterého budete systém zavádět až později (během startu operačního systému), můžete tak učinit nastavením konfiguračního řádku Boot Menu na hodnotu Enabled. Díky tomu pak bude v budoucnu po spuštění počítače možné vyvolat stiskem klávesy F12 menu, které vám dá na výběr z nainstalovaných zařízení.
Každý výrobce je něčím specifický, a tak i u HP Compaq nalezneme něco navíc. Je přitom vidět, že si na tom dal hodně záležet. Požadované volby nalezneme u těchto počítačů v menu Storage, podmenu Storage Options.
Storage Options u počítačů HP Compaq
Na výše vloženém obrázku v prvé řadě vidíme, že je zde volba, která dovolí zavádění systémů z vyměnitelných úložišť globálně vypnout (Disabled) či zapnout (Enabled) - konfigurační řádek Removable Media Boot. Zápis na tato média lze zároveň i zakázat, a to nastavením položky Removable Media Write na hodnotu Disabled.
Přímo v menu Storage můžete také objevit nápis IDE DPS Self-Test, přičemž DPS znamená "Drive Protection System". Tato zajímavá technologie je k dispozici v součinnosti s pevnými disky právě pouze v pracovních stanicích a počítačích Compaq (DeskPro). Díky ní pak výrobce jednoduše pozná, zda by problémové chování nemělo skončit až výměnou disku.
Po dokončení výroby disku je tento (ještě před jeho odesláním distributorovi) otestován zmíněnou technologií DPS, která zajistí, že bude otestován a informace o výsledku bude na disk trvale zapsána. Stejně se stane kdykoliv, když test později opět spustíte. DPS je totiž zapsáno přímo ve firmwaru pevného disku, a tudíž se stává jeho přímou součástí. Z tohoto plyne také jedna obrovská výhoda - celý test je naprosto nezávislý na operačním systému.
Doba běhu testu se dále bude odvíjet podle jeho datové velikosti, avšak většinou bude platit jisté pravidlo, které říká, že 1 GB dat se kontroluje zhruba dvě minuty.
Pozn: Pokud v Setupu Hewlett-Packard položku k aktivaci Drive Protection Systému nenaleznete, znamená to, že váš pevný disk touto technologií nedisponuje.
bootování v podání HP Compaq
Všem ostatním čtenářům a obyčejným uživatelům počítače se ale s největší pravděpodobností vyplatí jiné řešení - nastavit si pevný disk hned na první prohledávanou pozici (First Boot Device). Díky tomu dosáhnete mnohem rychlejšího startu, protože vlastně eliminujete časovou prodlevu během inicializace zařízení a v případě nalezení systému se také zbavíte dalšího zbrždění, které je vyhrazeno pro potvrzení, zda opravdu chcete právě nalezený operační systém zavést. Typickým příkladem může být zavedení live distribuce Linuxu z CD či prostý start instalačního procesu Windows XP.
odpovíte správně na otázku, který boot sektor bude prohledán nejdříve?
Během bootování může v některých případech dojít k jistým problémům, které pak mohou mít za následek výpis nestandardních znaků a ukončení běhu systému. Poznáte to jednoduše tak, že na vás vykoukne nesmyslná hláška s mnoha "klikyháky" (#,%,$,@,! a další). Pokud by se vám toto tedy někdy stalo, zkontrolujte, zda je pevný disk nastaven jako Master a zda je - v případě disků Ultra ATA - připojen ke konektoru umístěném blíže Host Adaptéru. Některé desky toto totiž velmi striktně vyžadují nejen z důvodu, že tím na nezakončeném konci vodiče mohou vznikat odrazy signálu, jež se šíří zpět a negativně ovlivňují vzniklou komunikaci. Zkontrolujte také, zda jsou všechny konektory správně připojeny a nejsou třeba trošičku povytaženy.
Pozn: Ano, v předešlé větě byl správně použit termín Host Adaptér, protože, jak již bylo uvedeno dříve v našem článku o pevných discích, na základní desce řadič HDD přítomen opravdu není. Ten je přítomen až přímo v samotném úložném zařízení.
Ještě se zeptám: Máte ve svém počítači nějaký hostitelský adaptér, který zajišťuje běh rozhraní IDE, SCSI nebo SATA, a to v podobě přídavné PCI karty? Říkáte, že ano? Dobře. S ohledem na bootování je zde ale menší zádrhel, a sice ten, že bootování zařízení, které je k takové kartě připojené, nelze v žádném případě uskutečnit. Naštěstí vám BIOS v konfiguračním řádku Interrupt 19 Capture nabízí velice dobré řešení.
Pokud jej nastavíte na Enabled, začne BIOS odchytávat systémové přerušení číslo 19, které je vyvoláno v případě, že chceme zavádět systém ze zařízení, která jsou připojena k takovému řadiči. Jako bootovací je již tedy využijeme. Navíc díky tomu také získáme přístup do Setupu instalovaného řadiče (samozřejmě jen pokud je v ROM paměti karty přítomen). Naopak, pokud tuto volbu vypneme, což je doporučeno například tehdy, pokud žádný z takových rozšiřujících řadičů nevlastníme, nebude IRQ 19 odchytáváno.
Tip: Pokud byste si chtěli vybrat zařízení, ze kterého budete systém zavádět až později (během startu operačního systému), můžete tak učinit nastavením konfiguračního řádku Boot Menu na hodnotu Enabled. Díky tomu pak bude v budoucnu po spuštění počítače možné vyvolat stiskem klávesy F12 menu, které vám dá na výběr z nainstalovaných zařízení.
Vychytávky počítačů HP Compaq
Každý výrobce je něčím specifický, a tak i u HP Compaq nalezneme něco navíc. Je přitom vidět, že si na tom dal hodně záležet. Požadované volby nalezneme u těchto počítačů v menu Storage, podmenu Storage Options.
Storage Options u počítačů HP Compaq
Na výše vloženém obrázku v prvé řadě vidíme, že je zde volba, která dovolí zavádění systémů z vyměnitelných úložišť globálně vypnout (Disabled) či zapnout (Enabled) - konfigurační řádek Removable Media Boot. Zápis na tato média lze zároveň i zakázat, a to nastavením položky Removable Media Write na hodnotu Disabled.
Přímo v menu Storage můžete také objevit nápis IDE DPS Self-Test, přičemž DPS znamená "Drive Protection System". Tato zajímavá technologie je k dispozici v součinnosti s pevnými disky právě pouze v pracovních stanicích a počítačích Compaq (DeskPro). Díky ní pak výrobce jednoduše pozná, zda by problémové chování nemělo skončit až výměnou disku.
Po dokončení výroby disku je tento (ještě před jeho odesláním distributorovi) otestován zmíněnou technologií DPS, která zajistí, že bude otestován a informace o výsledku bude na disk trvale zapsána. Stejně se stane kdykoliv, když test později opět spustíte. DPS je totiž zapsáno přímo ve firmwaru pevného disku, a tudíž se stává jeho přímou součástí. Z tohoto plyne také jedna obrovská výhoda - celý test je naprosto nezávislý na operačním systému.
Doba běhu testu se dále bude odvíjet podle jeho datové velikosti, avšak většinou bude platit jisté pravidlo, které říká, že 1 GB dat se kontroluje zhruba dvě minuty.
Pozn: Pokud v Setupu Hewlett-Packard položku k aktivaci Drive Protection Systému nenaleznete, znamená to, že váš pevný disk touto technologií nedisponuje.
bootování v podání HP Compaq
