Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

BIOS - 8. díl: Power Management Setup - šetříme energií

8.7.2009, Petr Stránský, článek
BIOS - 8. díl: Power Management Setup - šetříme energií
Víte, že správným nastavením BIOSu můžete nejen ušetřit na měsíčním vyúčtování elektřiny, ale též zmírnit tepelný výkon instalovaných komponent, které se vám za to určitě odvděčí delší životností? Nebo co jsou technologie označené zkratkami APM či ACPI?
Dnes probíraná obrazovka systému Setup je primárně určena k nastavení šetření s elektrickou energií. Můžete zde nastavovat mnoho variant šetření. Každá z variant musí vycházet ze dvou standardů, a to APM či ACPI. V této části Setupu tedy nenastavujeme nejdůležitější položky celého PC, ale pokud přetaktováváme, můžeme správným nastavením položek zde obsažených zmírnit tepelný výkon přetaktovaných částí počítače a nejen zde - v době nečinnosti se může např. procesor přepnout do úsporného režimu, ve kterém je jeho odběr podstatně nižší - a také ušetřit nějaké ty koruny na účtě za elektrickou energii.

Pro pochopení následujícího textu je nutné rozebrat si podrobněji výše zmíněné standardy šetření energií, tedy APM a ACPI:


APM (Advanced Power Management)


Jedná se o starší standard šetření, který byl vyvinut společnostmi Intel a Microsoft v lednu 1992 a který je plně pod správou BIOSu a systémových APM ovladačů, které již přímo komunikují s různými "APM-Aware" aplikacemi. Poslední z revizí byla ta s kódovým číslem 1.2, která světlo světa spatřila v únoru roku 1996. Z důvodu jeho zastaralosti technologie také nezná nová zařízení jako jsou USB či FireWire (IEEE 1394). Ke komunikaci se zařízeními standard používá celkem 21 funkcí, které zajišťují komunikaci mezi samotným APM ovladačem a jednotlivými instalovanými komponentami. Stejně tak dobře může BIOS sám řídit úsporné funkce daného zařízení na pozadí veškeré komunikace, takže o tom ani uživatel nemusí vědět.




Blokové schéma standardu APM, intel.com


Nejdůležitější z těchto funkcí, pokud se to takto dá vůbec říci, protože důležité jsou všechny a jedna bez druhé, by dost dobře nemohly neplnit svou funkci, je funkce Set Power State, která nastavuje zařízení jeden z šetřících režimů, které jsou popsány níže. Od Windows Vista již APM podporováno dále není.


APM rozlišuje pět typů šetření celého počítačového systému komplexně:
  • Full On (Vždy zapnuto) - plný výkon bez žádných šetření, která nejsou využívána. Technologie je tak vlastně vypnuta.
  • APM Enabled - řídí šetření energií pro zapnutý a pracující počítač, určuje hlavně režimy šetření komponent (včetně zpomalení nebo zastavení procesoru), a to podle aktuální potřeby. Nevyužívaná zařízení tak mohou být jednoduše vypnuta, nebo jejich chod jinak ovlivněn.
  • APM Standby - lehce se sníží příkon PC, protože systém nemusí být pracující. Většina instalovaných komponent je ve svých nízkoodběrových režimech a procesor je zpomalen, nebo rovnou zastaven. Výhodou je relativně rychlé probuzení systému, což lze realizovat například stiskem tlačítka klávesnice.
  • APM Suspend - práce počítače je zastavena a je v tomto módu dosaženo maximální úspory. Většina zařízení není napájena, takt procesoru zastaven a jádro je napájeno minimem energie. Hibernace, kdy dojde k vypnutí veškerých komponent počítače, a to dokonce i operační paměti, je speciální implementací tohoto režimu. Při ní se ještě před samotným vypnutím na vyčleněný diskový oddíl s přiřazeným identifikátorem 84h uloží veškerý stav systému a připojených periferií. Nevýhodou je poměrně dlouhý čas potřebný k probuzení systému, obnově všech zdrojů a opětovného přechodu do stavu APM Enabled. Hibernace však není pro vývojáře povinnou, záleží jen na nich, zda se rozhodnou jejich hardware tomuto stavu šetření energie naučit.
  • Off - počítač je úplně vypnut. Návrat je možný jedině opětovným nastartováním počítače, čímž dojde k resetu systému.




Přechody mezi různými stavy Advanced Power Managementu, intel.com


APM může ovlivňovat šetření jednotlivých instalovaných komponent:
  • Device On - zařízení je plně napájeno, což umožňuje využití všech jeho funkcí a vlastností.
  • Device Power Managed - zařízení je napájeno a funkční, avšak některé z jeho funkcí nemohou být z důvodu vyšší úspory využívány, nebo využívány jsou, ale při částečně redukovaném stupni výkonu. Výkon zařízení je řízen. Zařízení mohou mít mnoho různých "podrežimů".
  • Device Low Power - zaříjení nepracuje, ale jeho běh je stále pomocí APM kontrolován. To je připraveno jej opět kdykoliv uvést do některého z vyšších režimů. Zařízení, stejně jako u předchozího režimu, mohou mít mnoho různých "podrežimů".
  • Device Off - zařízení je vypnuto.




Nastavení APM je dostupné přímo z Ovládacích panelů ve Windows (samozřejmě jen pokud není již nainstalována podpora pro ACPI)


APM ovlivňuje také činnost procesoru:
  • Full On - procesor pracuje na maximum, spotřebovává nejvíce energie, ale poskytuje systému také nejvyšší výkon.
  • Slow Clock - všechny tři výše zmíněné aspekty jsou redukovány (rychlost, spotřeba, výkon). Návrat do režimu Full On je v případě potřeby realizován pomocí přerušení, a to téměř okamžitě po jeho vzniku.
  • Stop - běh procesoru je zastaven a obnovení hodin je možné realizovat již pouze pomocí hardwarového přerušení. Přechod do režimu Full On je opět okamžitý.

Pozn.: Jádro procesoru je řízeno pouze BIOSem počítače a není možné jej kontrolovat pomocí APM ovladačů (viz výše).

Nutno ovšem podotknout, že všechny komponenty a různá zařízení nemusí podporovat úplně všechny výše zmíněné režimy šetření, ale mohou mít v sobě implementovánu podporu pouze některých z nich.