borekz

Rozlišení bylo většinou nižší, protože standard VGA ve 256 barvách byl 320x200, aby se celý framebuffer vešla do 64 KB. VGA měla paměť 256 KB, ale adresovací prostor byl 64 KB. Větší buffer byl přístupný v bitových rovinách a toto se používalo je v 16­-barevných režimech ­(pokud pominu neoficiální a komplikovaný X­-mod­). Režim 320x240 se výrazněji používal až v chráněném režimu, tj. ve Windows nebo s extenderem a VBE ­(Duke Nukem, Quake­).

A co když nebydlím v Praze ?

Už tu zaznělo, že jeden problém řeší obykle několik utilit a každá umí něco, ne všechno.
Podobné a ještě horší je to se grafickým prostředím.
Původně bylo API xlib pro grafiku a okna, a o widgety se musela starat aplikace. Víceměně standard byla knihovna Motif. Nic moc, ale aspoň v tom nebyl zmatek.
Později přišlo GTK a Qt. Podporovat tři knihovny místo jedné je trochu problém, ale jde to zvládnout. Nebo stačí podporovat jednu knihovnu, i když to není úplně ono.
Pro 3D i 2D grafiku se na Linuxu usadilo OpenGL.
Teď se někdo rozhodl nahradit roky zavedenou perfektně fungují Xlib kravinami WayLand, Mir a bůhvcí čím ještě a s tím souvisí nová API pro vykreslování grafiky.
Podporovat všechny distribuce Linuxu v GUI aplikacích znamená víc multiplatformní vývoj než byl dřív pro Windows, OSX a Linux dohromady.
Někdo rezignuje na lowlevel a koupí licenci Qt, ve kterém dělá i pro Windows a OSX. Ale většina vývojařů raději úplně rezignuje na celý 1% Linux, kde by stejně byl problém testovat každou kombinaci API, Widgetů a Windows Manageru.
Dokud bude v GUI Linuxu tento bordel, zájem vývojařů se nezvýší, nebudou aplikace a bez aplikací nebudou uživatelé.