Jsem zvědavý, jestli to někdy bude i na Windows a Linuxu. Na XP by to bez problému šlo, protože tu informaci aplikace získá přes Win32 API formou clipping regionu. Od Vista výše ale žádný clipping není. Aplikce musí vykreslit vždy celé okno včetně neviditelné části a systém potom hotové bitmapy, resp. textury oken vykresluje v pořadí viditelnosti oken. To stejné platí i pro Linux.

Časem možná začnou používat na sběrnicích QAM modulaci.

A co když nebydlím v Praze ?

Výrobci jako například Intel a AMD ?

Iontový pohon je také bez paliva, na tom není nic zvláštního a je to v souladu s fyzikálními zákony. Je rozdíl mezi anglickými slovy ­"fuel­" ­(palivo­) a ­"propelant­" ­(nepřeložitené­). EmDrive je zajímavý tím, že nepotřebuje fuel ani propellant.

Český překlad ­"pohonná látka­" se nesprávně používá jak pro fuel, tak i pro propellant. Ve skutečnosti je fuel chemický zdroj tepelné energie, zatímco propellant je hmota, jejíž hybnost nebo tlak se převádí na hybnost poháněného stroje. U raketového a spalovacího motoru je to asi jedno. V parním stroji je propellant pára a palivo uhlí. U iontového motoru je propellant Xenon a místo paliva elektrická energie.

Bylo to tam, větu změnili.

Není pravda, že z motoru nevychází nic. Vychází z něj EM vlny a ty hybnost mají.

Už tu zaznělo, že jeden problém řeší obykle několik utilit a každá umí něco, ne všechno.
Podobné a ještě horší je to se grafickým prostředím.
Původně bylo API xlib pro grafiku a okna, a o widgety se musela starat aplikace. Víceměně standard byla knihovna Motif. Nic moc, ale aspoň v tom nebyl zmatek.
Později přišlo GTK a Qt. Podporovat tři knihovny místo jedné je trochu problém, ale jde to zvládnout. Nebo stačí podporovat jednu knihovnu, i když to není úplně ono.
Pro 3D i 2D grafiku se na Linuxu usadilo OpenGL.
Teď se někdo rozhodl nahradit roky zavedenou perfektně fungují Xlib kravinami WayLand, Mir a bůhvcí čím ještě a s tím souvisí nová API pro vykreslování grafiky.
Podporovat všechny distribuce Linuxu v GUI aplikacích znamená víc multiplatformní vývoj než byl dřív pro Windows, OSX a Linux dohromady.
Někdo rezignuje na lowlevel a koupí licenci Qt, ve kterém dělá i pro Windows a OSX. Ale většina vývojařů raději úplně rezignuje na celý 1% Linux, kde by stejně byl problém testovat každou kombinaci API, Widgetů a Windows Manageru.
Dokud bude v GUI Linuxu tento bordel, zájem vývojařů se nezvýší, nebudou aplikace a bez aplikací nebudou uživatelé.

Tohle jsem zrovna nemyslel, ale když už jste to nakousl, tak musím zmínit tento projekt : http:­/­/www.telegraph.co.uk­/science­/2016­/05­/03­/dead­-could­-be­-brought­-back­-to­-life­-in­-groundbreaking­-project.

Titulek je samozřejmě nadnesený. Podle mě jde o to, jak definujete mrtvého pacienta. Dříve stačilo, že nedýchá, ale dnes se buďto musí diagnostikovat mozková smrt měřením elektrické aktivity nebo se pacient prohlásí za mrtvého po několika neúspěsných pokusech o resuscitaci.

Možná se toho dožiješ i bez zmrazení, podle toho, jak jsi teď starý a podle životního stylu. V tomto století by mohlo být vyřešeno stárnutí.

Tak si prostě musíš počkat. Já si stejně myslím, že cesta na Proximu Centauri bude přínosná asi jako cesta na Měsíc.

Rozlišení bylo většinou nižší, protože standard VGA ve 256 barvách byl 320x200, aby se celý framebuffer vešla do 64 KB. VGA měla paměť 256 KB, ale adresovací prostor byl 64 KB. Větší buffer byl přístupný v bitových rovinách a toto se používalo je v 16­-barevných režimech ­(pokud pominu neoficiální a komplikovaný X­-mod­). Režim 320x240 se výrazněji používal až v chráněném režimu, tj. ve Windows nebo s extenderem a VBE ­(Duke Nukem, Quake­).

Autor článku má pravdu, že čas neuvěřitelně rychle letí.
Deset let vývoje dělí procesory 8088 a 80486 nebo 80386 a Pentium Pro.
Nebo Core2 a Core2, s výkonovým rozdílem ani ne desetinásobným.

Současné ceny jsou naprosto v pohodě. Co není v pohodě je výdrž zapisování a retence ve vypnutém stavu. 15nm ve 3D bude katastrofa.

Pokud je na tiskovce 100 novinářů a ve 100 novinách vyjde stejná informace, tak je naprosto v pořádku. Na přes hubu je, když si článkem dají práci třeba troje noviny a zbytek to opíše přímo z těch konkurenčních novin, ne z tiskovky. Ono to je poznat třeba podle drobných chyb, které naseká originální novinář a ostatní to opíšou i s chybami.

Jako by jste neznal online novináře. Jak se objeví nějaká novinka, většinou tisková zpráva, za chvíli se totéž objeví v dalších desítkách webů. Prostě od sebe opisují.

Jen Pentium, v názvu nikdy nebylo ­"jedna­". A taky Pentium MMX, to má insrtukce úplně stejné, kromě MMX samozřejmě.
Ale raději se sázet nebudu, protože nejvíc atomických instrukcí pro IPC bylo už v 80486, potom přibývaly pomalu. S jistotou lze jen říct, že současné verze Windows a Linux nejdou na 80386. A Pentium má snad i syscall.

Klidně se s Vámi vsadím, že na Pentiu nepůjdou, stejně jako na něm nejde Linux a OS X. Chybí tam totiž instrukce užitečné pro lockfree synchronizační algoritmy.

Díky, něco takového jsem si myslel.
Takže bych si spíše měl obávat ukončení podpory ze strany výrobce HW, tj. nedostupnosti ovladačů.

Oprava: 17.6., to jsem přehlédl a teď už nejde dotaz editovat.

A. Dne koupený Skylake záměrně přestane fungovat úderem půnoci 1.1.2018 ?
B. Nebudou nové drivery pro CPU vyrobená po roce 2018 ?
Neumím si představit, že z ničeho nic přestane něco fungovat.
Na druhou stranu v roce 2018 se už asi nebude vyrábět Skylake.
Podle jsou myšleny obecně nové procesory, ne Skylake. Ten bude ve Windows 7 fungovat na věky věků.