3800 km. Odhadem? 15­-20%, pokud ne víc? Nedivil bych se, kdyby jen sečtené transformace a kabel braly celý GW.

Zavisi na napeti, jestli je to AC nebo DC, na svodovych odporech vedeni. Uvazuji medene vedeni ­(coz temer jiste nebude­).

Priklad: kabel tlusty 15cm, deleny na pul ­(stejnosmerne vedeni ­- pul tam pul zpet­). Celkovy odpor 8Ohmu na 2000km.

Systemove napeti 1MV.

Proud = 3.6G­/1M=3600A

Proudova hustota 0.4A­/mm^2 coz je sranda. 1mm^2 utahne 10A na vzduchu, pri chlazeni v mori odhaduji na 50A­/mm^2

Ztraty P= I^2*R, tedy 3600*3600*8=104MW

Pri systemovem napeti 400kV bude proud vyssi:

Proud I = 3.6G­/400k=9kA

Proudova hustota 1A­/mm^2 coz je porad sranda.

Ztraty P= I^2*R, tedy 9000*9000*8=648MW

A tady je videt vliv velikosti napeti ­- vysoke systemove napeti dramaticky snizuje ohmicke ztraty ve vedeni. Nevime ale nic o dielektricky ztratach vlivem svodovych proudy v izolaci, tam to pujde obracene. Vedeni z oceloveho lana potrebuje vetsi prurez nez z medi.

Nejlepe by na tom bylo stribrne vedeni.

Nepocital jsem se skin efektem.

Rychly zaver: 400kV system ­- ubytek 18% jen na ohmickem odporu kabelu z medi.
1MV system ­- 2.9% ubytek na ohmickem odporu vedeni. Predpokladany prurez 1 lana kabelu 8836mm^2, tedy 88.36 cm^2

Vice o ztratach v distribucnich sitich

https:­/­/electrical­-engineering­-portal.com­/total­-losses­-in­-power­-distribution­-and­-transmission­-lines­-1

BTW, ale není s tím milionem voltů stejnosměrného spojený nějaký nedostatek? Dost se mi nezdá, že by to jinak při ztrátě pouhé 1% na 1000 km nebudovali všude po světě. ­(zatímco dnes je 1000 km víceméně konečná, pár nejdelších kabelů na světě)

No urcite tam je dalsi velky problem s leakovanim ­- svodove proudy, navic ­- udelat izolovany kabel na 1MV bude dost umeni. Menice ktere na tom jedou jsou kapitola sama pro sebe. Dalsi je rozpojeni beziciho obvodu ­- prooud neprochazi nulou, tak to vytahne oblouk jak blesk z cisteho nebe. Ale to se bezne asi neodpojuje pomoci kontaktu kdyz jsou tam vsude menice.

Co ja tusim, stejnosmerne vedeni se pouziva pro propojeni 50 a 60Hz soustav dohromady, tusim v Jizni Americe.

A elektromigrace ktera bude nesymetricky nizit jen jednu zilu kabelu bude take hrat roli v degradaci vedeni, ale treba to nebude tak hrozne.

Udelat 1MV system je neumerne drazsi nez 400kV system. Je to o ekonomice. A ve stejnosmernem provedeni se nedaji pouzit bezne transformatory, jinak nejspolehlivejsi zarizeni elektrotechniky ­- maji ucinnost az 97% a kdyz neshori tak proste porad jedou.

Pozor, pocital jsem s medenym vodicem, ne zeleznym lanem.

https:­/­/www.idnes.cz­/technet­/technika­/nejsilnejsi­-a­-nejdelsi­-vedeni­-sveta­-tesla­-edison­-stejnosmerny­-stridavy­-proud.A190118_121921_tec_technika_mla

1100kV 3200km

Fyzikální čtvrtky | FEL ČVUT
J. Vobecký: HVDC: Vysokonapěťový ss přenos elektrické energie ­[Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT­]
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=CJP70IQuQnU

Uz se tesim az budu mit cas si to pustit, novinka 10 dni stara

Super, také na to mrknu :­-)

Super video.

Vobecký 1:54:00 : ­"Skepse vůči obnovitelným zdrojům není na místě.­"
Následuje řeč, kterou bych shrnul... nebuďme přizdisráči, ale tahouny... řešení existuje avšak jeho zvládnutí bude výzvou která nás může posunout, vykašleme­-li se na to, budeme zase montovnou.

Řešení existuje už ddesítky let. Stačí ty jaderné reaktory jen postavit a nejsi závislý na náhodě, jak moc svítí, jak moc fouká, jak moc se konkrétně udělá zima, nebo jestli máš kabel ze Sahary a náhodou se něco porouchá, nebo ti ho stát či terrorista vypne. ­(nevyhodil náhodou ­"někdo­" nedávno do povětří Nord Stream? A ­"obnovitelné zdroje­" na nšem území prostě nemají ani omylem poteniál to utáhnout, nemůžeme těmi nesmysly zaplácat kolik tisíc kilometrů čtverečních a není technicky možné postavit baterky takových výkonů, abychom si mohli stačit.­)

I jadro je zavisle na spouste promennych, at uz politickych, nebo ze vam proste vyschne zdroj chladici vody. Diverzifikace zdroju je potreba.

Btw. Wrahu nejsi nahodou ty ten dedek co se tam na koci prednasky Vobeckeho pta? Prijde me to jako stejna kategorie kombinaci tendencniho mysleni a polopravd ala jedna pani povidala.

Určitě jsem nebyl, takže ne. A když ti dojde voda, tak v první řadě chcípneš, takže už tě elektrika nebude moc zajímat. A ano, diverzifikace. Ale zdrojů. solár ani větrník vlastně vůbec nejsou zdroj, kdyby se to nevyrobilo jinde za použití ­"skutečné­" elektřiny,. tak to neutáhne ani fabriku na vlastní výrobu.

Levnější pracovní síla, tedy údržba, levnější pozemky?

Aby vsechny fluktuace dodavky zatezovaly to podmorske vedeni? Neni lepsi mit baterku co nejblize k tem fluktuacim a zatezovat vedeni co nejrovnomerneji behem dne? Energeticky ubytek na vedeni bude umerny kvadratu proudu, cili je dobre prave ten proud zbytecne nezvysovat.

Jinak receno, kdyz pul dne poustite proud 1kA do vedeni, tak je na vedeni ­(pri konstantni impedanci­) ubytek treba 100W, ale polovinu casu ­- prumerne jakoby 50W. Kdyz tam cely den poustite 0.5kA, tak je ubytek na vedeni 25W.

Ohmuv zakon v praxi. V praxi bude ovsem operator site regulovat napeti vyse, aby dokompenzoval ubytek na vedeni, nebo bude regulovat transofrmaci na konci. Cili se to od tohoto prikladu mirne odchyli, o radove procenta.

A jeste je dalsi duvod ­- to vedeni bude temer jiste stejnosmerne. Pri stridave slozce ci fluktuaci odberu to bude cele fungovat jako velka civka a bude to mit tendenci projevovat vsechny efekty spojene s indukcnosti. Predstavte si to jako setrvacnost. Nas ucili o civce ze ­"civka jako divka, nejdriv napeti, potom proud­". Takze hybnete napetim na tomto vedeni, a proud bude mit tendenci se menit az v zavesu. A tohle zpozdeni muze mit pro regulacni smycku dost spatny vliv. Vsechny regulace kde se reguluje neco zpozdene funguji blbe ­- ustalenou hodnotu si hledaji pomalu.

Na večerní špičku už to bude výrazně ztrácet výkon ­(krom půlky léta­) a na ranní už v baterce skoro nic nezbyde. A opčistit panely po prašné bouři ze Sahary bude legrace :)

Oprasit panely by byla legrace proti tomu, ze budou od toho pisku obrousene. Proto je problem treba i na nejakych produktovodech po ceste nainstalovat watchdogy ktere jsou napajene solarnim panelem, protoze ho to do pul roku obrousi.

U zařízení, co potřebuje pár wattů se prostě nainstaluje 100x vyšší příkon a pak to jednou ročně objede mahmud s kartáčem. Tady bude jedno zaprášení a ometení představovat minimálně několik MW na ztráte výkonu. Ale pohoda, proč neprovozovat ­"levné­" obnovitelné zdroje :­) ­(A co udělají, až jim ČÍNA přestane ty ­"obnovitelné­" panely a vrtule dotovat z elektřiny ze skutečných elektráren?)

Jakmile je tam uz par kamer tak to zacne lezt do spis desitek wattu. Radio take neco zere. Nedejboze Starlink.

Špičky jsou přes den ­(průmysl­), a večer kdy se lidi vrací z práce ­(zapínají spotřebiče­). Ale tam bude ještě svítit, takže pohoda.
Ale Jádro, je jádro. Hlavně aby v ČR už začali stavět. Tady se smysluplně nedá využít nic jiného.

Od toho tam je baterka a větrné turbíny. Navíc v noci je spotřeba poměrně nízká, ne?

Poměrně nízká spotřeba? :D
Podívejte se na oenergetice.cz­/energostat zatížení ČR.
Špička je zhruba od 7 do 21 hodin, to je zatížení zhruba teď v zimě 10GW. Od půlnoci do 6 cca 7GW.
Pro zajímavost si to porovnejte např s Polskem­(4x větší,4x více obyvatel, ale spotřeba jen něco přes 2x víc­) nebo Norskem­(vliv nočního nabíjeni elektroaut­).

"Špička je zhruba od 7 do 21 hodin, to je zatížení zhruba teď v zimě 10GW. Od půlnoci do 6 cca 7GW. ­"

Ano, přesně o tom to je. Ta spotřeba je o 30 % nižší, tedy to, co Vám před den vystačí na 4 hodiny, Vám přes noc vydrží téměř na 6 hodin. A není to jen a pouze solární elektrárna, ještě tam máte stále i větrnou elektrárnu, která slunce k výrobě nepotřebuje. V noci nejste s výrobou na nule, ale třeba na polovině. Takže to není výroba 0, spotřeba 100, ale třeba výroba 50, spotřeba 70. Hodně zjednodušené, já vím, ale chci tady ukázat ten koncept. Není to jen a pouze solární elektrárna, na to se tu docela zapomíná.

"Proboha, co bude stát baterka s kapacitou 20 GWh? ­"

Tak cena je u takových úložišť obvykle okolo 140 až 250 USD na kWh, tedy 115 až 205 GBP na kWh. 20 GWh = 20 000 000 kWh, to máme odhadem 2,3 až 4,1 mld. liber. Ta částka je už ve výsledné ceně 16 mld. liber a i s tou je to levnější než jádro. Plocha Sahary je 9,2 mil. km2, tohle má v solárech 200 km2, ve větru 1300 km2, celkově 1500 km2 ­(docela šílené ve srovnání s JE­), tedy 0,016 % Sahary. 60 takových elektráren by pokrylo 1 % Sahary.

Budeme doufat, že se mýlím a že to nezpůsobí katastrofu. Ale bohužel, už jsem viděl víc než dost aktivit, kdy lidé ­"pomáhali přírodě­" a snad vždy to skončilo destruktivně. půl Prahy pokryté čistě černým povrchem v pouštní oblasti je stále obrovský zdroj tepla. A ty vrtule. Nemusí, ale mohlo by to způsobit dost kvalitní paseku.

Aj tu som zvedavy na to, lebo na to niektori vedci uz poukazovali. Nerozumnou instalaciou velkeho mnzostva panelov alebo vrtul mozme zmenit kolobeh niektorych veci­/javov. Je to 0.1% sahary ale ak mas dobru paku, tak aj mala sila na zaciatku moze vyusit vo velku na konci.

Keby len pol Prahy. Dnes je v mode antracitova­(pre mna cierna farba­) striech­(aj inych veci­). Odporucal by som ludom, co si to davjau na strechu, nech v lete na to namieria laserovy teplomer­/termo kameru. Budu prekvapeny. Potom v lete ani v noci nevychladne dom a potom klima.
Alebo staci si dat ruku na cierne a biele auto.

Dává to termínu ­"hot spot­" dost hrozivý smysl. Kolik GW tepla generovaných na dost malém území, to prrostě musí vyvolat hodně silné proudění vzduchu. A teplý vzduch proudící až někam do stratosféry snad vždycky vyvolává o kus dál extrémní počasí. A že to při simulacích žádný bordel nedělalo? Nemáme relevantní data z podobného projektu. Jen z mnohem menších. A jako zdroj ­"přesnosti či nepřesnosti­" simulace bych uvedl předpověď počasí. Seri´ózně jí provozujeme x let. Data z obrovských území máme víc než 100 let. Máme počítače, družice. A kolikrát se naprosto sekneme. Viz třeba nedávno. Jak tomu říkali? Nejsušší rok dekády, nebo snad století? Načež byly záplavy, nonstop pršelo, z větší části se obnovily zásoby podzemní vody, vyčerpané předchozími suchy... Takže, jestli mě ti stejní vědci se stejnýmm modelem simulace tvrdí, že něco bude v pořádku, tak to beru přinejmenším s rezervou.

Emisivita pisku je cca 0.9. To btw znamena, ze pri pokryti panelem o ucinnosti 17% dojde naopak ke snizeni generovaneho tepla.

Jasně. Po překrytí ČERNÝM panelem dojde ke snížení teploty. Doporučuji si v létě sáhnout na oboje. Pochopíte rozdíl mezi teorií a praxí.

Kdyz premenite 17% energie zareni na elektrinu nemuzete jej promenit na teplo.

Ze neco ma na dotek ruznou pocitovou teplotu nerika nic o odevzdanem teplu konvekci. Je mnoho parametru jako kapacita teplotni vodivost, ale chapu ze kdyz travis vsechen svuj cas placanim picovin na diskuzich, tak tezko muzes pochopit komplexnost takoveho problemu.

Je ten pisek cerny, nebo svetly? Jinymi slovy, kolik se nejdrive odrazi svetla zpet do vesmiru ­(pres atmosferu, ale ta je vicemene pruhledna pro dost vlnovych delek svetla­) a z toho co ohreje povrch, jaka cast prohreje nizsi vrsvy povrchu a jaka cast ohreje vzduch? Diky setrvacnosti bych ocekaval, ze to bude trochu tlumit denni vykyvy.

Na druhou stranu, kazda solarni instalace s trackery potrebuje 3x tolik mista kvuli vzajemnemu zakryvani panelu, ale mozna to plati hlavne v nasich a vice k polu zemepisnych sirkach, blizko k rovniku bude doba zakryvani kratsi. Takze to nebude tak huste. Ale i tak, 80% energie pujde do panelu ktery se toho nemuze zbavit ohrivanim pisku pod sebou, ale nutne to preda vzduchu.

Mmch, na jakych teplotach pojedou ty baterie ­(zivotnost­) a panely ­(ucinnost, zivostnost­)? Jo a jak je resene obrusovani panelu piskem?

To nemá cenu. Po chvíli mi došlo, co je to za magora. On si klidně upálí pazoury a bude u toho tvrdit, jak je to pohoda, a jak je horko jen pocit.

Tak si to predstavte jinak…
Mejme desku polystyrenu vymrazenou na ­-80
Vedle toho desku kovu vymrazenou na 0.

Ktera z tech desek bude na dotyk pocitove teplejsi?

Vlivem rozdilne tepelne kapacity a hlavne vodivosti se polystyren okamzite povrchove ohreje od ruky a trebaze byl vyrazne chladnejsi pocitova teplota bude zcela jina.

Teplota neni jediny parametr.

No prave, hlavni je energie a nasledne diky tepelnym kapacitam a vyzarovani az teplota. Cili kdyz pocitam kam co pujde, tak pocitam s energii. Dopadajici svetlo, odrazene svetlo ­(kolik ho bude W­), absorbovane svetlo ­(zase ve W­), svetlo premenene na elektricky proud ­(odejde jinam­), teplota panelu diky ustaleni prikonu na panel ve W a vykonu panelu a vyzarovani panelu.

A o tuto bilanci kolik wattu jde kam mi slo.