S tím jde jedině souhlasit.

Jsem rád, že se diskuze pěkně rozvinula a neskončila jako mnoho ostatních u preferování jednoho výrobce a invektiv. Je vidět, že je to téma zajímavé a pro některé i známé, je třeba se občas poohlédnout i po jiných směrech než je Intel, ale i AMD a ukázat, že jsou i jiní výrobci a jiné směry vývoje přičemž žádný s nich nemá dopředu zajištěno, že se jedná o ten nejsprávnější. Jediná nevýhoda těch slabších je pouze ekonomická pozice, ale zárukou pokroku je pouze výběr a konkurence, ta však na tomto poli příliš velká není. Až něco zajímavého a nového najdu tak o tom napíší, když mne na to upozorníte, budu jenom rád.

Pokud by tě zajímal linux, na malém klientu s malou spotřebou: http:­/­/www.azpocitace.cz­/productlist.php?cat=1000004&id_catalog=
Jen je teď problém s dostupností, ale cena je slušná.... Jinak oficiální vypuštění freescale MPC8641D, je naplánováno na 25­-27. Můžeš se registrovat... linuž jsem tu někde psal, takže se nebudu opakovat.

Preklepy budiz, ale ty hrubky to je des. Plest si ­"z­" a ­"s­"!?!?

Za překlepy se omlouvám, opravdu jsem si jich nevšiml... Jinak jsem si nevšiml, že by někde v článku byla zmínka o další novince architektury K10. Tou je paměťový řadič, který není jeden 2*64 bit, ale dva po nezávislé. Problém současných řadičů AMD spočívá ve velmi dlouhé prodlevě při přepínání z režimu čtení do režimu zápisu a opačně ­(tuším je to cca 60 cyklů­). To by dvojice nezávislých řadičů měla vyřešit.

Na překlep nemusíte reagovat všiml jsem si ho.... Jen pozdě

S informací o 2 řadičích souhlas a dodávám že jsou flexibilní a umí měnit svá datová pásma v prospěch
druhého jak zrovna je potřeba což dává v kombinaci s HT 3.0 možnost CPU pracovat velmi efektivně.Z mého pohledu jsou řadiče s HT 3.0 v K10 technická lahůdka na kterou jsem opravdu zvědav.

Rychlejší HT se v osbních PC asi příliš neprojeví, u serverů bude dost záležet na aplikaci, největší přínos vidím u superpočítačů, které jsou na rychlost komunikace velmi citlivé. Příkladem budiž procesory PowerPC ­(i když u těch je to způsobené větší náročností vyplívající z vlastního principu RISC procesoru­). Zajímavější pro domácí uživatele je fakt, že nový řadič by měl standardně pracovat s DDR2 na 1066 MHz, a do budoucna je připraven na DDR3. Podle toho ak je možno DDR3 paměti přetaktovat... Pokud se potvrdí kompatibilita AM2 a AM3, tak K10 doopravdy ukáže vše až v patici AM3, ale to už je velká spekulace.

S HT 3.0 u 2 jader máte asi pravdu ale u 4 je situace již jiná a u 8 je to dle mého již nutnost.Samozřejmě záleží co ta CPU budou dělat ale přece si někdo nepořídí 4 potažmo 8 CPU aby se mu stále flákala byť vypnutá.Mne šlo o to co tato konfigurace zvládne spočítat a kolik dat dokáže spracovávat a přenášet.Dle mého to bude brutální kalup.Ano máte pravdu v tom že teprve u AM3 to bude asi to pravé ořechové­(pokud se nepletu tak tam už se počítá i s možností osazení spešl kooprocesorů tak že tam se ta propustnost bude hodit určitě také­)

Se speciálními koprocesory se počítá už teď, jen je zatím nikdo nevyrábí...., možnost přímého spojení procesoru a koprocesoru existuje už nějakou dobu ve formě HT slotu. Jeden takový existuje jen si zrovna nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje. Zatím se prodává ve formě karty, obsahující dva kousky každý s vákonem 25 GFlops při minimální spotřebě.

Tak už jsem si vzpomenul ­- ClearSpeed CSX600, zde je link pro ty, které to zajímá: http:­/­/www.clearspeed.com­/acceleration­/technology­/index.html, pokud se nepletu, tak verze tohoto procesoru pro socket F je ve vývoji a co nevidět by se měla objevit na trhu. Jen pro zajímavost uvedu spotřebu ­- 10 W.

Dokonce na toto téma už se zde psalo: https:­/­/www.svethardware.cz­/disc_doc­-NA45C52D131BDE156C12571820078C30A.html

nic nového, a zde je právě HyperTransport víc než důležitý.

http:­/­/www.novinky.cz­/internet­/hardware­/amd­-demonstrovalo­-system­-s­-vykonem­-jednoho­-teraflopu_110786_h2go0.html
http:­/­/ati.amd.com­/products­/streamprocessor­/index.html

Kooprocesory, se snad, už vyráběli, kdysi, jako samostatně, jako kooprocesory 387, k počítačům PC 386 SX, třeba na Frekvenci 33 MHz, a když se pak, přikoupil, k takovému procesoru Kooprocesor 387, tak hned, měl, ten počítač výkon, jako výkonnější procesor, třeba ten procesor od Firmy Intel, a to ten procesor Intel PC 386DX, na frekvenci 33 MHz, a na těch procesorech Intel PC 386 DX, na frekvenci 33 MHz, právě lépe, šlapali, hry, než na těch procesorech, Intel PC 386 SX 33 MHz!

To byly malinko jiné koprocesory, ty se později staly součástí vlastního CPU, 486DX jej měla, 486 SX ne, od Penta nahoru jej mají všechny. Jediný, kdo si později dovolil jej oddělit byl NexGen. Koprocesory o kterých jsem psl jsou trošku jiná liga. Obsahují 96 64bit jednotek! A k výkonu 25 GFlops jim stačí 250 MHz! Nejnovější karty pro PCI­-X a PCIe obsahují dva kousky a dávají celkový výkon kolem 66 GFlops. Takového výkonu žádný x86 procesor nedosahuje....

Navíc první Intel koprocesory byly 8087, které bylo možno instalovat i do některých XT..., procesor i8088 v XT byl vlastně zjednodušený 8086, rozdíl byl v tom, že 8088 měl sběrnici 8 bit a 8086 16 bit. Proto bylo možno 8088 kombinovat s čipovou sadou používanou u staršího 8 bit CPU 8080. Jeho vylepšením vznikl Zilog Z80. Ale to je jiná historie.

Ještě malý dodatek, existovaly také koprocesory 8089, které měly za úkol zrychlovat datové přenosy. U pozdějších procesorů byly integrované. Zároveň upozorním na velmi málo unámý procesor 80186 a verzi s 8 bit sběrnicí 80188. Tyto kousky se dlouho používaly v různých strojích a automatech. V osobních počítačích se nikdy neobjevily.

Zde bych jen upřesnil rozdíly mezi označením SX a DX u procesorů 386 a 486. 386 DX byl 32 bit procesor s 32 bit sběrnicí a neobsahoval kopreocesor. 386 SX používal 16 bit sběrnici, proto bylo možno jej kombibnovat s levnějším chipsetem, který pužíval jěště 286. 486 DX obsahoval koprocesor a 486 SX také, jen byl odpojen.

Nutná oprava a doplnění různých nepřesností, procesory byly:
• 1bit. a skládaly se do více bit. ­(libovolně­) sestav, u nás řada MHB3000
• 8bit. více méně hračky Atari Sincler…
• 16bit. tyto sestavy v r. 76 prohlášeny za PC ­(standard vytvořili IBM­-DOS­-Intel­) PC286, ale periferie měly 8bit.
• 32bit. pokračování 286 tedy PC386 a periferie již 16bit.
• 32bit. pokračování PC386 jako PC486 a proč jiné číslo, byl přidán koprocesor ­- další procesor pro matematické výpočty 8087, když hlavní byl 8088, dnes bychom jistě mluvili o dual­-core, konečný název tedy byl PC486DX, vloudila se chybička a 8087 nefungovala a musela se odpojit, tudíž nic jiného než PC386, snad na vyšší frekvenci, ale označení se ponechalo PC486SX, příští PC786DX již byla opravena. AMD již započalo válku s Intelem, přidává se další a další výpočetní část ­(„jádro“­) odtud PC486DX2, PC486DX4. Válka Intel AMD pokračuje a PC486DX5 již nepřichází, Intel brání AMD pokračovat ve společném značení a registruje ochrannou známku PENTIUM©. AMD tedy staví název K6.
• 64bit. AMD v r. 2003 vydává architektur HAMMER, všem známý OPTERON, ATHLON a SEMPRON
R. 2005 AMD vydává Dual­-core v dnešní podobě jako dva plnohodnotné procesory, kterým se Intel při ohlášení vývoje jen smál, ve finále však AMD o tři dny předběhl vydáním svého Dual­-core, jak jinak než slepením dvou samostatných jader.
R. 2007 AQMD vydává Quad­-core, opět po Intelovém slepení dvou Dual­-core.
Nutno ještě dodat, že vnitřní sběrnice CPU, byla a je širší než jeho připojení u PC486 již byla 128bit. Tolik jenom na doplnění kolem PC jinak byla a je spousta jiných CPU, které jsem nezmínil, na toto téma se dá bavit zbytek života a nedá se to stihnout, jenom připomenu že první 64bit počítač je datován do r. 1960! První 64bit. procesor někde v r. 1971! Daleko před PC. Vytvoření PC jako standardu v podstatě zavřelo všem mimo Intelu cestu k odbytu a dalo Intelu světový monopol. Dodnes se uvádí IBM kompatibilní!

"Intel brání AMD pokračovat ve společném značení a registruje ochrannou známku PENTIUM©. AMD tedy staví název K6­"
nebylo tehda jeste K5?

správně K5 a ještě mám jeden překlep 786 má být samozřejmě 486

Na to musím reagovat, AMD K5 byla silně nepovedená, skutečně dobrý procesor byl až K6, po odkoupení NexGenu. Tvrzení, že 386 byla 8086 a 8087 je nesmysl, protože 8086 a 8087 byly 16 bit, kdežto 80386 byla 32 bit. Jako koprocesor používala 80387. Žáadný dual core to nebyl a ani být nemohl. 8087 byl předřazen 8086, nebo 8088 a filtroval instrukce, pokud byla instrukce x87 spočítal ji sám, zbytek posílal dál. Před pár lety bych ještě našel schéma zapojení, včeteně patice pro 8089. Málo známý je fakt jak skončil Cyrix, který částečně koupila IBM a část AMD.

Přidal bych ještě, že podobně koprocesry fungovaly jěště u 80286, 80386, i 80486sx. O jednobitových řezech samozřejmě vím, skládaly se z nich 32 bit procesory, jenže neuměly výpočty v plovoucí řádové čárce a nebyly x86 kompatibilní. Proto si na ně dnes málokdo vspomene. Historii 64 bit procesorů docela sleduji, dokonce jěště dnes, viz příspěvek o Freescale. Také v rusku vyrábí vlastní procesory na jádře MIPS. Mitsubishi electric vyráběla licenčně procesory Alpha a tak bych mohl pokračovat. Dokonce pod Copaqem pokračoval vývoj Alpha EV7. Další projekty Compaq utnul, protože konkurovaly PA­-Risc, jelikož se Compaq a HP spojily. Tím ovšem historie tohoty procesoru nekončí, kromě toho, že AMD použila některé prvky a HyperTransport sběrnici, odkoupila skupinka vývojářů práva aněkteré patenty a pokračuje ve vývoji EV8.

Alphu utli spíš kvůli tomu, že tou dobou už HP razilo Itanium, tak o Alphu neměli zájem... Naopak PA­-Risc byl stejně tak utnut kvůli Itaniu...

„EV8 Alpha ­- vůbec kdy nejlepší univerzální CPU“, byla rovněž vzpomenuta i její pokračování https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-FD49BE828647EB1BC12572CA003E60D8.html?lotus=1&Hi­ghlight=0,texas%C5%A1ti,v%C3%BDzkumn%C3%ADci

To asi byla chyba, protože Itanium sice je dobrý procesor, ale ne tak, jak tvrdí Intel, jeho efektivita je značně závislá na kompilátoru, proto pro něj není moc aplikací. Pro PA risc i Alphu bylo aplikací víc....

Alpha byla až donedávna nepřekonatelný průmyslový procesor při tvoření programů pro NC stroje a pod, její výkon a rychlost předběhly dobu.

O tom něco málo vím, kamarád na Alphastanice programoval do velkých rozvoden a centrál atomových elektráren.... Při představě, že by ty statisíce signálů měly zvládat tehdejší Intel procesory, nedejbože ještě na Win NT se mi dělá lehce špatně.....

Netvrdil jsem, že to byl dual, jen to jím zavánělo, neboť matematický koprocesor se pro 386 mohl použít, mimo CPU ve slotu na MB a v 486 již byl jeho součástí. NexGen koupila AMD, ale pouze jeho část, zbytek před dvěma či třemi lety koupil Intel a dnes mají Core.

No pozor.

Cyrix koupila firma National Semiconductor. Jejich procesor MediaGX ­(integrovaná grafika atd­) si nechali, vyvíjeli a posléze to koupilo AMD. Jmenuje se to Geode ­(a je to v OLPC­). Pozor, AMD má pod jménem Geode ještě K7 Procesor. Neplést, odlišná architektura.

Značku Cyrix a jejich procesor tuším ­"Samuel­" ­(C686 nebo tak něco...­) koupila Via. Taky asi kvůli tomu, že Intel v jakémsi mimosoudním ujednání povolil Cyrixu dělat x86 cpu. Označili to jako Via Cyrix C­-III, ale moc to nefungovalo ­(hodně žral a už nestíhal na novější konkurenty­), tak ho Via vzápětí nahradila jádrem od Centaur Technologies ­(Dělali x86 IDT WinChipy.­) a tento tým stojí za vnitřnostmi C3, C5 a C7 procesorů Via dodnes. Jméno Cyrix přestala Via používat téměř hned po tom, co opustila původní Cyrixovské jádro.

O tom, že by něco z Cyrixu užralo i IBM nic nevím.

AMD Geode™ je již cca tři roky 0,9Wat a paměťový řadič
O OLPC jsem již taky psal https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-D4DA4A7D34745D04C12572D400357FFE.html?lotus=1&Hi­ghlight=0,olpc,10,
AMD Geode™ LX 800@0.9W Processor* Benchmark http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/ConnectivitySolutions­/ProductInformation­/0,,50_2330_9863_13022%5e13072,00.html?redir=PCS1014­9ABC­-04,
AMD Geode™ LX Processor Family and AMD Geode™ LX DB800 Development Board http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/ConnectivitySolutions­/ProductInformation­/0,,50_2330_9863_13022,00.html

Cyrix na svém procesoru spolupracoval s IBM, AMD dnes s IBM spolupracuje jen ve vývoji výrobních technologií a i tam má AMD vlastní paralelní vývoj..., přesněji řečeno nepodepisuje všechny dohody o společném vývoji, jak některé jiné firmy.

Málý dotaz, s tím, že 286 byl 32 bit procesor jsi to myslel vážně?!?! To byl přece poslední 16 bit CPU intelu...., a sním začala éra PC AT. Mimochodem 386 od AMD byl oblíbenější procesor než od Intelu, ale moc se o tom nemluví.

"32bit. pokračování 286 tedy PC386 a periferie již 16bit.­"
na 286 jsem pouze odkazoval

V tom případě mi vysvětli rozdíl mezi 386 SX a 386 DX....

Teď jsem si všíml dalšího nesmyslu, s tím přidáváním jader jsi to myslel vážně? Označení DX2 a DX4, znamenalo u DX2, že jádro jede na dvojnásobku frekvence sběrnice, u DX4 na trojnásobku. Pokud by 80286 jakožto 16 bit procesor měl 8 bit sběrnici, musel by nést označení 80288. Kromě toho 486 se od 386 lišil malinko víc, než jen frekvencí....

U PC486 byl přidán koprocesor. DX2 a DX4 byl samozřejmě přepočtený výkon odvozený od frekvence, pak PC486DX4­/100MHz měla větší výkon než následník P1­/66MHz, kde se ale již objevovaly první PCI sběrnice… PC286 byly mnohem složitější, nejdříve vyšly jako skutečné 16bitové PC, které předběhly dobu a neměly tak žádné periferie, poněvadž ty byly stále jen 8bitové, právě proto měla další generace PC286 16bitové CPU ale periferie již zase 8bitové a až poté se začaly vyrábět 16bit periferie tak se mohla vrátit na 16bitové periferie. Periferie jsou připojeny, až na jižní most ne CPU.

V tom případě jsme si nerozuměli, já jsem psal o sběrnici, ne o periferiích. S 8 bit periferiemi máš pravdu.

proto PC

Jen bych doplnil, že AMD před vydáním K5 ještě nějakou dobu vyráběla procesory pro patici 486 ­- tuším končily kolem 133 MHz možná dál ­- kamarádův bratr takový stroj měl, jinak bych to nevěděl, dokonce sám Intel vydal Pentium Overdrive do patice 486. První PCI se objevily už s polední verzí 486, ale až v době kdy Intel začal vrábět první nepovedená Pentia...

Nejrychlejší seriová 486 co jsem viděl byla od AMD a běžela na 166MHz, měl ji kámarád, jednou jsme ji přetaktovali až na stabilních 233MHz, ale muselo se hodně chladit...

486 byla nejrychlejsi 486DX4­/120 tedy 120MHz. Rychlejsi nebyla zadna. FSB pro 486tky byla tehdy 25MHz,33MHz,40MHz a 50MHz. 50MHz snad ani nebyla officialni, nebo snad jen pro nejakou verzi 486DX50 ­(tedy ani ne DX2 a ani DX4 nebyla urcena pro 50MHz FSB­). Pak jeste existoval procesor Am5x86­/133MHz ­(4x33MHz­) ktery slo nataktovat pri trose stesti na 160MHz­(5x33MHz­) nebo 166MHz ­(4x40MHz­). Maximalni 486tky byly u Intelu 486DX4­/100 ­(nechodila stabilne na 120MHz­) a Amd486DX4­/120 ktera taky pokud si pamatuji nedokazala stabilne bezet na 133MHz. Proste pro ty CPU jiz nebyl stabilni retakt mozny.

No, uz je to nejakou dobu, ale ja osobne jsem mel i486DX­(1­) na 50Mhz. Slo o ojedinely, zridka pouzivany cip. Pokud mne pamet neklame, mluvilo se v tehdejsi dobe velmi zridka pokud jde o 486­/DX4 take o 486­/DX5 ­(!!!­) na 133Mhz. Typ DX5 byl skutecnym poslednim procesorem 486, tak mluvi moje vzpominky ­(nikoliv nejaka kniha nebo materialy vyrobcu­).

http:­/­/www.amd.com­/files­/connectivitysolutions­/e86embedded­/am486am386­/486sqftm.pdf

I zde se ja DX5 najit.

DX5, někde jsem psal, že Intel bránil v pokračování značení registrací ochranné známky na PENTIUM a AMD použila pro další značení K5, oba procesory se, ale i nadále hlásily jako X5 a další řada jako X6.

Zrovna to AMD 5x na 160 MHz měl kamarád, jak jsem psal nevěděl bych to, kdybych to na vlastní oči neviděl. Doknce jsem na to instaloval Win 98SE. Není to zase tak dávno.....

Am486DX5 NIKDY NEEXISTOVAL! Byl to plan AMD v case uvedeni procesoru Am486DX2 ­(ktere existovali ve frekvencich 80,100 a 120MHz­). Tedy neco jako studie­/plan navrh­/roadmapa. Ale nikdy nevysel ani jeden CPU oznaceny Am486DX5. Precti si o tom primo na strankach AMD, wikipedii a dalsich. Nekde na netu lze bezpecne najit ze 468DX5 mela mit frekvenci 4xFSB ­(4x33MHz­) ale nikdy ji nevydali. Misto toho prosel tentoplanovany CPU nekolika zmenama a oznacili­/prodavali ho jako 5x86­/133 ­(4x33MHz­). Tohle slo pri trose stesti dostat na 160­-166MHz ale sance ze to bude bezet dokonce stabilne byla velice mala.

Co se tyce Intel486DX­-50 ­(50MHz!­) tech vyslo jen par kusu a byla to rarita, protoze je hned stahly spet. Byl to vysoce problemovy procesor diky vysoke FSB na 50MHz coz ve vetsine pripadu nezvladaly zakladni desky a periferie ­(tedy na vine vetsinou nebyl CPU ale zakladni desky a periferie­).

Dale co se tyka procesoru a koprocesoru:
386SX = nemel koprocesor, 32bit. interne, 16bit datova zbernice, 24bit. adresacni zbernice
386DX = nikdy nemel koproces, 32bit. interne, 32bit datova i adresacni zbernice
Nikdy neexistovala 386tka s integrovanym koprocesorem. Ten byl dostupny zvlast jako externi cip od ruznych vyrobcu znacen treba jako Math387 nebo CO­-387 a podobne.

468SX,SX2 = neobsahoval koprocesor
486DX,DX2,DX4 = obsahoval koprocesor

Vsechno lze dohledat u vyrobcu procesoru nebo na wikipedii.

„Am486DX5 NIKDY NEEXISTOVAL! Byl to plan AMD v case uvedeni“
Am486DX5 není totéž co X5 !!!
DX5 byla značena jako PENTIUM u Intelu a K5 u AMD, při náběhu systému se obě často hlásily jako X5, ale vše tu již bylo několikrát napsáno.

Prave naopak, 486DX5=X5=Am5x86­-133 P75 ­(viz. prilozene obrazky­). Tak jeste jednou, zbytek si dohledejte na internetu:

1­) Am486DX5 nikdy nevysel, byl na roadmape jako predpokladany vyvoj ale pak vysel po dalsich zmenach­/upravach jako Am5x86­-133 P75

2­) Am5x86­-133 P75 byl porad do desek 486tek, jako alternativa k Intel P­-75 ale pro desky 486. http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Image:Am5x86S3.jpg a hlavne se podivejte tady na tento obrazek uplne dolu na CPU http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Image:Am5x86.jpg . Tady se pouzivali i jine neoficialni nazvy, ktere se postupem casu menily Am486DX5­-133, X5­-133 ale oficialni nazev byl vzdy na CPU ­"Am5x86­" a skoro vzdy ve tvaru ­"Am5x86­-133 P75­".

3­) Pak se preslo na desky pentii, prisel Amd5K86 P75 az P100 http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Image:AMD5k86­-P90_SSA5­-90ABQ.jpg, ktery se pozdeji ke konci vyroby preznacil jako AMD­-K5 P75 az P100

4­) Pak prisel dalsi procesor AMD­-K5 P120 az P200 http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Image:AMD_K5_PR166_Front.jpg ­(jine jadro jako Amd5K86 v bode 3­), s prichodem tohoto jadra se to puvodni prejmenovalo na AMD­-K5 P75 az P100.

5­) Nasledoval AMD­-K6 http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/AMD_K6, pak AMD K6­-2, pak K6­-3, pak K6­-2+ a K6­-3+. Tak skoncila rodina procesoru pro desky pentium.

???­(­"5­) Nasledoval AMD­-K6 http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/AMD_K­6, pak AMD K6­-2, pak K6­-3, pak K6­-2+ a K6­-3+. Tak skoncila rodina procesoru pro desky pentium.­")

Intel ­- AMD již dávno nebyl kompatibilní, AMD setrvávalo u K7 až do slotu či soklu A, intel toho měl trochu víc, například viz http:­/­/www.cpu­-world.com­/CPUs­/Pentium­/index.html

Oficiální značení AMD bylo a je:
• Am486®
• Am5x86™
• AMD K5™
http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/Processors­/DevelopWithAMD­/0,,30_2252_739_1102%5E1124,00.h­tml
• K6
http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/Processors­/DevelopWithAMD­/0,,30_2252_739_1102%5E1121,00.h­tml
• K6 Mobile
http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/Processors­/DevelopWithAMD­/0,,30_2252_739_1102%5E1117,00.h­tml
???­(„a hlavne se podivejte tady na tento obrazek uplne dolu na CPU „­)
Neplést si kódové ­(výrobní­) značení s oficiálními názvy zde jsem uváděl jedno z posledních https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-C4AD32E3E906B262C12572F1002B7BE­F.html Samozřejmě obdobně se značilo i v dobách 486.

Pro Intel by to bylo obdobné, ale s názvy PENTIUM®

Jak tak koukam trochu nechapu o cem pises.

A­) Oficialni nazvy procesoru Am486®, Am5x86™, AMD K5™ potvrzujes co jsem napsal, akorat si zapomel na Am5K86. Ten se znacil spocatku jako Am5K86 a pozdeji vysel novsi AMD­-K5 pro vyssi rychlosti jak jsem psal, a dosavadni Am5K86 se taktez prejmenoval po vzoru novejsiho bratra na AMD­-K5 ale pro nizsi frekvence
B­) o Intel procesorech jsem nic nepsal, take ani zminka o K7 nebo slotu A. Psal jsem o SOCKET 5 ­(Am486DX­-DX4+Am5x86­) a SOCKET 7 ­(pentia,Am5K86,AMD­-K5,AMD­-K6­).
C­) samozrejme zadne kodove znaceni si nepletu, ten obrazek potvrzuje to co jsem psal, tedy Am5x86­-133=486DX5­-133=AMD X5.

PS: cetl si to poradne a koukal si se skutecne na obrazky co jsem postnul ? Jinak z tech linku co si poslal mi zadny nejde otevrit.

Je to s firemní dokumentace AMD, není to moje chyba, jen se to špatně zobrazuje, možná to tento link zobrazí líp, zbytek si již otevřeš http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/Processors­/DevelopWithAMD­/0,,30_2252_739_9003,00.html­, pokud to ­(pro registraci­) opět nepůjde, pak použij Google a vyhledej „amd Processor Documentation Archive“
Zde ty desky rozhodně nepatří: ­(Nasledoval AMD­-K6 http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/AMD_K¬6, pak AMD K6­-2, pak K6­-3, pak K6­-2+ a K6­-3+. Tak skoncila rodina procesoru pro desky pentium.­) PENTIM již byl pouze Intel, možná byla myšlena, X5 či X6 v podobě AMD

Uvidíme, jak v budoucnu vyřeší řadič Intel, zatím má propustnosti AMD značně lepší

Uvidíme, jak v budoucnu vyřeší řadič Intel, zatím má propustnosti AMD značně lepší

Teoreticky sice ano, jen v reálu se až tolik neprojevuje.

No, tak ta propustnost ­(u DDR 3200 to bylo v dual channelu 6000 MB­/s!­) tam je i pratkticky. Neprojeví se to moc v aplikacích, ale tím z toho není větší teoretická propustnost. Teoretiická propustnost je těch 12800 MB­/s ­(u ddr2 800MHz­). A že K8 natrhne v testu pamětí core 2 i o padesát procent je fakt. Ergo to má tu propustnost i fakticky.

"Neprojeví se to moc v aplikacích, ale tím z toho není větší teoretická propustnost.­"

pardon, smozřejmě jsem tím chtěl říct, že to neznamená, že ­"je ta propustnost vyšší jen teoreticky­".

ano, i prakticky je ta propustnost vyssi, ale taky prakticky C2D ve vetsine pripadu natrhne K8 p...l. Pokud se nejedna o mnohojadrovy server, je to jen papirova vyhoda. co se ovsem tyka serveru, tam jasne opterony dominuji diky mnohem vetsi datove propustnosti ­(tam uz C2D dodelava na nizke propustnosti FSB kdezto K8 ma rezervy s HT)

No samozřejmě, protože Core 2 má zkrátka silnější střeva ­- to je ta strana věci, že v aplikacích se to nemusí moc projevit. Jenže paměťové benchmarky ­(nebo aplikace, podobně ždímající paměť při nižším využití procáku­) lepší propustnost Athlonu poznají, ergo propustnost v praxi. Jen tolik jsem chtěl říct.

Přesně to jsem měl na mysli, C2D má taky obrovský vákon SSE jedontek, ale kvůli proputnosti rozdíl ve výkonu v reálných aplikacích neodpovídá rozdílu v benchmarku. A totéž se týká současné K8, která má, jak už jsem psal, dlouhou latenci při přepínání čtení­/zápis a proto výhoda v reálných aolikacích opět neodpovídá... To je celé. Jinak Kutrix a BigKutrix je tatáž osoba.... pouze čekám a registraci....

Propustnostem pamětí u paměťového řadiče DDR1 jsem se rozsáhle věnoval zde: [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Pro FSB by se dalo vytvořit něco obdobného.

K8 je pět roků stara Barcelona je K10

Tak nevím, co se vám nezadá na příspěvcích Snajpříka? ­-To, že někdo preferuje víc jablka než hrušky neznamená, že jeho příspěvky nemají váhu. Snajpřík určité znalosti má a jeho příspěvky nejsou bezpředmětné, narozdíl od vtipálka Ládíka, ke kterému se vyjadřovat nebudu. Osobně jsem opravd moc zvědav, jak Barcelona dopadne, myslím si, že by to opravdu nemuselo být nejhorší. Ale nepředbíhejme, stejně jako v případě nových Radeonů, dokud tu nebusou pořádné testy, kvalitní recenze ­(a pořádné ovladače­), nelze si udělat objektivní názor. Nové Radeony mají velký potenciál, který se však zatím nepředvedl. doufám, že ATI ještě zoubky vystrčí, protože jestli si něco užívám, tak konkurenční boj:­). Já pevně věřím, že nové procesory AMD v kombinaci s čipsety AMD přinesou konkurenceschopná řešení i ve vyšším mainstreamu ­/ highendu. Vždy je dobré, když si člověk může při koupi nového PC vybírat z vícerozdrojů...:)

Souhlasim az na jednu. Snajprik opravdu zadne znalosti nema!

nema.. vetsina jeho prispevku je odpad.

1­) aplikace vyuzivajici 4instrukce za cyklus ­(na GPU ?­)
2­) aplikace vyuzivajici 128bit
3­) aplikace vyuzivajici L3 ­(L3 cache ? u GPU ?­)
4­) 65NanoMetrova techn. a porovnavani stejnych CPU s rozdilnym TDP ­(45W a 65W­) jako by to byli jine jadra­/architektura co se tyce pretaktovani, no nevim.

A ty body 1­-3­) to jsou skutecne hrozne bludy.

Teorie, že nové procesory z řady K8 půjdou lépe taktovat je celkem reálná, za předpokladu, že jádro vydrží syšší teploty. I kdyby, ne šance tu stále je, jen záleží na tom jak se AMD poprala s úniky proudu, které jsou s menší výrobní technologií stále větší.

šance je vždy, ale pokud na 65nm nedokáže rozjet současné procesory K8 na­(d­) 3GHz, tak jak to chtějí udělat u 2x tak složitějších procesorů...

Bude dost záležet na tom, jak se AMD popere s úniky proudu; to je totiž největší žrout a brzda taktování. Teď se ukáže, co s IBM a Chartered vymysleli.

.. no to jo ... a mohli by už taky opustit do toho x+ značení ....

Koukam, ze te zase na chvili odpoutali od postele. Na 3,8GHz... :­-D:­-D:­-D

No tak podle toho co si napsal asi moc nevis o procesorech uz jenom NanoMetrovou!! Hrozny. Jo a frekvence neni vykon!!

Tak co je teda výkon? Jasně že frekvence...

Když se přijde na to, že za jistých okolností vysoká frekvence nezaručuje výkon, ještě to neznamená, že nepřináší výkon nikdy. Pletete si existenční a absolutní ­(nebo jak­) kvantifikátory.

Proč si asi lidi taktují procesor? Jasně, že podle frekvence nelze přesně srovnávat různé architektury ­(třeba Pentium a Pentium Pro­). Ale kdyby core 2 se svým slavným vysokým ipc ­(a neříkám, že jsou to čtyři instrukce, hehe­) dosahovalo maximální frekvence 800 Mhz, tak nikdy K8 ­(která dosáhla na 3000­) netrhne.

P.S. A ad multijádra: Před dvakrát větším počtem jader dám samozřejmě přednost 2x větší frekvenci. Logicky.

Od 286 po P4 v podstatě platilo, že frekvence je úměrná výkonu, když se AMD této soutěže odmítlo zúčastnit a započalo tvrdit, že nejenom frekvence znamená výkon tak bylo k smíchu. Jenom, že Intel aby vyhrál závody o 1GHz a 2GHz, tak opustil architekturu PIII, která byla dostatečně široká, a tím opustil i paralelizaci výpočtu měl vizi v roce 2005 jít až na 20GHz. PIII však ještě zůstalo u notebooků. AMD naopak značně rozšířilo paralelizaci a navíc postavilo 64bit. Procesor, za tři dlouhé roky se začalo teprve výrazněji zviditelňovat, v serverech o něco dřív. Microsoft neustále čekal na 64bit. od Intelu, ale toho se nedočkal, Intel však začal podporovat 64bit. instrukce. Intelovy P4­/4GHz však již nestačily na AMD­/2GHz… Core pak navázalo na architekturu PIII, stále však na 32bit. AMD je již dlouho pouze 64bit. pokud přijde instrukce 64bit. tak ji vypočte, pokud přijde 32 či 16bit. instrukce tak ji vypočte stejně rychle, avšak plýtvá svou datovou šířkou. Intel pokud přijde 32bit. instrukce tak ji vypočte, pokud přijde 16bit. instrukce tak ji vypočte stejně rychle, avšak plýtvá svou datovou šířkou, pokud přijde 64bit. instrukce tak vypočte na dvakrát čímž je dvakrát pomalejší. Pokud připustím, že Intel je o něco rychlejší ve výpočtu pak se to projeví pouze při 32 a 16bit. provozu pro 64bit. by byl výrazně pomalejší. K10 je však ještě širší než Core a umí více výpočtů současně, což se projeví hlavně u 64bit. provozu, při provozu mnoha programů současně a u mnoho­-vláknových programů, zde AMD značně předběhlo programátory i dobu o Intelovi nemluvě. Okamžitý výkon, však zaleží na použitém OS a zpuštěných programech, prostě všude­-přítomný XP­-32 výkon AMD zabíjí.

pekne receno... ma to ale jeden hacek: k cemu mi ted je skrytych 150% vykonu, kdyz je budu moct vyuzit az za 2­-3 roky? tou dobou bude technologie moralne zastarala a nejlevnejsi sempron­/celeron co si koupim mi nabidne lepsi vykon.
AMD je hodne pokrokove ale bohuzel casto neni mozne ty napady vyuzit... jak dlouho tu mame 64­-bit? a porad jeste to s pouzitim neni nic slavneho. dnes uz je aspon ta moznost, kdo chce tak to vyuzije ­(pouzitelna 64­-bit vista + konecne ovladace­), ale k masovemu rozsireni porad jete nedochazi...

AMD má dva hlavní problémy je technologicky mnohem napřed před SW, a ten druhý oproti intelu měl před čtyřmi lety majetek 8mld USD a Intel 120mld USD, tím nebyl žádnou zárukou pro velké výrobce, že zvládne velké zakázky, ale situace se pomalu mění. Dnes mu pomáhá nepatrně i Microsoft, neboť začíná tlačit na platformu domácích a malých serverů a v serverech má AMD značně navrch. Málo kdo dokáže renderovat video a pozorovat při práci satelit jako já a tím využít více potenciál OPTERONU. Příchodem HDTV se však datové toky výrazně zvednou a tím i jejich využití. Mam za to, že AMD udělalo zajímavý krok s AM2, která zdánlivě nic nepřinesla, ale zdání může klamat, AMD získalo ztrátu, ale zákazníci dnes kupují základní desky, do kterých budou pasovat K10. U Intelu s příchodem 45nm, které brzy postaví proti 65nm AMD, bude zapotřebí DDR3 a nová základní deska, neboť řadič RAM skončí v procesoru. Chtěl jsem napsat po vzoru AMD, ale nebyla by to tak úplně pravda, někdo vymyslel či popsal architekturu PC jako takovou, nahoru dal, CPU a dolů periferie, postupně se stále více částí integruje směrem nahoru což je nevyhnutelnost, „zřejmě jednou bude, CPU, do něhož se přímo zapíchne zdroj a periferie již nebudeme potřebovat ani základní desku“.

Takové CPU existují, ale ne na platformě x86, ale RICS ­- Freescale ­(bývalá Motorola­) MCP8641D, dvě 32 bit PowerPC­(e600 ­- G4­) jádra na 1,5 GHz, Alti Vec jednotky ­- obdoba 128 bit SSE, 16 PCIe linek, dva 64 bit DDR2­/667, 4 x Gigabit ethernet, minimální spotřeba. Třeba pro linux ideální základ serveru.....
Zajímevý je výkon v celčíselných operacích 2,3 MIPS ­/ MHz, zde je link: http:­/­/www.freescale.com­/webapp­/sps­/site­/prod_summary.jsp?code=MPC8641D&nodeId=0162468rH3bTdG8653

Nebo PA Semi ­- 2GHz PowerPC dvoujádro PWRFicient se spotřebou 7W a taktem 2ghz. Taky Altivec. Výhledově až osm jader, specializace na nízkou spotřebu. Pomalu by se měla začít vyrábět.

Myslím, že diskuze na téma RISC procesorů by byla hodně dlouhá, já jsem obpovídal na dotaz, ohldeně silné integrace ­- pamětovťoé řadiče, PCIe, Gbit LAN.... Já vím, že je hodně zajímavých CPU.....

Tvrzení, že 32 bit aplikace zabíjí výkon 64 bit procesoru, je sice pravda, ale při zpracování vektorových instrukcí ­- SSE to neplatí. Proto je např. kódování videa pod 32 i 64 bit OS stejně rychlé. Ve skutečnosti aplikací, které by opravdu využily 64 bit výpočty zase tolik není. Ještě bych si dovolil malou poznámku, jistě jste zaznamenali, že od jisté doby Sandra neměč¨ří čistý FPU výkon, ale jen SSE. Je to proto, že AMD má mnohem větší výkon FPU jednotek než intel. Alespoň v době P4 to platilo. Zatímco intel má ­(měl ­- u K10 už to neplatí­)výkonější SSE jednotky.

Toto plati stale, ani C2D sa v FPU nevyrovna K8 a stale existuju iste specializovane programy, ktore nevyuzivaju SSE a K8 je tam stale rychlejsie.

Barcelona je K10, k8 je pět roků stará architektura HAMMER. Testovací programy se jako všechno vyvíjely od standardu, což byl a ještě stále je Intel, AMD se pořád moc neprosadilo, viz například LONGHORN server v podání 32 či 64bit. pro všechny ­(AMD­) a navíc pro Core. Kdyby AMD zaostávalo tak by se na něj Microsoft vykašlal a ne dělal speciální verzi pro Intel však ano. Proto testovací programy seděly lépe pro Intel. Nejlepší test CPU a sestavy je vlastní provoz a ten má každý jiný, tolik diskutovaná plovoucí čárka je více méně dnes nevyužitelná, její výkon je daleko nad potřeby běžného uživatele… Při tom se často zapomíná na základní desku, která dokáže využít potenciál CPU nebo jej taky zabít, pak ještě RAM, HD a další o GK nemluvě, co neumí GK musí vypočítat CPU…

To je asi důvod, proč si od nás firma, která počítá nosníky a mostní konstrukce, střechy hal.... objednává mašiny s AMD. Jenže vřejnost zblblá z testů v Sandřeo o tom nemá ani tušení, totéž platí pro spoustu rádoby odborníků. A bouhužel také pro šéfy některých obchodů, kteří na Intel nedají dopustit. Zákazník, který neví se nechá snadno zblbnout. Já se počítači živím nějakou dobu, takže o tom vím své....

Presne o to ide, SSE jednotky maju svoje opodstatnenie­(na rovnaky vypocetny vykon staci mensia plocha a spotrebuje sa menej energie­). Ale existuje vela specializovanych uloh, kde nemaju vektorove vypocty ziadny prinos.

Právě problém některých zákazníků je v tom, že používají staré neoptimalizované programy, potřebují značný výkon FPU a nehodlají utrácet sttisíce za nové verze, které už SSE využívají.....

jn ... hlavně věta ­"opět tlačí na datovou šířku­" .... R600 má taky mostrózních 512bitů ....

co se ti nepači na HD 2900? tato karta ide skoro ako 8800GTX a to 2900 je lacnejšia, ide len na 1­/4 svojho vykonu, preto lebo zatial niesu programy, ktore vedia využiť 4 instrukce za 1 ciklus, teraz ide 2900 len na 1 instrukciu za 1 ciklus. Tato karta ma obrovsky potencial, znasobiť svoj vykon. Počkaj keď pridu programy a hry podporujuce DX 10.
A od Ageny nečakaj zazraky, ta tiež nebude nič moc na 32 bit, ale keď pridu aplikacie 128bit čo budu vedieť využiť L3 tak to pojde aj 4x rychlejšie. to ju nove veci na nove programy, ale softwar ešte na ne nieje

no však to já vím ... jen se mi to už nechtělo psát ....

Ano jednou se možná úkáže pravá tvař R600. Osobně v tom pevně doufám. Jen aby Barcelona nedopadla stejně ... to je vše

nevidim to tak pozitivne, ani DX10 ju nezachrani. Nvidia vyda novu kartu a radeon je nacisto v prdeli ako aj AMD po vydani novych Intel CPU.

A kdy ze maji prit ty 128bit aplikace? :­-D

No. Já to vidím tak do 15­-20ti let :­-D

Neznám nikoho kdo kupuje komponent do PC s tím že se mu bude hodit za tři roky protože pak se plně využije jeho potenciál. AMD potřebuje komponenty které budou špička teď v současných aplikacích.

A mě se na HD 2900 nelíbí teplota a spotřeba, stejně jako na 8800 od nVidie.

Počkej, to nemyslíš vážně...

128bitové aplikace? WTF?

Jasně, že Radeon ještě není pořádně zapřažený, ale na sto procent ­(stejně jako Geforce a každý procesor­) nepojede nikdy. A rezerva ve výkonu zas tak veliká nebude. Maximálně o něco víc, než R5xx.

Takže slibovat dvoj­/čtyřnásobný výkon atd... To je jak říct, že Ruby je hezčí než maskotka konkurence, tudíž bude karta rychlejší.

Nejde o to co budu podporovat ale co teraz podporuju! Nekupim si teraz kartu kvoli tomu ze co bude podporovat o rok ale aby mi to slapalo teraz!
a pise sa CYKLUS!!!