Chandra detekovala dosud největší zaznamenanou explozi ve vesmíru
2.3.2020, Jan Vítek, aktualita
Chandra X-ray Observatory americké NASA zachytila explozi ze vzdálenosti téměř 400 milionů světelných let, v jejímž epicentru je zřejmě obrovská černá díra. Jde o nejsilnější explozi, která byla dosud detekována.
Pochlubili se jí astronomové z International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR), kteří měli k dispozici teleskop Chandra pracující s rentgenovým zářením. Sledoval explozi ze vzdálenosti 390 milionů světelných let v oblasti galaktické kupy v souhvězdí Hadonoše, která se odehrála v místě supermasivní černé díry. Její příčina ale zatím zůstává záhadou.
Astronomové už mohli zaznamenat exploze u supermasivních černých děr, z nichž některé byly i ze vzdálenosti milionů světelných let pozorovány jako velice silné, ovšem tato překonala dosud nejsilnější známou explozi rovnou pětkrát.
Zástupci ICRAR uvádějí, že tato exploze byla tak silná, že prorazila otvor do kokonu z horké plazmy, který obklopuje místní galaktickou kupu. Skrz onen otvor, mimochodem s průměrem až 1,5 milionu světelných let, se pak ven dostalo rentgenové záření, které zaznamenala Chandra, ovšem vedle ní i evropský XMM-Newton a nakonec přispěly ještě další dvě rádiové observatoře: Murchison Widefield Array (MWA) v Austrálii a Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) v Indii.
Zajímavé ale je, že nešlo o krátkou událost, která by si vyžadovala rychlé nasměrování teleskopů, než bude po ní. Právě naopak, tato exploze stále trvá a její počátky mají sahat až stovky milionů let do minulosti, takže astronomové mluví v jistém smyslu o vesmírné archeologii.
Nejdříve přitom hledali astronomové jinou příčinu mohutného zdroje rentgenového záření, a to jednoduše proto, že jim na tak dlouho trvající explozi připadal příliš silný. Nicméně poté přišla zpráva z Goddardova vesmírného centra agentury NASA, že explozi odpovídá i zachycený rádiový signál.
V dohledné době by se ovšem měly objevovat další zprávy podobného ražení, neboť astronomové dostávají do rukou citlivější nástroje. Například zmíněný australský MWA, který k tomuto objevu posloužit v rámci 1. fáze výstavby s využitím 2048 antén namířených na nebe. Brzy bude ale jeho citlivost mnohem vyšší, neboť počet antén se zdvojnásobí.
