Já bych v Africe a Indii založil neziskovku a rozdával bych jim kondomy.

Oni chtěj mít hodně dětí stejně jako naši předci třeba před 100 lety. Je to nějak geneticky evolučně určená vlastnost člověka, že má hodně dětí když je chudý a málo dětí když je bohatý, má na jídlo atd.
David Athenborough navrhuje to řešit touto vlastností a pomoct těm chudým státům zbohatnout.

Lidé z oblastí kde je zima se přirozeně naučili racionalizovat své jednání... jednoduše kdo nebyl schopný našetřit dost zdrojů na zimu, tak nepřežil. Přes léto zase dřel a byl nucen vylepšovat nástroje a postupy tak, aby zvýšili šanci na přežití nadcházející zimy.

Lidé v zemích, kde je celoroční sklizeň žili statisíce let ­"z ruky do huby­" mají zcela jinou mentalitu.
Je mi záhadou, jak je naučit zbohatnout, když nechápou princip zásob a investic. Obávám se, že to ani ve školách moc naučit nejde, protože zkušenost je nepřenositelná. Ale nějak se o to pokoušet je třeba.

Nastudujte si něco o demografickém přechodu, K a r strategiích a o tom, za jakých podmínek v populaci převládne ta, která strategie a zdaleka to neplatí pouze pro lidi.

Strategie k­/R resp. kvantita­/Kvalita...

Jenze co je pricina a co nasledek?

Ta písmena máte obráceně ;­-­)
Oboje je adaptace. Pokud jsou podmínky nepředvídatelné, rychle se měnící, nemá smysl ztrácet čas budováním zásob a výchovou mladých. Naopak, pokud je prostředí dobře předvídatelné jsou ve výhodě ti, kdo jsou schopni vytvářet zásoby na předvídatelné období nedostatku a vychovávat potomky.
Afrika je jiná než Evropa, zatímco v Evropě se lidé naučili dělat zásoby a konzervovat je do budoucna. V Africe nelze zásoby uchovávat ­(maso i ovoce se zkazí, semena sežere hmyz­), proto svoje přebytky raději rozdají a vytvářejí si tím naději, že jim to druzí zase vrátí. Oboje je racionální adaptace.
Z jiného soudku. U myší lze rozeznat jedince, kteří sázejí na K­-strategii, mají méně mláďat a ve větších intervalech. Taková, lépe živená mláďata lépe přečkají zimu a na jaře jich je víc, ale brzo je překonají ti, kdo mají více mladých a na podzim dominují, aby zase přes zimo daleko více umírali.
Obě ty strategie mají svoji úlohu.
Ovšem vypadá to, že evoluční tlak na vyšší inteligenci se uplatňuje zejména v klidných obdobích, kdy dominují K­-stratégové.

To je možný že to maj dost jinak. Zásoby na zimu jsou určitě vyjímečný vliv, ale jestli se maj tam blbě podobně jako lidi, kteří si tady neudělali dost velký zásoby na zimu, tak maj taky nějakou motivaci to změnit. Touží po bohatství, v základu po dostatku jídla a jestli jsou techniky které jím s tím můžou pomoct jako nějaké lepší zemědělství, nebo zavlažování, nebo odsolování vody, rybníky, přehrady, zachytávání dešťové vody i v malém na zahrádce a budou mít příklady od sousedů přes ulici a sousedních států kde jim to pomáhá, tak by to mohla být motivace. Jistě jsou na tom o dost jinak podmínkama, vlastnostma, ale to ještě neznamená že u nich nemůže být nějaký jiný způsob jak se z toho hladovění dostat.

Podporuju vzdělávání, vodu pro Afriku a lékařskou pomoc.
Musejí sami chtít, jinak je podpora zkorumpovaných režimů jenom sypání peněz do černé díry.
Docela se mi líbila kniha bílá masajka. Ale těch autorů, co zachytili charakteristický rys ­"nemyslet na potom­" je samozřejmě hodně.

Naposledy jsem četl něco Richarda Feynmana a ten se v jedné okrajové kapitole zmiňuje o tom, jaký je rozdíl jak pracují na své budoucnosti Indové a Afroameričani z chudinských čtvrtí.

Ind si založí krámek, kde pracuje celá rodina a nejstaršího syna pošle na studia, aby se v budoucnu o rodinu postaral.
Afroamerický taxikář říká... ­"Taky myslím na budoucnost. Sázím na dostihy. Jinak se vydělat nedá.­"

Já to vzdělání a vodu. Pokud jde o léky, to mě spíš přijde jako převýchova na drahou závislost, ale pokud jde o lékařství, tak tam jsou jiný užitečný věci, jako první pomoc, nebo chirurgie. Usnadněním přísunu čisté vody získaj čas na vzdělání a jinou práci.

A v čem je problém se zeptat zrovna? Textové AI fungují v mobilních aplikacích i na webu.