Chickaree

Virtuální realita zní papírově a v reklamách velice dobře, ­(ne­)virtuální realita je ale docela jiná.
Přesně tak jak pospal v článku pan Vítek, je tu několik problémů, které brání masovému rozšíření.

Cena. Cenu jako takovou lze vnímat jako ­"porodní bolest­". Společnosti se, jako u každého nového hardwaru, snaží zaplatit ­(nechat si zaplatit­) vývoj, který není levný. Takže lze předpokládat, že při dostatečném rošíření bude cena klesat.

Obsah. Šíře obsahu a jeho kvalita poroste opět s rozšířením VR. Je logické, že se tvůrcům do nového obsahu příliš nechce, protože není jistá návratovost investice. Toto se bude asi standardně řešit formou dotací, resp. koupíte např. Oculus už s hrou, či balíčkem her zdarma.

Z mého pohledu bude však největším problémem kinetóza. Zjednodušeně řečeno se jedná o stav mysli, kdy v našem případě mozek zpracovává pohyby okem, ale nedostává žádné informace o pohybu ze středního ucha. Postižený jedinec začne pocitovat okamžitě silnou závrať, která, v horším případě, odeznívá i několik desítek minut po ukončení požívání VR.

Pokud jste VR nikdy nezkusili, doporučuji si na sobě udělat malý test, dříve, než začnete snít o koupi:
smartphone + kartonové brýle pro VR bohatě postačí.
Osobně jsem to zkoušel s přáteli a ze začátku mi to bylo trochu nepříjemné, ale po chvíli jsem si zvykl. Kamarádce se několik sekund po nasazení udělalo nevolno a musela si okamžitě sednout a brýle sundat. Pokud jste si někdy brali do autobusu Kinedryl, asi víte o čem je řeč. Každý bude reagovat trochu jinak, ale lze předpokládat, že VR se z tohoto důvodu nikdy úplně masově nerozšíří, resp. její užívání bude jen pro někoho.

Světlejší budoucnost vidím v rozšířené realitě ­(např. HoloLens­), kde člověk neztrácí úplně kontakt s realitou.