Chile chce být světovou jedničkou v produkci zeleného vodíku

Vodík si mnozí spojují s ekologickou energií a např. ve vodíkových autech vidí větší smysl než v baterkových elektromobilech. To nicméně hodně záleží na tom, o jaký vodík jde. V drtivé většině se dnes totiž vyrábí tzv. šedý vodík z fosilních paliv, který je docela ekologickou pohromou. O něco lepší je to u tzv. modrého vodíku, kdy se emise při jeho výrobě zpracovávají a ukládají. Emisní stopa je tak o něco nižší. Rozumněji ale vypadá až zelený vodík.

 

 

Ten se vyrábí mnohem ekologičtěji např. elektrolýzou, jenže ani ta není zatím zdaleka dokonalá. Dokonce i při spotřebování elektřiny pro elektrolýzu může mít vodíkové auto na ujetý kilometr i násobně vyšší emise než auto se spalovacím motorem a ještě horší je to ve srovnání s elektromobilem (a to i u nás v ČR). Není to však vůbec překvapivé. Místo toho, aby se elektřina spotřebovala přímo v elektromobilu s 90%+ účinností v elektromotoru, s její pomocí se vyrobí vodík, aby se z něj ve vodíkovém autě pomocí palivového článku s 50-60% účinností zpět vyrobila elektřina (vodíkové auto je zpravidla také elektromobil). V praxi by tak energie vložená do vodíku na ujetí 1 km klasickému baterkovému elektromobilu stačila na ujetí 2 až 2,5 km.

 

Situace se ale zlepšuje, nachází se stále ekologičtější a především efektivnější metody výroby zeleného vodíku. Chile je jednou ze zemí, která se chce stát světovou jedničkou v jeho produkci a exportu. Tato jihoamerická země má totiž vhodné podmínky pro solární i větrné farmy, které mohou ekologičtěji vyrábět energii nutnou pro elektrolýzu a země by už do roku 2025 chtěla dosáhnout 5 GW. Do konce roku 2030 by chtěla, aby výstup z elektrolýzy dosahoval až 25 GW. To by prý mohlo ročně znamenat příjmy ve výši 2,5 mld. USD. Vláda tak nabízí dotace 50 mil. USD čilským i zahraničním společnostem pro pomoc v projektech pro výrobu zeleného vodíku. Např. italská firma ENEL by v Patagonii měla začít výrobu pomocí větrných farem okolo roku 2023.

 

Zdroj: spglobal.com