Chlazení grafické karty trochu jinak
16.6.2000, Petr Klabazňa, zpráva
Grafika se schovává za chladič ?
Rychlé frekvence nejsou doménou jen mikroprocesorových čipů. Také u čipů grafických karet a nebo GPU se frekvence hodin pohybují okolo 200 MHz a nebo se k této hodnotě velmi blízko přibližují. Kromě takto vysokého taktu je potřeba aby videopaměť, se kterou grafický čip pracuje byla taktována obdobnými rychlostmi.
Zpočátku byly grafické karty vybavovány pasivními chladiči, později byl doplněn ventilátorek. Takovým amatérským (ale co do funkce obdobným, o designu pomlčme) způsobem bylo přidání ventilátoru ze staré 486-tky. Současné výkonné grafiky jsou již vybaveny aktivními chladiči přímo výrobcem. Ovšem v případě, kdy již tento způsob nedostačuje k odvodu tepla je nutno přistoupit k metodě jiné - komplexnější. Jistě si vzpomenete na vylepšený (2nd generace) chladící systém od Kryotech Technologi použitý u sestavy s AMD procesorem Athlon, který byl přímo zmražen a mohl tak pracovat na mnohem vyšší pracovní frekvenci.
Část použitého principu chlazení (nikoli zmrazování !) je využit i u speciální konstrukce chlazení grafické karty GeForce2 GTS (čip firmy nVidia NV15). Na připojené fotografii je patrný přídavných chladící modul obsahující ventilátorek.
Pokud Vás zajímá opačná (zadní) strana chladiče klikněte zde. A konečně implementace na grafické kartě je zdokumentována zde. Nyní se dostáváme k tomu, co že je podobné s technologií použitou u Kryotech s Athlonem. Zde pro ostatní aktivní prvky (cache, paměti,…), které také vyvíjejí značné teplo byla použita tzv. labyrintová deska která zaručovala cirkulaci chladnějšího vzduchu a odvod tepla. Stejně tak je i tento princip využit u chlazení grafiky, kdy teplovodivý materiál (pravděpodobně barevně eloxovaný hliník) je opatřen dotykovými ploškami pro vybrané obvody - viz obrázek zadní části bloku chladiče. Vzduch, který je hnán ventilátorem pak ochlazuje samotné těleso chladiče.
Samotný nápad je vcelku jednoduchý, ale konstrukční provedení by bylo možné zvládnout i v domácích podmínkách průměrně vybavené dílny. A nebo, že by se do výroby ujala nějaká menší firma ? Ještě pro doplnění takovýto hladič nabízí firma ARX a zcela jistě bude oblíben pro použití přetaktovaných karet.
Zdroj iXBT-Labs
Zpočátku byly grafické karty vybavovány pasivními chladiči, později byl doplněn ventilátorek. Takovým amatérským (ale co do funkce obdobným, o designu pomlčme) způsobem bylo přidání ventilátoru ze staré 486-tky. Současné výkonné grafiky jsou již vybaveny aktivními chladiči přímo výrobcem. Ovšem v případě, kdy již tento způsob nedostačuje k odvodu tepla je nutno přistoupit k metodě jiné - komplexnější. Jistě si vzpomenete na vylepšený (2nd generace) chladící systém od Kryotech Technologi použitý u sestavy s AMD procesorem Athlon, který byl přímo zmražen a mohl tak pracovat na mnohem vyšší pracovní frekvenci.
Část použitého principu chlazení (nikoli zmrazování !) je využit i u speciální konstrukce chlazení grafické karty GeForce2 GTS (čip firmy nVidia NV15). Na připojené fotografii je patrný přídavných chladící modul obsahující ventilátorek.
Pokud Vás zajímá opačná (zadní) strana chladiče klikněte zde. A konečně implementace na grafické kartě je zdokumentována zde. Nyní se dostáváme k tomu, co že je podobné s technologií použitou u Kryotech s Athlonem. Zde pro ostatní aktivní prvky (cache, paměti,…), které také vyvíjejí značné teplo byla použita tzv. labyrintová deska která zaručovala cirkulaci chladnějšího vzduchu a odvod tepla. Stejně tak je i tento princip využit u chlazení grafiky, kdy teplovodivý materiál (pravděpodobně barevně eloxovaný hliník) je opatřen dotykovými ploškami pro vybrané obvody - viz obrázek zadní části bloku chladiče. Vzduch, který je hnán ventilátorem pak ochlazuje samotné těleso chladiče.
Samotný nápad je vcelku jednoduchý, ale konstrukční provedení by bylo možné zvládnout i v domácích podmínkách průměrně vybavené dílny. A nebo, že by se do výroby ujala nějaká menší firma ? Ještě pro doplnění takovýto hladič nabízí firma ARX a zcela jistě bude oblíben pro použití přetaktovaných karet.
Zdroj iXBT-Labs
