Čína skupuje použité stroje pro výrobu čipů, kapacita starších procesů vzroste

Čínské firmy mají zatím jen malý podíl na celosvětové výrobě čipů, a to cca 4 procenta z hlediska tržeb. Je to pochopitelné, neboť se tu bavíme skutečně o čínských firmách jako SMIC a Hua Hong, ne o zahraničních firmách vyrábějících v Číně, a tak i vesměs o spíše starších procesech, na nichž se dnes vydělává jen málo.

 

 

Čínské firmy ale chtějí růst a k tomu potřebují příslušnou výbavu pro své továrny, přičemž zájem mají především o již použité stroje. I to má svou logiku, neboť zmíněný SMIC lze jednoznačně označit za nejvýznamnějšího čínského výrobce čipů, který má své pevné místo i v desítce největších světových firem daného oboru, přičemž ani ten dnes s rozumným výstupem nezvládne nic pokročilejšího než 14nm proces, což je ovšem dané především americkým embargem. Ostatní čínští výrobci využívají ještě starší procesy, takže jim vesměs stačí právě i starší a již použité stroje. O tom se ale mluvilo už dávno v době nejtužší pandemie a vypadá to, že se tu nic nezměnilo. 

 

Dnes je tu také jedna další podstatná výhoda vypovídající ve prospěch nákupu použitých strojů. Ty jsou totiž dle Antona Shilova (THW) aktuálně mnohem lépe dostupné a k dispozici mohou být do měsíce po objednání. Naopak firmy jako ASML, Applied Materials či KLA nestíhají a dodací lhůty na jejich stroje jsou rok i více. 

 

Nicméně dostupnost použitých strojů, i když ji nezhoršují dodací lhůty, ovlivňují zase ceny, které se v průběhu posledních let přibližně zdvojnásobily, jak uvádí Nikkei Asia. V extrémních případech jsou ovšem ceny i čtyřnásobné, což potvrzuje zástupce společnosti Mitsubishi HC Capital zabývající se právě obchodováním s takovým zbožím. 

 

 

Podívat se můžeme také na tabulku od semi.org, která ukazuje stav prodejů polovodičové výbavy v posledních letech. I v ní vede Čína, jejíž firmy investovaly loni téměř 30 miliard a o druhé místo se dělí Korea (pochopitelně Jižní) a Tchaj-wan. 

 

V případě Číny tak jdou obrovské sumy do výbavy pro starší procesy, které se používají například pro výrobu napájecích čipů (PMIC) na 200mm waferech. A právě investice do technologií pro tyto wafery v této době vrcholí, respektive vrchol nastal loni vzhledem k investicím 5,3 miliard dolarů, které letos klesnou na 4,9 miliard a v roce 2023 se mají dostat na 3 miliardy. 

 

 

To tak bude mít svůj dopad i na kapacitu, která dle SEMI letos stejně jako loni výrazně vzroste a mezi lety 2020 a 2024 půjde o dalších cca 1,2 milionů waferů měsíční kapacity (WPM). Na to se mohou těšit především automobilky, ale jde tu právě i obecně o zmíněné PMIC, displejové drivery, různé mikrokontrolery, atd.