Čínská sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce

Toto prvenství Číně zařídila sonda Čchang-e 4, respektive přistávací modul plus rover, který k Měsíci putoval téměř měsíc. Přistání bylo naplánováno na 3. leden poté, co se sonda přiblíží z oběžné dráhy pouze 15 km nad povrchem Měsíce. Přistát měla ve Von Kármánově kráteru, který byl pojmenován dle maďarsko-amerického leteckého inženýra, matematika a fyzika Theodora von Kármána. Jde o kráter s průměrem cca 190 km nacházející se uvnitř mnohem většího kráteru South Pole-Aitken (SPA) s průměrem kolem 2500 km. 

 

 

Pro čínský vesmírný program jde o nebývalý úspěch, který přinese nové informace o velice málo prozkoumané části Měsíce a o minulosti Sluneční soustavy. Jde právě o kráter SPA, jehož minulost se bude zkoumat. Má jít o následek kolize, která mohla mít za následek i popraskání měsíčního pláště. Konkrétně se bude zkoumat měsíční půda a k tomu Čchang-e 4 nese dvě kamery, spektrometr a radiační experiment. 

 

fotografie z místa přistání

 

A že je sonda na odvrácené straně Měsíce, pro komunikaci samozřejmě potřebuje také přenosový satelit, a tím je Queqiao obíhající kolem druhého libračního bodu Měsíce. Na druhou stranu je právě odvrácená strana Měsíce velice zajímavé místo pro radioastronomii, protože je vždy stíněna od rádiového šumu ze Země, ale to v tomto případě nemusíme řešit. 

 

Čínský modul Čchang-e 4 tak snad osvětlí třeba to, proč je měsíční kůra na odvrácené straně tlustší, pro což zatím není žádné vysvětlení. Vedle toho se možná najde právě materiál z měsíčního pláště, který byl vyvržen dávným impaktem. 

 

Čína se tak stala prvním národem, který dokázal měkce přistát na odvrácené straně Měsíce, čímž se její vesmírná agentura zařadila mezi světovou elitu. Nicméně Čína už dokázala na Měsíci přistát i dříve v rámci mise Čchang-e 3 s modulem i roverem, ale toto prvenství jí jistě dodá další dávku prestiže, však přistání na odvrácené straně Měsíce je objektivně obtížnější.

 

Zdroj: The Verge