Právě. Dosáhli teploty, ale nějak se neobtěžují zmínit, že je tam při pokusu prakticky vykuum, a samotné plazmy bylo zlomeček gramu. Ostatně ono záleží na tom, jestli vůbec chápeme, co se na slunci děje. Konkrétně třeba měření neutrin zee slunce ­"lehce­" naznačuje, že asi ne. Rozdíl výpočtu a reálně detekovaných je skoro dva řády, vidím tam jen následující možnosti:
a­) špatně jsme to pochopili a spočítali, fůze probíhá úplně jinak. Z této varianty možná teoreticky po letech výzkumu lze dosáhnout fungující fúzní elektrárny, až se to pochopí a spočítá správně.
b­) probíhá tam úplně jiná reakce. V tom případě fůzní elektrárna nebude.
c­) těch chybějících asi 97% neutrin detektor nedetekuje, protože je na kočku. možná půjde vylepšit.
d­) vědci zabývající se fůzí jsou vědci jako v laboratoři Rudolfa II. Akorát tehdejší buřty s křenem vyměnili za grant a dotaci. Možná by šli yházet povodníci.

PS: osobně jsem přesvědčený, že jde o kombinaci prvního, třetího a čtvrtého bodu. Tedy, že matematické vyjádření modelu zatím není dokonalé, detektory ­(nejen neutrin­) také potřebují vylepšit a k tomu se mezi vědci schovává nemálo jedinců, kteří tam mají teplá místečka. Ostatně, už prostí profesoři, nemluvě třeba o řiditelích ústavů či grantových komisí, jsou vybíráni na základě tlačenky a známých, nikoliv na zýákladě zásluh o vědu.

Máte k tomu tvrzení, že ze Slunce chytáme o dva řády méně neutrin, než odpovídá teorii, nějaký zdroj?

Pokud vím, svého času byl problém, že chyběly 2­/3, ale to se nakonec podařilo vyřešit pomocí oscilace neutrin ­(elektronové, mionové a tauonové­) o které se v té době nevědělo a dotyčný detektor uměl zachytit pouze elektronová neutrina.

Chybělo tuším 95% a oscilace neutrin je taktéž nepotvrzená teorie. Ostatně, my už umíme zachytit ostatní neutrina? Máme vůbec potvrzené, že existují? A když jsme u toho, co zachycujeme z vlastních fúzních pokusů..

Pokud vím, ten experiment, kde chyběla neutrina se prováděl v sedmdesátých letech minulého století a již tehdy se jevila jako nejpravděpodobnější vysvětlení právě oscilace neutrin. Ta byla potvrzena na začátku našeho století, kdy byl také sestaven detektor, který umí zachytávat všechny typy neutrin. A je jich tolik, kolik předpovídají modely slunce.

Od té doby se oscilace neutrin pozorují a studují i za pomoci pozemských umělých zdrojů jako jsou urychlovače částic a jaderné reaktory. O tom, že někdo chytal neutrina z vlastních fúzních pokusů nemám informace ­(pokud máte na mysli tokamaky a spol­).

°K je blbost, píše se jenom K. Jinak třeba stačí ta vysoká teplota, ve hvězdách je sice velký tlak, ale to je prostředek, který zajistí to zvýšení teploty a zažehnutí fúze. Pokud se ta teplota zvýší jinak, tak ten tlak potřeba nejspíš není. U termonukleárních zbraní ten tlak jako ve Slunci taky nemáte a teplota se získá výbuchem atomové nálože.

Čím vyšší tlak, tím nižší je potřebná teplota k fůzní reakci. Ve hvězdách je rovnovážný stav kdy gravitace stlačuje jádro hvězdy a naopak tlak záření působí proti gravitaci. Výkon hvězdy je pak odvozen od její hmotnosti. V termonukleárních zbraních se dociluje potřebné teploty a tlaku počátečním výbuchem ­(štěpením­) uranové a plutoniové bomby.

A nevím, kde jste vzal tu šestinu teploty Slunce, v článku píší šestinásobek.

On to myslel dobře ­(z hlediska sémantiky, fyziku nehodnotím­). Napsal ­"šestkrát menší teplota Slunci nestačí­", tedy šeskrát menší než ta šestinásobná, co dosáhli v tom tokamaku.