Čína je více kapitalistická než USA, natož pak EU. Navíc mají chytré obyvatelstvo, oni si poradí.

Urýchľovač urýchľuje hmotné teleso na rýchlosť svetla, to nemá žiadni význam pri výrobe polovodičov...

Urychlovač ­(synchrotron­) urychluje hmotné těleso, v tomto případě elektrony, na rychlost blízkou rychlosti světla. Zamyslete se nad tím nad tím, co se asi stane když ty elektrony dopadnou na vhodný terčík. Když tak si vybavte, jak pracuje rentgentka. A jste doma.

Urychlují částice. Mluvit o tělese je poněkud zavádějící protože pod pojmem těleso si lidi představí něco jineho než částici. A podle všeho čínští vědci nesouhlasí s postojem že nemají žádný význam při výrobě polovodičů.
Konkrétně podle tohohle článku z tomshardware ­(Nerozumím problematice, jen se snažím shrnout obsah článku­) má urychlovač sloužit jako stabilní zdroj EUV světla, využívající energii uvolněnou nabitými částicemi během akcelerace. Přičemž na rozdíl od ASML kdy litografický přístroj má svůj zdroj světla, tak v čínském modelu se plánuje mít jeden zdroj světla ­(urychlovač o velikosti 2 basketbalových hřišť­) sdílený mezi více litografickými přístroji...

https:­/­/www.tomshardware.com­/news­/china­-aims­-to­-use­-particle­-accelerator­-to­-build­-chips­-and­-evade­-euv­-sanctions

Tady je podrobné vysvětlení principu:

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Synchrotron_radiation

Zajímavé děkuji.

Prečital som si to, je to len teoria a trať na dlhe roky vyvoja... Možno o 10 rokov zistia že to nefunguje ako si mysleli.
Skôr to vyzera že chcu postaviť reaktor s alfa­-gama žiarenim a pomocou filtrov prepustia žiarenie do 10nm a pomocou šošoviek odvedu žiarenie dalej od reaktora s odfiltrovanou potrebnou vlnovou dlžkou, pre litografiu.
Atomove žiarenie ma plnu vlnovu dlžku aj 1nm, proste reaktor ­(zdroj žiarenia­) filtre ktore odfiltruju žiarenie vačšej vlnovej dlžky ako 10nm a to čo ostane 10nm a menej s tym budu vypalovať wafery.
Nechapem ale prečo do toho miešaju urychlovač častic, ten funguje na magnetoch ktore vytvoria beztiažovy stav a urychlovanie hmotnych častic.
Oni idu vyrobiť reaktor ktory bude vyžarovať žiarenie s ktoreho sa odfiltruje všetko okrem EUV, to vobec nema nič spoločne s cernom.
Jedine čo ma spoločne s cernom že to bude velke, skôr to ma niečo spoločne s atomovim reaktorom :D

eeh, tak nějak vydím že jsi na tom s pochopením článku hůř než já.
Ano, bude jim to trvat a můžou selhat, ale o tom je přece výzkum, možná i 10 let, ale dost možná kratší dobu. Vidím to tak, že základní výzkum mají už hotový, teď jde o aplikační a ten bývá rychlejší. Oni nepotřebují postavit LHC ­(nechtějí zkoumat, chtějí využít známého jevu­) o obvodu 27km ­(ten trvalo postavit 10 let­). Protože oni chtějí dělat něco jiného. Stačí jim podle jejich přesvědčení jeden o velikosti dvou basketovích hřišť!
Jakej reaktor? Zdá se dle článku a toho co postoval pfranta o využití Synchrotron radiation. Jestli tam roly hraje nějakej reaktor tak v elektrárně kterej napájí ten urychlovač.
Co do toho taháš prosímtě Cern, pravděpodobně chceš říct LHC, protože cern je instituce a nemyslím že bys myslel že čína přestěhuje instituci... Mluví o urychlovači částic, ano v cernu je taky urychlovač částic ­(LHC­) a shodou okolností v obou případech jde o synchrtron, ale to rozhodně to neznamená že každej urychlovač částic je stejnej jako ten v cernu... Jsou velký urychlovače, jsou malí urychlovače a používají se na různé věci, protože se hodí na něco jiného.

Alpha částice, tedy heliová jádra to určitě nevyrábí. Gama záření byste z těch energií elektronů možná dostal, kdybyste je nechal dopadat na terčík, jako v rentgence. To by byly paprsky X blízké gamma záření. Pro optickou litografii nepoužitelné. V synchrotronu se vytváří elektromagnetické záření taktéž decelerací ­(brzdné záření vzniká při změně rychlosti nabité částice, urychlení, zbrzdění¨­). V sychrotronu se elektrony pohybují na kruhové dráze, a to je taktéž zrychlený pohyb ­(nemění se sice tečná složka rychlosti, ale na částici působí dostředivé zrychlení­). A při tom se vytváří elmg záření v oboru UV. Čočky v oboru UV se dají použít snad v oboru 100­-400nm, ale nikoliv pro 10­-100nm. Tam se používají zrcadla. Filtry nejsou potřeba, protože synchrotron dokáže vyrábět monochromatické záření, s definovanou polarizací. Vlastně podobné, co získáte z UV laseru. Ovšem s mnohem větším výkonem. A o to tu jde, Když máte výkonnější zdroj, nemusíte až tak řešit ztráty při návrhu litografu.

Navíc v USA často dělají vývoj číňani a Taiwan to je v podstatě Čína.

Právě že SMIC přeplatila tisíce těch nejlepších zaměstnanců z TSMC, ale o tom už se píše několik let, to není žádné tajemství.

Jen asi 500.

Ono dělat pro firmu, které USA vyhrožují, že ji preventivně rozbombardují, kdyby Čína chtěl zabrat Tchajwan, asi taky není zrovna bůhvíco.