Lithiové akumulátory jsou kupředu, zvyšuje se jejich energetická hustota, jde ale o evoluční kroky. Doslova revoluční skok ale oznámil čínský startup Tailan New Energy, který představuje hodnoty, kterým se nechce věřit.
4.4.2024, Milan Šurkala, aktualita
Vtip je v tom, že každý nápad je potřeba patentovat jakmile se objeví v syrovém stavu a pak na něj rychle dostat peníze a začít pořádný vývoj.
Ten vývoj zabere nějaký čas a nemusí to vůbec vyjít. Vzniká tak pocit, že se pořád ohlašují revoluce a nic se vlastně neděje a pokud to vyjde, tak reálné nasazení už vlastně není převrat, protože jsme o tom četli už před nějakou dobou. Pokud se na to lidé budou dívat zpětně za 20 let, teprve jim dojde, jaký to byl kalup.
Zároveň je potřeba mít na paměti, že fyzikální zákony budou platit nadále a perpetua mobile se nedočkáme.
Ten vývoj zabere nějaký čas a nemusí to vůbec vyjít. Vzniká tak pocit, že se pořád ohlašují revoluce a nic se vlastně neděje a pokud to vyjde, tak reálné nasazení už vlastně není převrat, protože jsme o tom četli už před nějakou dobou. Pokud se na to lidé budou dívat zpětně za 20 let, teprve jim dojde, jaký to byl kalup.
Zároveň je potřeba mít na paměti, že fyzikální zákony budou platit nadále a perpetua mobile se nedočkáme.
Odpovědět1 0
Na revoluce jsem přestal věřit. Zatím vše co přišlo, přišlo velmi pomalu. Alespoň v dostupné podobě. Mobily, baterie, elektromobily, elektrárny atd.
Odpovědět0 0
V americkém křemíkovém ďolíčku prý platí zásada: "Fake it until you make it". Což by se dalo přeložit jako: "Lži jim, dokud se ti to nepodaří opravdu udělat." Číňani se od Američanů učí velmi rychle a dobře, tak bych se a divil, kdyby nepřevzali i tuhle moudrost.
Ale je otázka, kdo za tou firmou je. Jestli nějaký podvodník a mluvka, nebo třeba lidí z nějakého výzkumáku, kteří připravují aplikaci nějakých objevů z výzkumu. Ta první varianta je pravděpodobnější, ale vzhledem k tomu, jak intenzivně Čína investuje do technologického vzdělání a výzkumu, se nedá zcela vyloučit ani ta druhá možnost.
Ale je otázka, kdo za tou firmou je. Jestli nějaký podvodník a mluvka, nebo třeba lidí z nějakého výzkumáku, kteří připravují aplikaci nějakých objevů z výzkumu. Ta první varianta je pravděpodobnější, ale vzhledem k tomu, jak intenzivně Čína investuje do technologického vzdělání a výzkumu, se nedá zcela vyloučit ani ta druhá možnost.
Odpovědět3 0
Jo už s příchodem FE, a zjištěním že FE bez baterie, nedává moc ekonomický ani logický přínos. Tak vycházejí neustále novinky o zázračných baterii, kolik vydrží cyklů, malá ztráta kapacity, a kolik se do nich vejde. Ale pak příjde realita, člověk co v tom dělá vám řekne pokud máte místo dejte si klasické olověné vydrží stejně jak Lionky 10-15 let při správném nabíjení,vybíjení stojí daleko mín. A jsou skoro 100% recyklované. Což se o Lionek zatím opravdu nedá říct ani z parníku.
Tady třeba odkaz.
https://www.dtest.cz/clanek-7890/solarni-baterie
Tady třeba odkaz.
https://www.dtest.cz/clanek-7890/solarni-baterie
Odpovědět2 1
"A jsou skoro 100% recyklované. Což se o Lionek zatím opravdu nedá říct ani z parníku. "
Lithiové baterky jsou recyklovatelné z 90-95 % a dokonce se recyklují už i v Evropě, např. v Duesenfeldu, kde jde o 91 %. A tím myslím i onu recyklaci černé hmoty, ne jen rozebrání článků.
Lithiové baterky jsou recyklovatelné z 90-95 % a dokonce se recyklují už i v Evropě, např. v Duesenfeldu, kde jde o 91 %. A tím myslím i onu recyklaci černé hmoty, ne jen rozebrání článků.
Odpovědět1 1
Jaké jsou formy recyklace?
Prvním procesem je Pyrometalurgie. Už z názvu je patrné, že se bude jednat o něco s ohněm. Lithium-iontové baterie se tedy taví v peci v teplotním rozsahu od 400 °C do 1 450 °C, aby došlo k rozpuštění organických sloučenin a jejich tepelné recyklaci. Vznikne tímto procesem slitina, ze které se hydrometalurgickým procesem zpracovává železo, měď, kobalt a nikl. Zbytkové složky, jako je mangan, lithium a hliník, jsou odváděny jako struska. U levných baterií, jako jsou lithium-železofosfátové, se tato metoda nevyplatí a míra recyklace se pohybuje mezi 32 až 50 %.
Pyrolýza zahrnuje zahřátí článků ve vakuu na teplotu až 600 °C. Během tohoto zahřátí se elektrolyt, plastové části a pojivo vznítí a hliník zůstane částečně v podobě černé hmoty. Při tomto zahřívacím kroku se baterie otevře, většina fluorovodíku vytvořeného ve vodivé soli se uvolní a následně se čistí pomocí plynů. Vznikají tak toxické filtrační látky, které je nutné likvidovat. Poté se směs látek oddělí a prosévá, čímž se získá hliník a měď. Drahé kovy jako kobalt, mangan a nikl přecházejí do hydrometalurgického zpracování. Lit
hium a grafit lze získat zpět pouze v omezené míře a celá míra recyklace se pohybuje mezi 40 až 60 %.
Popsal jste proces kde to v podstatě, který je echt- speciál a firma sama říká že dokáže maximálně 27,5 tuny denně což je 60 aut? Což je v kontextu absurdně málo. Ty horní jsou realita s ekonomickou návratností takže bavme se že reálně ani recyklace 60%.....
Prvním procesem je Pyrometalurgie. Už z názvu je patrné, že se bude jednat o něco s ohněm. Lithium-iontové baterie se tedy taví v peci v teplotním rozsahu od 400 °C do 1 450 °C, aby došlo k rozpuštění organických sloučenin a jejich tepelné recyklaci. Vznikne tímto procesem slitina, ze které se hydrometalurgickým procesem zpracovává železo, měď, kobalt a nikl. Zbytkové složky, jako je mangan, lithium a hliník, jsou odváděny jako struska. U levných baterií, jako jsou lithium-železofosfátové, se tato metoda nevyplatí a míra recyklace se pohybuje mezi 32 až 50 %.
Pyrolýza zahrnuje zahřátí článků ve vakuu na teplotu až 600 °C. Během tohoto zahřátí se elektrolyt, plastové části a pojivo vznítí a hliník zůstane částečně v podobě černé hmoty. Při tomto zahřívacím kroku se baterie otevře, většina fluorovodíku vytvořeného ve vodivé soli se uvolní a následně se čistí pomocí plynů. Vznikají tak toxické filtrační látky, které je nutné likvidovat. Poté se směs látek oddělí a prosévá, čímž se získá hliník a měď. Drahé kovy jako kobalt, mangan a nikl přecházejí do hydrometalurgického zpracování. Lit
hium a grafit lze získat zpět pouze v omezené míře a celá míra recyklace se pohybuje mezi 40 až 60 %.
Popsal jste proces kde to v podstatě, který je echt- speciál a firma sama říká že dokáže maximálně 27,5 tuny denně což je 60 aut? Což je v kontextu absurdně málo. Ty horní jsou realita s ekonomickou návratností takže bavme se že reálně ani recyklace 60%.....
Odpovědět3 1
"firma sama říká že dokáže maximálně 27,5 tuny denně což je 60 aut? Což je v kontextu absurdně málo."
A proč by to jako mělo být málo? Za 250 dní máte 15000 aut. To by jedna jediná továrna v EU pokryla recyklaci všech baterek ze všech elektromobilů prodaných v EU v letech 2010 i 2011. Uvědomte si, že ještě není co recyklovat. Nebudete přece potřebovat recyklovat miliony baterek z 1 rok starých elektromobilů, ale z těch nejstarších. A ty nejstarší počítáme na tisíce, menší desetitisíce. Takže ta kapacita je zatím naprosto v pořádku.
Kapacitu na milion aut budeme potřebovat tehdy, až se budou recyklovat auta z doby, kdy se jich prodal milion ročně, ale to je ještě hoooodně let před námi. Milion EV se v EU prodal v roce 2021 a kdy ty půjdou na recyklaci? No možná tak v roce 2040 (a s druhotným použitím možná ještě později). Tehdy budeme potřebovat kapacitu na milion baterek ročně, ale dnes opravdu ne.
A proč by to jako mělo být málo? Za 250 dní máte 15000 aut. To by jedna jediná továrna v EU pokryla recyklaci všech baterek ze všech elektromobilů prodaných v EU v letech 2010 i 2011. Uvědomte si, že ještě není co recyklovat. Nebudete přece potřebovat recyklovat miliony baterek z 1 rok starých elektromobilů, ale z těch nejstarších. A ty nejstarší počítáme na tisíce, menší desetitisíce. Takže ta kapacita je zatím naprosto v pořádku.
Kapacitu na milion aut budeme potřebovat tehdy, až se budou recyklovat auta z doby, kdy se jich prodal milion ročně, ale to je ještě hoooodně let před námi. Milion EV se v EU prodal v roce 2021 a kdy ty půjdou na recyklaci? No možná tak v roce 2040 (a s druhotným použitím možná ještě později). Tehdy budeme potřebovat kapacitu na milion baterek ročně, ale dnes opravdu ne.
Odpovědět1 0
Ale že to ta firma dokáže je jedna věc, druhá věc je ta že to není rentabilní. A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. Aby takhle složitý proces byl komerční. Jediné co se dá nějak slušně s nima dělat je že se z těch baterii udělají sklad energie v nějakém kontejneru, který půjde případně zaplavit vodou. A to jim prodlouží životnost o dalších 5-10 let. Ale stejně jednou příjde čas na to že se to bude muset šíleně neekologicky recyklovat a energeticky náročně zpracovávat. A v tom je tam zakopaný pes vždycky bude. :) Teda pokud nepříjdou se zázračnou baterii snadno vyrobitelnou, se snadno recyklovanou o obrovské kapacitě, bez vzácných a drahých kovů. Ale já na pohádky nevěřím a fyzice trochu rozumím. :) A ne nepříjdou. V labolatoři funguje kde co. Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D
Odpovědět0 1
"Ale že to ta firma dokáže je jedna věc, druhá věc je ta že to není rentabilní. "
Ano, všichni se předhání v tom, aby v budoucnu zbankrotovali. Technologie se vyvíjí, zlevňují. Že to není moc rentabilní dnes, nemusí znamenat, že to nebude zítra. Tohle přece platí o drtivé většině technologií, že se v průběhu času zlevňují. Vždyť i ty baterky za posledních 10 let šly s cenou skoro na desetinu. Solární panely se v průběhu času zlevnily na jednotky procent, také kdysi rentabilní nebyly a dnes jsou. Postupně se vždy nachází efektivnější a levnější metody (NCA a NMC jsou profitabilní už dnes).
"A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. "
Ale ty kapacity se přece budují. Každou chvíli se oznamuje stavba nebo dokončení nového recyklačního centra.
https://battery-news.de/wp-content/uploads/2023/08/230512_Landkarten_Recycling.png
"Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D "
Tak tomuto argumentu nerozumím ani trochu. Že pořádně nefunguje fúzní reaktor, má vliv na nesplnitelnost jakékoli nové technologie ve vývoji jako jaký?
Ano, všichni se předhání v tom, aby v budoucnu zbankrotovali. Technologie se vyvíjí, zlevňují. Že to není moc rentabilní dnes, nemusí znamenat, že to nebude zítra. Tohle přece platí o drtivé většině technologií, že se v průběhu času zlevňují. Vždyť i ty baterky za posledních 10 let šly s cenou skoro na desetinu. Solární panely se v průběhu času zlevnily na jednotky procent, také kdysi rentabilní nebyly a dnes jsou. Postupně se vždy nachází efektivnější a levnější metody (NCA a NMC jsou profitabilní už dnes).
"A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. "
Ale ty kapacity se přece budují. Každou chvíli se oznamuje stavba nebo dokončení nového recyklačního centra.
https://battery-news.de/wp-content/uploads/2023/08/230512_Landkarten_Recycling.png
"Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D "
Tak tomuto argumentu nerozumím ani trochu. Že pořádně nefunguje fúzní reaktor, má vliv na nesplnitelnost jakékoli nové technologie ve vývoji jako jaký?
Odpovědět1 0
Idea stejně jako u těch úžasných baterií že v laboratoři to funguje, a vyrobí to i víc energie než je potřeba k tvorbě plazma. Ale do seriové komerční výroby se to nedostalo, a to na tom makají 50 let.
Že to někdo dokáže, neznamená že to je rentabilní, prostě vývoj jede, ale je to nedopracovaná technologie stejně jak tyhle baterie.
Další věc: Na povrch se začínají vyplouvat informace jak je elektro auto neekologické. A to v násobcích.
Proč investovat peníze do slepé uličky. Nedávno byl průzkum, kdo by byl schopný dobíjet doma eletro-auto
Pouze 23% že s tím nemají problém.
Za loňský rok měla celá Evropa průměrné emise asi 110 gramů oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr. Současná legislativa navíc stanovuje, že to má být 95 gramů na kilometr, takže všechny automobilky pracují na tom, aby se na tuto hodnotu dostaly. Pokud se ale podíváme na bateriová vozidla, pohybují se ta čísla v rozmezí 150 až 300 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Záleží na metodice.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-rok-2035-nemusi-byt-definitivnim-koncem-spalovacich-motoru-rika-manazer-249607#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=XHVIWuW8DGL-202404120922&dop_id=249607&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest241_shrnuti_llm_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Že to někdo dokáže, neznamená že to je rentabilní, prostě vývoj jede, ale je to nedopracovaná technologie stejně jak tyhle baterie.
Další věc: Na povrch se začínají vyplouvat informace jak je elektro auto neekologické. A to v násobcích.
Proč investovat peníze do slepé uličky. Nedávno byl průzkum, kdo by byl schopný dobíjet doma eletro-auto
Pouze 23% že s tím nemají problém.
Za loňský rok měla celá Evropa průměrné emise asi 110 gramů oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr. Současná legislativa navíc stanovuje, že to má být 95 gramů na kilometr, takže všechny automobilky pracují na tom, aby se na tuto hodnotu dostaly. Pokud se ale podíváme na bateriová vozidla, pohybují se ta čísla v rozmezí 150 až 300 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Záleží na metodice.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-rok-2035-nemusi-byt-definitivnim-koncem-spalovacich-motoru-rika-manazer-249607#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=XHVIWuW8DGL-202404120922&dop_id=249607&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest241_shrnuti_llm_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět0 0
No a že by tu metodiku také ukázali? Tak počítejme. Elektrické auto má spotřebu 18 kWh/100 km, se ztrátami (přenos, nabíjení,...) řekněme 24 kWh/100km. Český mix je 430 gramů na kWh, to je 103 gramů CO2 na km. A to rozhodně nejsme nejčistější zemí, v Evropě jsme jedna z nejhorších. Celá EU je na nějakých 220 gramech, takže to máme 53 gramů CO2 na km.
Tak jak se dostali na 150-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.
A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.
Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170-175 gramů (a to nepočítám těch dalších 20-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50-55 gramů.
Tak jak se dostali na 150-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.
A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.
Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170-175 gramů (a to nepočítám těch dalších 20-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50-55 gramů.
Odpovědět0 0
Fúzní reaktor tu NENÍ. Je tu pouze idea fúzního reaktoru, ale nikdo ji doposud nedokázal realizovat tak, aby běžel delší dobu, než několik zážehů.
Odpovědět0 0
No fúzní reaktor je. A fungoval. A vyrobil víc energie než se dodalo. A udrželi to v 5 sekund. Ano jdou pořád dopředu. A až se jim to za 50-100 let podaří. Všechny elektrárny můžeme zavřít a sešrotovat. :)
Odpovědět0 0
Pes je nejspíš zakopaný v tom, že je to startup. Což v takovýchto případech velice často znamená rychlé vybrání peněz a pak jejich zmizení.
Odpovědět7 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
