Čínští kosmonauti se vrátili z nejdelší mise pro Čínu
18.11.2016, Kateřina Hoferková, aktualita
Dnes se zpět na Zemi vrátila vesmírná loď Shenzhou-11, která na své palubě nesla dva čínské kosmonauty. Ti slavili úspěšný návrat ze své mise ve vesmíru, která trvala více než měsíc, což je zatím nejdelší mise čínských kosmonautů ve vesmíru.
Ve vesmíru se momentálně nachází šest lidí, ještě včera to ale bylo osm kosmonautů. Dva čínští astronauti se vrátili zpátky na Zemi po misi, která trvala 33 dní. Jedná se konkrétně o padesátiletého Jing Haipenga a sedmatřicetiletého Chen Donga, kteří prováděli výzkumnou misi ve vesmírné laboratoři stanice Tiangong-2.
Tiangong-2 je čínská vesmírná stanice vzdálená od Země 393 kilometrů. Byla do vesmíru vypuštěna nedávno, a to konkrétně 15. září 2016. Nemá se jednat o stálou vesmírnou stanici, spíše se jedná o testování technologií pro vesmírnou stanici, kterou má Čína v plánu vypustit na orbitu v roce 2023. 16. října 2016 odstartovala raketa s dvěma čínskými astronauty, kteří na Tiangong-2 započali svou přibližně měsíční misi ve vesmíru.
Jing Haipeng a Chen Dong se dnes vrátili z nejdelšího pobytu ve vesmíru, který kdy kosmonaut z jejich rodné země vykonal. První Číňan se ve vesmíru objevil v roce 2003. Nyní oba čínští kosmonauti v pořádku přistáli na pastvinách Vnitřního Mongolska poté, co je ze stanice Tiangong-2 dopravila kosmická loď Shenzhou-11.
Tým dvou astronautů ve vesmíru prováděl vědecké experimenty a zaměřil se také na výzkum v oblastech medicíny. Konkrétně se jednalo například o kultivaci bource morušového, zkoumalo se pěstování salátu a pozornost se soustředila i na výzkum mozkové aktivity. Nechyběly ani pokusy s pěstováním rýže a testování technologií a systémů vesmírné stanice.
V dubnu tohoto roku Čína oznámila, že okolo roku 2020 má v plánu vyslat do vesmíru raketu, která vypustí kosmickou loď na cestu k Marsu. Jakmile vesmírná loď dosáhne rudé planety, měla by na povrch Marsu vypustit průzkumný rover. Čína totiž neustále soutěží se západními zeměmi, a proto se je snaží dohánět i v oblastech, které se týkají vesmírného výzkumu a objevování planet.
V současné době se však většina pozornosti upírá na to, kdy dosáhnou Marsu lidé. Například americký podnikatel Elon Musk má v plánu dostat první astronauty na Mars už v roce 2025 a následně začít rozjíždět celý svůj velký projekt na kolonizaci Marsu.
Zdroje: phys.org, ibtimes.com
Tiangong-2 je čínská vesmírná stanice vzdálená od Země 393 kilometrů. Byla do vesmíru vypuštěna nedávno, a to konkrétně 15. září 2016. Nemá se jednat o stálou vesmírnou stanici, spíše se jedná o testování technologií pro vesmírnou stanici, kterou má Čína v plánu vypustit na orbitu v roce 2023. 16. října 2016 odstartovala raketa s dvěma čínskými astronauty, kteří na Tiangong-2 započali svou přibližně měsíční misi ve vesmíru.
Jing Haipeng a Chen Dong se dnes vrátili z nejdelšího pobytu ve vesmíru, který kdy kosmonaut z jejich rodné země vykonal. První Číňan se ve vesmíru objevil v roce 2003. Nyní oba čínští kosmonauti v pořádku přistáli na pastvinách Vnitřního Mongolska poté, co je ze stanice Tiangong-2 dopravila kosmická loď Shenzhou-11.
Tým dvou astronautů ve vesmíru prováděl vědecké experimenty a zaměřil se také na výzkum v oblastech medicíny. Konkrétně se jednalo například o kultivaci bource morušového, zkoumalo se pěstování salátu a pozornost se soustředila i na výzkum mozkové aktivity. Nechyběly ani pokusy s pěstováním rýže a testování technologií a systémů vesmírné stanice.
V dubnu tohoto roku Čína oznámila, že okolo roku 2020 má v plánu vyslat do vesmíru raketu, která vypustí kosmickou loď na cestu k Marsu. Jakmile vesmírná loď dosáhne rudé planety, měla by na povrch Marsu vypustit průzkumný rover. Čína totiž neustále soutěží se západními zeměmi, a proto se je snaží dohánět i v oblastech, které se týkají vesmírného výzkumu a objevování planet.
V současné době se však většina pozornosti upírá na to, kdy dosáhnou Marsu lidé. Například americký podnikatel Elon Musk má v plánu dostat první astronauty na Mars už v roce 2025 a následně začít rozjíždět celý svůj velký projekt na kolonizaci Marsu.
Zdroje: phys.org, ibtimes.com
