Co je to softmodem, bezřadičový modem, winmodem a co kupovat ?

V souvislosti s modemy se na nás valí čím dál víc pojmů. Udělejme si v nich pořádek a nenechejme se zmást lákavými nabídkami z ceníků prodejců.

Když jsem psal v poslední době pár recenzí na modemy, všiml jsem si, že reakce čtenářů svědčí o jednom: modemy se stávají věcí veřejnou a doba, kdy každý majitel krabičky s hrdým názvem modem byl zároveň odborníkem na telekomunikace, je nenávratně pryč. Všiml jsem si toho samozřejmě nejenom já, ale i výrobci a prodejci, kteří se předhánějí v nabídkách těch "nejlevnějších a nejkvalitnějších" kousků a spoléhají na nižší odbornou erudovanost uživatelů. Nebude proto myslím na škodu podívat se v sérii článků trochu blíže na pojmy z této oblasti.

Předně: jak vlastně modem funguje ?

Předesílám raději ještě, že si budeme povídat o běžném modemu který je na našem trhu, nesoucím označení V,90 (56kb/s) modem a ponecháme bokem speciality jako jsou ISDN, DSL a další modemy, k nimž se běžný český uživatel příliš nedostane.

Blokové schéma takového modemu je na následujícím obrázku:



Co jednotlivé části mají na starosti ?

• MCU (Micro Controller Unit - mikrořadič)
  • definuje AT příkazy (sada částečně standardizovaných příkazů, ovládajících modem)
  • zajišťuje datovou kompresi - např. podle normy V.42bis atd. (to je to proč výrobci s oblibou píší, že s modemem 33 kb/s můžete stahovat rychlostí až 100 kb/s - ano, jedná se o kompresi "řídkých" dat výrazně méně účinnou než třeba oblíbený ZIP, na druhé straně z hlediska uživatele je to komprese on-line a transparentní, o níž vůbec nemusí vědět)
  • zajišťuje korekci dat - např. podle normy V.42 (neboli pomocí samoopravných protokolů zajišťuje, že data jsou přenesena buď správně nebo vůbec)
  • faxové funkce
  • hlasové funkce
  • a případně další, z nichž 99% stejně nevyužijete :)

• DPU (Data Pump Unit - datová pumpa)
  • A/D (analogově / digitální) a D/A (digitálně - analogová konverze)
  • modulace a demodulace - např. podle normy V.90
  • potlačení ozvěn
  • potlačení přeslechů
  
• DAA (Data Access Arrangement)
  • rozhraní umožňující připojit modem k telefonní síti

Tak, a teď k jednotlivým druhům modemů:

Třídění podle toho, o kterou část jsou modemy "ošizeny":

1. Modemy s řadičem - MCU, DPU i DAA jsou součástí modemu. Toto jsou "klasické" modemy tak jak mají být - bez výraznějších nároků na zatížení procesoru počítače (zatěžuje jej jen v okamžiku přenosu přijatého nebo vyslaného bajtu). Toto jsou prakticky všechny externí modemy které se připojují k sériovému nebo paralelnímu portu a některé USB modemy. Interní modemy se do této kategorie již řadí zcela výjimečně.
2. Modemy bez řadiče - DPU a DAA jsou součástí modemu, MCU emuluje procesor počítače. Výhodou je možnost jednoduchého upgrade firmware modemu (definice nových protokolů, opravy chyb firmware, optimalizace), nevýhodou vyšší zatížení procesoru počítače (on-line komprimace a dekomprimace, počítání samoopravných kódů a jejich dekódování, všechny nadstavbové funkce). Sem spadá většina interních modemů určených pro sběrnici PCI, většina USB modemů a sem tam (spíše výjimečně) modem pro AMR nebo CNR sběrnici
3. Softwarové modemy (softmodemy) - maximálně "ošizené" modemy, hardware modemu zajišťuje jen funkci DAA, vše ostatní má na starosti procesor počítače. Výhodou je opět nízká cena (většinou však - ve srovnání s bezřadičovými modemy - již jen nepodstatně), nevýhodou značně vysoké zatížení CPU (který oproti předchozímu případu musí emulovat i signálový procesor, což většinou vyžaduje použití MMX instrukcí procesoru). Naprostá většina AMR a CNR modemů, občas nějaký USB modem.

Třídění podle připojení k počítači:

1. interní modemy
   
   • modemy s ISA sběrnicí - v současné době už (bohužel) historie. Bohužel proto, že ISA sběrnice neumožňovala do takové míry "šidit" obvodové řešení, takže prakticky všechny ISA modemy byly modemy s řadičem a s hardwarovou emulací klasického sériového portu, takže nejsou potřeba žádné drivery apod. Zároveň to jsou také jediné interní modemy použitelné i pro "vážnější" aplikace než je třeba brouzdání po Internetu a - díky tomu že nevyžadují softwarovou podporu - vhodné i pro jiné operační systémy než Windows.
   
   • modemy s PCI sběrnicí - téměř 90% všech v současné době prodávaných modemů. Většinou to jsou modemy bez řadiče, díky tomu vřele doporučuji kupovat takové značky, které budou existovat i za rok nebo za dva, až Microsoft uvede na trh nový operační systém. Doporučuji používat výhradně pro skutečně "osobní" počítač, v žádném případě neosazovat tento typ modemu třeba na server, kde by měl zajišťovat sdílený přístup k Internetu (za šedivé vlasy těch pár ušetřených korun nestojí, i když výrobce hlásá podporu pro Windwos NT, Windows 2000 a nevím co ještě...)
   
   • modemy s AMR, CNR nebo nestandardní sběrnicí - od nich raději ruce dále, většinou se jedná o "novinky" jejichž jediným smyslem je ušetřit zákazníkovu kapsu co nejvíce. Často se vyznačují podobnými perlami jako je beztransformátorová vstupní část, neexistence jediného relátka, nikde žádná tlumivka a celkový návrh svědčící o tom, že pokud někdo modem zhomologoval, stálo to v EMC zkušebně nejednu flašku. Samozřejmě čest slušně provedeným výjimkám, ale já je ještě neviděl...
   
   • modemy pro notebooky - tady je dobrá rada drahá, protože slušný notebookový modem aby člověk s lupou hledal. Vřele doporučuji PCMCIA provedení od renomovaného výrobce (třeba Xircomy jsou velice slušné, ale dejte za ně ty peníze...), z PCMCIA karty většinou jde propojovací kablík do vnější části, která už obsahuje slušně řešené vstupně / výstupní obvody. PCMCIA modemy navíc většinou bývají s řadičem, takže nezatěžují příliš procesor.
   Ne-PCMCIA notebookové modemy se velmi liší v provedení, často mají nestandardní konektory nebo jsou zabudované napevno. Převažují opět modemy bez řadiče, typicky opět bez oddělovacího transformátoru a slušných přepěťových ochran.
   
   
2. externí modemy
   
   Jsou v podstatě jediným řešením pro "profesionální" použití.
   
   • modemy pro připojení k sériovému nebo paralelnímu portu - prostě klasika, paralelní port přináší teoreticky vyšší přenosové rychlosti, které se však v praxi projeví jen málokdy (teoreticky by sice protokol V.90 v kombinaci s komprimací dat mohl u "řídkých" souborů zvládat až 200 kb/s, což by ze sériového portu dělalo úzké hrdlo, ale ukažte mi který internetový poskytovatel něco takového u svých modemů povolí...). Naopak je paralelní port potřeba přesměrovávat (protože ne všechny aplikace s takovými vymoženostmi počítají) což může přinášet problémy, takže zůstaňme raději u sériového portu.
   
   • USB modemy - jsou mladou a nadějnou kategorií, jen pozor na to že i v této kategorii se začínají objevovat softwarové modemy. Jako externí modemy by mohly mít velkou budounost, zatím jen pozor na ne příliš dobrou implementaci USB v jiných OS než Windows nebo Apple (jo, já vímže pod Linuxem to je hračka, ale prostě to zpaměti neumím, zatímco sériový port je sériový port...)
   

Matoucí pojmy :

V poslední době se často používá pojem Winmodem. Toto označení má jediný význam - říká, že modem není schopen pracovat bez podpory Windows (nebo v lepším případě jiného multitaskového operačního systému), tzn. některé funkce modemu přebírá procesor počítače. Winmodemem tak může být jak modem bez řadiče, tak softwarový modem - opět doporučuji zvlášť u varianty pro sběrnici AMR, CNR nebo USB zkontrolovat, o jaký typ se ve skutečnosti jedná (právě u těchto provedení softmodemy naprosto převažují).

A závěrem: co zkontrolovat při koupi ?

Teď už musím upozornit, že mé názory jsou nutně subjektivní, konzervativní a určitě se neshodují s názory mnohých z vás. Ale třeba to někomu pomůže. Takže - při koupi interního modemu bych zkontroloval:

1. není-li příliš mnoho pozic (tři a více) na plošném spoji v okolí oddělovacího transformátoru (to je ta největší součástka o rozměrech cca 2x2x2 cm) neosazených. Svědčí to o tom, že modem byl navržen (a většinou zhomologován) v plném osazení a později se z úsporných důvodů u výrobce "šidilo"
   
2. má-li modem zdířky LINE-IN a LINE-OUT (a vřele doporučuji "jednoděrový" modem, k němuž se nedá připojit externí telefon, nebrat), zkontrolujte, zda jsou na plošném spoji osazena tři relátka. To už chce se trošku vyznat v elektronických komponentech - pokud nejsou, modem většinou neodpojuje externí telefon a lehce se vám může stát, že manželka chtivá popovídání si s přítelkyní vás přeruší těsně před koncem stahován několikamegového souboru
   
3. dal bych přednost modemu s čipsetem od 3Com/TI, Lucent nebo Rockwell/Conexant. Čipsety ESS, PCTel nebo Cirrus/Ambient bych asi příliš nedoporučil (i když PCTel se poslední dobou hodně zlepšil jak co se podpory, tak firmware týče), ST Micro a podobným poněkud obskurním bych se zdaleka vyhnul.