Modem – podivná věc integrovaná na základní desce, rozšiřující karta, nebo externí krabička, pomocí níž, když se pokoušíte navázat spojení se vzdáleným počítačem, máte možnost vyslechnout si libé zvuky, naplňující okolí tohoto zázraku. Začneme tedy událostí pro modemy přelomovou.
Významným rokem pro modemy byl letopočet 1981, kdy firma Hayes představila modem s procesorem, který bylo možno ovládat pomocí sady příkazů AT. Tím byl dán základ tomu, že se spolu přes komunikační linku domluví dva modemy různých výrobců s odlišnými sadami protokolů. Tedy předpokladem samozřejmě je, že alespoň jeden z protokolů, které jednotlivé modemy podporují, je jim oběma společný. Domluví se tedy spolu na nejsilnějším společném protokolu a už nám data tečou. Tady platí kolik protokolů znáš, tolikrát jsi modemem.
Poněvadž telefonní linky, způsoby přenosu po nich, telefonní ústředny a tak, byly navrženy pro telefonní provoz s přenosem analogového signálu (to je divné:-)), napadá nás následně, na co vlastně máme ten modem. Modulátor/demodulátor. Ano, potřebujeme převést data z digitální formy, předkládané nám počítačem na analogová, propasírovatelná telefonními linkami, a u příjemce tato zpětně digitalizovat a předložit jeho počítači.
Způsob, jakým je to realizováno nám definují modulační standardy. To je ta spousta podporovaných protokolů uvedená na letáčku u modemu. A protože jednotlivé protokoly nám zároveň předurčují dostupné rychlosti komunikace, podíváme se na jednotky v nichž se tahle rychlost vyjadřuje. Jsou to bps - určující počet bitů za sekundu a baudy určující počet změn signálu v přenosovém médiu za sekundu. Běžného smrtelníka osloví spíše bity za sekundu. Jeden baud totiž může obsahovat různý počet bitů.
No, tak si uvedeme výčet u nás nejpoužívanějších protokolů, a k nim náležející rychlosti přenosu.
V.21 až V.22bis se už snad nevidí, to byly standardy pro přenos 600 bps (V.21) až 2400 bps (V.22bis). V.23 se schopností posílat data obousměrně je při rychlostech 1200 bps jedním a 75 bps druhým směrem také spíše zajímavý, než použitelný v dnešních podmínkách (nepočítáme-li s nějakou specialitou, jako je dálkové vyhodnocování a řízení teploty). V.29 se schopností jednostranného přenosu rychlostí 9600 bps používají faxy skupiny 3. A následuje tabulka:
Všechny hodnoty jsou v bitech za sekundu.
K čemu je těch hodnot tolik? Během přenosu se podmínky mohou změnit a modemy se následně mohou domluvit na změně přenosové rychlosti. Ať už směrem nahoru, nebo dolů. Větší škála přenosových rychlostí jim k tomu vytvoří lepší podmínky.
Modemy standardů V.90 a K56flex využívají rozmáhající se digitalizace telefonních sítí, aby nám v jednom směru komunikace - k uživateli, umožnily maximálně 56 000 bps, ve směru opačném potom 33 600 bps. To sebou nese nepříjemnou skutečnost, že jste-li připojeni k analogové ústředně, nebo je-li byť jen jediný článek v cestě mezi vámi a vašim poskytovatelem analogový, nebude vám dáno si komunikaci touto rychlostí vychutnat.
Nejen modulačními standardy je ovšem určena výkonnost modemu. Další, čeho si všimneme budou opravné a kompresní protokoly. Protokoly MNP (Microcom network protocol) bývají implementovány tyto:
MNP1, kde nám samotná kontrola a korekce chyb ukousne asi 30% z přenosové rychlosti.
MNP2 už je na tom se svou režií cca 15 - 16% lépe, přesto není stejně jako MNP1 příliš populární.
MNP3 a MNP4 mohou rychlosti komunikace naopak prospět, a to v závislosti na konkrétních podmínkách i dosti výrazně.
MNP5 navíc provádí kompresi dat. Ovšem bezhlavou - zkomprimuje všechno, co se mu dostane pod ruce. To nám nebude vadit jenom do chvíle, než budeme posílat něco, co jsme sami již dříve zkomprimovali (ARJ,ZIP,LHARC…), takový soubor bude naopak o kousek zvětšen.
Jako kompresní je vhodnější protokol V.42bis. Ten nejenže dosahuje až dvojnásobného kompresního poměru než MNP5, tedy až 4:1, ale navíc nekomprimuje již dále nekomprimovatelná data.
Málem bychom vynechali MNP10. Ten se uplatní na zvláště špatných linkách.
Kromě toho si mnoho výrobců samozřejmě tvoří svá vlastní vylepšení.
Významným rokem pro modemy byl letopočet 1981, kdy firma Hayes představila modem s procesorem, který bylo možno ovládat pomocí sady příkazů AT. Tím byl dán základ tomu, že se spolu přes komunikační linku domluví dva modemy různých výrobců s odlišnými sadami protokolů. Tedy předpokladem samozřejmě je, že alespoň jeden z protokolů, které jednotlivé modemy podporují, je jim oběma společný. Domluví se tedy spolu na nejsilnějším společném protokolu a už nám data tečou. Tady platí kolik protokolů znáš, tolikrát jsi modemem.
Poněvadž telefonní linky, způsoby přenosu po nich, telefonní ústředny a tak, byly navrženy pro telefonní provoz s přenosem analogového signálu (to je divné:-)), napadá nás následně, na co vlastně máme ten modem. Modulátor/demodulátor. Ano, potřebujeme převést data z digitální formy, předkládané nám počítačem na analogová, propasírovatelná telefonními linkami, a u příjemce tato zpětně digitalizovat a předložit jeho počítači.
Způsob, jakým je to realizováno nám definují modulační standardy. To je ta spousta podporovaných protokolů uvedená na letáčku u modemu. A protože jednotlivé protokoly nám zároveň předurčují dostupné rychlosti komunikace, podíváme se na jednotky v nichž se tahle rychlost vyjadřuje. Jsou to bps - určující počet bitů za sekundu a baudy určující počet změn signálu v přenosovém médiu za sekundu. Běžného smrtelníka osloví spíše bity za sekundu. Jeden baud totiž může obsahovat různý počet bitů.
No, tak si uvedeme výčet u nás nejpoužívanějších protokolů, a k nim náležející rychlosti přenosu.
V.21 až V.22bis se už snad nevidí, to byly standardy pro přenos 600 bps (V.21) až 2400 bps (V.22bis). V.23 se schopností posílat data obousměrně je při rychlostech 1200 bps jedním a 75 bps druhým směrem také spíše zajímavý, než použitelný v dnešních podmínkách (nepočítáme-li s nějakou specialitou, jako je dálkové vyhodnocování a řízení teploty). V.29 se schopností jednostranného přenosu rychlostí 9600 bps používají faxy skupiny 3. A následuje tabulka:
| V.32 | 4800, 9600 |
| V.32bis | 4800, 7200, 9600, 12000, 14400 |
| V.34 | 2400, 4800, 7200, 9600, 12000, 14400, 16800, 19200, 21600, 2400, 26400, 28800 |
| V.34+ | přidává k V.34 ještě 33600 |
| V.90 | 28800, 29333, 30667, 31200, 32000, 33333, 33600, 34000, 34667, 36000, 37333, 38000, 38667, 40000, 41333, 42000, 42667, 44000, 45333, 46000, 46667, 48000, 49333, 50000, 50667, 52000, 53333, 54000, 54667, 56000 |
Všechny hodnoty jsou v bitech za sekundu.
K čemu je těch hodnot tolik? Během přenosu se podmínky mohou změnit a modemy se následně mohou domluvit na změně přenosové rychlosti. Ať už směrem nahoru, nebo dolů. Větší škála přenosových rychlostí jim k tomu vytvoří lepší podmínky.
Modemy standardů V.90 a K56flex využívají rozmáhající se digitalizace telefonních sítí, aby nám v jednom směru komunikace - k uživateli, umožnily maximálně 56 000 bps, ve směru opačném potom 33 600 bps. To sebou nese nepříjemnou skutečnost, že jste-li připojeni k analogové ústředně, nebo je-li byť jen jediný článek v cestě mezi vámi a vašim poskytovatelem analogový, nebude vám dáno si komunikaci touto rychlostí vychutnat.
Nejen modulačními standardy je ovšem určena výkonnost modemu. Další, čeho si všimneme budou opravné a kompresní protokoly. Protokoly MNP (Microcom network protocol) bývají implementovány tyto:
MNP1, kde nám samotná kontrola a korekce chyb ukousne asi 30% z přenosové rychlosti.
MNP2 už je na tom se svou režií cca 15 - 16% lépe, přesto není stejně jako MNP1 příliš populární.
MNP3 a MNP4 mohou rychlosti komunikace naopak prospět, a to v závislosti na konkrétních podmínkách i dosti výrazně.
MNP5 navíc provádí kompresi dat. Ovšem bezhlavou - zkomprimuje všechno, co se mu dostane pod ruce. To nám nebude vadit jenom do chvíle, než budeme posílat něco, co jsme sami již dříve zkomprimovali (ARJ,ZIP,LHARC…), takový soubor bude naopak o kousek zvětšen.
Jako kompresní je vhodnější protokol V.42bis. Ten nejenže dosahuje až dvojnásobného kompresního poměru než MNP5, tedy až 4:1, ale navíc nekomprimuje již dále nekomprimovatelná data.
Málem bychom vynechali MNP10. Ten se uplatní na zvláště špatných linkách.
Kromě toho si mnoho výrobců samozřejmě tvoří svá vlastní vylepšení.
