Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od CooliPi (3)
Vzpomnel jsem si na ­"Confessions of an economic hitman"
Odpovědět1  0
zvlaste sympaticke je, ze se tim naucil jak bojovat proti kraticum dane a zavedl EET, cimz nas zachranil. Meli bychom milovat vudce a jeho danove uniky a sledovat kazdy halir podnikatelu, zejmena tech nejchudsich. Na lid musi byt prisnost!
Odpovědět0  0
No prave proto to koupil pres pochybnou spolecnost v danovem raji samozrejme ZA ZDANENE PENIZE, ze ­- no aby mu tam nelezli tihle otrapove.

No jak jiste tusite, delam si srandu.
Odpovědět1  1
Z toho se nevyhrabe nikdo, uvedomte si, ze zijeme v ropne bubline, kdy za rok propalime tolik fosilnich paliv ktere vznikaly milion let. Uhli je pry na stovku ci dveste let, ale za cenu ze se bude zhorsovat kvalita dale dobyvaneho uhli coz znamena spousta toxickeho koure, i radioaktivniho ­(je v tom i Uran­).

Bohuzel tokamaky dalsich 50 let necekejte, pred padesati lety nam to slibovali dnes, dnes nam slibuji ze za padesat to mozna bude. Je tam prilis mnoho materialovych problemu a rozhodne to nebude levna zalezitost, protoze i kdyz to nakrasne bude mit palivo zadarmo, tak to bude potrebovat spousty chladicich okruhu navic a vymeny vseho v reaktoru, protoze do toho vseho busi tezke neutrony. V klasickem stepnem reaktoru to aspon muze byt v primarni zone uplne blbe a chlazene vodou, jenze v tokamaku se budou muset elektromagnety chladit skoro k nule aby byly supravodive, par metru odtud bude teplota 10 milionu stupnu Kelvina ­( i kdyz ve vakuu­). A krystalove mrizky vsech materialu zaziji tolik dislokaci atomu diky tem neutronum, ze z te mrizky za chvili moc nezbude. Fuzari si na tohle delaji spousty praci a ziskavaji za ne akademicke tituly.

Presnost navinu magnetickych obvodu, aby byla udrzena symetrie mg. silocar ktere stlacuji magnetickym polem plazma je pry jeden milimetr na nekolik metru. Takze kdyz na jeden tokamak ­(ITER­) doda civky ci magneticke obvody nekolik firem, abychom si udrzeli iluzi o tom ze jsme jeden Evropsky kmen, tak si myslim ze je nemozne aby tuto toleranci dodrzeli, nehlede i na variabilitu magnetickych vlastnosti ci vodivosti vodicu, ktere take vytvari symetrii vysledneho pole.
Odpovědět0  0
Pridel v Ceske Republice se jmenuje HDO a je to dalkove ovladani spotrebicu, umoznuje odstavit cele tridy spotrebicu v urcity cas. Jen tech tarifu je asi 50, nektere jsou ciste pro elektroauta, nektere jsou kombinovane atd.

Timto zpusobem je mozne nepretizit sit, ale presto se tim sit dostane blize ke svemu kolapsu, ktery muze zpusobit vypadek nektere dalkove trasy, nebo i nejake lokalni, cimz se rozkolisa balance site a nekde to vypoji a pak dal az k blackoutu, jako v Kalifornii jestli si dobre vzpominam. Jak jsem zminoval dle internich informaci, CEZ ma jedno vedeni ktere kdyz spadne vezme to cele s sebou ;­-­)

Nikdo zde dale nezminil priklad Francie, ktera ma velky podil jadernych elektraren, coz je vlastne ekologictejsi varianta uhelnych elektraren ­- uhelky vypousteji do ovzdusi spoustu Uranu z uhli. Jaderky nikoli, jen pri explozi ;­-­) To muze s elektromobilitou ci solary byt zajimava kombinace, zase ­- je potreba to ovladat ­"na pridel­" pomoci HDO.

Zpet k elektromobilite, kdyz se to bude cpat kazdemu, i tomu, jehoz vzorec vyuziti pro to neni vhodny, tak nam ta prenosova soustava opravdu stacit nebude, a hlavne bude to neekologicke, moc high­-tech srotu. Aspon na posledni mili ne. Proto spekulanti skupuji pozemky kolem silnic a dalkovych vedeni elektriny, s vidinou ze tam postavi rychlonabijecky a vydelaji.
Odpovědět0  0
Na rozsvicenych majacich je specificke to, ze presviti vsechno ostatni, cili kamery v autech maji ve snimane scene velmi svetle body a spoustu odrazu. Navic kamery v presvicenych mistech mevidi barvy, ale bilou ­- zkuste si to sami prepalit na fotaku nejakou scenu a uvidite ze se barvy bliji az k bile.

No a jestli se k tomu prida jeste automaticka korekce jasu kamery, tak se deje to, ze se kamery zblazni a neustale nastavuji jas, barevne majaky kamery uprostred vidi jako bile, rozpoznavaci system na tohle nebyl nikdy naucen a tak tam nic nevidi ­(v lepsim pripade to vzda ridici system vcas a upozorni ridice, v horsim ho upozorni tesne pred srazkou nebo vubec­) a spravny algoritmus ­- kdyz nevidis silnici zastav ­- asi v Tesle neznaji.

S timhle lidsky ridic nic neudela, ma s autopilotem pomalejsi reakce, nez kdyby drzel volant a planoval prubezne co bude delat.

Holt majaky, klokani a kuzely na silnici jsou pro vozy oriskem, protoze jsou to neliniove objekty a spojit si je s nevim ci je vyloucit ze sceny vyzaduje mozek, coz AI zatim nema.
Odpovědět2  0
Coz o to, jestli si to zapnul, tak je to jako hrat Ruskou ruletu, mohl si za to sam. Co ale osadka toho druheho zdemolovaneho vozu, vypada to na celni naraz, mirne zkraje. Nejaky zbohatlik co si hraje s blbou technologii je mi ukradeny. Jeho volba.
Odpovědět0  0
Nechci se delat nejak chytrym, ale po shlednuti videa mi to prijde, ze ­(jak jsou tam rozhazene ty kuzely kolem aut ­- ne ty kterymi to pak obehnali­) ze tam bylo zuzeni a mozna svedeny nejak provoz do jednoho pruhu dalnice a ze auta do sebe narazila skoro celne. Jestli si vzpominat, posledne melo problemy autonomni vozidlo s detekci silnice kde byly kuzely ­- to snad bylo Waymo, jestli se nepletu. Vozidlo prestalo detekovat delici pruh tam, kde na nem byly polozeny kuzely.

Prijde mi to, ze podobny problem se stal zde ­- ze system nepoznal vymezeni pruhu temi kuzely a pokracoval do protismeru.

Jak tu psal nekdo v diskusi, system, ktery dela chyby za ktere je pak vinen ridic ­(ktery nema cas na reakci, protoze auto udela chybu prilis rychle­) jsou uplne na .....

Bud to proste umi jezdit podle predpisu ­(a slozi to ridicskou zkousku a dostane ridicak­) nebo to na silnici nema co delat.

Algoritmus vyhodnoceni sceny by mel byt jednoduchy ­- vidim silnici, chapu kde jsou moje pruhy, muzu jet. Nevidim silnici, nebo nechapu co se na ni vyskytuje, musim zastavit a vyhnout se tomu.

Podle me to vypada, ze tyto systemy jsou naprogramovany spise jako pomocne tempmaty, tedy logika je ­- vidim neco, kdyz to poznam, tak to tam je. Kdyz to nepoznam, tak si hodim digitalni korunou a podle vahy z nejake neuronove site si vylosuju jestli to budu ignorovat nebo se tomu vyhnu. Treba ti skakajici klokani ktere matly autonomni auta v Australii nebo tyto kuzely jsou toho prikladem.

Ani milion kilometru najetych po prazdne dalnici nevyrovna idiocii ridicich systemu v techto kritickych situacich, i kdyz se nam to tak snazi autonomni vyrobci prodat.
Odpovědět0  0
Myslim ze se na to divate oba podobne. Americani okupuji zeme proto, ze jsou slabe ­(cili se daji pod nejakou zaminkou obsadit, kritizoval to i Noam Chomsky­), a proto ze tam jsou nejake ukradnutelne zdroje. Ropa, diamanty, vzacne kovy atd.

V Afghanistanu se pote, co tam vlitli pod uplne vykonstruovanou zaminkou v roce 2001 Americani zvedla produkce opia asi 7x. Tak me napada, cimpak ty tuny opia asi odvazeji? Treba letadly ­(ktera asi musi nekde pristavat­)? No mozna jsem jenom hlupak ktery si mysli ze se to da nosit v kapsach pres hranice...

Kouknete na graf produkce, specielne rok 2001
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Opium_production_in_Afghanistan#The_Afghan_economy_and_opium

a tady dobovy komentar co se stalo:
https:­/­/web.archive.org­/web­/20011125202007­/https:­/­/www.rawa.org­/na­-opium.htm
"IENNA: The Northern Alliance has become major opium producer after a Taliban clampdown on poppy­-growing slashed world production by around 60 percent, a UN official told AFP Friday.

The Alliance, which has won US support, in its battle against the Taliban produced 150 tonnes of opium this year.

This was stated by Mohammad Amirkhizi, senior policy adviser at the UN Office of Drug Control and Crime Prevention.

"They always produce between 120 to 150 tonnes,­" he explained. ­"

No Taliban jim zatipnul pestovani a to se zrovna nehodi do kramu prekupnikum kteri z prodeje drog plati zaskodnicke operace. Mam na mysli CIA. Pro neznale severni aliance byla banda hrdlorezu podobneho razeni jako Taliban, mozna horsi.

Clovek by si skoro rekl, ze operace Afganistan byla operaci na podporu pestovani opia. Aby bylo proste z ceho financovat dalsi utoky tripismennych americkych organizaci na nezavisle staty a dalsi spinave operace.

Na netu bylo video, jak americky vojak kupuje urodu nejakeho takoveho pole, asi tocene skrytou kamerou. ­"Kupuju to vsecko­"... hezke.

Ty drogy pak z velke casti konci v US of A, na cernem trhu.

A muzou nam pak neco kydat o humanitarni okupaci, kdyz tam jedou chranit dodavky drog.
Odpovědět1  1
Videl jsem na YT video ­- rozhovor s nejakym cinskym miliardarem, ktery utekl a schovava se v USA, rikal ze ty lidi v strane zna, zadnej neni dobrej. Misto aby kradli 10:90 ­(10 do kapsy­), tak kradou 90:10. Proto nechteji konvertibilitu dolaru, normalni clovek se k cizi mene od nich nedostane ­- protoze to vlastne ti nahore vsechno rozkradli.

Takze nejenom tisteni penez, ale vykradani prichozich toku penez v zahranicnich menach. No a pak si typci z techto nakradenych penez letaji po svete a kupuji luxusni sidla.

Lide jsou vsude stejni. Svine taky.
Odpovědět0  0
Souhlas. Ale neplati to jenom na US of A, plati to pro vsechny tato ­"imperia­", kde clovek je az na poslednim miste a na prvnim jsou plany oligarchie na jeste vetsi zbohatnuti. USA, Cina, Rusko. V okamziku, kdy se podari oklestit vliv kazdeho jednotliveho mirumilovneho obcana ­(ve jmenu ­- vzycky to je v nejakem jmenu ­"vyssiho dobra­"), tak se otevre Pandorina skrinka a zacnou agrese.

V pripade USA jsi otevrete online seznam s vyctem vsech valek ktere vedli od konce 2. svetove.

Napr. na wikipedii zde
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/List_of_wars_involving_the_United_States

Bude to znit trochu cynicky, ale cim drive to krachne, tim lepe. Nejhorsi schema ktere ­(asi nastane­) je to, ze tyhle zrudne systemy vysaji vsechnu ropu, pak se o ni porvou, pak jim krachnou trhy a banky vysaji ucty svych klientu aby prezily ­(protoze co jineho nez bankovni diktat ted ve svete zalozenem na centralnim bankovnictvi to je­).

Holt je potreba se na to pripravit, maly odvar tu uz mame ted ­- zadrhavani mezinarodniho obchodu, na kterem jsme uz bohuzel zavisli. Soudruzi z Ciny nedodali material, tak nejsou plasty, nevyrabi se elektrotechnicke vyrobky. Nedodali cipy, nevyrabi se auta.
Odpovědět2  3
Brusel se demontuje mnohem drive, az dojde ropa. Uz ted jsme za peakem ­(peak jako Peak Oil­). Otazka jestli nasi zlode.... ­- vladci neprodaji celou zem nejake velmoci, ktera nam tu udela jeste vetsi peklo nez nam tu udelal Brusel.
Odpovědět1  1
Pridam jednu zajimavost z prezentaci RISC­-V pred par lety. Tam byl prezentovan graf, proc se vlastne nevyplati optimalizovat procesory ­(a plati to vlastne i na software­). V zasade jde o to, ze pokud se za 1.5 roku zvysi vykon diky zmensenemu vyrobnimu procesu, tak nema smysl dlouze optimalizovat, protoze by to zdrzelo produkt a pak by se neprodal. Teprve, az narazime na fyzikalni moznosti, tak vlastne bude mozne na trhu prodavat optimalizovana reseni, protoze ta doba, po kterou je mozne neco se ziskem prodavat se prodlouzi. Toto by mohlo zodpovedet otazku, proc stale zijeme s extremne nabobtnalymi a neefektivnimi resenimi jako x86 nebo platforma windows.

Treba prechod Applu k ARM povazuji za znak toho, ze s x86 jsme uz narazili. Na desktopu se to neprojevuje, ale v mobilnich resenich ano.
Odpovědět0  3
Chci jen upozornit, ze vicestavovou modulaci MLT­-3 ­(3 stavy, predchazi tomu ovsem kodovani 4B5B­) ma uz metalicka verze 100megabitoveho ethernetu

viz
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/MLT­-3_encoding

Dalsi ukazky vicestavovaeho kodovani NRZ az MLT­-4 zde:
https:­/­/community.cadence.com­/cadence_blogs_8­/b­/spi­/posts­/pam

Jenom se divim, ze nezvolili rovnou MLT­-4 , kdysi jsem cetl ze pro opticke site ­(= i pro elektrickou verzi­) vychazi PAM4 jako swwt spot ­- vetsi pocty stavu se uz hure detekuji, resp. oko diagramu se zavira, a mensi pocet stavu nema tak velky pocet bitu­/baud

PCI express­-6 bude mit PAM­-4 kodovani

Ale je mozne, ze jim vychazi pro pripojeni externich zarizeni lepe mensi pocet stavu, kdyz se zapoctou odrazy na kabelazi a konektorech....
Odpovědět0  0
V tomto si dovolim nesouhlasit. Proc by ARM nemel mit silu? Jeho instrukce jsou zarovnane na 32 bitu ­(Thumb ­- 16 bitu, ale to se u AArch64 uz nepouziva­), cili instrukcni dekoder ma mnohem mene prace poznat, co je to za nasledujici instrukce v programu. U RISC­-V je primo z par bitu v instrukci poznat, jak je dlouha, cili instrukcni dekodery mohou byt sirsi a zpracovat vice instrukci najednou ­(priklad procesoru SiFive ­- ma dekoder na 4 instrukce, ale dokoncit muze jen 3 najednou­).

Instrukcni sada hraje podruznou roli, prace a zavislosti dat pri vypoctu a vetveni u programu je u vsech architektur skoro stejne. Jen jak se dostanou k vysledku je jine. Hezky to vyplyva prave z prezentaci benchmarku RISC­-V. No a ty jednodussi sady nespali tolik energie v instrukcnim dekoderu a maji vice energie na skutecnou praci. Vsechny architektury maji instrukce SIMD, ale RISC­-V a ted i ARM maji vektorove instrukce ­(jinak pojate SIMD, bez nutnosti pridavat dalsi instrukcni opkody pro dalsi paralelizovane instrukce­).

Nejdrazsi a nejdulezitejsi na celem hardwaru je ovsem software, cili to je o celem ekosystemu kolem, bez nej to nema cenu.

U emulatoru jinych instrukcnich sad, ktere maji dynamickou rekompilaci kodu ­(tzn. ze si bloky puvodniho kodu prelozi do sveho kodu a pak to jenom spousti­) se dosahuje cca 50% rychlosti emulace na stejne frekvenci a zhruba stejnem procesoru ­(poctem dekoderu­/ALU­/...­). Cili pokud se podari udelat dostatecne vykonny RISC procesor, tak muze tu x86 hruzu dobre emulovat. Neni pak potreba mit hybridni reseni ­- a to uz tu take bylo, nejake x86­/ARM hybridy, potichu se to odpiskalo.
Odpovědět0  0
Ta bublina naopak na svem rozhrani chladi. Protoze se tam oddeluji rychlejsi molekuly kapaliny, vystreluji do bubliny ­(plyn­) a odnesou statisticky vice tepla, nez ty co zustaly v kapaline. Viz efekt poceni. Ztracime vodu ­(ty rychlejsi molekuly­), abychom se ochladili ­(zustanou nam ty chladnejsi­).
Odpovědět0  0
Jakakoliv kapalina potrebuje obihat v trubickach a vymenicich. Ponoreni do izolujici kapaliny od 3M chladi po celem povrchu desek. Datacentrum muze byt treba 5x mensi, nez vzduchem chlazene. U superpocitacu by to mohlo hrat roli ­- kratsi vzdalenosti mezi racky, mensi latence.

Chlazenim obehem media v hadickach se da taky pekne chladit, jenom je trochu problem s prerozdelovanim mezi paralelni cesty ­- maji ruzny odpor a pak tece nekam vice a nekam mene media. Reseni ­- mit vzdycky jeden okruh seriove zapojeny, ale stejne pak vznika problem s prerozdelovanim tekuteho media do celych techto okruhu.
Odpovědět0  0
Skupenske teplo odnese mnohem vice energie, nez kdyby to jen cirkulovalo. Bubliny odpareneho plynu samystoupaji vzhuru a odnaseji teplo.

Dovolim si upozornit na fenomen poceni, kdy odparovanim kapaliny z povrchu se odnasi vice tepla, nez zustava na povrchu. Proste rychlejsi molekuly kapaliny vystreli do plynu a odnesou s sebou statisticky vice energie, nez ty pomalejsi, ktere zustanou.

Obrazek k tomu jsem nasel zde
https:­/­/www.slideshare.net­/masato25­/evaporation­-10137247
na strane 10 prezentace

A wikipedie ma k chlazeni take peknou stranku
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Evaporative_cooler#Evaporative_cooling
Odpovědět0  0
Na ohrati na 90C nepotrebujete prihrivani, ale kompresor. Klidne turbo. Udelate tak v podstate lednici ­- jen ta cast kde se odparuje medium je plna serveru ponorenych do media. A ta cast, kde se to ohreje diky tlaku na vyssi teplotu ­(stejne jako v lednici­) muze predat teplo vode. Vykonem turbokompresoru se da regulovat tlak a tedy i teplota na kterou se to vyzene. Protiproudy vymenik pak efektivne preda teplo vode.

Nezkousel jsem spocitat vykon toho kompresoru, ale obycejne lednice a lepsi klimatizace dosahuji ucinnosti asi 4­-5, cili na prepumpovani tepla ­(ci chladu­) spotrebuje cca 1­/5 prenesene energie. Tady by to mohlo byt podobne. Odpadni teplo ­- datacentrum ma peak spotrebu 15kW na rack s vzduchovym chlazenim ­- zkuste si to prepocitat, stredni datacentrum muze mit spotrebu i megawatt ­- je zadarmo, cili jde o obehova cerpadla a kompresor. Podle me se nabizi slusna synergie.

Jeste k tomu, jak odnasi specialni tekutina teplo. Je to skupenskym teplem, stejne jako voda ma mezi ledem a tekutou fazi velke skupenske teplo, tak i mezi tekutou a plynnou fazi. Pozor, teplota odparovani je zavisla na tlaku!!!

Ty bubliny, v kterych odchazi odparene molekuly chladiciho media nejsou izolant proti chlazeni, naopak, umoznuji aby z povrchu tekuteho media ­"vyskakovaly­" ty nejrychlejsi molekuly chladiciho media, cimz odnasi statisticky vice tepla, nez ty ostatni, pomale molekuly. To je princip ochlazovani odparovanim. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom se nemohli potit ­- je to zpusob, jak ztratit vodu, ale ochladit se.

FYI zkouseli jsme jen tak pro srandu ochladit Raspberry Pi 4 tekutym dusikem a natocit o tom video. Tady odsad
https:­/­/www.coolipi.com­/Liquid_Nitrogen.html
se tam da proklikat na youtube. Zajimave to je videt od casu 3:55 ­- takhle se vyparuje ­(vre­) tekuty dusik pri beznem tlaku. Podobne bude vrit i jina kapalina pri svem bodu varu ­(pri danem tlaku­).

Pri nizsim tlaku se snizi teplota chlazeneho objektu, molekuly to maji lehci odtrhnout se a odnest s sebou vice energie.

Chcem ted udelat v cervenci zase overclocking party a vyhnat Raspberrycko nad 3GHz, vymacknout z toho co se da. V arzenalu je moznost pretaktovat zmenou referencnich hodin BCM cipsetu ­(vyzkouseno 78MHz misto 54MHz­), snizenim tlaku pro tekuty dusik ­(cimz se muzem dostat i pod ­-188C­), zvysenim napeti pro cipset ­(takovym malym hijackingem menice napeti­).
Odpovědět1  0
Intel jednou vlastnil ARM ­- StrongARM a to pak prodal. Take se snazil zbavit nucene tolerovaneho rivala ­(AMD­) tim, ze chtel nahradit x86 Itaniem, kde by AMD nemelo pristup k IP.

V mobilnich zarizenich Intelu ujel vlak, protoze instrukcni sada x86 spaluje 2­/3 energie v instrukcnim dekoderu ­(az budete cist o hashovani a kryptomenach a jak je energeticky narocne, zkuste si spocitat, jestli ty 2­/3 zbytecne spalovane v intel x86 CPU nepali vice energie nez vsechny kryptomeny dohromady­). Pokusy jako Quark taky nedopadly dobre.

Intel muze prodluzovanim agonie ekosystemu kolem x86 vydelavat kazdy rok miliardy dolaru, nez vsechno postupne prejde na efektivnejsi instrukcni sady. Bude to samozrejme trvat dlouho, ale uz se to rozjizdi ­(mobilni platformy ­-ARM, ted i notebooky ­- ARM, mikrokontrolery ­- ARM a RISC­-V, superpocitace ­- ARM, RISC­-V­) RISC­-V je efektivnejsi nez ARM. A firma SiFive se stava takovym zprostredkovatelenm ve vyrobe, v podstate to co chce intel delat se svym Intel Foundry dela SiFive na poli RISC­-V. A toci se tam spousta penez, takze je to takovy pokus o takeover RISC­-V segmentu trhu. Intel vydela jednou na kontraktech na vyrobu kontroleru na RISC­-V, zdrzovanim RISC­-V vydela na agonii x86 a proti pripadnemu vitezstvi bud ARM nebo RISC­-V se pojisti nakupem core tymu.
Odpovědět0  0
Nabijeni ze silnice moc pokrokove neni, mnohem lepsi mi prijde kdyz jsou obycejne zasuvky na 400V v kazde garazi. Co se tyce pokrokove spolecnosti, tak jsem cekal, ze prijdou s nejakym malym uzitkovym vozem stylu pickup, pro zavazeni zbozi do center mest, rozvazkove sluzby atd. U tohoto vyuziti by o to mohlo mit zajem vice prepravnich spolecnosti, ktere potrebuji vice prostoru v aute. Misto toho placat drahym lithiem na prevoz tezkych nakladu na velke vzdalenosti ala truck... mi prijde jako plytvani. Zeleznice je proti tomu pokrokova.
Odpovědět1  0
Co jsem slysel, tak ve Spanelsku zacali tunelovat dopravu pod zem, pripoje jsem treba nekde i v suterenu staveb. Takze mozna by se to dalo vygooglit.

Co se tyce Prahy, tak muzu jenom dodat vlastni zkusenosti kdyz se delal tunel mezi Dejvicemi az Trojou ­- Blanka. Domy, pod kterymi to razili, si sedly az o 5cm, nekde to treba pri prasknuti zdi porusilo kabely, ale obecne to nebylo tak strasne. Mezi moje rodice spadnul kus omitky vahy nekolika kilogramu, kdyz sli na tramvaj na chodniku. Ve Stromovce se jim propadl park az do tunelu.

Statistiky provozu zde:
https:­/­/www.tunelblanka.info­/dopady­-projektu­/
otazka je jak se jim da verit.

Kdyz strileli dalsi segmenty tunelu, tak se to budovami nad tim neslo a bylo to v nich slyset, nez jim to zatrhli tak strileli i v noci. Razba by proti tomu mela byt ticha.

A co jsem slysel, tak se spousta stavebniho materialu ze stavby rozkradla. Holt v tunelu se ztrati vsechno...
Odpovědět0  0
Mozna rychla hromadna poprava osob... kdyz zacne horet batterypack. Uduseni je pravdepodobnejsi nez uhoreni, samozrejme.
Odpovědět0  0
funguje tak dobre, ze z 10% lidi udelala outsidery, kteri uz nikdy nebudou v ekonomice oficialne pracovat.

Kdyz se tohle stalo posledne ­(prvni republika­), tak to pak lide ve volbach po valce odmitli a volili komunisty. Jsme na stejne trajektorii ­- zajimalo by me jak fungoval financni system prave v te dobe. Jestli vlastne prozivame rerepubliku 2.0
Odpovědět0  2
Jenom do 100000 EUR na ucet, mozna jen u fyzicke osoby, ted si to nepamatuji. Bude lehke to vyhledat online.

Kazdopadne, pouceni pro naivky retorickou otazkou ­- jak muze stat, ktery si nesmi pujcit u sve ­(pokud je jeho­) centralni banky, ale musi se ptat vydriduchu na trhu, aby mu tam skocili a pujcili mu ­(samozrejme s urokem, rika se tomu trh­) rucit za vsechny ucty v insolventnim systemu, kde je bilance zaporna, tedy ze existuje vice dluhu, nez je mozno zaplatit?

Odpoved ­- nemuze. A tak nam porad vykladaji, jak budou vznikat ty nove fondy na zachranu ekonomiky, nove *bondy, atd., na schuzkach G* se placaji po zadech, ale jak zabranit krachu insolventniho systemu nevymysli, jenom na konci zkonstatuji, ze nevi jak ma vypadat reseni, ale ze to urcite bude zalozene na rustu.

ROFL. Asi prileti martani a zacnou kupovat a tim napumpuji do ekonomiky penize.

Takze az se zacnou kacet banky, jejich minus se prepise na minus statu ­(+ patricny urok protoze si stat nemuze pujcovat za nula­). Zase se banky rozdeli na tu ­"zdravou­" a zkrachovalou cast, zdrava se proda pod cenou kamaradum a nezdrava se proda statu.

Tak nejak nepresne ale v kostce spravne to je.

Upgrade 2.0 tohoto systemu je, ze az k tomu dojde, tak lidem zmrazi ucty, udelaji bankovni prazdniny, za tyden dostanete na ucte neco uplne jineho ci mensiho nez jste tam meli, pripadne nic. Oni si nakradene majetky budou chranit protoze k nim prece ­"poctive­" dosli.

Tohle se pokouseli udelat v Recku ­- okrast duchodce. Zase ­- dohledejte si to. Nedoslo k tomu jenom proto, ze by si okamzite vsichni v unii zacli vybirat penize z uctu.

Zaverem ­- kryptomeny jsou jen slabym odvarem toho, co dela ta uzasna kapitalisticka ekonomika, od vykradani uctu, pres znehodnoceni hodnoty, manipulaci s trhem a naprosto zbytecneho paleni fosilnich paliv, aby tento kolobeh cisel ktery nekoho obohacuje jel dal.

To co kryptomeny jeste neobjevily je system lichvy.
Odpovědět0  3
mel rusky Proton. Tam pry narvali cidlo akcelerace obracene, takze si to myslelo, ze to ma opacnou vychylku g aspon v 1 ose.

Kdo chce, muze si najit video podle klicovych slov ­"proton crash­".

Na stejny problem jsem narazil u plynoveho kotle, kde si to zaclo myslet, ze to ma topit se zpozdenim, cela regulace se rozkyvala a bud tekla studena, nebo horka. Staci v dnesni dobe jedno spatne merici cidlo, a jsme v riti.
Odpovědět1  1
Protoze dokud je kam expandovat ­(rozumeno fyzicky ­- tezit vice, produkovat vice, atd.­) tak jim ta expanze dluhu na chvili zastre vznikajici nerovnaost, zrychleni padu, ktery urychli ekonomiku a vytvori docasne pracovni prilezitosti ­(na destrukci systemu­), coz je vydavano za progres a kdyz se to pak zacne zasekavat, tak se plive na socialne smyslejici ekonomy aby se zastrela prava podstata veci. Vyrobci dluhu si kupuji hlasne trouby ­- hloupe nebo ohebne ekonomy, kteri pak hlasaji tyhle blaboly. Bohuzel hloupe obyvatelstvo se sebemrskacskymi sklony jim na to skace a jeste je voli. Cim hloupejsi clovek, tim mensi sanci ma zjistit svymi silami, jak to vlastne je. Bohuzel cim chytrejsi clovek, tim vetsi ma nachylnost verit sebeklamu a neoverit si to, na co ma schopnosti, a radeji se oddava iluzi, ze je soucasti te ­"lepsi­" ­- bohatsi skupiny. Obe skupiny jsou strzeny virou ­(=nabozenstvi­), ktere dava jednoduchou odpoved na slozitou otazku redistribuce bohatstvi. Pak existuje par nehloupych ekonomu, kteri se odmitaji nechat koupit a jsou v nemilosti ­(nedostanou granty apod.­), kteri poukazuji na neudrzitelnost takto ziveneho systemu.

V Ceskych pomerech a jednoduse receno ­- byla k nam exportovana volnotrzni vira ­(=nabozenstvi­), ktera vynesla nahoru svoje verozvesty, odevzdala tvorbu ceske koruny do rukou nevolene centralni banky, ktera je servisni organizaci pro komercni banky ­(tam vznika 85% noveho dluhu­), ozebracila 10% obyvatelstva diky absenci pozadavku na kvalitni pribalovy letak k prodavanemu produktu ­(tim myslim kdyz se lide upisuji do financnich produktu ­- zadluzuji se­) a zavrseno to bylo tim, ze nejvetsimu lichvarovi, ktery znicil 10% pracovni sily v CR bylo udeleno nejvyssi statni vyznamenani.

Ekonomika se da znicit dvema zpusoby. Deflaci a inflaci. Oboje destrukce jsou diky nevyrovnanosti mezi mnozstvim penez v obehu a mnozstvim realnych statku.

Bankeri se uz pres 4 stoleti snazi nasackovat do vyroby penez se svoji zvracenou pyramidou dluhu a bohuzel se jim to podarilo, pod plastem zachrany statu pred hyperinflaci. Na coz skocilo spoustu hloupych poslancu a podepsali jim to ­- centralni banku. Jediny regulacni system bankeru je monetarni politika, coz je v kostce manipulace urokovymi sazbami, coz ale jde jen do 0%. Zaporne urokove sazby zpusobuji run na banky. Tento system neumi regulovat do minusu, kdyz se zacne ekonomika zadrhavat a krachovat. Krach se znasobuje ­- a neni stat, ktery by zasahnul a de facto zrusil stare dluhy, ktere zablokovaly ekonomiku.

Dnes je 97% obchodovaneho zbozi nejaka forma dluhu, odvozeneho od jineho dluhu, az k nejakemu realnemu zbozi ci sluzbe na zacatku. 97% obchodovaneho zbozi jsou financni derivaty. Cena 0.

Toto pojeti ekonomiky nema moznost neexpandovat, jakmile se zastavi vyroba dluhu, tak deflacne zkolabuje. Coz je ten druhy zpusob destrukce ekonomiky jak jsem psal. Model 1929.

Ano, je to silenost. Ale silenosti bude pokracovat, protoze komunita ekonomu, kteri tuhle silenost prosazuji, je zivena z penez nakradenych pri prodeji dluhu ­- pri zadluzovani. A preci si rybicky nevypusti rybnicek.
Odpovědět1  0
"Proč se v Indii začala šířit až teď, když jsou Indové furt stejně namačkaní a nehygieničtí? Proč se za stejných podmínek nešířív Africe? ­"

V Indii je bezne malomesto s poctem 10milionu lidi. Vesnice. Kouknete na mapu Afriky a mapu Indie, spoctete si hustotu obyvatelstva. V jedne studii co jsem cetl mela vyznamne misto v sireni prave hustota obyvatelstva. Nekdo to fitoval a vypadly z toho korelace. Afrika nema stejne podminky jako treba Indie.

New York: tam to na zacatku radilo docela slusne. Aspon co ma chaba pamet vybavi, meli tam rychly narust sireni, nez s tim zacli neco delat. Trump tomu pomohl­(negativne­).

"Žádná ​­"opatření​­" naopak, deseti a více tisícové demonstrace, kde si nadšeně funí vzájemně do xichtů, řvou, pak zrhají, když policie zařizuje pořádek.. Měli by se nakazit ÚPLNĚ VŠICHNI. Bum, jak to že ne? ­"

Siri se to primarne vzduchem, vitr to rozfoukava. Zalezi tedy hlavne jaky byl pri tech demonstracich vitr, a jestli pochodovali a menili pozice vuci sobe, nebo jenom stali nalepeni na sebe. A pak taky zavisi jak moc se falsuji statistiky. Zeptejte se Babise.

"PS: A kam vloni zmizela ze statistiky chřipka? úplně obyčejné respirační onemocnění, na které rok co rok umírá cca 2 miliony lidí. Kam se najednou poděla? Covid vyhubil chřipkový virus? ­"

Opatreni proti viru SARS2 vymlatila chripku dost silne, alespon co jsem cetl ruzne vyjadreni doktoru a i nejake statistiky. Nevim jak je velky virus chripky, ale virus SARS2 je malinky, siri se aerosoly, cili asi bude mit lepsi podminky k sireni pres neutesnene masky, nevetrani apod. nez chripka.

" Je COVID jen přeznačená chřipka, nebo opravdu ​­"strašlivá pandemie​­" zabila celkem 300 tisíc lidí? ­"

SARS2 je jiny virus, vir chripky ma dva dily, ktere se mohou kombinovat a tim mutuje ­(treba H1N1 oznacuje prvni variantu prvni casti a take prvni druhe casti­). SARS2 mutuje sam o sobe ­(bez te kombinace­), uz jsou desetitisice ruznych mutaci, lisicich se o 1 pismeno. Nektere mutace vznikly v mistech, kde se koduje tvar odemykace bunek ­(poeticky receno­), pak je tato mutace nakazlivejsi. Co ale vymysli mutace nekde v Indii, muze se vymyslet i nekde jinde, a pravdepodobne take vymysli ­(mutace se tam trefi do stejneho mista­).

V Indii co jsem cetl radi virus s 2 nejakymi dulezitymi mutacemi. Ted nevim kterymi. Oni meli obdobi, kdy klesal pocet nakazenych ­(podobne jako u nas­), a pak se objevil asi zmutovany kment a rozjelo se to spolu s opadnutim ostrazitosti ­- asi jako u nas.

"Nebo třeba další příklad, Brazilská mutace. Vzniklá hned jen co prezident prohlásil, že celou šaškárnu nepodpoří a ​­"opatření​­" vysloveně zakázal.­"

Toto velmi pravdepodobne nebude pravda, protoze aby se dalo rici, ze je nekde nejaka dulezita mutace, tak se to uz musi sirit nejak vyznamne aby to zacalo dominovat a bylo to zajimave pro sledovani. I v Cine se to muselo sirit 2 mesice, jinde po svete se to asi sirilo paralelne, ale v Cine to melo vetsi sance preskakovat. Cili kdyz to prezident sabotoval, tak uz to bylo rozjete.

Ja neverim v konspiracni teorie per se, samotna korelace deju neni kauzalita. Kolikrat je to o hledani souvislosti, a ony se treba najdou. Nevylucuje to samozrejme nejake umyslne sireni ­(i kdyz neucinnejsi v cele epidemii byl okamzik kdy to zacalo. Pak uz priroda udela vic nez cela tajna armada agentu­). Ale urcite se to hodi do kramu tem vrstvam oligarchie, ktere maji strach, ze jim lidi za ty svinarny co jim provedli daji pres drzky. Ti se budou snazit zavadet ruzne sikanujici opatreni ­- ale s vidinou toho, ze oni budou moci manipulovat s informacemi, aby si vyrobili bic na svobodne lidi.

Cela historie lidstva je jedna svinarna za druhou, tohle je jen dalsi. Nejvic zla ted pachaji mistni politici kteri preferuji svoje firmy pred verejnym blahem. Kouknete na tu nasi chatru, co se snazi hrat si na zachrance, preprodavat nefunkcni kramy a chvastaji se nad horami mrtvol jak dobre cini. Revoluci na ne.
Odpovědět0  0
Vsiml jsem si, ze instalace kuzelu na delici care mezi pruhy tuto caru pro AI vozu uplne zneviditelnila, chtel jet pres kuzely. Coz znamena, ze to neumi rozeznat caru na pozadi za kuzely.

A jakepak nepredvidatelna? To je uplne normalni. V Evrope, kde mame uzsi silnice a znaceni je rozpadle, by si toto auto neskrtlo.

Mam nazor, ze AI ve voze pomaha jen do urciteho levelu autonomie ­- v podstate kdyz je to jen asistent pro zvyseni bezpecnosti, doplnuje ridice ­- treba kdyz zacina usinat, prejizdi nekde caru, nebo chce projet krizovatku na cervenou, nebo se bez brzdeni blizi na auto pred sebou. Do teto urovne autonomie muze i blbe auto, ktere funguje na principu ­"prede mnou je co jsem rozeznal­" byt bezpecnejsi nez auto bez asistence.

Od urovne rizeni, kde uz ridi automat, je ale potreba mit algoritmus rozpoznavani jiny, tedy ­"pokud nerozeznam bezpecne vozovku, musim zastavit­". Coz je zcela logicke, kdyz nevidim kam jedu, tak tam nejedu. V rozeznani hranic silnice auto waymo selhalo ­- nevidelo delici caru mezi jizdnimi pruhy. Stejne tak jako predesle havarie, kdy auto nabouralo do kamionu. Proste kdyz nevidim silnici, tak ji neco zakrylo, musim zastavit.

Zda se mi, ze si programatori autonomie s timhle hlavu nelamou a vyssi levely autonomniho rizeni programuji jako nizsi levely ­- proste koukam kolem sebe a obcas neco poznam a to zahrnu do sceny.

Spravne to ma byt obracene, koukam kde je vsude silnice, kdyz na ni neco je, musim to bezpecne poznat, kdyz nepoznam, musim zastavit. Tohle aspon auto Waymo udelalo. Pri rozjizdeni ale malem trefilo predjizdejici vuz.

Melo by se to jmenovat umela blbost a ne umela inteligence.
Odpovědět0  0
S trochou cynismu se da konstatovat, ze bohuzel je ­"nositelem zazitku­". Protoze to co zazijete s Windows, nezazijete ani v Elm Street.
Odpovědět5  0
No to prave zavisi jestli je zvykly na dlouhou nebo kratkou skalu. V psanem textu se to jeste da poznat podle treba dvou l ­- v anglictine ­(ktea pouziva hlavne kratkou skalu­) je billion s dvema l, v cestine je s jednim a dlouhym o. Spousta lidi ale nevi ze dlouha a kratka skala existuje, tudiz proto vznika tolik problemu pri prekladu. Dokonce i ve zpravach v CT jsem videl zamenu.
Odpovědět0  0
Pokud ma licenci na architekturu tak muze.

viz https:­/­/www.anandtech.com­/show­/7112­/the­-arm­-diaries­-part­-1­-how­-arms­-business­-model­-works­/3

ARM je v podstate stejny model jako x86­/intel­/amd akorat ze jen s jednim hracem ­- arm.

Pravnici ARm utoci i na lidi kteri pisou softwarove jadra umoznujici spousteni ARM kodu.

Toz jenom tak aby bylo videt jaky obchodni model maji.

Teprve po prichodu RISC­-V byla tato firma nucena snizit vstupni poplatky za uzivani nekterych svych vyvojovych prostredku z asi 200kUSD na nulu.

Je to proste business, chrani si svuj produkt, bohuzel my co se na nem staneme zavisli pak zustaneme v jejich zajeti. Nebo v zajeti nVidie.
Odpovědět3  0
OT: od jistych incidentu si uz nemyslim, ze se musi bat jen tatove od rodin z rad policie. Ruzne nevysvetlitelne zastreleni pri vyslechu, strelba policii na nebraniciho se cernocha, posledne i zavrsene udusenim ­(ted vynechavam jestli zatykani bylo opravnene ci ne­) zatykaneho a dalsi ruzne statisticky nestandardni zabiti americkou policii mi tak nejak naseptavaji, ze by kameru nemela mit jen policie pro sledovani zlocincu, ale hlavne civilisti aby odhalili ruzne systemove vrazdy. Na dalnem vychode se dve kulky do hlavy zezadu porad jeste povazuji za sebevrazdu. Snazim se prehanet, ale tak nejak se bojim ze je tomu tak.

Na obou stranach je duvod mit strach. Vlastne na vsech, je potreba mit dukazy aby se ruzne preslapy nemohly ututlat. Poctivym policajtum jejich situaci nezavidim.
Odpovědět0  0
Ja myslim ze jeho dustojne nasazeni by bylo spise u hasicu. Muze tam, kde je uz kour, je nizky, umi chodit po schodech, muze jiste posilat video ven, merit teplotu termokamerou, muze se i ptat jestli je nekdo za dvermi ­- urcite bude umet i zatukat :­-­)

Pri pozaru je vetsim problemem kour nez ohen. Clovek se drive udusi, nez by uhorel. Cili pri nejake evakuaci by mohl byt velmi uzitecny. Merit mnozstvi koure, zplodin atd.

Treba ho pretrou na cerveno a bude slouzit u hasicu.
Odpovědět4  0
Jinde je naopak vykopavaji a davaji na sloupy, aby je caste zemetreseni neposkodilo. Treba v Japonsku.
Odpovědět0  0
A taky nemaji povoleno tahani za hlavu, to zakon nezna.
Odpovědět0  0
Jsem opravnen chtit znat duvod, proc to chce a on ho musi sdelit. Cili jsem se zeptal na duvod, on si vymyslel ze vypadam jak hledana osoba, ja jsem kontroval ze kdyz chtel od ­"cele osadky­" papiry, ze do auta ani nevidel a tudiz ze tento duvod je vylhany.

Nemusim poslechnout prikaz, ktery je ilegalni, stejne jako ohrozit na zivote jine osoby ani sebe. Nejsme ovce, abychom bez ptani poslouchali co nam nadiktuji. Oni jsou nasi zamestnanci, coz jsem jim pripomnel. Vystoupenim z auta v neznamem prostredi tam, kde ve tme jezdila jina auta ­(rozumejte na benzince, kam vjizdi auta hlava nehlava a necekaji tam nejakou zatarasu nebo cloveka ktery bych ohrozil sam sebe na zivote, coz jsem jim do protokolu taky pekne nadiktoval.

Tohle vsechno resi policejni zakon, ktery take v jednom paragrafu a vete rika, ze oni musi zohlednit stav adne osoby ­(volne receno­). Tudiz kdyz si vymysli, ze ma nekdo na kapacce v sanitce vystoupit a nechat se odvezt na fizlarnu, tak to neni dle toho zakona korektni cili ani legalni postup. A spolujezdcu ve stavu, kdy nejsou schopni vyhovet jejich ilegalnim narizenim bude urcite vice nez jen ja. Byl jsem uplne k.o.

Nejdriv si me zjistovali, pak me chteli vyhodit kdyz zjistili ze me nehledaji, pak jsem se nenechal vyhodit ja a zavolal na odbor vnitrni kontroly, nacez se mnou teprve sepsali protokol. Tak jsem jim to tam pekne vyklopil, v pul treti rano prisel ten vytecnik a chtel po me podepsat papiry, ze jsem byl instruovan a svych pravech ­- nebyl. Navic to mel datovane z predesleho dne ­(udalost se stala vecer, ja jsem jim pak diktoval do protokolou po pulnoci­). Tak jsem mu to odmitl podepsat a jeste jsem to nadiktoval do protokolu, ze k tomu antidatovanemu pokusu o podpis doslo.

Nenecham si kalet na hlavu, kdyz prekroci svoje pravomoci ci chteji neco ilegalniho, tak jim nemuzu vyhovet.
Odpovědět1  2
Me jednou vytahoval dopravni policista za hlavu z auta. Ja jsem tedy neridil. Jenom si pritom nevsiml, ze mam zapnuty bezpecnostni pas. Moc vtipna historka, mam jeste nekde protokol. Podotykam, ze jsem chtel jen vedet, proc chce po me moji identitu, kdyz jsem neridil a duvod pro moji kontrolu nemel. Obcas si policiste mysli, ze vsichni jsou zlocinci a ze nemusi pri honbe za nimi sami dodrzovat zakony.
Odpovědět1  1
Pan Flegr o koronaviru SARS2 rika, ze je to takovy chcipacek. V porovnani s jinymi epidemiemi zatim mozna ano, spousta lidi si toho ani nevsimne. Ale nemeli bychom z toho vyvozovat, ze to vlastne vubec nic neni. Je cast populace, ktera k tomu je citliva az precitlivela.

Jestli globalisti tento virus vyrobili, nebo outsourcovali vyzkum do Ciny kde se to stalo unikem je jina vec. Snazili se o to jiz drive, pamatuji na kauzu distribuce ziveho viru ­(!­) ve vakcinach. Tenkrat to byl tusim Baxter. Objevili to v ceske pobocce firmy Biotest v Plzni jestli se nemylim. Tim se to nahlasilo a stopli distribuci. Pak to ruzne okecavali ze to je ­"chyba­", zadne vysetrovani vlastne nebylo, asi i zadne postihy. Pro firmu, ktera tohle vyrabi za podminek BSL­-3 by to melo znamenat zavreni, ale ono se jede dal jakoby se nechumelilo.

Zpet k veci ­- meli bychom rozlisovat, kdo ma na ­"pandemii­" zajem, kdo ji umoznil, kdo ji nezvlada ani tlumit ­(i pri tom jak je vlastne mene smrtelna nez morove rany ze stredoveku­) a kdo jede propagandu vyhynuti diky pandemii. A taky koukat, kdo skupuje zlevnene podniky nebo konkurenci.

Nekomu se to naramne moc hodi. Ale prave proto si myslim, ze bychom meli nasadit primitivni a levne prostredky jako prvni a proste se toho zbavit, nebo alespon snizit virovou naloz, zlepsit si imunitu. Z konkretnich opatreni, ktere jsem tu vubec nevidel je to treba vetrani ­(MHD, spolecne prostory, prodejny, skoly...­) ­- protoze je to ve vzduchu, dale posileni imunity vitaminem C a zejmena D ­(jak to, ze se u kazdeho rozboru krve nepridava testna hladinu vitaminu D?­), segmentace vzduchu ­- treba podporou malych prodejen, ktere je prave jednodussi vyvetrat, chodi tam mene lidi.

Misto toho se musi nosit respiratory v MHD, kde je uplne nejlevnejsi reseni otevrit okna a prubezne se toho zbavovat. Misto vetrani nam ovsem vyrabi pojizdne kluby Techtle Mechtle v kazde tramvaji, kde je srovnatelny maximalni pocet osob.

Pro pobaveni doporucuji film Idiocracy, v cestine to dostalo nazev Absurdistan. Tak jsme dopadli ­- misto funkcnich reseni se porad vymysli jak tu agonii co nejvice prodlouzit, aby si bandy prisate na statu vydobily svoji rentu za dodane ­(ci dokonce nedodane­) rousky a vakciny. Na lidech jim vubec nesejde, penize nesmrdi.
Odpovědět1  1
Otazka tedy je, co jste nevidel.
Odpovědět0  0
Budou to resit tak, ze zavrou na dozivoti whistleblowery, kteri to predaji novinarum. Na TEDu jsem nedavno videl video, kde typek ukazoval posledni U.S. drony, ze pry maji lepsi schopnosti ­"dokoncit misi­" autonomne.

Mozna je mezi temito videi:

https:­/­/www.ted.com­/playlists­/135­/will_drones_save_us_or_destroy

Dokoncit misi pro neznale znamena na nejake cile shodit bomby. Kdysi jsem videl na TEDu i jine video, s chlapcem z Afghanistanu, kteremu dron vybombardoval otce. Sveroval se, ze ma strasny strach z techto stroju. Za tyden ho zlikvidovali take.

Zavrazdeni civiliste, domorodci a whistlebloweri se dnes do novin dostavaji jako teroriste.

A tak to v tom post­-1984 svete dnes chodi, pravda je lez, lez je pravda, valka je mir, mir je valka a whistlebloweri jsou teroriste.

A na ne je potreba autonomni AI. Pro ty kdo nevycitili sakrasmus ­- AI = uplne blba krabice ktera sype naboje z kulometu do civilistu, protoze neni naucena na to, ze novinar z Reuters drzi v ruce fotak s teleobjektivem misto zbrane. Nebo autonomni auta, ktera kdyz nepoznaji na scene z kamery objekt, tak si mysli, ze tam nic neni. Normalni ridic, ktery nepoznava silnici by mel hned zastavit. V pripade nezastaveni sebrat ridicak. No ale asi A.I. nemusi delat ridicak, ma to od Muska namazane ve firmwaru.
Odpovědět0  0
Jo to byla tusim deska, do ktere jsem prevrtaval Celerony aby spolu slapaly ­- jeste predtim, nez prisly v socketu 370 a redukcemi.

Ty puvodni celerony ­(myslim ze 266 ci 366MHz­) se musely upravit, odvrtat tam asi 2 via propojky a natahnout jeden drat z konektoru slotu na pin procesoru.

Slapalo to pak v dualu ­- tenkrat jsem si za tu upravu dle internetu vydelal par tisic kvacek.

Jo to byly doby...
Odpovědět1  0
Ta pripominka o lharich o volnem trhu je dobra. V zasade podle me je to tak, ze ti lhari lzou, aby opbelhali ty ostatni a ziskali pro sebe vyhodu v pristupu na cizi trhy, ale neposkytli pristup na sve vlastni. Takovy skryty protekcionismus.

Kazdy holt krade jinak, a nejvetsi zlodeji krici chytte zlodeje. USA pouzivaji NSA pro spionaz, Cinani zase svoje studenty pro vykradani ciziho know­-how. Evropani staleti vykradali Afriku, Anglicani cely svet.

Duvod k sobestacnosti je mit to jako pojistku proti vykyvum na trhu. A taky proti nepratelum. Byt zavisly na nepriteli je na h... treba mit zbrojni systemy zavisle na cizich komponentach, ktere se hned prestanou dovazet jakmile vznikne nejaka trenice je proste uplna hloupost.

Miliony narizeni jsou proste bariera, souhlas. Ale na druhou stranu, ja uz ted vidim bohatstvi cloveka vymezene spis rozumnymi narizenimi, ktere ho chrani. A vzdycky ty bariery zvysuji cenu vyrobku nebo sluzby. Cili zhorsuji konkurenceschopnost. A jak jsem psal, kdyz se odhodi tyto ochrany ­- zakaznika ­- jen abychom mohli chrlit zbozi a sluzby jeste rychlejsim tempem nez ta konkurence ze zamori, tak dojde k zavodu ke dnu. Ted je to videt v regalech s Cinskym zbozim, spousta lacineho smejdu ktery si lide koupi, ale hned ho vyhodi a ani nemaji ambice to reklamovat. Tomuto zahlceni prostoru cizim smejdem se lokalne da konkurovat jen tak, ze se vzdelavaji zakaznici, aby uvazovali dlouhodobe. Jenze 80% zakazniku jsou v danem oboru nedostatecne zpusobili se rozhodnout, nevidi vnitrni vady. A tech 80% lidi je proste 80% prijmu pro prodavajiciho. A neni to nutne jejich vina, kazdy nemuze videt dovnitr veci ktere nestudoval.

Nesouhlasim s tvym videnim volneho trhu jako rovneho bojiste, kde by vznikala idealne konkurence. To je proste iluze a jak pisu, siri ji volnotrzni lhari ­(aby ziskali vyhodu­).

Uz jenom tim, ze nekdo na trhu vyroste do pozice jednicky znamena, ze nastavuje cenovou hladinu. A je schopen vytvorit barieru pro postupny vznik konkurence uz jen tim, ze prosel fazi zaplaceni vyvoje sveho. Pak uz si muze dovolit snizovat ceny. Konkurenti ne, neufinancuji tuto fazi. Treba Tesla ­- zamerili se nejdriv na bohate zakazniky, kteri chteli hracku. Tim si vydelali, i kdyz to bylo porad o chloupek, to tak ale byva v teto fazi kdy se vymysli neco z niceho. Druha Tesla by uz ale nevznikla, trh elektroaut pro bohate je uz nejak saturovan, dalsi firma by uz od nuly nevzesla, ale posla. Proto nam tu zbyvaji jako konkurence pro elektroauta jen stare automobilky, ktere se ale stejne konsoliduji.

To jen jako priklad k memu tvrzeni, ze ten uplne rovny, volny trh ­(v tomto smyslu ­- bezbarierovy­) nam tu nevytvori dokonalou konkurenci a umozni monopoly. Diky nutnosti mit ranec penez na financovani, vstup na trh to i volny trh dokaze. Je to proste o kapitalu, cenove hladine.
Odpovědět0  0
A to je ono proc se pouziva pojem volny trh ­- aby to dalo lidem pocit, ze je tu ta volnost, absence barier o kterych pisu. Jenze za timto nazvem je v podstate vsechno co si hraje na volny trh a hlupaci, kteri na toto slovni spojeni naleteli ­- ve spouste zemi, kde prosazovali Washingtonsky koncensus.

Mysli, ze se shodneme v tom, ze ani EU ani USA, ktere oficialne prosazuji ­"volny trh­" neoteviraji svuj trh aby byl pro terti strany volny ­- viz napriklad ted odchod Britanie z EU, najednou se bude DPH uctovat i na vyrobky, ktere predtim byly bez DPH a bezcelni. Tyto bloky se snazi udelat si uvnitr sveho bloku volny ­(mysleno bezbarierovy ­- jednotny­) trh, ale na hranicich to proste nemuzou udelat. Jestli si na to chvili hraji, tak na to pak seredne dojedou ­- prave diky te specializaci jinych statu.

Na samotne specializaci neni nic moc spatneho... do doby, nez podryje sobestacnost. A to podryje tim, ze se dovazi zbozi, ktere se jinde produkuje levneji. Nejvetsi kamen urazu spociva v tom, ze to lokalnim firmam odebere zdroj financovani ­- uz nemuzou prodavat levne vyrobky, ktere tvori treba 80% prodeje. A tech zbylych 20% je neuzivi.

Nesouhlasim proto s tvrzenim, ze to vede k bohatnuti spolecnosti. Vede to k iluzi bohatnuti spolecnosti ­- velka vetsina prijmu se zacne presouvat smerem k centrum kde se produkuje. A dokud to nekde nepodlomi jine odvetvi, tak to vypada, ze to je win­-win situace, tedy ze vznikla specializace ­(jinde­) nam prinasi usporu ­(nejspis na levnejsich specializovanych vyrobcich ci sluzbach­). Banany muzou byt dobry priklad ­- u nas je nevypestujeme, nam je to vlastne fuk, budeme bohatsi, kdyz nekdo jiny zaplati za snizeni ceny jejich produkce.

Jenze u jinych vyrobku, ktere se tady produkuji uz to neni pravda. Jakmile zeme zacne neco ve velkem vyrabet a prodavat za hranice, tak uz ji to zajima, jakou ma konkurenci.

Prirozene bariery jsou take bariery. Treba more. A nebo vstup na cizi trh. Kdyz muze cizi stat prodavat na nasem trhu, meli bychom my mit moznost jit na jejich trh. Treba se tam prestehovat a vydelavat si tam. Jenze spousta statu si hraje na volny trh ale pohyb osob a pracovniku uz se jim nelibi ­- to pak musi mit clovek povoleni a blabla.

Souhlasim s tim, ze staty si na ­"volny trh­" jen hraji. To vpodstate tvrdim od zacatku. Chci ale prave zduraznit, ze nektere staty to zacaly pouzivat jako ideologii, kterou obobuji ty hloupejsi, kteri si diky tomu otevrou hranice, pak jim zacne volnotrzne odchazet bohatstvi a pak se divi kdyz nemuzou konkurovat.

"To že se teď diví že když si zregulovaly trh a zahodili tím pádem jeho volnost, tak nedokážou konkurovat volnotržnějším národum je sice divný, protože to bylo jasný od začátku každému zastánci rakouské ekonomické školy, ale jako nevidím důvod proč bych regulátory co roky až desetiletí omezují volný trh měl nazívat za zastánce volného trhu? ­"

To je samozrejme jasne. Ale oni to musi delat. Protoze konecny stav konkurence na uplne volnem trhu ­(bezbarierovem­) je jeden monopol na kazde odvetvi, neschopnost statu ufinancovat preziti sveho obyvatelstva ­(pokud nemaji pod obojkem nejaky monopol ktery muzou dojit­). Je to zavod ke dnu, kdy nejnizsi ceny nastvuji ti, kdo maji nejnizsi naklady, nici nejvice planetu. Viz google ­- na internetu vlastne vzniknul perfektni volny trh, padly bariery. A jak rychle to jak dopadlo. Mame tu par monopolu. Na druhou stranu, kazdy muze s malymi prostredky jit konkurovat. U jinych odvetvi to neplati, setrvacnost je tam obrovska.

"... nevidím důvod proč bych regulátory co roky až desetiletí omezují volný trh měl nazívat za zastánce volného trhu? ­"

Oni jsou zastanci ­"volneho trhu­", tedy retoriky ­(jak pisu­), kterou se snazi vytvorit iluzi, ze vytvari volny bezbarierovy trh. Pouzivaji to k otevreni cizich ekonomik pro import a export, ale jen do doby, kdy ­(jak pises­) zacnou stavet bariery aby se ochranili pred volnym ­(otevrenym­) trhem, ktery tam ordinovali.

Nemusime chodit daleko, Ceskoslovensko. Vzor Washingtonsky koncensus, otevreni hranic, snizeni ceny prace ­"abychom mohli konkurovat­", vyprodej narodniho bohatstvi ­(ceske zlato­). A co tu zbylo? Iluze volneho trhu.
Odpovědět0  0
Ono by to chtelo rozlisit kde je myslen ­"volny trh­" jako marketing. Jako marketing pro svoji nevolnotrzni obchodni politiku to pouzivaji zeme, ktere se snazi v ostatnich vzbudit iluzi, ze kdyz si je pusti do sve zeme ­(na svoje trhy­), tak budou mit stejnou moznost expanze i na trhy techto jinych statu.

"volnotrzni­" aktiviste se odkazuji na Adama Smithe a jeho dilo ­"An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations­", kde je pojem volny trh pouzit jen jednou ­- a to ve smyslu, v kterem pises, jako skutecne trh, kde nejsou bariery. Z toho vznikl liberalismus.

V tomto smyslu by takovy trh byl prijatelny ­(rozumeno be zbarier­), spousta lidi to tedy tak chape a naleti na ­- v podstate ­- nevolnotrzni bariery. A to je to, co se tu snazim nejak rozvijet.
Wikipedie ma na toto tema stranku:
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Economic_liberalism

Ostatne i volny trh bez barier by prinesl specializaci a tim zavislost na vyrobnich centrech sveta. Ted to muzeme videt s Cinou.

No a kde jsou ­"volnotrzni­" aktiviste prosazujici ­"volny trh­" ted? Co delaji? Vymysleji, jak nasadit celni bariery a pretahnout business k sobe domu. A to je prave ta odvracena stranka tohoto trhu, teto filozofie.

On totiz trh bez barier kde mame bariery ­(staty, more­) se neda delat. Je to jen nazev, marketing. Pro expanzi tech kdo tohle vymysleli na cizi trhy, kde nepochopili ze je to jen retorika. Ted to prislo jako neoliberalizmus, a co z toho je ­- chudnuti chudych, bohatnuti bohatych, presun vyroby do vzdalenych center.

Opacnym pristupem je autarkie
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Autarky

V podstate tem kdo se nemohou zucastnit delby prace ­(a zisku!­) pak zbyva tato cesta.

To jsem se snazil v prispevku nejak naznacit, tady to trochu rozvadim.
Odpovědět0  0
V podstate je to zabezpeceni proti totalnimu ujeti vlaku. A vlak ujizdi kazdemu, kdo si necha zdevastovat vlastni vyrobni sektory levnou cizi konkurenci. To je ta druha, neanoncovana stranka globalizace.

Ono to totiz je asi tak, ze silne staty siri retoriku volneho trhu jen pokud je to pro ne vyhodne. No a pritom vlastne nasazuji protitrzni, protekcionisticka opatreni, ale uz o tom nikde nemluvi. Vznikaji tak bariery v obchodu, zejmena pro slabsi staty, z kterych pak jdou transfery bohatstvi k tem silnejsim statum, ktere je doji,

A funguje to, chudi chudnou, bohati jsou bohatsi, az to najednou prestane fungovat. Ti chudi najednou zjistuji, ze byli oskubani a jsou totalne zavisli. A tohle je ten pripad ­- iluzi, ze volny trh vyresi vsechno prisly staty ci dokonce unie statu o moznost nejak se udrzet ci naskocit do urcitych odvetvi, ktere jsou ale klicove pro sobestacnost. Bez vyroby cipu na vlastnim uzemi nemuze dneska zadna armada budovat svoje utocne systemy ­(ty jsou nejvice zavisle na specializovanych cipech­). Mozna tak obranne, ale kdyz si koupi hardware deravy jak reseto by design, tak pak ani zadnou obranu nemaji.

EU nema zadnou zahranicni politiku. Nevynucuje si vojensky dohody. Ale potreba obrany tu je. A najednou je videt, ze ta zavislost je ekonomicky dost prusvih. Protoze pak uz musi zavisle staty jen kupovat cizi technologie a nevydelaji si prodejem vlastnich.

Nemame evropske procesory, nemame evropske socialni site, nemame evropske internetove giganty, nemame ceske zbrojovky ­(protoze je Havel v ramci sveho vazalstvi znicil­-a zbylo toho malo­), nemame uz ani vlastni ocel, v Praze vim o jedine firme kde delaji na velkych obrabecich strojich nerezove vyrobky. Vsecko fuc. Holt globalizace.

Jo ale misto toho jsme zavisli na cizich bankach, cizich pojistovnach, cizi ­(byla nase­) vode. Proste jsme nalitli. No a ta tom se napakovali politicti pachatele a lide jim jeste tleskaji.

Nevidim zadnou vizi jak podporovat lokalni business v Cesku. V te EU je aspon videt, ze je tohle pokus jak chytit posledni dvere posledniho vagonu ujizdejicicho vlaku.

K pochopeni techto stranek globalizace je dobre cist nektere nemainstreamove ekonomy, cist knihy ­- ted jsem dostal od Ha­-Joon Changa ­"Kicking away the ladder­" ­(a dalsi­), dalsi je treba John Perkins ­"Confessions of an economic hitman­" a urcite ma k tomu co rici i Ed Snowden ­- po te strance okradani lidi o informace. Treba zrovna Perkins pracoval pro NSA a CIA a tyhle spinave globalizacni intriky odhaluje.

Zeverem ­- EU nema koule, armadu ani vuli stvat proti sobe nejake cizi zeme. To tady delaji jini. Motivace v financovani vlastni fabriky vidim jako ekonomickou a bezpecnostni zalezitost.
Odpovědět1  0
No a Polakum je zase uplne jedno, co pali v kamnech ­- kouknete na mapu znecisteni Evropy BaP https:­/­/res.cloudinary.com­/rampi­/raw­/upload­/v1540861448­/Air_quality_in_Europe_­-2018_report­-compressed_edcg1e.pdf na strane 49

My mame take ne uplne dobra maxima. Mizerne spalovani plastu v kamnech ­- alespon v Polsku.
Odpovědět0  0
Stagnace bude stejne vsude. Ti kdo si pujci na nulovy urok budto vydelaji a rozjedou neco velkeho, nebo krachnou. Nic moc mezi tim.

Mit v Evrope fabriku jenom proto, aby tu jako byla je asi to jako kdyz ma Cesko cizi fabriky na svem uzemi a tvari se jak automobilova velmoc.

Jestli chceme mit hi­-tech fabriku ze strategickych duvodu ­(aby nam v zahranici proste nevypnuli kohoutek na cipy­) tak to znamena mit kolem cely ekosystem ­- vcetne know­-how pro navrh pro tuto fabriku a jeji vyrobni procesy.

Evropa si hraje na nezavislost, ale Nemecko je kolonie USA a cely system trpi tim, ze jsme tu vice rivalove nez spojenci. To je to co Evropu brzdi, ne to ze podporuje pseudointelektualy. Kdyz vymyslite neco super v Evrope, tak nez to dostanete na trh a prorazite v 25 zemich s 30 jazyky ­(bo kolikj ich je­) tak uz to v USA maji okopirovane a prodavaji nam to sem do Evropy. Jak treba filmy, ktre jsou kopie Evropskych uspesnych filmu. Jenom aby to tam bylo uspesne tak v tom musi hrat jejich ksichty a oni pak nadsene hykaji blahem. No a v Evrope se misto Evropskeho originalu kupuji tyhle plagiaty s znamymi ksichty.

Nemame zadny jednotny trh, na ktery si euroglobaliste hraji. Protoze jednotlive zeme maji diametralne odlisne kupni sily obyvatelstva. Vyska dani resp. hloubka dani pak vypovida jenom o tom, jak musi jednotlive staty prostituovat pred cizim kapitalem, aby ho nalakaly, kdyz uz se tvorby vlastnich penez zbavily ­(tedy jak hluboko klesly­). A to hned dvakrat, poprve kdyz vyrobily centralni banky ­(ktere jsou nezavisle = penize nevyrabi stat a ani je nekontroluje­) a podruhe kdyz svoje meny prodaly za jednotnou menu euro, trpici tim vsim co lokalni meny a to jeste bez moznosti to nejak regulovat.
Odpovědět2  0
Cast spotreby se tak presune do pameti, cili musi mit chladic. Vyhoda je tedy v absolutni uspore, chladit se musi i tak.

Dalsi otazka je, jestli absence cache nebude naopak zvysovat energetickou spotrebu. Bude to tak na nejake problemy kde je potreba uniformni prechroustani nejake matice na vystupni vektor. Naopak ridkych matic muze byt vykon nevyuzit, protoze to bude omezene latenci pameti ­(u cache je mnohem mensi, i kdyz do pameti si to jednou musi sahnout tak jako tak­).
Odpovědět0  0
A pak tomu nasadi korunu nominalnim napetim 120V. To uz ale neni rozvodna sit, ale distribucni.

Napr. pri konstantni spotrebe 100W spotrebice tam tece 2x vetsi proud aby dodal stejny vykon. Distribucni sit je ale zatezovana dvojnasobnym proudem nez by byla v Evrope na 230V.
Na segmentu vodice je pri tomto zvysenem proudu a konstantni impedanci Z dvakrat vetsi ubytek napeti. Zaroven tim tece 2x vetsi proud. Vykon ­(ztraty­) jsou umerne soucinu napeti a proudu daneho segmentu vedeni, tedy 2 * 2 = 4* vetsi ztraty na vedeni oproti Evrope s 230V. Drobne zaokrouhluji ­(pocitam dvojnasobne napeti­).

Neodvazuji se spekulovat, kolikrat vice ztrati na poslednim hopu od transformatoru k spotrebicum, protoze neznam jake prurezy a kov pouzivaji na vedeni do domu. Nizka hustota obyvatel muze znamenat ze to tahaji na delsi vzdalenosti na poslednim skoku nez u nas.

Take to neco prispiva k horsi efektivite distribuce el. energie.
Odpovědět5  0
Nejlevnejsi technologie je neznicit co funguje ­- lesy. Cili presvedcit arogantni hlupaky, aby je nekaceli. Zejmena v Amazonskem pralese, ten je nenahraditelny.

Je ale potreba si rict, ze delaji jen to, co my tady pred 300­-400 lety. Proto by ty penize od Muska mely jit jim, aby udrzeli plice planety. A nevymyslet nejakou technologickou kokotinu, ktera bude jen jeho dalsi hracka.

Zastavenim vysouseni se da udrzet les. Pokracovanim vysouseni se vytvori savany a pouste. A ty CO2 nebudou ukladat, ani nevyrobi O2.
Odpovědět5  3
Ano, i s hloupym PLC je to porad rizikove. Protoze mj. ma nejakou flash pamet z ktere si to bere program. I i to PLC v nasem pripade nadavkovalo tisice kubiku vody a nevsimlo si, ze se to tam v tak kratkem casovem intervalu nemohlo vejit. Chyba programu ­- programatora, tohle mohl osetrit.

Za hardwarove reseni ­(ktere by to stoplo­) bych povazoval cidlo ci vice cidel, ktere budou mit treba analogovy vystup a ten bude pres komparator porovnavan s nejakou limitni hodnotou. Kdyz ji presahne, tak shodi rele a rozsviti cervene svetlo, plus se tato informace protlaci do ridiciho systemu ktery je online. Nejlepe jeste bokem nezavisle posle pres jinou sit nejakem operatorovi.

V prumyslu se casto pouziva rizeni napeti 0­-10V, pro naalogove veliciny. Tudiz by udelat nejakou stopku zalozenou na analogovem porovnani bylo rozumne ­(malo­) slozite, i kdyby se vsechno delalo 2x ­(kvuli mozne jedne chybe­).

Oproti tomu jiz PLC s 32kB pameti muze mit exponencielne ­(s poctem bunek pameti­) vicekrat stavu. No a zajimalo by me, co se stane s takzvanou civilizaci, az sem prijde zas nejaka magneticka boure nebo kdyby se Zeme prepolovala ­(coz asi brzo nehrozi a trvalo by to dlouho­).

Nase nizkonapetova civilizace skonci. Nepojedou vytahy, nebude cista voda, cisticky nebudou cistit, banky ­(ty chytrejsi­) to rovnou zavrou a management vybere cash za ktery si koupi rychle zlato a blbe zbrane a zdrhne. Bude to ale muset stihnout rychle, protoze za patama jim uz budou litat atomovky ­(take nizkonapetove ovladani, alespon co se tyce startu­).
Odpovědět0  0
Zas tak slozite to neni. Jen se nespolehat jen na jednu vrstvu. Nejhorsi to je, kdyz je ridici pocitac jen jeden a to online. Lepsi to je, kdyz je tam predprogramovane PLC, ktere se neda dalkove preprogramovat. Ale vyhra to take neni ­(viz dale­). No a nejlepsi kdyz tam je vice nezavislych okruhu, ktere hlidaji limity. Tedy paralelne jak softwarovy, tak nejaky hardwarovy okruh ­(proste nejaka kontrola na vyssi hodnotu nez ­-> vypnuti­).

A ted ta vtipna story. Nedavno jsem s kolegou resil, ze v jednom baraku se jim napoustela nadrz na vodu pro WC ­(kdyz neprsi, musi se doplnit z vodovodu­) pul mesice a ucet za tohle je asi 200 000Kc. Protekalo to, ventil byl rozzhaveny jak ten soledoid zurive poustel vodu a stale ji nebylo dost, i kdyz uz pretekala prepadem. Bylo tam nejake PLC ­(programovatelny automat na DIN listu­) kteremu proste nebylo divne, ze i kdyz neprichazi signal od horniho cidla ­- hladiny, tak ze porad pousti vodu. Holt kdyz nekde necha tesar diru... tak tam protecou tisice kubiku vody, protoze holt ten kram nevi, ze mu to ma byt divne. Nebyl tak naprogramovan.

Stejny problem muze vzniknout i chybou jineho cidla. Nejen lidskou obsluhou nebo chybou programatora, opomenutim. A proto mam rad, kdyz nad nejakou takovouhle chytrou veci jeste bdi nejaka uplne blba vec, ktera proste od okamziku sepnuti odpocita 15 minut a kdyz to jeste bezi tak rozsviti cervene svetlo a zacne to rvat.

Nezavisle systemy dramaticky snizuji riziko chyby.

Tedy ­- ono se to o tolik moc hur neudela, udela se to docela jednoduse. Proste jeste jednou k necemu chytremu a to uplne stupidne. Jako v jaderne elektrarne. A ne na 3.3V ale pekne na 230V aby to bylo odolne i proti vybuchnuti kondenzatoru na motherboardu.

Asi jsem moc ze stare skoly, ale za nas mela prumyslova automatizace jen dve napeti ­- 220V~ ­(potazmo 380V~­) a k tomu 24V~ na tlacitka a zarovicky. A to bylo super odolne proti chybam. Nemeli bychom se toho vzdavat, chytre rizeni by mel byt jen doplnek k temto robustnim systemum ktere maji maly pocet stavu ­(a tudiz i moznych chyb­).
Odpovědět2  0
Taky nechapu, proc to jde nastavit. Ale dneska jde online nastavit kdeco.

Druha otazka je, jestli to nebyl takovy ten klise test ­- cviceni, kdy se to proste zkousi, obsluha na to ceka ­(nebo neceka, ale musi byt pri cviceni ve strehu­) a bum ­- najednou je to tady, obsluha to vrati zpatky. Ale verejnost se nikdy nedozvi, ze to bylo cviceni.

Pak si panove nahore pogratuluji jak chytili hackera a zvednou si premie.

Asi jako 7­/7 kdyz pan Peter Power povidal, jak na presne tech samych mistech jako meli v planu pri cviceni vybuchly v Londyne bomby. Vyguuglete si ­(nebo vykacenujte­) si ­"peter power on 7­/7­"
nebo si prepnete na videa a kouknete na nejaka ­- jedno z nich je to co se vysilalo online kde to rekl.

Samozrejme ze toho kdo vi presne kde to buhne policie nevysetruje.

Takze moznosti s tou upravnou vody je vice a nerikam, ze zrovna tohle bylo dalsi cviceni, ktere se stalo realitou. Jenom ze kdyz nevime vice informaci, tak to muze byt i jinak.
Odpovědět0  2
Kdyz vezmu pocet aut a lodi a letadel ktere prasi ovzdusi, tak nema cenu hrat si na zelenost vzniku tech par stovek kubiku paliva pro raketu. Zelenost muzu hledat jedine v tom, jestli to pri startu poskodi ozonovou diru ­(nebo udela­) a v cene, kterou budeme jednou platit pri cisteni orbitalni drahy po vsech tech satelitech a odhozenych kusech stupnu raket, ktere tam budou obihat.

Cili zelena raketa by asi vypadala tak, ze dobre spaluje ­(ozonova dira, nepouziva palivo ktere uvolnuje latky poskozujici ozonovou vrstvu­) a ze vypousti jen satelity, z kterych se nestane smeti. A ta nejvetsi uspora je opravdu v tech vypustenych satelitech, abychom je dokazali zase stahnout, nez neco rozstreli. Cili je to o designu satelitu a komunikaci s nimi a jejich lokalizaci a pripadne stahnuti z obezne drahy.

Je to jako tvrdit, ze mame novy zeleny bagr na skladce, ale zamlcet, ze tam ten bagr zahrnuje kazdy tyden tuny odpadu, ktery bude jednou extra tezke chytit a znicit.

Satelity take skonci v atmosfere, cili bychom se meli podivat i co z nich nakonec zbyde. Nastesti jsou lehke.

Nicmene nektere starty nesly dost Plutonia aby to zabilo dost lidi hodne daleko od mozneho crashe rakety.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Radioisotope_thermoelectric_generator#Accidents

https:­/­/www.nytimes.com­/1989­/08­/26­/us­/voyager­-s­-heartbeat­-is­-nuclear­-battery.html

https:­/­/www.wired.com­/2013­/09­/plutonium­-238­-problem­/

Mmch zajimalo by me jak Elon Musk sunda ty svoje ztracene satelity ­- doufejme ze pujdou dolu samy a shori nez neco trefi.
Odpovědět0  1
Treba kdyz se ztrati 2.3 bilionu dolaru ­(2.3*10^12­) tak se nahle trefi letadlo do vysetrovaci komise ktera to vysetruje a druhe ktere se pak ani neobtezuje po sobe nechat aspon pul motoru zustat na miste se trefi do ucetniho oddeleni no a treti budova ktere nedoletelo letadlo sama spadne i s horami dukaznich materialu pri vysetrovani financnich podvodu...

A vsichni na to cumi a nic se nedeje, to je kryti odkrytim.
Odpovědět1  1
Ani neni potreba zvetsovat. Predstava, ze to mam u ucha a ono se to zrovna dobiji a sviti mi to vykonem 5W do oka neni zrovna prijemna. Plus ruseni v pasmu, byt je to super smerove.

Nechci vypadat jako vykopavka, ale co bylo vlastne spatneho na tech kulatych konektorech co se pouzivaly ve starych telefonech? Bylo to maximalne robustni, dalo se to libovolne otocit, nevylamovalo se to...dalo se to s pajkou opravit.

Prijde mi, ze od te doby se konektory uz jenom zmensovaly ­(mensi robustnost­), pouzivaly se datove konektory k nabijeni ­(maly pocet cyklu, velke riziko poskozeni­) a pak se dlouze vymyslelo, jak tyto konektory aspon udelat symetrickymi ­- za cenu spousty stavovych automatu ktere si povidaji jaky to muze mit prikon a napeti, coz nekdy nefunguje. Z bezdratovych nabijeni mi prislo prakticke jen Qi ­- vetsi ucinnost, nelame se konektor.

Nabijeni na vetsi vzdalenosti ­- proc?

Jeste si trochu rypnu ­- mozna kdyby se usetrilo misto v telefonech vymenou konektoru+obvodu signautry a rizeni spousteni nabijeni, tak by se tam pohodle vesel ten stary 3.5mm konektor co byval na Nokiich.

Asi bych se uz vazne mel vratit do hrobu...

Jeste me napada, ze kdyby se pro nabijeni pouzival ten 3.5mm TRRS konektor na headset, tak by to nepotrebovalo zbytecne dalsi konektory. Dokonce i multiplex napajeni s vystupem zvuku by se dal udelat pres low a high pass filtr. Jenom pouzit kvalitni konektor a upevnit ho tak, aby nehybal s tistakem pod sebou aby se to nevylamovalo.
Odpovědět2  0
Ja to jen rozsirim ­- cela tahle bananova ­(ci autorepublika­) je o dobyvani renty. Kazdej krade jak umi, kdyz nekdo neumi a stejne projde nejakym pochybnym rizenim, tak pak narychlo shani, jak by to splacal. To je priklad tech predeslych IT systemu ktere neumely zakladni veci. Holt stat je samoobsluha, kam si chodi zlodeji pro ksefty. Muzou si vybirat, koho oskubou a co dodaji za smejd, protoze je nikdo poradne nekontroluje.

Silnice tu nejsou na jezdeni, ale na dobyvani renty ­- aby se musely znova opravovat.

Dalnice jsou k tomu, aby se do nich zasypal bordel ktery by jinde musel byt za penize uskladkovan.

Vyberova rizeni jsou saskarny, v kterych se hledaji ty parametry, ktere predem vybranou firmu posunou na vrchol.

Kdyz se to pak odklepne, tak se hleda, jak to zalevno splacat.

Penize se predaly uz rovnou v roce 1993 bankerum s tim, ze guverner CNB musi byt insider z bankovniho prostredi, abychom nad tim bordelem nemeli kontrolu. Od te doby nas banky zasobuji dluhy a kdyz samy hospodari do minusu, pritahnou s placky za vladou, ze je musi zachranit. A ta se cela podela a vezme si od nich uver ­(cili si od nich pujci za urok, coz znamena ze bankeri si skoci do CNB a prinesou tech par upisu za tezke uroky vlade ktera to podepise­), vysledne vyrobene penize bankerum da na zaplacnuti jejich deficitu a zvysi statni dluh ktery pak haze na lidi. No a samozrejme se nesmi zapomenou na ty nejslabsi, kteri za to vzdycky muzou, protoze je potreba najit ­(jineho­) vinika.

My proste jsme rozvojova zeme a je to na tom videt. Kolonie. A jeste k tomu blba, protoze si neumime to malo co se tu nerozkradlo udrzet a mit za to neco solidniho. Sasci tu delaji roztleskavace aby kryli zlodeje. Ale ani vyspele zeme na tom nejsou lepe, protoze tam se tohle deje taky, jenom jsou bohatsi, protoze umeji transferovat bohatstvi z chudsich zemi k sobe domu. Treba transfery z Afriky na zapad uz zaplatily puvodni uvery 4x a porad

Asi byla puvodni CSSR moc bohata, protoze i pote, co se to vsechno rozkradlo je porad co rozkradat. A zajisteni delnici se vrhli do viru kapitalismu s naivni predstavou, ze bez boje zvitezi pravda a laska a asi tu nastane raj.

A opak se stal pravdou. Ze jsme jim radsi nedali pres drsku kdyz se zacali prebarvovat, jak rikal Svejk.

Aby to nevyznelo negativne ­- jenom konstatuju jak to je, premyslim jestli se s tim bez kveru da neco delat.

No a ten spaleny server ­- nemusel byt vlastne vubec spaleny, ruznych lzi si muzou panove vymyslet spousty, aby zakryli vlastni IT selhani.
Odpovědět1  0
Treba meli 128jadro ale tezili na to bitcoiny, to by pak mohlo vysvetlit proc to horelo, bitcoiny jsou v podstate spalena energie...

:­-)
Odpovědět8  2
Neni mi jasne, jak chce EU budovat ten svuj jednotny trh v prostredi diametralne odlisnych kupnich sil. Dokud nezavedou jednotnou minimalni mzdu ­(aspon­) po cele unii, tak to neni zadny jednotny trh, ale hrani si na nej a plati to zakaznici z chudsich zemi ­(viz moje spekulace dal­).

Vychazi mi, ze bud muze prodejce v EU nasadit vyssi ceny bez geoblockingu ale nedosahnou na to lide z tech chudsich zemi, nebo nasadi ceny nizko ale pak zakaznici z bohatsich zemi procentuelne prispeji mene ­(i kdyz mozna vice kupuji ­- to mi prave vysvetlete­) a to nemusi umoznit vyvojari zaplatit naklady.

Spekuluji, jestli by vlastne nejaka forma cenove primerenosti v ruzne vyspelych statech nebyla vlastne lepsim resenim, nez plosne ceny pro cely ten slavny jednotny trh ­(geoblocking je vlastne jen takove kladivo kterym se da z lidi v bohatsich zemich vytriskat vice, nebo opacnou optikou, dat lidem z chudsich zemi slevu­).

A protoze nevim, jestli je spatne ze chudsi maji drazsi produkt, nebo jestli ze prodejce trati na ztracenem potencialu bohatsich zakazniku, tak se vas ptam jaky na to mate nazor. Ja si ho sice snazim udelat, ale nedari se mi dospet k nijakemu kompromisu jak tady v tom spolecnem trhu vlastne nasadit cenovou politiku bez ruznych blokaci. Napadly me slevy pro ruzne chude zeme, ale to pak zase muze narazit na stejne omezeni jako toto co tu resi Valve.

Nemate nekdo nejaky recept jak obchodovat v EU na spolecnem trhu ale nejak diplomaticky zabalit slevy pro chudaky a pritom se nepripravit o penize od bohatych? Kdyz se nepodari nalezt nejaky cenovy model jak prodavat to same do bohatsich statu draze, tak skoncime s transferem bohatstvi od chudych statu k bohatym tim, ze jim nedokazeme prodat neco za ­"jejich­" cenu. Treba nasi praci automobilkach ­(ktera je stejna jako prace nemeckych delniku, akorat placena jen z 1­/3­). Jestli chce EU neco resit, tak at se sakra podiva na tenhle ­"geoblocking­" ­- ze se za stejnou praci neplati stejne.
Odpovědět2  0
Abych rekl pravdu, tohle je prvni monitor, ktery me s rozlisenim 8k zaujal ­- prave proto, ze ma mensi uhlopricku a ma tedy vysoke DPI. Muj soucasny 4k ViewSonic VP2290b ma 200dpi, uhlopruicku jen 22.3 palcu a pro CADy je to lepsi, nez mit monstrozni monitor, na kterem rusi jednotlive pixely. Puvodni cena toho VP2290b byla 7999 USD. A to byl rok 2002.

Toz abych si na to vcas vydelal, nez to prestanou delat a udelaji z toho nejake metrove monstrum.

A jeste skoda, ze to nema pomer stran 16:10 nebo 3:2 kdyz uz ne rovnou 4:3 ;­-)
Odpovědět0  0
http:­/­/fyzika.jreichl.com­/main.article­/view­/56­-slapove­-sily

" 2. Vzdaluje se Měsíc od Země ­(rychlostí o velikosti ­). K tomuto jevu dochází proto, že oceány a zemská kůra se slapovým silám přizpůsobují s jistým zpožděním: spojnice p na obr. 67 míst s nejvyšším přílivem proto nemíří přímo k Měsíci, ale trochu před něj. Síla , kterou takto deformovaná Země působí na Měsíc, nemíří přesně do středu Země a má proto složku, která nepatrně urychluje Měsíc na jeho oběžné trajektorii ­(a tím ho i vzdaluje od Země­).

3. Zpomaluje se rotace Země ­(přesná měření ukazují, že pozemský den se tak prodlouží o 1,5 ms za jedno století­). Tento jev je důsledkem jevu vzdalování Měsíce od Země ­(viz obr. 67­). Síly a , kterými Měsíc působí na bližší a vzdálenější polovinu deformované Země, nemají totiž stejnou velikost, a proto působí momentem sil proti směru otáčení Země. ­"

Je to z toho pochopitelne? Musim si to jeste jednou precist rano, ted jsem K.O. a musim jeste pracovat ­(=palit fosilni paliva a generovat par bitu smysluplne informace za hodinu.

A ty doby rotace jsem nasel tady ­(ale je to z druhe ruky­):
https:­/­/myslenkyocemkoli.blogspot.com­/2018­/02­/kdyz­-se­-rozsirovala­-zeme­-1.html

"Podle oficiálních údajů platí, že:
- před 4,5 miliardami let se Země otočila za 6 hodin;
- před 1 miliardou let ­- za 15 hodin;
- před 300 miliony lety ­- za 22 hodin;
Za další miliardu let to bude trvat 30 hodin.­"
Odpovědět0  0
Jj. I kdyz jsem slysel, ze na fyzice na CVUT byli studenti, kteri na laborkach dostali ukol ohrat vodu pro kalorimetricky experiment, tak vzali vodu v termosce a cele to dali na sporak. Mozna se tedy i nekdo najde, kdo to ve skole blbe dosadi a bude se divit... ;­-)
Odpovědět1  0
Astronomove pouzivaji jiny kalendar, aby nemeli nespojitosti v rotaci oblohy :­-­)

My civilisti co pouzivame cas jenom k tomu, abychom meli ve stejnou dobu nad hlavou kazdy rok stejne pootocenou nocni oblohu a aby nam stejny den v roce zacinalo Slunce vychazet pod stejnym uhlem potrebujeme aby se vsechny ty pohyby ve vesmiru trosku zarovnaly a nas kalendar byl panem vesmiru. Cili menit delku dne v nasem beznem kalendari.

Proste tento bezny den musi mit obcas za par let nejakou tu sekundu navic nebo min, je to nejpraktictejsi reseni naseho bezneho problemu o kterem pisu.

Do rovnic experimentu ovsem nedosazovat takto nespojity cas ­- vychazely by nadsvetelne rychlosti sireni informace, nebo nekonecna energie v experimentech :­-D Nebo pri pouziti vypoctu polohy v GPS by na tu prestupnou sekundu clovek ulitl nekam k mesici ­- zhruba 1+ sekundu daleko.

Pro tupejsi jedince by stalo zato jeste upozorneni, aby tam nedosazovali letni­/zimni cas, to by za tu hodinu uleteli nekam za Mars. Ostatne mozna je to nejlevnejsi cesta jak byt chvili na Marsu ­- pri zmene letniho casu si blbe spocitat pozici.
Odpovědět0  1
Podle Arrheniova zakona

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Arrhenius_equation

je rychlost chemickych reakci zhruba 2x rychlejsi kazdych 10 stupnu Celsia. Napr. u tekutych dielektrik elektrolytickych kondenzatoru s spatne obslehnutym dielektrikem co vyrabeli v Cine si to poznal snad kazdy kdo mel dlouho motherboard v PC.

U pevnych dielektrik a s tou nanometrazi co vyrabeji dnesni procesory bych se bal elektromigrace

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Electromigration

Rychlost procesu muze byt podobna, A ohrivani samotne desky, na ktere je nekde nechlazeny NVMe disk je to same v blede modrem, u SSD jsou vysoke teploty nezadouci, zvysuji riziko uniku naboje z bunky. Tento efekt u dobre navrzeneho kontroleru je maskovan neustalym refreshem ­- obnovovanim bloku dat na pozadi. Ale teploty nad asi tak 60 stupnu Celsia asi nejsou uz moc zadouci.

I ty nase chladice na Raspberrycka jsou predimenzovane, aby to nezkracovalo zivotnost desky ale hlavne SD karty ktera v tom je zasunuta. A ta se treba pri zapisu ohriva ­- viditelne na termokamere.

https:­/­/www.coolipi.com­/CS­/Overclocking.html

Tady je videt hotspoty, ktere odpovidaji soucastkam ktere nemaji odvod tepla. Treba ten menic PMIC zde nemel teplotni mustek a koukejte co to dela.

Potopenim do tekuteho dusiku se ovsem da takovych problemu zbavit :­-P

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=RbzKM5XxlOA
Odpovědět0  0
Jestli jsem dobre porozumel slapovym silam, tak by se mela ztracet do ohrivani planety pod povrchem. Treba cyklus priliv­-odliv urcite more aspon trosku ohreje ­- prutokem uzinami sem a tam. Netroufam si odhadnout kolik to muze cinit, jake jsou ztraty trenim, tecenim atd.

Zeme mivala 22hodinovy den snad jiz nekdy pred stovkami milionu let, odkdy se daji sledovat usazeniny.
Odpovědět0  0
Mno cetl jsem kdysi, ze na­(vy­)pusteni nekterych obrich vodnich del ­- prehrad muze vlivem zadrzeni vody o urcite hmotnosti v te nadmorske vysce zmenit rychlost rotace zeme jiz meritelne ­- tedy tak, ze pujde o sekundy za treba az deset let.

Pokud se vypusti z roku na rok nejaka obrovska prehrada, uz za rok muzeme videt ­- merit vysledek. Pokud pokacime dostatecnou plochu pralesa ­( v kterem je take vazano obrovske mnozstvi vody­), tak muze dojit ke stejnemu efektu.

Samotny princip zmeny rychlosti zeme ­(krome vazane rotace, slapovych sil pretavenych v ohrivani planet­) ­- zmena polomeru obehu hmoty kolem osy Zeme vypustenim vody ­(zmensenim prumeru, zrychleni rotace­) ­- moment setrvacnosti je ukazan na videu na wikipedii zde:

https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Moment_setrva%C4%8Dnosti

Zna ho i kazdy kdo se koukal na krasobrusleni na lede.

Kdyby se treba na polech zacalo diky lokalnimu ochlazovani usazovat vice vody jako led, tak by to take zrychlilo rychlost otaceni Zeme. Proces mrznuti ledu na polech a postupne odplouvani ker nam tady kazdy den ukazuji oteplovaci, nikde jsem od nich ale nevidel kontext ­- jak vznika rovnovaha mezi usazovanim vody a tanim. Treba ale mate nekdo odkaz ­- poslete.
Odpovědět0  1
Vsak ony ty velryby pojdou na stosy penez ktere splachly do more more odpadku ruzne uspesnych uspesnych lidi. Moje uznani tem, kteri pretavuji penize v recyklovatelne a setrne produkty bez kurvitek.

Otazka jaky je zhruba kyrs za jednu mrtvou velkrybu v dolarech...
Odpovědět0  0
Dovolim si polemizovat s ­'kdyby­' ­- ono je jich vsude dost. Jenze nedokazi ufinancovat svuj pokus o inovace, stejne jako Elon.

A tak nam z vyrobnich pasu univerzit kazdy rok vyjizdi tisice studentu, kteri prave v teto zivotni fazi maji moznost pretavit svuj talent v nejaky novy vyrobek ci sluzbu a system je zaslapava nezajmem. Pritom je to lidske zlato ­- jedinec, do ktereho desitky let lil system informace, ktery jeste nema zadne poradne zivotni naklady ­(oteze ani retezy­) a muze tedy s neskuetcne nizkymi naklady neco noveho vymyslet.

No a pak jde do banky, kde sedi ti uspesni shrabosi, kteri by nevynalezli ani kolo a zebra tam o par korun. Proc neni statni m zajmem odchytit tyto talenty ­(a sakra velke investice!! ­- jednotky milionu korun na hlavu­) a neustajit si je doma, nez zdrhnout nebo budou otraveni ­(systemem­) a postupne otupi?

Jo vim ­- protoze jsme automobilova ­"velmoc­", delame za tretinu ceny praci vsem kdo si u nas nechaji vyrabet kolecka. Prostitucni velmoc ­- jedno jestli na silnici na vysokych podpatcich nebo v nemecke fabrice za cinske ceny.
Odpovědět2  0
Jj, tech problemu je tam spousta

Jinak k tem krabickam, jaky to bude mit fazovy sum ­( https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Allan_variance ­) a bude invariantni k nadmorske vysce a mesicnim fazim? Ta gravitace nam trosku clouma s rychlosti casu :­-D

Radioamateri pouzivaji teplotne stabilizovane oscilatory ­(OCXO­) ktere pro udrzeni synchronnosti kombinuji s GPS jako zdrojem stabilnich hodin. Ale na GPS se clovek nemuze vzdy spolehnout ­(pocasi, umyslne chyby vkladane do signalu,...­) Ta opticka vlakna by resila vsechny tyto vlivy ;­-­) vcetne problemu s desynchronizaci pri transportu krabicky do jine lokace, dane rozdilnou rychlosti casu pri nenulovych rychlostech.
Odpovědět2  0
Presneji schopni pracovat za nizsi penize ­- protoze maji nizsi zivotni naklady. Proto tu mame Vietnamske vecerky ­(vietnamci tam de facto ziji, maji nizsi zivotni naklady­), ukrajinci tu prasi jednu stavbu za druhou ­(oini tu de facto ­"neziji­", jsaou tu pro akumulaci penez ktere poslou jinam­) a muzeme pokracovat dal.
Odpovědět0  0
Teorie je teorie, nektere teorie maji i svoji praxi ktera potvrzuje teorii ­- jako treba teorie relativity. Presto se jim rika teorie.

Doporucuji si trosku projit teoreticky web https:­/­/911research.wtc7.net­/ a zamyslet se, co z toho mohla byt praxe a ne jen teorie.
Odpovědět0  0
Mne u Pentagonu chybely ty otisky kridel a vlastne i rozlite horici palivo vne budovy, protoze nadrze v kridlech by ho asi nechaly venku, kdyz tam byla jen kulata dira a nikde ani zbla zmuchlaneho plechu.

Nejvetsim dukazem jsou ovsem budova WTC7 a rozzhavene koule speceneho kovu z trosek WTC ­- WTC7 je ta budova ta co se sama zritila do svych zakladu i bez letadla. Ostatni do toho jaksi po letech ­"zapada­", kousek po kousku.
Odpovědět0  0
Co nas za maldi ucili, tak komunismus mel byt dalsim stadiem socialismu, mely se zrusit penize a kazdy mel mit co potrebuje, proste ­"raj­". Ze je to totalni nesmysl dokazal odhalit a maly harant naseho veku, ktery si polozil otazku, co se bude delat s lidmi, kteri jen berou a nic nedavaji.

Komunismus byl v podstate antiteze. Jenze delanim praveho opaku spatne fungujicich regulaci se nedosahne kyzeneho vysledku. Proste nefunguje to, nema to ani logiku. Prvni pokus o puc komunistum vysel, nainstalovali se po roce 1948 postupne vsude a svoji vizi antiteze prosadili ­- za velmi vysokou cenu a postupny upadek.

Dalsi antiteze prisla v roce 1989 s nastupem soudruhu kapitalistu k moci ­- nyni to byli prevleceni komuniste kteri nam zacali kazat o trhu. Nasledky sklizime jiz dnes. Pouceni z obojiho je, ze antiteze nefunguji, z casti proto, ze extremiste proste prehlizeji problemy ktere jejich reseni prinasi.

No a kdyz by se clovek podival nekam doprostred, treba by tam nasel umirnene kapitalisty ­(treba v klasicke socialni demokracii­), ci socialisty kteri by se +­- mohli dohodnout na nejakych kompromisech. Extremisti se nedokazi dohodnout, jsou prilis upnuti ke sve myslence. Nezalezi na tom, jestli jsou to zaniceni vyznavaci dane ideologie, nebo konvertiti ­- kteri kompletne zmenili svoje smysleni. Ted nam prave vladnou ­- nejdriv kolaborovali se socialismem a ted bum ­- laska k penezum je omamila a kazou vodu a v soukromi pijou vino a vymysleji jak podojit stat.

K puvodnimu prispevku ­- nemyslim ze socialiste a komuniste je synonymum a je treba rozlisovat mezi socialisty­/­-mem, a socialnim. Ale chapu, ze kdo je vyrazne nazorove jinde nebo nezazil dobu pred unorem 1948, tak tomu to muze splyvat. Lvi podil na tom maji prave komuniste, kteri po roce 1948 zneuzili socialnich stran jako zastitu pro svoje budovani raje na zemi, ktery nikdy nemohl fungovat ­- komunismu. Viz nasilne slouceni CSSD s komunisty.

Riziko instalace dalsiho podobneho systemu bude rust spolu s chudnutim obycejnych lidi, kteri by radi patrili do stredni tridy ­(jenze to by nesmeli byt zadluzeni­). Az uz to bude tak v riti, ze lidi nebudou mit na jidlo, tak velmi lehce naleti nejakemu populistovi, ktery jim naslibuje vydobytky ale skryje cenu.
Odpovědět0  0
Mam trosku jiny uhel pohledu. Myslim ze skupine, ktera ma nadseni a vuli schazi ty prachy, a naopak je dostane skupina, ktera umi vyplnovat prihlasky a dotazniky.

Nejprofesionalnejsi davkari jsou banky a skupina tech nejbohatsich individui, za kterymi podpora leze primo sama ­- banky dostavaji nulove urokove sazby, aby vyrobily dalsi dluhy, skoupily svou konkurenci a za to si vyplaceli premie a dostavali milonove padaky. Bohati jednotlivci lobuji u zakonodarcu, aby nemuseli platit dane a aby meli co nejvetsi danove odpocty ­(to je ta podpora, o kterou si vlastne ani nemuseji zadat, protoze si ji zaskrtnou na danovem priznani­) a co nejmensi procentualni dane. Plati pak procentualne mensi dane, nez normalne pracujici lide, danova sazna je degresivni smerem k vyssim vydelkum. Napriklad Mr. Trump, ktery neplati v USA skoro dane.

USA ­- tady je treba videt nezavisle skupinu lidi a banek ­- tedy lide v USA svoji praci tahnou za sebou zkrachovale banky, viz kvantitativni uvolnovani a jine stejne akce ktere se porad museji prejmenovavat ruznymi eufemismy, aby nebylo hned patrne, ze jde o presun penez od chudych k bohatym.

Proste lze najit paralely mezi USA i EU, neco se zde jmenuje jinak, nektrere problemy se manifestuji trochu jinak, ale nakonec si myslim, ze to ma vic spolecneho nez rozdilneho. Ve spojenych statech maji take tucne penezovody z verejnych rozpoctu, ktere se rozkradou. Vzpomente na deficit v rozpoctu Pentagonu, ktery ohlasil Donald Rumsfeld nekdy 10. zari 2001, druheho dne zcela nahodou trefilo ucetni oddeleni Pentagonu letadlo, ktere slozilo pred dopadem kridla a vysetrujici komise ktera mela asi 240 lidi byla trefena letadlem v prvni vezi WTC. Samozrejme bez predsedy :­-­) Posledni budovu asi trefila nejaka vyssi moc, ze se slozila do zakladu ­- letadlo nedoletelo, veleni armady se soukrome vytahovalo, ze ho sestrelili ­(proto ho pak nemohli najit :­-D ­)

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=W­-F5NKAMdFc
Odpovědět2  1
Az na to ze ma dva vetraky, tak je super pouzitelny. Za tech asi 16 let, co ho mam mi umoznil udelat tolik profi prace v CADech, ze se slusne zaplatil. Zobrazoval jsem si na nem dve A4 stranky vedle sebe v dobach, kdy ostatni zacali pouzivat FullHD rozliseni. A muzu rict, ze to usetrilo 4nasobek casu ktery by mi jinak trvalo hledani v ruznych pdf dokumentech. Proste bum ­- dvojstrana a clovek hned vi, jestli ma cist, nebo jit na dalsi ­(2­)stranku. Pri resersich je to neocenitelne.

Pripojeni ­- no byl to problem, tato generace kterou mam ma 4 DVI vstupy, kazdy ale umi jen max.25Hz. Takze bud se dostanete na 12Hz na jednom DVI, nebo na 24Hz na 2 DVI, nebo 48Hz na 4 DVI. Kdyz obejdete EDID a trosku zkratite casovani, da se dostat i lehce vyse.

4k monitor to sakra je, ma vetsi plochu nez dnesni ­"4k­" monitory. 24 bitove barvy pro CAD aplikace a cteni pdfek nevadi, na video fakt moc nekoukam. Ale treba filmy v 24Hz by se lepe sledovaly na tomto nez na 60Hz monitorech.

Nejvetsi problem hned zezacatku byla graficka karta, ktera by to utahla a mela drivery, ktere dva DVI vystupy dokazi managovat dohromady jako jeden displej. Mel jsem nejakou GeForce kartu, ktera jeste sla predelat na Quadro ­(to ma prave moznost mit dva DVI vystupy jako dva pruhy jednoho desktopu­). U Linuxu to chtelo trochu laborovani s konfigem. Pak jsem presedlal na opravdove nvidia Quadro 600, tam jsem mel jeden DVI vystup, druhy byl DP a prevodnik na DVI. Ale take to fungovalo. Pak upgrade na Quaddro K600 ­(asi 2* vykonnejsi­) a posledni co mam je Quadro K5000. S tim uz je docela prijemne delat.

Monitor nema nijak extremni jas, jediny ovladaci prvek monitoru je jas v 20 krocich. Nic vic. Ale uprimne ­- nikdy jem nepotreboval nic nastavit, obraz mi prisel prave akorat na maximalni jas.

Podsviceni jede dodnes, nektere monitory zezloutnou a odejde trubice. Tohle ma IMHO 2 podsvetlovaci trubice, ale ty 2 vetraky to asi uchladi dostatecne ze to tak nestarne.

Jsem rad ze jsem pobavil :D
Odpovědět2  0
ViewSonic vp2290b
https:­/­/www.cnet.com­/products­/viewsonic­-vp2290b­-lcd­-monitor­-22­-2­/

Interne to je IBM T221
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/IBM_T220­/T221_LCD_monitors

Uplne nejprvnejsi monitor ­(IBM T220­) mel cenu 17999 U$D. Tento dalsi model uz jen 8399 U$D. Pouzival se v filmovych studiich k nahledum na natoceny material, kdyz vite jak vypada ­(viz fotky na wikipedii zde https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/IBM_T220­/T221_LCD_monitors#­/media­/File:IBM_T221_side.jpg ­) tak si ho vsimnete.
Sice ma netradicni frekvence ­(az 48Hz, ja ho provozuji v 25Hz­) ale diky extremnimu dosvitu luminoforu se na to porad da divat. Na hry to tedy neni. Bohuzel od te doby jsem nenasel zadny 4K monitor s pomerem stran 16:10 ktery by ho nahradil. A tak si ho vazim.

History
200× microscopy image of the dual domain IPS panel in an IBM T221

IBM T221 started out as an experimental technology from the flat panel display group at IBM Thomas J. Watson Research Center. In 2000, a prototype 22.2 in TFTLCD, code­-named ­"Bertha­", was made in a joint effort between IBM Research and IBM Japan. This display had a pixel format of 3840×2400 ­(QUXGA­-W­) with 204 ppi. On 10 November 2000, IBM announced the shipment of the prototype monitors to U.S. Department of Energy­'s Lawrence Livermore National Laboratory in California. Later on 27 June 2001, IBM announced the production version of the monitor, known as T220. Later in November 2001, IBM announced its replacement, IBM T221. On 19 March 2002, IBM announced lowering the price of IBM T221 from US$17,999 to US$8,399. Later on 2 September 2003, IBM announced the availability of the 9503­-DG5 model.

IBM and Chi Mei Group of Taiwan formed a joint venture called IDTech­[6­]­[7­] in 2001 to manufacture the T221 in Japan. ViewSonic­[8­] and iiyama­[9­] OEMed the T221 and sold it under their brand names. The production line of IDTech at Yasu Technologies was sold to Sony in 2005­[10­] and the fate of the T221 is unclear. The monitor is no longer on sale.
Odpovědět0  0
e­-ink ma takovou vlastnost, ze miva duchy po predchozim obraze. Na kompletni smazani se musi hodnekrat prepnout mezi bilou a cernou. Nevim jestli jim to nebude vadit. Jinak si nekdo s dobrou makrokamerou muze zrekonstruovat predesly obraz.

Urcite tam budou mit akcni tym, ktery bude pri poruse monitoru vyjizdet na pracoviste se skartovackou na monitory a pracovnici tymu budou muset mit nejvyssi opravneni aby to co uvidi pri skartovani urcite nepovedeli.

Jinak pamatuji dobu, kdy pracovnici NSA zminovali, ze jim vypadly vsechny systemy kvuli napajeni. Takze i v lepsich rodinach se to stava.
Odpovědět1  0
Pokud jde o vytunelovani rozpoctu, jiste. Pokud je cilem skutecne konkurenceschopnost a obrana, tak ne. Kvantove pocitace mozna dokazi s jistou pravdepodobnosti odhalovat inverzni funkce ­- napriklad v kryptografii, ale kde to pouzijete v praxi...

Jak jsem psal jinde, mit vlastni fabriku na specializovane cipy umoznuje usetrit na spotrebe cipu. Tedy i na bateriich atd.

Jak se technologicka nezavislost projevuje trzne muzu ukazat treba na trhu s globalnimi pozicnimi systemy ­(GPS, Galileo, Glonass, ...­). Mit vlastni system umoznuje vyrabet pro nej zarizeni a nebyt zavisly na importu cizich, ani nebyt vydiratelny tim, ze nam to muzou vypnout. Velikost trhu ­- asi 400 miliard dolaru.
Odpovědět3  0
Ja bych take rad. Jenze to je o usporach z rozsahu a rozsahu vyroby. A pak i konkurenci.

Pro porovnani, muj 4k monitor vyrobeny v roce 2002 stal v te dobe 8000 USD. Ja ho mel z ebaye za 1700USD ­(+ 22% DPH u celniku­). Dnes je takovy podobny 4k monitor s nejmensi uhloprickou ­(22 palcu se uz snad ani nedela­) za 7300 Kc s DPH. Bohuzel 16:9 a ne 16:10.
Odpovědět0  0
Presneji receno, u monitoru hledime do zdroje svetla s konstantnim jasem, kdezto e­-ink se prizpusobuje okolnimu osvetleni. Takze neoslnuje.

Nektere monitory maji adaptivni jas ­- a notebooky ci tablety take. Prave z toho duvodu zbytecne neoslnovat, nebo naopak aby to nebylo mdle pri okolnim osvetleni.

Oci si prizpusobuji clonu dle intenzity svetla zuzenim zornicek. Ale neustale prechazeni mezi ruznymi jasy tento mechanismus podkopava ­- kdyz svenkujeme mezi monitorem a treba archem papiru pred nim.

Take se pridava adaptivni vnimaji barev ­- bilou vnimame jako bilou ve velkem rozsahu barevne teploty, i kdyz je to treba jen 3000K. Klasicky monitor tohle nedela, vecer je subjektivne belejsi ­(modrejsi­), pres den zase zazloutly. Nevidel jsem monitor, ktery by automaticky menil barevnou teplotu, i kdyz dost monitoru ma jeji nastaveni v menu.

e­-ink proste jen odrazi co na nej dopadne, cili kopiruje barevnou teplotu prostredi.
Odpovědět1  0
cili hlavne modra barva * intenzita.
Odpovědět0  0
Koukal jsem se ted na video pani Drabove z fyzikalnich ctvrtku na CVUT ­- tam v podstate rika totez. Jinak diky ­(prihlaste se kdo jste ten odkaz dal do fora­) za ten odkaz. Je zde:

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=qfHCW60KVwQ

Ja k tomu jen dodam noticku o stabilite site ­- aby distribucni elektricka sit drzela pozadovanou frekvenci, je potreba aby sit tahly vetsi elektrrarny, ktere se dokazi presne nafazovat a udrzet si frekvenci. Diky tomu, ze generator dodava stridavy proud, je potreba nejdriv dosahnout presne synchronniho chodu generatoru a frekvence site. Pak je potreba ho nabudit spravne tak, aby daval stejne nebo vyssi napeti ­- pak se to pripoji ­(mozna to trosku zajiskri, pri pripojeni v protifazi se ovsem roztrhnou vinuti generatoru diky dynamickym silam pri zkratovych proudech­) a zvysuje se buzeni generatoru tak, aby se dosahlo nominalniho vykonu. S tou prenosovou soustavou dokaze velky generator trochu hybat, takze se muze zacit mirne menit faze napeti a proudu, detaily toho, jak udrzuji presnou frekvenci na tech nejvetsich generatorech vam nereknu. Samotna sit ma sice nominalni frekvenci 50Hz, ale ta se muze mirne menit ­- duvodem jsou prave propojeni ruzne vykonnych zdroju a menici se spotreba.

Kazdy rotujici generator se zacne mirne zpomalovat, kdyz je zatizen. To je dane tim, ze momentova charakteristika napr. turbiny je takova, ze pri zvyseni momentu ­(tedy vlastne odberu mechanicke energie z hridele­) by se lopatky zacly tocit pomaleji bez zvyseni tlaku v turbine. Dorovnava se to pak poustenim pary do turbiny. Rozlozeni vykonu, aby kazda elektrarna davala co ma, nepredbihala se fazove moc, nebo zase nezpozdovala, aby vykon z ni sel v propojene soustave kam ma je veda o ktere nemam dostatecne informace, to by vedel nekdo z CEZu. Ne ze bych nevedel jak to spocitat, jen nevim detaily modelu ktery to ridi. Pisu jen pricipy na kterych funguje nekolik propojenych nejvetsich generatoru.

Samotna jaderna elektrarna se asi 14 dni rozehriva na nominalni vykon, nez se pripoji. Oproti tomu i velka vodni elektrarna jako Orlik nebo Lipno je schopna nabehnout a prifazovat se za 2 minuty. Dalkove ovladana FV elektrarna to bude schopna zvladnout v radu sekund ­- rychlost nabehu bude spis softwarove limitovana aby to nezacloumalo siti prilis rychle.

K tomu se pak pridavaji mensi generatory, jako pulmegawattove vodni elektrarny, FV elektrarny, vetrniky apod. U mensich generatoru neni potreba, aby se nejak presneji ridila jejich frekvence, proste dodavany vykon se ridi napetim naprazdno, ktere to generuje a pak z toho tece do rozvodne soustavy prislusny proud dle ohmova zakona. Mechanicke rotacni generatory si proste najdou spravnou fazi ve ktere dodavaji. Elektrarny s menici tohle nachazeji softwarove ­(pripadne hardwarove­).

Tyto male zderje ale nemaji mandat na to udrzovat frekvenci site. Jen se drzi a dodavaji. Vetsi FV elektrarny potrebuji dalkove ovladani proto, aby se dal regulovat jejich vykon, aby treba rychlym nabehem nerozkmitaly nejakou regulacni smycku jinde. Nebo aby nepretizily nejake vedeni ktere je na hrane sve kapacity ­(CEZ drive provozoval tranzitni spoje asi s 30% rezervou, ted uz jen 20% diky obnovitelnym zdrojum a tranzitu energie mezi staty­). Samozrejme vykon ma fluktuace.

Pametnici mozna pamatuji, jak frekvence site kolisala mezi 47Hz a 53Hz. Na skole jsme meli takove ty krasne retro merice frekvence s ruzne naladenymi jazycky vibrujicimi v rytmu dane frekvence. Dnes uz to drzi velmi presne 50Hz. Ale bez rizeni site by se to zase rozjelo z vyse uvedenych duvodu. Mohlo by take dojit k desynchronizaci site na kontinentu, coz by vedlo k vypnuti pretizenych zdroju a vedeni, rozpadu propojenych generatoru a blackoutu.

Zpet k puvodnimu prispevku na ktery reaguji ­- proste budeme potrebovat velke tahouny nejen z duvodu nocniho generovani el. energie kdyz obnovitelne zdroje nedodavaji, ale take z duvodu udrzeni frekvence a stability site. Ty malinke FV elektrarny by se totiz pres el. vedeni nedokazaly dohodnout, jaka ma byt frekvence a couralo by to. Mozna kdyby byly vsude privedena opticka vlakna s referencni frekvenci by se to dalo teoreticky zvladnout...nebo kdyby alespon menice mely presne oscilatory a elektroniku ktera nedovoli odchylku od nominalni frekvence. Da se to i teoreticky synchronizovat pres GPS, nebo DCF ­( https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/DCF77 ­).

Tyto hlavni zdroje ­(uhli, jadro­) zatim nedokazeme plne nahradit. Jeste k cene stepnych reaktoru ­- v porovnani s teoretickou fuzni elektrarnou ­- predstavte si, ze na stejny dodavany vykon do site ­(jako ma jaderka­) treba 1000MW musite u fuzni najednou vyrobit 5* vice energie, mit tam chladici okruhy ktere budou mit vykony v ??? megawattech, prebytecne teplo se take bude muset marit v chladicich vezich nebo do rek­/oceanu ­- bude tam mnohem vice technologie. Myslite ze to bude levnejsi? Ja mam dojem, ze to bude 4­-100* drazsi nez klasicka lehkovodni jaderka. Ale bude to mit palivo za babku. Uz 50 let nam fuzari slibuji ze to bude do 50 let, ted to slibuji do dalsich 50 let.

Opravte me nekdo z CEZu, jak udrzujete tu stabilitu site, prosim. Tak daleko nevidim. Tohle je zjednodusene to nejdulezitejsi, co bych o prenosove soustave laicky rekl.

Jenom bonbonek, CEZ ma nekde jedno vedeni, ktere kdyz spadne, tak to shodi celou prenosovou soustavu ­- rozpadne se.
Odpovědět4  0
S trochou jizlivosti by se dalo rici, ze budou ze dreva. Protoze kdyby se na tom vyrobnim procesu daly vyrabet specializovane cipy pro Evropske superpocitace ­(simulace pocasi, vesmiru, srazky v CERNu,...­) ­- tedy procesory, ktere nekde usetri energii, tak bychom tim vlastne ty stromy zachranili. Nebo ekvivalent v galonech ropy. Energie je prevoditelna. Uspora energie se pak promitne do poctu pokacenych stromu ­(az je zacnem ve velkem kacet abychom je zbytecne spalili abychom mohli nakrmit ty superpocitace­).

Delam si trochu legraci, ale autor prispevku to mozna take myslel trochu s nadsazkou.
Odpovědět1  0
Co treba si od nich koupit stroje a s nimi vybudovat vlastni foundry ­(fabriku­)? Netreba znovu vynalezat kolo. Jen vyladit vse kolem kola.

Urcite nebude muj seznam uplny, napada me jen to, ze takova fabrika vlastne je hlavne o know­-how v navrhu obvodu, navrhove systemy, knihovny vyrobitelnych tranzistoru na danem procesu, pocty metalickcyh vrstev, vyladeni procesu na low power nebo naopak high performance atd.

Navrhove systemy VLSI obvodu jsou take pekelne drahe. Bez nich take nic nenavrhnete a nevyrobite.

Je to proste sirokospektralni zalezitost. ASML je jen jednim bodem. A v zasade, kdybychom nepotrebovali velky vykon zareni ­(stovky W­) aby bylo ozarovani cipu rychle, tak bychom mohli pouzivat nejaky jiny zdroj UV zareni s mensim vykonem.

Napadla me i electron beam fotolitografie, tam by nebylo potreba mit masky, ale nejsem si jist tim, jestli by elektrony, ktere by mely tak kratkou ­"vlnovou delku­" , tedy energii ­- nerozmlatily cip napadrt. Precijen maji nezanedbatelnou hmotnost. Opravdu jsem to nepocital.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Electron­-beam_lithography
Odpovědět1  0
Dovolim si trochu oponovat, treba dobre se dohodnout je lepsi, nez spolu bojovat. Prikladem budiz GSM.

V USA maji ruzne telekomunikacni monopoly, ktere se nedohodnou na spolecnem hardwaru, protoze potrebuji technologickou zavislost zakaznika. Je to i pripad operacnich systemu ­(kdysi tu byl souboj Winows vs. OS­/2­). Je to i pripad instrukcnich sad ­(rodina x86­).

Jak je videt, rozbit jejich monopol se da, ale na jinem nez hlavnim bojisti. Konkurentem Windows se stal Linux, konkurentem Intelu se stal ARM ­( a doufejme ze brzo RISC­-V­). Konkurentem uzavrenych telekomunikacnich standardu americkych firem se stal system GSM. Potrebujeme mit fabriku na cipy ze strategickych duvodu.

Trochu me laka podrazdit tady diskutujici myslenkou, ze kdo pouziva Linux a GSM telefon je socialista :­-­)
To by bylo ovsem znacne zjednodusene videni sveta. Ono je to proste tak, ze monopoly mohou prodava zastaravajici reseni jen do doby, nez uz je tak mimo, ze se vyplati udelat uplne nove, levnejsi, otevrenejsi, ktere ale nemuze nastoupit na hlavni bojiste rovnou, protoze nema tu technologickou zavislost zakazniku ktera prinasi penize. V novatorstvi je to ale spis vyhoda, nemit spoustu historickych zavislosti ­- ne instrukcni sade, na pouzitych modulacich, na vsech knihovnach v operacnim systemu ktere byly kdy pouzivany a ve vsech verzich.

Co se tyce vyvoje 2nm procesu, kdybychom k tomu pristupovali tak jako k technologiim, ktere Evropa uspesne dala svetu ­(metricky system, anglictina, GSM, Linux, ...­), tedy ze bychom dokazali mit fabriku pro vsechny vyvojarske tymy z EU, tak bychom usetrili nasobne vice penez na vyrobe specializovanych reseni ­- armadni vrazdici drony ­(nebo chcete­-li obranne­), kde se serie pocitaji na tisic az 10 tisic kusu cipu. Specializovane cipy jsou potreba pro svou nizkou spotrebu.

Osobne jen doufam, ze se ty penize nerozkradou a budeme mit v EU aspon jednu high­-tech fabriku, v ktere bude mozne treba vyrobit procesory na miru Evropskym superpocitacum. Kdyz se totiz jedna o usporu ve spotrebe superpocitace, tak specializace a navrzeni na miru problemu muze snizit energetickou spotrebu radove.

Zadny monopol nebude mit zajem se sam rozbit, Intel nebude mit zajem aby jine procesory ovladly trh, Microsoft nebude mit zajem, aby Evropske ci svetove desktopy ovladl treba Linux. A zadna cizi fabrika nebude mit zajem na tom, aby se v ni vyrabely maloseriove cipy pro cizi obranu.
Odpovědět6  0
Omyl, tripismenne organizace budou mit zakazano to pouzivat. Protoze po vypnuti napajeni obrazovka ­"zustane na obrazovce­". Co kdyby se nekdo na smetisti dozvedel, ze vedeli vic a predem, nez nam rikali?
Odpovědět3  0
No teplota je vlastne nejaka energie castic. Castice se pohybuje urcitou rychlosti v prostoru, to ji dava nejakou energii. Dalsi energie je skryta v jeji rotaci, pripadne vice rotacich, pokud je to treba delena molekula ktera je spojena uprostred vazbou, kolem ktere lze rotovat. Jednoduse receno, energie castice je ve vsech smerech v kterych se muze pohybovat a rotovat.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Temperature#Kinetic_theory_approach

Teplota castic ridkeho plynu tedy bude vypovidat nejvice o jejich rychlosti. Teplota 100 milionu stupnu Celsia tedy nejvice rika neco o tom, ze tyto castice maji obrovske rychlosti ­(a diky srazkam se do kazdeho dalsiho stupne volnosti prenese ekvivalentni mnozstvi energie­).

V tom Tokamaku si lze tedy predstavit, ze castice v tom ohratem prstenci rotuji a letaji nesmirne rychle. Je to logicke, protoze prstenec je stlacovan silnym magnetickym polem kolem ­- prumer prstence se zmensuje se zvysujici se magnetickou indukci ­- silou magnetickeho pole.

Aby se atomy ­-jadra ­- dostaly dostatecne blizko sebe pres odpudive elektrostaticke sily jadra ­(protoze obaly z elektronu se oholi silnymi srazkami­), je potreba je proste necim stlacovat, dat jim dostatecnou energii aby se mohly sblizit a sloucit. Stlacovani prstence je jak jsem psal magnetickym polem ­- nabite castice v magnetickem poli rotuji kolem osy toho prstence. Jinak ­- elektricky nabita castice uhyba pri pohybu v magnetickem poli kolmo k silocaram magnetickeho pole. Jakoby uhyba,

Jadra se odpuzuji, proto je potreba ta pocatecni investice do energie prstence.

Ohrivani prstence z ionizovanych castic plynu je treba indukcni, protoze plazma je vodive. Tak je pak mozne pouzivat tento prstenec jako sekundarni vodic v transformatoru. Jestli mate pajecku ­- trafopajku ­- tak tam je sekundar tvoren z dratu a par zavity v trafu pajecky. Tak si predstavte, ze to je neco podobneho.

Ionizovany prstenec je tedy treba oholit o elektrony ­(aby to byly ionty, mohly tedy v magnetickem poli rotovat­), stlacit, ohrat ­(indukcne­) a kdyz se to povede udrzet, tak se zacnou slucovat a vystreluji neutrony o urcite energii. Pak je treba zachytit tyto neutrony do media a extrahovat teplo, jiz na vyrazne nizsi teplote ­(voda, para­). To zachyceni je take veda, nektere rychlosti neutronu proletajaci skrz materialy, nektere trefi jina jadra atomu ­- vznikaji ruzne nechtene prvky, nektere by teoreticky mohly byt i radioaktivni. Cely reaktor musi byt odstinen aby vyletujici neutrony nezpusobovaly ozareni lidi kolem.

To je tak ve zkratce jak jsem to pochopil ja ­- nejsem studovany jadrnik. Kdo vite presnejsi informace, tak me prosim opravte. Opravdu si nedelam patent na znalosti v oboru, ktery jsem nestudoval, jen me to zajima.
Odpovědět11  0
No ono se to neroztavi, protoze tato teplota je v uzkem toroidu plazmy , ktery je stlacovan silnym magnetickym polem. POcatecni zahrivani plazmy je indukcni­/odporove. Vse probiha ve vakuu, samozrejme casem se zevnitr na vakuovy toroid kolem napecou ruzne zbytky ktere z toho odletavaji. Nosicem energie by mely byt neutrony ­(jsou tezke a oddeluji se pri fuzi­). Protoze to silne magneticke pole je vytvareno pomoci magnetu se supravodivymi vodici, tak tam musi byt hned za nadobou tato nizka teplota, ktera umoznuje supravodivost. Proti sobe ovsem jdou pozadavky na chlazeni ­(odhadem tak 40­-60K­) na supravodivych civkach magnetu, a naopak ohrivani media ktere ma odnaset energii ­- voda, ta by se mela odparovat a honit nejaky turbogenerator.

Dosahnout stability mezi potrebou chlazeni a odnaseni tepla je asi co jsem pochopil ten nejvetsi problem, hlavne udrzet to dlouho, aby se ustalily teploty a porad fungovalo chlazeni a para odnasela dost energie aby to utahlo jeste to chlazeni a jeste to neco vyrobilo.

Samotna parni turbina miva ucinnost tak 30%, z techto 30% je nutne oddelit energii pro chlazeni. Chlazeni miva ucinnost tak 20% ­- takze se propali spousta vyrobene energie zpet jen na chladici okruhy. Cili vysledna ucinnost se jeste zmensi.

Da se to blbe regulovat, protoze chladici vykon je vicemene potreba konstantni, cili i kdyz to nedava zadnou prebytecnou el. energii do site, tak to porad papa vlastni energii na chlazeni. Teprv kdyz se to trosku ohuli, tak to zacne davat nejaky prebytek ­- a tech 20 sekund je sice rekord, ale prakticky je potreba, aby to bylo 20 sekund za ktere to vyrabi vice energie nez papa.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Tokamak

Breakeven, Q, and ignition
One of the first goals for any controlled fusion device is to reach breakeven, the point where the energy being released by the fusion reactions is equal to the amount of energy being used to maintain the reaction. The ratio of output to input energy is denoted Q, and breakeven corresponds to a Q of 1. A Q of more than one is needed for the reactor to generate net energy, but for practical reasons, it is desirable for it to be much higher.


https:­/­/www.iter.org­/sci­/PlasmaConfinement
Odpovědět7  0
Abych rekl pravdu, nemam spocitane, ktere typy elektraren toho za sebou zanechaji kolik v prepoctu na vyrobenou energii ­(treba MWh­). U jadernych elektraren to take neni zadna hitaparada, zvlaste pokud dojde k uniku radioaktivniho materialu a je nutne udelat sarkofag. Da se argumentovat, ze ty lopatky z vetrniku jsou vlastne malou zatezi oproti radioaktivnim zbytkum. Navic lopatky by slo jeste alespon rozrezat.

U tech vysnenych fuznich reaktoru to take nebude zas takove skvele jak by se nam zdalo. Je to proto, ze takova elektrarna, i kdyby se ji podarilo postavit a mela palivo zadarmo, tak bude mit mnohem vice hmoty v chladicich okruzich. Nejake casti, obohacene vyletujicimi neutrony budou take zarit. Take bude prislusnekrat drazsi, nez obycejna jaderna elektrarna s rozpadem.

Zajimaly by me bilance jednotlivych elektraren. Do toho bych zahrnul treba i automobily, lode, letadle ­- protoze to jsou vlastne take ­"elektrarny­" ­- nebo alespon stroje, ktere papaji fosilni paliva stejne jako elektrarny a maji pak nejakou zbytkovou hmotnost po do slouzeni.
Odpovědět0  0
Narazim na to, ze se pricina oteplovani prisuzuje necemu jinemu ­- oteplovaci kult vini ze vseho zly plyn CO2. Jenze to je proste neco co bezi soubezne s nasi destrukci lokalnich ekosystemu, betonovani mest, niceni lesu. A kdyz se pak vyberou selektivne jen ty merici mista,ktera jsou blizko mestum, tak z toho logicky vychazi to, ze vysledny prumer jakoby stoupa. Ale on to proste jen neni reprezentativni prumer. A ve vysledne prumerne teplote pak neni videt prispevky jednotlivych destruovanych ekosystemu.

V pripade Ceske republiky treba odlesnovani Sumavy ma velky vliv na proudy horkeho vzduchu, ktere stoupaji do vyse a rozhani mraky. Drive byla Sumava synonymem pro lezive pocasi, dest a mlhu ­- i v lete. Dnes se tam bezne jezdi rekreovat lide za slunickem. Sumava se proste odlesnuje, paseky vysychaji a cele se to tim vysychanim urychluje.

Vybetonovani rek, zrychlovani odvodu vody, niceni meandru na rekach, orani zkopce dolu jsou dalsi dilci fenomeny, ktere prispivaji k odvodnovani. Pak je ve vzduchu mene vody, puda se ohriva na vyssi teploty, horky vzduch zase rozhani oblacnost. To je zacarovany kolobeh ­-zrychluje se odvodneni krajiny. Mame snad mene mraku, z kterych by mohlo prset? Nebo je proste ohrivame, aby nezacla voda kondenzovat a neprselo?

K tomuto by se mel vyjadrit nejaky pracovnik z CHMU.

Prectete si treba co rika pan Pokorny:
https:­/­/www.idnes.cz­/ceske­-budejovice­/zpravy­/jan­-pokorny­-prirodovedec­-sucho­-civilizace­-sumava­-vyschly­-lany­-obili­-oteplovani­-povrchu.A180627_132838_budejovice­-zpravy_khr
Odpovědět1  1
Bez okolku ­- smejd je vyrobek, ktery je prodavan v regalu, do ktereho nepatri pro svoji neschopnost plnit ­(i dlouhodobe­) funkci, ktera je inzerovana. Protoze na prvni pohled nemusi byt patrne, proc formuluji smejd takto, tak to trosku rozvedu.

Souhlasim s tim, ze vyrobek muze nekomu i vyhovovat, kdyz mne ne. Treba vrtak z zeleza, ktery vyvrta tri diry do plastu muze vyhovet kutilovi. Jenze tento vrtak by pak nemel byt prodavan v regalu s vrtaky z rychlorezne oceli ­(oznaceni HSS­).

Proto jsem psal, ze trh jsou spravne oznacene regaly a proto apeluji na regulatory, at vytvori dalsi regaly. V tomto verim trhu alespon v tom, ze kdyz budou v regalech ty vyrobky, ktere tam patri, tak trh vykona svou funkci ­(v puvodnim duchu dila Adama Smithe­) a lide si koupi co jim bude vyhovovat. Prave to, ze je mozne zaprasit regaly s kvalitnimi vyrobky ­- treba profi naradi se tezko rozeznava od nekvalitniho naradi ­- se umoznuje snizovat latku kvality bez penalizace vyrobce.

Bud je nutne vsude vsechno kontrolovat, nebo proste udelat ruzne stupinky kvality ­- cimz se do stejneho regalu dostane mene vyrobku a v tomto ramci je to jednodussi vybirat i odhalit smejdy. Verim spis druhemu pristupu, ten prvni bez toho druheho ve velkem rozsahu prestava fungovat. Prakticky ­- ja bych si dnes kupoval vyrobky jen te nejlepsi kvality. Protoze si vazim jak sveho casu, tak i zdroju teto planety. A nechci podporovat smejdy ­- tedy nedotazene vyrobky, nebo demoverze vyrobku ktere se prodavaji aby vydelaly na zakaznikove duvere v kvalitu v prislusnem regalu.

Dam konkretni priklad: bratr si koupil bouraci kladivo v nekterem z tech hyper retezcu co prodavaji veci pro dum a zahradu. Vyhoda mela byt, ze ma nadstandardni vykon motoru. Jenze tento kram nemel plynulou regulachi otacek motoru. A tak s tim boural ­(bylo nutne porad zapinat­/vypinat motor­), az kdyz chtel vymenit vrtak, tak zjistil, ze ten udernik rozmlatil konec SDS vrtaku tak, ze nesel vyndat z SDS rychloupinaci hlavy. Podarilo se mu to pak nejak podivne vyklepat ven, pujcil jsem si to a za 2 minuty jsem pak rozmydlil jiny vrtak. Tentokrat jsme ale rozmydlili i tu hlavu pri vyndavani ryzmydleneho vrtaku. Teprve pak nam doslo, ze priklepova vrtacka­/kladivo ktere nema pneumatiku, ale zvyseny vykon motoru bez regulace je proste smejd, ktery je obran o to nejdulezitejsi ­- pneumaticky prenos tlaku na priklep vrtaku. Proc?

Protoze mechanicky udernik klepe do vrtaku, a kdyz vrtak nemuze poskakovat vpred, tak se veskera energie zmari na konci vrtaku, takze ho ohreje. No a pak ho rozmydli ten udernik. U pneumaticke vrtacky se udernik opre od vrtak a pak do nej pod tlakem vzduchu pres pist tlaci. Cili tlaci mensi silou, po delsi draze. Nerozmydli ho. Regulace vykonu motoru umoznuje dosahnout takovych otacek, kdy vrtak volne skace a odrazi se od zdi a na druhe strane od toho uderniku, ktery mu predava energii.

Misto kladivka za 1500 jsem mu sehnal jetou starsi HILTInu, stalo to 3* vic. Ale funguje porad, krasne tuka asi na 70% otacek, neprehriva se. Co je u tohoto vyrobku dulezite je to, jakou ma energii jednoho uderu, ne maximalni vykon motoru. Protoze na maximalni vykon uz se nepredava maximum energie pres vrtak do zdi, ale boucha to do jeho konce. Na maximalni otacky neni cas aby se vrtak stihl vratit zpet, aby mohlo dostat akceleraci na cele draze. To je to co dela z tohoto systemu kvalitni naradi ­- ze to ma schopnost skakani vrtaku vpred a vzad, upinaci system je na to vymyslen. To mu dava tu energii.

Je to nase chyba, ze nekdo navrhnul smejd, ktery vlastne ani nemuze delat tu funkci, pro kterou je inzerovan? Protoze bez regulace otacek neni mozne najit optimalni rychlost, pri ktere se ten vrtak jeste volne odrazi a vraci ho udernik? Protoze to ma mechanicky prenos energie ale v kombinaci s zbytecne vykonnym motorem bez regulace to proste rozbije jakykoliv vrtak? Nedokazu najit jine vyuziti tohoto vyrobku nez jen jako SDS vrtacky. Jenze to se blbe dela, kdyz mate v hlave rozbouchane dlato ktere nejde ven.

Podle me je to smejd.
Odpovědět0  0
Ano, dan ze smejdu ­- tedy prosustrovanych zdroju ­- me take napadla. Dale vidim potrebu ekonomicke transakce, ktera v sobe zahrnuje prodej, zaruku a jeste bonus pro vyrobce. Ve zkratce ­- kdyz nekdo usetri zdroje tim, ze vyrobi kvalitni vyrobek, ktery dlouho slouzi ­(nad ramec minimalni zaruky­), tak by mel dostavat bonus. Jenze soucasne prodejni modely to neumoznuji ­- nevim o nejakem prodeji kde by takto slo odmenovat vyrobce. Jsou prodlouzene zaruky ­(ty si mohou dovolit spise jiz zavedene kvalitni firmy­), ale neco jako rocni bonus pro vyrobce jsem nevidel. Nejblize tomu byly asi prodlouzitelne zaruky ­(zde v IT napr. IBM melo docela levne prodlouzeni zaruk na notebooky ­- tenkrat nejlepsi na trhu­), kde clovek mohl vyrobce podporit nakupem zaruky a vyrobce si to musel spocitat a hlavne vyrobek dobre navrhnout, aby neprodelal. Vydelalo IBM, zakaznik i ekologie.

Toto postradam v dalsich odvetvich. Proste fixni cena vyrobku vede k tomu, ze nadstandardni vyrobky jsou pro vyrobce prodelecne a naopak smejdy se dobre prodavaji, lide castokrat ani nemaji silu je jit vratit. Hybatelem pokroku je v tomto pripade pouze delka zakonne zaruky.

Ono by totiz slo vyuzit silu trhu prave k podpore vyrobcu kvalitnich vyrobku ­- staci jen umoznit lidem bud je predem rozeznat, nebo mit moznost vyrobce podporit pomoci prodlouzene zaruky. Jako zakaznik mam problem, vyrobku je tolik, ze mi zabere prilis mnoho casu udelat si resersi kvality, ale co uz neni v mych silach je poznat skryte vady a kurvitka. Potrebuji mit zbozi v regalech podle kvality, abych predem vyloucil 90% nevhodnych a nekvalitnich vyrobku. To je ten trh ­- mit vyrobky ve spravnych regalech. A jak pisu, mit i moznost radeji poslat penize vyrobci neceho, co je sice starsi, ale skvele mi to slouzi. Zejmena u malych vyrobku si clovektezko bude prodluzovat zaruku ­(treba na neelektricke naradi­).

Jen pro informaci, muj telefon jsem dostal a funguje mi s malymi opravami 20 let. Po 300 padech ma nekdy obdobi, kdy se nahodne vypina, vetsinou staci ocistit kontakty baterie. Ale pak zase spolehlive slouzi. Poslal bych vyrobci kazdy rok stovku az dve jako bonus, ze to porad funguje, ale uz neni kam :­-(
Odpovědět0  0
No to oteplovani Zeme je hlavne lokalni, nejvetsi problem je vysouseni. Samotny CO2 za to moc nemuze, jak se snazi vysvetlovat oteplovaci. CO2 je spise merna jednotka paleni fosilnich paliv. Jsem proti naprosto zbytecnemu paleni fosilnich paliv ­- ne primarne kvuli CO2, kteryzto plyn blokuje zareni na vlnove delce 10um ­- ale kvuli tomu, ze naprosto zbytecne vycerpavame dulezity zdroj, nutny pro ruzne vyroby. Misto toho ho palime, abychom se dostali sem a tam aby se tocila kola insolventni ekonomiky. Ktera stejne jednou ­(az to vse vycerpa­) monumentalne zkrachuje.

Ad vysouseni, trzni motivace dodavat na cizi trhy ­"eko­" pridavne uhlovodiky do paliv a nedozrala rajcata nam znici Amazonsky prales. A to jsou sakra velke plice ktera CO2 zachytavaji a udrzuji klima. Misto toho tam pak bude poust, teploty se zvysi prave kvuli tomu odlesneni a vysouseni.

Spotreba proudu poroste jak diky zvysujici se spotrebe na hlavu, tak zvysujicimu se poctu lidi, kteri chteji take elektrifikaci. Jak daleko tento fenomen pokrocil je videt na nocnich satelitnich snimcich Zeme z druzic. Treba Afrika je temna, jinde zari mesta. Dalsi faktor je vitezstvi vyrobku ­- smejdu ­- ktere kapitalismus chrli po megatunach, aby skoncily hned na skladce. Vitezi proto, ze lide neumi posuzovat podle uzitne hodnoty ­(ale jen ceny v regalu­) a take proto, ze regulatori trhu neumoznuji rozeznat mizerne vyrobky od kvalitnich. Dobrym prikladem budiz energeticke stitky.
Odpovědět2  0
Ma to ale sve uskali, nektere vetrne farmy jiz byly odstaveny.

https:­/­/www.bloomberg.com­/news­/features­/2020­-02­-05­/wind­-turbine­-blades­-can­-t­-be­-recycled­-so­-they­-re­-piling­-up­-in­-landfills

Recyklovatelnost by mela byt zakomponovana jiz od navrhu, hlavne ale servisovatelnost treba i privodnich vedeni. Mit vysokonapetovy kabel dosluhujici vetrne farmy v mori, kde se blizko lide koupou nemusi byt uplne zdrave.
Odpovědět3  0
V zasade ­"ovladani cipem­" je o tom identifikovat strojne jednotlivce. V Evrope mame takovou verzi jiz od Hitlera, prukazy, doklady, bumazky atd. Proste neco, co si vymysleli nahore, aby tim mohli ty dole ovladat ­- ve smyslu jednoznacne identifikovat a znemoznit jim zit ve spolecnosti, kdyz jsou na cerne listine. Vlastne to tu bylo drive i pred Adolfem, protoze ruzne ty povoleni od panovnika poddanym nebyly nic jineho.

Ve Spojenych Statech kde tyto vymozenosti ti nahore nemaji se logicky snazi ti dole zabranit aby nejakym zpusobem doslo k omezeni svobody ­- zotroceni obyvatelstva prave jednoznacnou identifikaci a de facto zivotem ­"na povoleni­", protoze nic jineho tyhle identifikacni prukazy nejsou.

Je to proste o touze oligarchie mit dalkove ovladani na obyvatelstvo. Ovsem od doby, co se vsude instaluji kamery a vyhodnocuji se tvare je vlastne tahle technologie dost zbytecna, protoze treba NFC ma strasne kratky dosah, ale kamera uvidi celou ulici najednou. Vzpominam jak jsem cetl, ze NSDAP melo v kazde ulici udavace. No tak s kamerami a takzvanou umelou inteligenci jsme jen v miliardkrat vykonnejsi variante tehoz. No kouknete na Cinu, Palestinu ­(ktere rikaji Izrael­) jak to tam jedou.

Driv clovek pogtreboval mit vytetovane cislo na ruce, aby ho mohli tridit. Dneska staci mit svuj vlastni ksicht, aby vsichni nahore vedeli, kde se nachazi.

Odpovědět1  1
Doporucuji prednasky Petra Kulhanka na toto tema. Bud serie fyzikalni ctvrtky , nebo z planetaria v Brne ­(tim se lepe zuzi vyhledavani­).

Odpovědět0  0