Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od CooliPi (4)
Omlouvam se v textu jsem v jednom miste zamenil multi­-fin s tri­-gate.

https:­/­/www.cdrinfo.com­/images­/uploaded­/Intel_32nm_Planar_22nmTriGate2.jpg

tri­-gate znamena ze gate je ze tri stran na kanalu, ale multi­-fin je ze tranzistor je posilen ­- jaksi paralelizovan ­- ma vetsi vystupni proud, ale take vetsi kapacitu. Pouziva se prave pro buzeni vetsich proudu u I­/O.
Odpovědět1  0
Nejdou kombinovat GAA s Trigate, protoze to bude mit jiny pocet vrstev, jine poradi nanaseni materialu. Ale planar s Trigate by mel jit kombinovat ­- vlastne je to jen o tom, kolik hradel gate bude tranzistor mit. Viz
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Multigate_device
DRAM lze kombinovat s logikou spatne. Ani to neni vyhodne, protoze pameti DRAM potrebuji proste spoustu bunek vedle sebe, tudiz to nema moc vstev na vysku ­- neni tam tolik krizeni. Proto prvni eDRAM od Intelu byla separatne vedle cipu ­(pamatujete na 128MB eDRAM?­)
Logika naproti tomu ma spoustu krizeni, je potreba dostat ty draty na spousty mist, tak to potrebuje treba 13 metalickych vrstev.

Co se tyce kombinovani ruznych variant tranzistoru v ramci jednoho procesu, tak co ja vim, tak lze na jeden cip umistovat ruzne varianty tranzistoru, lisici se poctem hradel gate ­(viz ten multigate odkaz­), ruznych sirek ­(pak to dava trosku jine rychlosti spinani a vystupni proudy vcetne leakage­) a pak je mozne menit pocet hradel ­(panar ­- 1, tri­-gate 3­) pripadne sprahovat CMOS tranzistory paralelne ­- treba pro vystupni budice PCIe linek.

Kazdy vyrobni proces ma nejak odladene knihovny takto vyrobitelnych tranzistoru, vcetne velkych bloku jako cache. Kdyz navrhar chce navrhnou nejaky cip, tak si vezme tuhle knihovnu a pak si vlastne do sveho designu prikompiluje tyhle predpisy. U multigate tranzistoru tim rovnou muze ziskat logickou funkci ­(OR nebo AND, podle toho jestli je to N nebo P FET­) cimz setri pocet tranzistoru. Pri buzeni vice vstupu dalsich logickych prvku ­(fanout­) je typicky pocet ktere jeden tranzistor utahne 4 ­- zase se da zmenou jednotliveho tranzistoru zmenit jeho sila a tim pocet navazujicich vstupu, nebo sprahnout dva tranzistory paralelne ­(fanout az do 8 dalsich vstupu­).

Pouzivani techto dvou metod zkracuje kritickou delku v blocich, ktera omezuje maximalni frekvenci. Treba BOOM procesor v2 ­(RISC­-V­) mel problem s tim, ze tam byl velky fanout, cili jeden tranzistor tahnul treba 6 dalsich vstupu, cimz to museli rozlozit na vice kaskad tranzistoru za sebe a tim se prodlouzilo zpozdeni, cili to jelo na nizke frekvenci.

To jak velky pocet ­- fanout ­- vstupu bude muset tranzistor tahnout je dane jiz v designu, kdyz design spoleha na to, ze se signal rozsiri v cipu na vice mist, treba ve siroke pipeline, tak to pak zpomaluje rychlost. Chytry desing prave vyuziva varianty tranzistoru k tomu, aby usetril vykon tam, kde neni potreba velka rychlost spinani ­(protoze tranzistor tahne jeden az dva vstupy za sebou­), setri pocet tranzistoru tim ze pouziva multigate tarnzistory a silove tranzistory na vystupy dela bud nejakou vetsi strukturou, nebo paralelnim spojenim mensich tranzistoru ­(to funguje IMHO skoro vzdy­).

Nejsem si jist, jestli jde kombinovat vetsi a mensi tranzistory v jedne ­"radce­" ­- viz layout cipu, kde tranzistory jsou v takovych radkach a ty maji urcite rozestupy. Ale asi to pujde kdyz vetsina bude trigate, tak proc by se tam nevesel nejaky planar mezi ne.

Cely navrh je nutne poskladat z knihoven vyrobce, protoze si nemuzete vymyslet nejake sikme propoje, pootocene tranzistory apod. Bylo by to nevyrobitelne. Dale pocet navrhovych pravidel je u 2Xnm procesu asi 1500, k mensim velikostem dramaticky narusta ­(7nm proces jich bude mit tak 10000­). Jsou to proste pravidla pro rozvod hodin, odstupy tranzistoru, tloustky dratu, jejich zatizitelnost, preslechy, lokalni odvody tepla, kapacity apod. Cili cena navrhu je pak dvojnasobek ceny vyroby v milionove serie. Priklad ­- cip do moderniho telefonu bude stat na navrzeni 100­-300 milionu dolaru. Oproti tomu splacani Raspberry Pi 4 na 28nm mohlo stat bratru miliony liber­/dolaru. To jen tak orientacne, samozrejme cena navrhu novych bloku je dramaticky vyssi nez vzit nejakou knihovnu s procesorem, naplacat k tomu pres AXI sbernice periferie a syntetizovat to do nejakeho starsiho procesu.

Jen jako perlicka, nova revize Raspberry Pi 4 ­(revize cipu C0­) ktera je pouzita v Compute Module 4 a Raspberry Pi 400 se lisi od predchozi B revize tim, ze ma jemnejsi rizeni hodin ­- aby to tolik nezralo pri zachovani 28nm procesu, tak proste nektere casti cipu jsou hradlovane. No a projevuje se to treba na vykonu NEON SIMD, kde na stejne frekvenci ma tento novy cip C0 mirne nizsi vykon. Viz testy v MagPi magazinu cislo 100, porovnejte vykon Raspberry Pi 4 a Compute module, oboje na 1.5GHz.

To je proste dalsi technika ktera se kmbinuje pri navrhu cipu ­- vypinani casti cipu. Hodiny bezici na 100% totiz dokazi sezrat 1­/3 prikonu cipu, jako to bylo u Alpha 21264 jestli si dobre pamatuju.


U analogu je to tak, ze tam staci velmi stare procesy, treba i 180nm pokud jde o jednoduche funkce. Jemnejsim procesem se ziska jen rychlejsi rychlost spinani, nizsi spotreba ale treba pro vykonove veci je lepsi jeden tranzistor nez hafo malych ­- lepe se to chladi, mozna je to i odolnejsi proti zkratu pres par atomu atd.

Analog vs digital ­- intel kdyz zacal delat svoje WiFi cipy, tak si spocital, ze nez delat analog cast analogove ­- tedy mixer, filtry apod. tak je lepsi, aby to cele zdigitalizoval co nejdriv to jde a pak to prohnal digitalnimi FIR filtry ­- ze to vyjde na plochu vyhodneji. Dnes to tak delaji vsichni v baseband modemech, muzete si koupit i SDR radio coz je prave tato cast radia a modulovat si do toho co chcete. Viz RTL­-SDR, LimeSDR, v zasade vsechno co ma v nazvu SDR bude tohle umet.


Tak jsem se zase rozepsal a ted hura do prace! Vikend ceka! :­-­) Tedy prace me ceka o vikendu!
Odpovědět3  0
Cisty marketing. Nejblize k udavane nanometrazi byvalo co vim IBM a pak Intel. A dnes s prichodem tranzistoru s ruznou geometrii gate hradla uz je pro porovnavani i potreba koukat, jakou plochu by na jine nanometrazi mel dany tranzistor. U tranzistoru s vice hradly gate ­(tri a podobne­) zabere proste o trochu vetsi plochu, jinde roste do vysky ­(GAA­). Ty nove nudloidni hradla co oznamil TSMC budou mit zase jine pomery vysky, zabrane plochy atd.

Kapacita hradla gate ovlivnuje nejvice rychlost spinani, low power vyrobni procesy co ma napr. GloFo nepouzivaji vice hradel ­- jsou pomalejsi, ale maji mensi leakage proudy a asi i dynamickou spotrebu.

S tim jiste souvisi nanometraz vyrobniho procesu ale je to jako porovnavat jablka s hruskami a banany. Nevime take, z jake geometricke struktury tohoto tranzistoru vychazi vyrobce pri oznacovani procesu. Byvala to nejmensi vyrobitelna tloustka nejjemnejsi struktury. Krome asi tloustky nanesenych vrstev, kde je vrstva tlusta nekolik malo atomu.

Pisu tak nejak z pameti, opravte me nekdo.
Odpovědět1  0
Jo a taky by s tim museli tocit jak blazni a to pri tom momentu setrvacnosti bude urcite hrozne jednoduche... jinak receno, gyroskopy jak krava. Pak to prostreli spoustu smeti, cele to sezere vice energie nez to kdy vyrobi uz pri desate vterine startu rakety.

Asi maji typci malo problemu na praci, ze vymysleji takovehle piiip.

Prenos energie na Zemi ? Na ktere vlnove delce neupecou vsechno zive v kuzelu projekce energie?

Ze by se snazili vyrobit vesmirny smetak? Nebo zbran schovavanou za mirumilovny projekt vyroby energie?

Nebo proste jen potrebuji ulit prachu kamaradum jako u nas v projektu propojeni rek kde nepotece voda.
Odpovědět0  0
Kam se to bude chladit?

Nechci byt za konzervu, ale po precteni spousty jinych diskusi a shlednuti videi z Hot Chips atd. je zakladni otazka: chceme mit velkou spotrebu v miste pameti ­(at uz je to DIMM nebo 2.5­'­' SSD­) diky presunu vypocetniho elementu blize k datum? A co redundance dat? Co se stane s temito procesory, az chcipne uloziste pod nimi?

Takze primarne zarizeni bude k tomu, aby to melo vysoke naklady na upload vypocetnich uloh ­(naklady na vyvoje specialniho softwaru apod­), aby se to blbe chladilo a aby se to muselo cele vyhodit az dojde spare kapacita SSD.

Myslim, ze to bude slepa cesta vyvoje. Netradicni prostredi ­(specialni programovani­), nemoznost dalsi redundance ­(vsechna data musi byt na SSD­), nemoznost rozsireni ­(RAM­), nemoznost to dobre chladit.
Odpovědět0  0
11. zari uplne nahodou vlitlo letadlo po neuveritelnem klesavem manevru v zatacce do baraku v miste, kde zrovna nahodou sedela asi 240 clenna vysetrovaci komise, ktera se snazila zjistit, kde skoncilo asi 2.3 bilionu USD ­(cesky bilion je americky trillion­) ­(detaily jsou v nekterem tom CorbettReportu­). Nahodou predseda prezil a asi mu neprislo vhodne se s medii sdelit s tou neuveritelnou shodou nahod. Dalsi bylo trefeni financniho oddeleni v Pentagonu strelou­-nestrelou ­- letadlem bez kridel v casti Pentagonu, kde se zrovna renovovaly zdi.

https:­/­/www.corbettreport.com­/tag­/missing­-trillions­/

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=YBhalSuM25A


No a kdyz se nekdo snazi dostat pravdu ven?
https:­/­/www.corbettreport.com­/911whistleblowers­/

Smrdi je slabe slovo.
Odpovědět0  0
Pro predstavu, jde o serie 1000­-10000 cipu pro specializovane ucely. Cili pro masovou produkci zanedbatelne. Jenze pro zadavatele je nutnost nalezt nejakeho zoufalce, ktery to pres svoji tovarnu v cene 10­-20 miliard USD protlaci.

Fabrika neni jen o vybaveni, je hlavne o know­-how. Jak vsechny ty masiny zkalibrovat. Jak je obsluhovat. Jak navrhnout masky pro vyrobu. Knihovny pro navrhove systemy, diky kterym se na cipu da vytvorit tranzistor s vice hradly ­(gate­) pro zakladni logicke funkce, nebo pocet hradel nutnych k urcite rychlosti spinani tranzistoru. Proste ekosystem.

Cilem je samozrejme autonomni ci vykonna vojenska technika na terorizovani lidi. Lidi uz z tech svinstvev pachaji sebevrazdy ­(viz pocet zasebevrazdenych americkych veteranu­) nebo berou roha i s dukazy o valecnych zlocinech.

Autonomni technika bez svedomi je proste jejich sen.
Odpovědět0  0
V chudsich zemich by se naopak zhorsila, protoze by jim prestaly na hlavu prset bomby a jina samonavadeci svinstva. A taky by se mozna u spousty z nich by design odepsal dluh z pujcek na traktory, ktere si ty zeme za pomoci dodanych odborniku uplne nahodou vzaly v uplne nahodou ten samy cas na uplne nahodou ty same plodiny ktere uplne nahodou pak na svetovem trhu sly prodat jen za uplne nahodou spadlou cenu.
Odpovědět0  0
Zalezi na tvrdosti zareni.
Odpovědět0  0
A je to tady. Nedavno jsme to tu resili na forech, co bude PCIe 5.0 potrebovat. Summary k produktum je zde: http:­/­/ww1.microchip.com­/downloads­/en­/DeviceDoc­/00003690B.pdf

Jestli to spravne chapu, jde jen o obvody, ktere zrestauruji tok dat, prijmou je, zaokrouhli ­(viz eye diagram ­- 4stavova modulace­) a pak vyslou digitalne zrestaurovane znovu dal. V podstate takovy buffer, jako je na nekterych pametech, kde to zvysuje latenci o 1. Nepodarilo se mi ale pochopit, jestli to umi opravovat i FEC, ktere by na teto signalizaci mel byt uz pritomen. Neni to bridge, i kdyz tam pisou, ze to zvladne nekolik x1, x2, x4, .. linek paralelne. Neumi to proste switchovat.

Zajimava informace ­- pry je mozne s pouzitim retimeru dosahnout se signalem 3x dale. Cekal bych minimum 2x dale.

Retimery budou tedy u tech slotu, ktere budou mit dlouhe spojeni s cipsetem­/CPU. Z principu sbernice jsou fullduplexni.
Odpovědět0  0
Jo, sice Peltier na jedne strane snizi teplotu, ale vsechno teplo posle do druhe strany. A ucinnost Peltierova clanku neni jako u kompresorove chladnicky, je horsi. Musi tam bezet vetraky aby to vsechno teplo odlifrovaly pryc.

Co se tyce teplot 0­-10˚C, pozor na kondenzaci vody. A zvlast, pokud kolem bude proudit vzduch. Muze se stat, ze to zkondenzuje zrovna na kondenzatorech ci zpetne vazbe pro menice a pak se menic zastavi. Tohle mam vyzkousene z jednoho pokusu ­- tedy byl delany na Raspberry Pi 4 s nasim chladicem CooliPi v mrazaku lednice, potreboval jsem overit jestli je v novych distribucich jeste porad bug v reportovani teploty ­(viz https:­/­/youtu.be­/RbzKM5XxlOA­). Po vyndani zmrazeneho Raspberry Pi z lednice na tom na stole zacla kondenzovat vlhkost a pak to nechtelo nabehnout, protoze byly videt kapicky vody na desce, bylo to zrejme ve zpetne vazbe na cipu PMIC ­- menici. Proste to bliklo, a pak se neudrzel chod toho menice, spadlo napeti a nic. Po vyschnuti zase vse ok.

Voda s se vsim co ve vzduchu posbira je proste trochu vodiva, neni to destilka. Treba samotny tekuty dusik v tom nasem LN2 videu je pry nevodivy, i kdyz pres chladic se ani nedostal k elektronice.

Nevidim v tom Peltieru zadny moc velky uzitek. Za obrovskou cenu zbytecne spalene energie to muze shodit teplotu tak o 10˚C, vice kdyz procesor nic nedela. To je ovsem docela nanic. Nejvetsi potrebu to chladit ma clovek kdyz to jede na max.
Odpovědět0  2
Pro me je scifi ze pred 100 lety ­(+­-­) dojela parni lokomotiva z Prahy do Brna rychleji nez dnes...s temi zpozdenimi a omezenimi na rychlost.
Odpovědět0  1
"Samořídící auta v celkem představitelné budoucnosti budou spíš nevyhnutelná a kontinuální nárůst výpočetní kapacity při stejné ceně pro řešení podobných úloh je celkem nepopiratelný.
A v průměru se válčí kapku míň​­/míň vražedně než v minulosti, je to ale víc dokumentované... netřeba být úplný pesimista :​­) ­"

Nevyhnutelna? Jedine kdyz lidi zblbnou tak, ze budou blbejsi nez dnesni blba auta. Pak by to byl krok vpred. Jsme na foru o hardwaru a polovodicich, taqk jednu z oboru: Spolehlivost v automotive prumyslu ­(kde je omezeni na maximalni pocet selhanych jednotek za 10 ci 20 let­) je u stale se zmensujicich vyrobnich technologii tragicka. Posledni, co vydrzelo pravidlo max. 0.1% failu za 10 let byl snad 40nm vyrobni proces, jeste usel 28nm proces a jak se zaclo jit dolu tak se dramaticky zkracovala doba, kdy prave to male procento z tech jednotek chcipne. Na vine jsou elektromigrace, otresy atd.

Je velky hlad po stale se zmensujicich procesech z autoprumyslu, protoze proste zoufale potrebuji stale vetsi vykon na rozpoznavani. Musi se take vejit do nejakych 20W, aby se to dalo uchladit. Jenze proste ty ridici jednotky budou padat casem jak hrusky, protoze maji proste prilis male rozmery polovodicu. Samozrejme se to da obejit redundantni architekturou, ale za cenu zmenseni vysledneho efektivniho vykonu.

U jednotek, ktere jsou v provozu malo casto budou nektere jevy probihat pomerne pomaleji, nez u jednotek, ktere jezdi porad ­- taxiky, rozvozove sluzby, kamiony. Tam to proste diky neustalemu napajeni bude rychleji starnout. A nedejboze, aby to nekdo parkoval venku na slunicku, protoze tam se meni kazdy den teplota a cykluje to tedy take s teplotou ridici jednotky, tlakem a do ni se dostava vlhkost. Staci jen ji dat naplocho a zkondenzovana vlhkost to rozezere. U jednotek na vysku je videt v nejnizsi casti, ze se ta vlhkost soustreduje tam.

Elektroauta me vzdycky pritahovaly, kdybych nejake potreboval asi bych chtel elektro, ale ty baterie ­- musi byt nejak rozumne vymenne. Je to v soucasnosti v te early adopters fazi, treba prijdou nejake baterie ktere nepotrebuji exoticke prvky. Nejlepsi priklad elektromobility ktery me napada je ovsem elektrokolobezka nebo elektrokolo. Na investovane prostredky to dava asi nejlepsi flexibilitu a usporu casu ve meste.
Odpovědět0  0
Ja vidim poradny scifi kdyz u nekoho sleduji v TV zpravy. Domaci. Resi furt jake scifi prostredky vyvineme abychom mohli potlacit virovou infekci misto toho, aby se proste naridil aspon maly pruvan v budovach a hlavne dopravnich prostredcich. Proste to vyvetrat, metoda stara tisice let.

No ale mozna je to tim ze uz jsem konzerva a nejsem dostatecne nateseny na ty technologicke novoty. Na ten pokrok.
Odpovědět0  0
V islamskych zemich ne, ale my uz prece mame prvniho tuzemskeho teroristu ­- toho duchodce, co hazel kalcky na koleje. Tomu rikam pokrok. Takze nemusime importovat, vyrobime si vlastni.

Co se tyce jinych jakoby nabozensky motivovanych podivnych utoku, tak casto je za tim false flag ­- manipulace vytvorenim jakoby utoku proti sobe. To se proste najde nejaky poblouznenec s horsim chapanim, pak uz je jen treba ho doradikalizovat a dostat k nemu zbrane a bum ­- mate jakoby cizi teroristicky utok. Hned se muzou zvysovat rozpocty na ­"ochranu­", vymyslet vice zbrani, davat min detem na obedy a vyrabet statni dluh, ktery je v okamziku pretaven do kseftu kamaradu vlad. Zaplati to pak ti nejchudsi.

Teprve v druhe vlne utoku je to autenticke. Najdou se dalsi radikalizovani jedinci, kteri uz to berou do svych rukou kompletne.
Odpovědět0  0
Riziko imploze je v kazdem segmentu, ktery se muze zbortit vlivem starnuti, proreziveni, prostreleni, prorazeni, prozrani vlivem bludnych proudu ­(to ubira material jen na jedne strane­). Pri zastaveni to bude trvat asi 10 kilometru nez se to zastavi z rychlosti 1000km­/h ­(jestli toho vubec kdy dosahnou­). Take kdyz dojde k prorazeni krytu batyskafu, tak je tam za chvilku vakuum, nasazenim masek s kyslikem si ovsem asi posadka moc nepomuze proti tomu aby jim nezacala vrit krev v nulovem tlaku. Pri zemetreseni to vyhodi vozik at je na kolejich nebo na magnetech. Do mista pripadne nehody se nedostanou zadni zachranari,i kdyz pozitivni je, ze vlastne ani nebudou muset.

Vycerpani takoveho objemu na tlak 1000xmensi nez je atmosfericky zabere treba mesice. Kdyz se vupumpovavalo LIGO nebo LHC, tak to taky trvalo dost dlouho a pritom prurez je tam vyrazne mensi. Muzete jiste namitnout, ze to zavisi na vykonu aparatury a take cilovem tlaku. Ale energie to sezere spoustu. Je sice mozne, ze se jim podari ziskavat vodik tim, ze jim bude do tunelu pronikat pres tesneni ­(protoze i ty nejlepsi tesneni propousti tak male atomy­/molekuly­) a tim si trochu zlepsi energetickou bilanci, ale moc bych na to neveril. Delam si legraci.

Bylo tady uz spoustu ruznych predstav, jak bude budoucnost hypermoderni atd. Jak budou auta letat ­(nikdo nepomyslel na to, ze ve vzduchu potrebujete milionkrat vice prostoru nez u auta pro pripad padu abyste nikoho nezabili a zere to porad palivo­), jak se ze vsech silnic udelaji kolejiste ­(zase nikoho nenapadlo, kolik by to stalo to udrzovat­), jak budou sama auta jezdit ­(to ted realizuji vsechny ty firmy kterym to boura do prevracenych bilych nakladaku na silnici, protoze je to naprogramovane tak, ze kdyz to nic nepozna, tak si to mysli ze silnice je prazdna­), jak budem kolonizovat Mars a Mesic ­(misto kolonizovani Mesice vedou imperia svoje dobyvacne valky a kolonizuji zoufale obyvatelstvo sedici na ropnych louzich­) a jak nam bude pomahat umela inteligence ­(ta se dnes pouziva na to, aby umela autonomne zabijet civilisty na dalku­).

A v televizi se resi kozy a kdo zazpiva vetsi kravovinu.

Mozna bychom meli byt radi, ze nam tu zbylo dost koleji a silnic a nemusime resit jak se dostat pres 1000 kilometru rychleji nez letadlo. A starat se o to ­- viz spadle mosty. Ono totiz uplne staci, kdyz ten vlak prijede na cas a ma navaznost na dalsi spoje, protoze jako cestovatele me zajima celkovy cas a ne jestli jsem nekde jel 1000km­/h a pak 2 hodiny cekal. Vybudovat takovou hustou, byt pomalou infrastrukturu z nuly by se dnes nepovedlo. A take bychom si nemuseli nechat dalnice nicit pretizenymi kamiony, hlavne kdyz je vedro a asfalt tece jak cokolada.

Toz tak. Ale kdyz ma nekdo prebytek penez, tak si muze vymyslet p**oviny.
Odpovědět3  0
O to se snazil Intel uz s LightPeak ­- pak se z toho stal Thunderbolt, pote co si spocetli, ze je to mnohem levnejsi udelat to elektricky.

V podstate s ekvalizaci ruznych frekvenci se podarilo vymacknout z dratu maximum co to slo. Prekompenzace, post­-kompenzace umoznuji projit i vyssim frekvencim. Ale nejde to donekonecna.

Mozna uvidime nejakou jinou skladbu vrstev na PCB, treba vnitrni vrstvy porad na FR4, ale vrchni ­(pod signalem­) z nejakeho vysokofrekvencniho materialu jako Arlon. Tim se to opet o kus dal posune.

Motherboardy kde jsou drazky a v nich naskladana opticka vlakna jsem uz taky nekde videl na fotce. Ale zatim to neni moc prakticke. Bud se pouzije paralelni optika ­- hodne paralelnich optickych vlaken, nebo jedno s vysokou rychlosti. Ale spoctete si, jakou rychlost by muselo mit jedno vlakno, kdyby melo pres sebe protlacit ten nejrychlejsi x16 interface. Stejne se pak musi elektricke signaly vytahnout z cipu paralelne, aby se o kus dal prevedly na optiku a zase o kus dal to same na elektriku. Je to super na singlemodovych vlaknech, ktere to vedou na 100 kilometru ­(s opakovaci ve vlaknu apod i na tisice kilometru­), ale na motherboardu je to neprakticke.

Na wikipedii je heslo parallel optical interface:
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Parallel_optical_interface

Jak pisou, zatim jsou komercne dostupne 12vlaknove ­(simplex­) a 4vlaknove ­(duplex­) systemy. V zasade nic nebrani tomu, aby se jednotlive linky PCIe sbernice prenasely opticky. Jenom to bude mit trochu vetsi spotrebu, kazda linka 2­-3mW vykonu, kdezto PCIe linka potrebuje jen terminator 110Ohmu na konci diferencialniho vedeni. Myslim ze nominalni impedance PCIe je prave 55ohmu na vodic.
Odpovědět0  0
Dik za pripomenuti, namohl jsem tomu po tech letech prijit na jmeno. Ano, Quantum Bigfoot se to jmenovalo.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Quantum_Bigfoot

Kdyz clovek zazil tyhle kilova monstra a pak ma po 20 letech v telefonu 50x vetsi kapacitu na plose ctvrtiny postovni znamky, tak si zacne pripadat... trochu stary.

Na druhou stranu, byly to skvele casy, kdy jindy v lidskych dejinach sel pokrok tak rychle kupredu? Meli bychom si toho vazit, ze zijeme v teto dobe. Ze se nam ji snazi otravit ruzni otravove je vec jina, v dejinach to bylo vzdycky ­(spis pravidlem­).
Odpovědět1  0
Ale samozrejme ze slo ­- vzdyt se take delaly. Ja sam mel dva 4GB disky od Seagate, tusim Barracuda v SCSI verzi. melo to 11 ploten a jecelo to jak dive. Kdyz startovaly, tak to byl zvuk jak kdyz startuje stihacka, pak klaply magnety ­-rana jak z dela.

Jeste predtim se delaly v teto vysce 40MB disky ­- Conner. Treba na tehle strance:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
najdete asi 4 modely te vyssi vysky.

A co se tyce 5.25 ­- ty jsou na ebayi porad:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Tyhle si jeste pamatuju.

A to nebyly ATA! Jestli vzpominate, melo to rozhrani MFM. Viz treba pohled ze strany zde:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

No a uplna krasa, 5.25 disk plne vysky
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

U tohoto posledniho si dokonce myslim, ze to neni full height, ale vyssi.
Vyplyvalo by to mozna z teto tabulky:
http:­/­/vanade.com­/~blc­/DS3100­/disks.html


Ale jak jsem psal, tyhle tezke kravy by byly krok zpet, co se tyce rychlosti a pomeru cena­/vykon.
Odpovědět0  0
Sorry 3 petabajty, ne 3 exabyty. Nejak jsem si to blbe zapamatoval a psal to z ­(volatile­) pameti. Rano to chce refresh treba hrnkem tepleho napoje ;­-­) nez zacnu neco psat.
Odpovědět0  0
Byly tady dokonce 5 1­/4­'­' disky, v dobach kdy mely kapacity kolem stovek MB. Myslim ze to delal Western Digital.

Jak pise DrQQ, na objem to vyjde nastejno. To ale pak neni zadny pokrok. Vsechny NASy a RAID pole jsou delane na nejaky mechanicky standard, toho se dost dobre nelze zbavit, je v tom nainvestovano prilis mnoho, nebo jinak receno, tato reseni jsou uz levna.

Mechanicky je vetsi disk problem, nejen vetsi odstrediva sila ­(ta pusobi sice jen na plotny, ale excentricita zpusobuje vibraci prenasejici se pres loziska­), ale take musi byt plotny tlustsi, aby netrpely deformacemi, neprohybaly se. Vice vibraci. Delsi cesta hlavicek. Nutnost i hlavicky mit na tezsim rameni ­- proporcionalne jeho prurez muze zustat stejny, ale hmotnost roste kubicky s delkou. Cili pomer tuhosti k vaze se zhorsi. Velke plotny bude take mnohem slozitejsi vyrabet ­- podivejte jak dopadl vyvoj 450mm waferu. Zustalo se na 300mm.

Soucasne disky jsou delane v ruznych radach ­- vyznacujicich se odolnosti proti vibracim od jinych disku. Cili jsou disky, ktere snesou 10 disku kolem sebe, pak rady ktere snesou libovolny pocet disku kolem sebe atd. Prenos vibraci mezi disky muze zpusobit postupne zniceni disku v polich, kdyz na to nejsou delane. Levne disky do desktopu neni vhodne pouzivat v RAID poli.

A je tu i to, ze disky s takovouto kapacitou urcite pobezi v poli a tam hraje roli doba pregenerovani pole v pripade pripojeni nahradniho disku. Kdyz je disk pomaly a ma prilis vysokou kapacitu, tak to trva vecnost. Proto je pole s vetsim poctem malych disku pro provozovatele prijemnejsi, rebuild pole probehne v kratsim case, redundance umoznuje mit data lepe pojistena. Vyvoj v SSD, kde je vse paralelizovane ukazuje ze cesta k vyssimu vykonu je vice mensich jednotek, nez jedna velka jednotka. Dokonce i zajem o multiterabajtove SSD je mensi, prave kvuli casu nutnemu pro rebuild pole v radu dni. I spolehlivost reseni kde je vice zalohovanych jednotek je vyssi nez u jednoho monolitickeho systemu.

WD delal tusim radu VelociRaptor, kde slo o 3.5­'­' disk ale ktery mel velikost ploten a zdvih hlavicek jen jako 2.5­'­' disk. Umoznovalo to mit kratsi latence pri vystaveni hlavicek, tocilo to 10000 ot­/s. Kapacity byly nekde kolem 300 GB. Je videt, ze kdyz jde o rychlost, mene je vice. U mechanickych disku.

Treba na tomto videu
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=EtZXMj_gUjU
je videt, ze sasi pro velky pocet disku je ma naskladane velmi huste. Typek o tom i mluvi, ze potreboval aby mu Seagate poslal disky odolne proti vibracim ale dokazal to az napotreti, cili misto exabytu mel 3 exabyty v discich.
Odpovědět1  0
Kdyz uz to bude fungovat, tak to pujde pouzit. Otazka je spise jina, kdo bude schopen navrhnout pro to cipy, aby to spolehlive fungovalo. A take na jake vzdalenosti to pujde pouzit. Utlum na techto linkach je zavisly nejen na vzdalenosti, ale jeste na frekvenci. Tedy utlum se pocita v dB­/m­/Hz.

Otazka dalsich vodicu ­- u vysokorychlostnich rozhrani je treba, aby byly datove vodice stineny vrstvou zeme v desce tistenych spoju. Musi se dodrzet impedance, jinak dochazi k odrazum a ty 4 stavove modulace na to budou trpet jeste daleko vice, nez 2 stavove. Na protejsi strane desky ­(kdyz uz­) je potreba tak vest vodice kolmo k tem na druhe strane.

Signalova integrita bude alfa a omega celeho designu.

Jak uz jsem parkrat psal, bude to silne vyzarovat ­(EMI­), zaviset i na uhlu vedeni diferencialnich linek oproti uhlu skelnych vlaken v PCB ­(!­), proste vse, co lokalne meni impedanci ­- tedy zmeny dielektrickych konstant ­- zpusobi odrazy.

U vicelinkovych ­(lane­) rozhrani, tedy x2, x4, x8 a x16 bude uz hodne zalezet na tom, jake maji zpozdeni jednotlive linky oproti sobe. Toto jsme poprve videli tusim v nejake variante DDR4­/GDDR­(4,5­)? Na zacatku se provadi kalibrace linky, meri se individualni zpozdeni jednotlivych diferencialnich paru ­(pripadne unipolarnich u pameti­) a to se pak dokompenzovava. V prubehu operace se to rekalibruje. Da se to dohledat.

Holt vymacknout z toho maximum bude stat nemalo usili. Opravdu si myslim, ze dobre udelat PCIe 6 interface zvladne jen par firem. Pro ty ostatni budou k dispozici treba bridge ktere to prevedou do paralelnich rozhrani treba sirky 16 bitu. Ostatne na SERDESech pro 56,112Gbps opticka rozhrani se rozdeleni na paralelni rozhrani dela uz dlouho, aby se to vubec dalo privest od samotneho modulu ­(SFP, QSFP,...­) do cipu. Modulace PAM4 byla pouzita prave v techto rozhranich, aby se z laseru vymacklo co nejvice ­- a 4stavova modulace je urcity sweet spot protoze tam jeste neni tak slozity AD prevodnik a pritom to prenese 2xtolik dat nez pri binarni modulaci. Individualni rychlost na jednotlive diferencialni lince je dobre udrzet pod 28Gbps, to se da jeste elektricky tahat na nejakou rozumnou vzdalenost po desce. Z techto duvodu treba vznikly ruzne 25Gbps varianty ethernetu, protoze se pro to da levneji udelat switch ­- ke kazdemu SFP nebo SFP+ modulu pak vedou jen 2 diferencialni linky. Jakmile se jde nad tuto rychlost, tak to potrebuje prave vice paralelnich ­(lane­) linek, cimz se to prodrazuje ale hlavne nevejde se to tam.

Delat na to EMI certifikaci je peklo, elektromagneticke vlny z toho lezou uz i jen kolem konektoru, ktere potrebuji mit kovove lacly proti plechovemu krytu, aby sterbiny nevyzarovaly.

To same nas tedy ceka v PC.
Odpovědět1  0
Jako nejvetsi chybu vidim pouziti obout HDMI portu v micro verzi. Klavesnici ma clovek tendenci popotahovat, aby se mu lepe psalo, nebo treba jen zmenil uhel rukou. A microHDMI neni moc odolny konektor. Mohli tam dat jeden velky a jeden microHDMI a bylo by to univerzalni. Nebo oba velke, motherboard by byl asi sirsi a lehce drazsi.
Odpovědět1  0
Sice nejsem tak uplne presvedceny, ze Greta je tim spravny leaderem­- ci jinak napsano ­- prikladem, ale kdyz je moznost Slunce vyuzit, tak to delat. Ne hloupym zpusobem, kdy se to instaluje jen proto, aby se nasbiraly body nebo udelal tunel. Proste zakomponovat solarni energii do spektra typu energii ktere vyrabime ale tak, aby byla motivace presunovat spotrebu smerem k solarum. Priklad ­- a vse predpoklada levnejsi sazbu za solarni energii nez za fosilni ­- nabijeni elektromobilu pres poledne, bojlery na teplotu vodu ­(ci naopak klimatizace­), presun spotreby zarizeni, ktera jsou schopna alespon castecne energii udrzet pres den ­(jako tepelna cerpadla, pracky, lednice­) do doby kdy sviti. Bez toho to totiz rozhoupava vice prenosovou soustavu ­- a pak jsou potreba ty vykryvaci stanice s menici a bateriemi, nebo vodni elektrarny.

Co se tyce Elona Muska, at si o nem myslime co chceme, rekl bych ze teprve s prichodem jeho Tesla Motors zacaly ostatni automobilky brat elektrinu vazne. V tomto smyslu je vizionar ktery to proste dotlacil az k pouzitelnosti. Pritom je to pres 100 let, kdy byly prvni elektromobily.

Dal jsem Vasemu prispevku kladne hodnoceni, protoze souhlasim s vetsi casti, nez s kterou bych polemizoval.

Jeste nakonec implementacni napad ­- mozna se dockame ­(ci spise ne­), ze tzv. nocni proud bude pres par hodin i pres poledne, kdy je prebytek solarni elektriny. Vyuzitim signalizace site na nocni proud by se dalo uspesne zvysovat odber prave kdyz je Slunce nadbytek. Predpoklada nepretizeni prenosove soustavy.
Odpovědět0  0
Sviceni bude jen mala cast z spotreby. Nicmene ­- ve smyslu vaseho prispevku ­- meli bychom optimalizovat svoje vzorce spotreby, aby se energie cerpala v dobe, kdy je ji vice ze solaru. A neplytvat. Treba nastavovat pracky aby praly kolem poledne ;­-­) Nebo lednice, aby anmrazily kolem poledne ­- proste lednice ve stylu NEST ­- usetri 10% spotreby, kdyz si namrazi zalevno. Predpoklada jinou cenu solarniho proudu.
Odpovědět1  0
Otazka jestli to funguje s DRM.
Odpovědět0  0
Dovoluji si upozornit, ze spousta videi na YouTube je opensource. My jsme nase video o chlazeni Raspberry Pi tekutym dusikem dali pod licenci Creative Commons, kterou YouTube nabizi. Radi bychom, aby si to video treba zajemci mohli stahnout, protoze CC3.0 umoznuje aby casti videa nekdo pouzil ve svem videu kdyz uvede zdroj. Prave Youtube­-DL je idealni nastroj, kterym dostat video aby se dalo pak pouzit ­(ci jeho cast­) v nejakem dalsim videu, treba pro ucely citace, coz je nastroj ktery je v ruznych autorskych zakonech znam a je nutny napriklad pro vedeckou cinnost, bez nej by nebylo mozne odkazovat se na cizi prace.

Video je jen pro ukazani toho, ze ta licence existuje zde:
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=RbzKM5XxlOA
Kdyz si rozkliknete popis ­(SHOW MORE­) tak uvidite
License Creative Commons Attribution license ­(reuse allowed­)

Tak bych chtel vedet, jestli nas tedy muze nekdo citovat ­(v jinem videu­) kdyz nebude mit moznost si to nase video stahnout? Nechce se mi to hostovat u nas na serveru, i kdyz samozrejme kvalita by byla jeste lepsi nez na YT. A spousta autoru nema vlastni server.

Dalsi jsou stahovani videi pro off­-line sledovani, nebo na linkach, ktere proste nemaji kapacitu a­/nebo spolehlivost aby se to dalo prehrat online. Kdyz si pro ucely studia budu chtit stahnout video a nekolikrat si ho pustit nekde mimo sit, tak proste potrebuji nastroj na stazeni. Google jiz drive odstranil z sveho Chromeshopu doplnky ktere umoznuji stahovani videa z Youtube.
Odpovědět1  0
Ano. Sonda urcite nekomunikuje nijak zavratne rychle na tak daleko, takze dostat sem data rychle znamena s nizkym rozlisenim. Nebo cekat dlouho nez se pretahne vetsi obrazek. A sonda diky omezenemu zdroji napajeni na sobe asi nebude mit 4k kameru a k tomu buhvijak realtime video kompresor. Neni to ani nutne. Je to vsechno delane na nizkou spotrebu a navic je potreba, aby elektronika zvladala prostredi s vysokoenergetickymi casticemi, ktere zpusobuji chyby v stavech vsech procesoru a pameti. Proto ani nema cenu posilat tam neco, co je na x nanometrech, protoze to bude znacne chybove.

Toz tak ­- jsou tu proste drobna omezeni ­- zdroje energie, tepelny vykon ktery elektronika vyrabi ­(musi se nekam absorbovat a pak vyzarit­), pracovni teplota ­(Slunce to dokaze ohrat dost slusne, nebo naopak je to zmrzle coz je ten lepsi pripad­), vysilaci vykon anteny ­(cili z toho pak vychazi take bitova rychlost kterou jsme schopni to s chybami ktere opravuji samoopravne kody­) prijmout. Asi jste moc zhyckany z online video sluzeb...
Odpovědět1  1
Jenom k tomu doplnim, kdyby se konecne zacalo vetrat ­- hlavne ve sdilenych prostorech ­(verejna doprava, metro, bary, skoly...­) tak nepotrebujeme spolehat na nejakou vakcinu, ktera nebude univerzalne fungovat proti 20000 mutaci tohoto viru. Farmaceuticka lobby samozrejme bude chtit zneuzit epidemie k vlastnimu obohaceni. Jenze u velke rady lidi vede ockovani k vedlejsim ucinkum, poskozeni mozku, autoimunitnim chorobam, ktere se nikde nezaznamenavaji, protoze ­"to neni prukazne­".

Psal jsem jiz v polovine brezna clanek o dulezitosti vetrani v boji s epidemii. Zda se, ze jsme jiz dorazili do stanice idiokracie, protoze nikde se vetrani nedoporucuje, po skolach se nevyzaduje, lidi zaviraji okna i po proskoleni jak je to dulezite. To co sklidime je jen nasledek nepouzivani mozku k uvazovani.

V modelu prenosu viru, kde se da omezit sireni na ctyrech mistech jsme proste to nejdulezitejsi misto, ktere bude rozhodovat o tom, jestli je ­"otevreni ekonomiky­" mozne zcela ignorovali. Sepisu jak to vidim ja:

1. Nechod tam vubec ­- 100% ucinnost
2. Dej si hadr pres hubu ­- ucinnost omezeni vypousteni od 50% pres 80% do 95% ­(satek, respirator FFC2, repirator FFC3­)
3. umyj vzduch ­- vyvetrej to ­- odhaduji ucinnost mezi 10% az 90% ­(staci otevrit predni­/zadni okenko v dopravnim prostredku­). V obchodech otevrit dvere a v pritilehlem rohu otevrit nejake okenko aby byl pruvan. Ve skolach treba 2x za hodinu vetrat pruvanem 3minuty.
4. Ta sama maska ­- i lepsi masky budou propoustet 50% viru dovnitr, protoze rychle zvlhnou. Bez zvlhnuti az 98.5% u suchych N98 masek

Dodavam jeste pomocny bod:
5. kdyz nikoho neohrozujes v okoli, sundej si masku at nevlhne a nesnizuje svoji filtracni schopnost. Muze pridat 10%­-40% ucinnosti masce kdyz ji pak potrebujete. V sirsim okoli ci po vetru by nemel nikdo byt, nebo by se mely osoby rychle mijet ­(beh, kolo...­)

Bod 5 uvadim proto, ze muze byt pomocny ve skolach. Na jedne strane v Asijskych zemich, kde deti nosi celou dobu masku pri vyucovani neni potreba, protoze proste skolu­/tridu zavrou pri jedne ci dvou nakazach na skolu, ale u nas, kde to deti proste nevydrzi muze pomoci. Co se mi doneslo, tak deti ktere musi mit respiratory to proste po nekolika hodinach uz nedavaji. Pres hodinu v tom sedi a pak o prestavce to sundaji a rvou a behaji kolem, aby pak zase trictvrte hodiny sedely zticha.

Mozna, ze by ve skolach bylo lepsi, kdyby deti nasazovaly masky jen kdyz maji mluvit a pak o prestavce, kdy brebenti neustale. Zkombinovat to s vetranim dvakrat za hodinu. Mozna s castejsim zkousenim, protoze jak znamo, pri zkouseni vsichni ani nedutaji, vcetne zkouseneho u tabule.

Obecne plati, ze nejmene toho clovek vypusti do vzduchu, kdyz sedi a mlci. Jakmile zacne mluvit, nebo zpivat a pak i kaslat, tak se dramaticky zvysuje pocet kapenek ve vzduchu, vcetne aerosolu kde jsou castice mensi nez 5um v prumeru. Ty pak poletuji po mistnosti a nesednou si.

Ocekaval bych, ze nejaka strategie jak se toho zbavit, jak ­"otevrit ekonomiku­", proste jak udrzet chod spolecnosti bude obsahovat tento nejdulezitejsi bod ­- vetrani ­- a strategii jak ho nasadit.

Ticho po pesine. Minuly tyden konecne prohlasila pani Merkelova, ze vetrani je dulezite. Museli jsme na ni cekat pul roku? Vzdyt to bylo jasne v pulce brezna, ze to je ve vzduchu.

Muj clanek ktery jsem posilal ke zverejneni v pulce brezna je zde
https:­/­/blisty.cz­/art­/100434­-nejlepsi­-ochrana­-proti­-koronaviru­-je­-vetrani.html
Vsimnete si take, za jak dlouho mi ho zverejnili ­- posilan byl 16. brezna.
Odpovědět1  0
Oni to uz nejsou komunisti. Jenom se tak tvari. Klidne muzete misto Cinska komunisticka strana pouzivat nazev Cinska kapitalisticka strana.

Neni mozne spolupracovat s kapitalisty, i proto ze nevidime, co se kde pod jejich taktovkou kazdy den deje. Plati globalne. Penize jsou pro ne az na prvnim miste.

A to bych rekl ze je univerzalnejsi vyrok ­- ta organizace, ktera podlehla vabeni penez, nechala se jimi unest a prestala se mirnit skonci stejne jako vsechny imperialni projekty ktere casem maji jediny motor ­- expanzi.

To co znemoznuje aby mala skupina ­(v Cine, byvale vychodnim bloku tedy strana­) ovladla spolecnost je kontinualni kontrola jejich ambici, konani. Proste kontrola tech nahore temi dole. Jakmile se polevi, tak se to obrati a uz to nepusti.

Omluvte trochu kostrbate formulace, sledujte myslenku. Dik.
Odpovědět4  1
Cituji z :

http:­/­/test.der8auer.de­/about­/

der8auer stands for “the builder” from the german word bauen ­(to build­). It does not stand for “farmer”, which in german is “der Bauer”
Odpovědět0  0
Dovoluji si upozornit, ze nejde jen o kapacitu. Kondenzatory se totiz chovaji do urcite frekvence jako kondenzatory, pak prejdou pres rezonanci a nad tuto frekvenci se chovaji jiz jako tlumivky. Napr. tento clanek to osvetluje, skrolujte dolu kde jsou ty frekvencni zavislosti ruznych kondenzatoru

https:­/­/article.murata.com­/en­-us­/article­/impedance­-esr­-frequency­-characteristics­-in­-capacitors

V praxi u vysokofrekvencnich designu se k blokovani napajeni pouzivaji mixy kondenzatoru, mensi kapacity ­(s vyssim rezonancnim kmitoctem ­- blokuji do vyssi f­) se davaji blize vyvodum obvodu, ty s vetsi kapacitou tesne za ne.

Timto slozenim ruznych hodnot se vyhladi prubeh impedance v sirsim rozsahu frekvenci ­- male kondenzatory poziraji vetsi frekvence, nizsi frekvence jdou do kondenzatoru za nimi s vyssi kapacitou.

Vzhledem k tomu, ze na karte jsou kolem tech POSCAP kondenzatoru spousty MLCC tak asi ty vyssi frekvence jsou vyfiltrovane dobre. Dalsim moznym postupem je pripajet na zada kazdeho kondenzatoru jeste jeden ­- netroufam si odhadnout kapacitu, to vi vyrobce, nebo by se to muselo zmerit.

Pomoci vektoroveho analyzeru je mozne zjistit prubeh impedance soucastky ­(kondenzatoru­) a stanovit i vlastni rezonancni frekvenci. Ale musely by se vyletovat.

U kondenzatoru s vyssimi kapacitami se hraje na tzv. low­-esr, tedy velikost vnitrniho odporu ­(serioveho, rezistivni, nezavisly na f­). Pri proudech ktere do cipu tecou ­(treba 300W cip na napeti 1V by zral 300A­) je hodnota ESR extremne dulezita. Proto maji karty i hodnefazove napajeni, protoze jeden menic by takovy proud nedokazal dodat a ani ­(byt tlustsi nez obvykle­) vnitrni napajeci vrstva v tistaku by mela prilis velky odpor. Vse co se prida do cesty tomuto roudu proste potrebuje miliohmove odpory, jinak se tam objevi ubytky v desitkam milivoltu a to uz zacina vadit.
Odpovědět0  0
Bohuzel, pro mladou generaci tohle uz nastalo. Stezoval si kamarad, ze ditko ­(13­) je drze a chce jen parit gamesy, protoze ostatni ve tride take jen pari. Nezvladne se soustredit dele nez na 10 vet v knize. Dalsi deti ktere znam jsou nektere i po 4 letech na stale stejne urovni prace s telefonem ­- neustale se foti a vyplazuji na sebe jazyk. Cimz za den zaplni celou volnou pamet telefonu. A to jsou deti inteligentnich rodicu, ktere mely rozhodne naslapnuto, brzo cetly a mluvily.

Uz jsme proste dorazili, vazeni. Nastupujici omladina uz nedokaze zpracovavat informace, protoze byla vystavena nekonecnemu proudu barevnych splasek se 120% saturaci sRGB prostoru. Jinak receno, omladina ­(doplnte si vlastni pejorativni vyraz­) jiz dokaze jen lechtat obdelnik plny hlavne sytych barev.

Mam v okoli take chlapce, postizeneho Downovym syndromem. Jeho pokrok je nulovy, neumi ani 2 slova, atd. Nebudu dale rozebirat ­- v zasade co dela a co ho jedine je schopno na delsi dobu zaujmout je lechtani mobilu metlou na tuk ­(kuchynske nacini, driv z per, nyni z silikonu­). Tuto cinnost provozuje cely den.

Bohuzel vsak musim konstatovat, ze toto chovani ­- i kdyz ne metlou, ale jaksi prsty ­- je vlastne totozne s tim, co dela omladina. Zastaveni mentalniho vyvoje.

Proste jsou stimulovani jen na vstupu svych receptoru, ale uz se nijak neamplifikuji jejich vlastni myslenky, aby se zapsaly do pameti. V zasade tedy ­- ztraceji pamet a schopnost si zapamatovat. Proc? Protoze proste neni vyzadovan vystup z vnitrnich stavu mozku ­- jejich myslenek. Proste necvici, zakrnuji. Kdyz se detem podava barevna droga, ktera zaplni jejich smyslove vnimaji a nevyzaduje se jejich aktivita, tak skonci vlastne jako digitalni fetaci.

Digitalni demence. https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Digit%C3%A1ln%C3%AD_demence

No a pak teprv lze pochopit, proc se nesmyslne produkty ktere vyzaduji servery na druhe strany zemekoule prodavaji. Posledni s tim jsem mel tu cest byl modem od O2, ktery mel displej. Ale aby to clovek nastavil, tak si musel nainstalovat aplikaci do sveho telefonu od O2, prihlasit se na Facebook, tam pres to poslat zpravu do O2 a to to poslalo do modemu na minutu. Zaroven ta aplikace zobrazilo PIN, ktery je potreba na webove strance ­(login­) do modemu zadat.

Tak tomuhle rikam DEMENCE uppercase. Jsem zvedavy, jestli to neco trumfne. Treba jaderna elektrarna ovladana pres Facebook?

Jsem rad ze uz jsem za pulkou.
Odpovědět2  0
A to jsou ktere?

Narazim na pocet chyb v soucasnych programech. Systemy, ktere umozni se pouzivaji na kriticke ukony, by mely byt oddeleny od vseho. To znamena to, ze budou mit svoji fyzickou sit, ne nejakou virtualizovanou, kde se do toho muze dostat kdokoliv, kdo se prolouska nejakym switchem. Takto uzavrene systemy ovsem take potrebuji spoustu dobrych spravcu, aby neudelali nekde botu a diru. Tu ale stejne casem nekde udelaji, protoze pro vzdalenou spravu stejne musi do teto site pristupovat.

FYI https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Software_quality

Tato prihoda ukazuje, jak jsme se stali zavisli na pocitacich ve slepe vire, ze nam usetri praci. Je to lez, sirena IT odvetvim, aby se daly prodavat stale drazsi a slozitejsi systemy se stale neprehlednejsim ovladanim, ktere vlastne resi porad to same, co vlastne uz zvladal Hollerith census machine, dernostitkovy pocitac ktery Hitler nasazoval v koncentracnich taborech na evidenci veznu. Cislo vytetovane na predlokti bylo cislem karty v systemu. I pri nizke kapacite samotne karty bylo mozne optimalizovat vymackani vsech sil z veznu a naplanovat jejich smrt tak akorat, aby se k ni dobelhali a za dobu vezneni odevzdali co nejvice sve prace, vlasu a nakonec mohli byt spaleni.

Prectete si knihu IBM and the holocaust.

To co je spatne v nemocnicich je prave tato zavislost a nase duvera, ze ten pocitac na recepci nam usetri praci s umistenim pacienta o nekolik podlazi vys ci niz. Mezi podlazimi uz neprebehne recepcni, byli jste nekdy treba v Motole? Uz jenom kam pacienta poslat z prijezdu sanitek z prizemi, nebo z heliportu na strese je ukol ktery tam urcite zamestnava spousty pocitacu, ktere jiste pobezi na nejakych ne bezpecnych systemech.

Zakazky na IT, kde proste bezpecnost neni na prvnim miste prohlubuji pru*er, kdyz k nemu dojde. Firmy se snazi co nejrychleji naplacat v zasade zase to same ­- prenest par pismenek odnekud nekam ­- a pouzivaji k tomu ruzne frameworky, do kterych vubec nevidi, hardware ktery je uz sam o sobe plny spionaznich backdooru, nebo backdooru ze zakona. Misto obycejneho papiru s kapacitou 2 kilobajty na stranu, zivotnosti zaznamu 100 az 400 let a by design ochranou proti remote utokum ­(protoze to musite drzet v ruce­) se pouzivaji systemy, kde jsou miliardy bitu jen k tomu, aby to umelo tyhle data odnekud nekam zkopirovat a pak se to ulozi na plochu deseti ctverecnich mikrometru. Ty jsou samozrejme uz tak nespolehlive, ze se to musi kopirovat celkem na 3 mista, aby se jakztakz dalo rict, ze se to neztrati. Ono se to sice neztrati, protoze v prubehu si to slizne 30 spionaznich agentur, ale zadna uz ty data nevyda i kdyby se ztratily, protoze by tim odhalili, ze si vytvareji munici na budouci vydirani a sledovani obyvatelstva.

Asi jsem uz stary, ale zacinam se priklanet k pouziti jen papiru. Obycejna verzatilka, ktera se da orezat a nezlame se a papir mi poskytuje nejlepsi IT sluzbu ze vsech OS ktere jsem kdy pouzival. Bootuje do par sekund, reformatovani tuhy je orezavatkem za minutu, pise i bez napajeni. Precist to jde i bez displeje. Prezije i potopeni do vody.

A to jsem jeste nerozebral blackout. Podle mnozstvi nafty v suterenu provozovatelu se da spocitat, za jak dlouho komu co vypadne. Operatori udrzi site tak mesic max.

Jdu si orezat tuhu.
Odpovědět4  0
Skutecny prubeh signalu na nekterem z vodicu vypada trochu komplikovaneji, nez ten ­"reklamni­" ktery si vyrobce zvolil. Signal, tedy napeti prechazi mezi ctyrmi urovnemi ruzne ­- dejte se do sveho vyhledavace klicova slova ­"pam4 eye diagram­"

Ve zkratce, v diagramu jsou takova ­"oka­", proto se tomu rika eye diagram, to jsou napeti v casech, kdy signal bezi mimo ne a da se tedy prohlasit za nejakou urcitou hodnotu ­(00, 01, 10, 11­). Kdyz se toto oko zacne uzavirat, tak se vlastne pravdepodobnost prubehu nejake hodnoty, treba 01, zacne rozplizavat do sousednich hodnot ­(00, 10­) ­- ale jen obcas, je to statistika. Je tedy potreba, aby bylo oko co nejvetsi ­(oblasti kde proste signal neprebiha­) jak v case tak napetove.

Kdyz se zrychli casovani, tak se oko zacne uzavirat a pravdepodobnost chybneho prenosu se zvysuje. Diky vetsimu poctu ok ­(binarni kodovani ma jen jedno­) se budou pri pretaktovani oka zavirat rychleji, nez prave u systemu s dvema urovnemi. Dostat se na vyssi frekvence tak bude obtiznejsi. Pomahaji ruzne prekompenzace na budici vedeni i post kompenzace na prijimaci, zejmena vysoke frekvence maji utlum umerny sve frekvenci. Pomaha zkratit vedeni, proto ma nove RTX katy od nVidie cipy tesne u GPU.

Naivni pohled na pocitacove rozhrani jsme meli asi vsichni kdysi to, ze jsou tam nuly a jednicky. No a dnes, v gigabitove dobe, jsou tam proste nekolikaurovnove signaly, pak je cas prebehu signalu na novou uroven a pak znovu dalsi viceurovnove hodnoty, oddelene mezi sebou temi oky. Doba trvani prebehu je pritom dnes uz vetsi, nez doba trvani samotneho bitu ­(ci bituuu­).

Hezky prehled s typickym eye diagramem je na teto strance:

https:­/­/community.keysight.com­/community­/keysight­-blogs­/oscilloscopes­/blog­/2017­/10­/11­/ethernet­-pam4­-transmitter­-challenges
Odpovědět3  0
Dovolte mi otazku,

jsou ty cipy 16Gb ­(gigabitu­) nebo 16 GB ­(gigabytu­) ? Sice clanek pise docela konzistentne o tom, ze je treba 8 cipu pro dosazeni kapacity 16GB, ale ten obrazek ­- vizualizace asi primo od vyrobce ­- je matouci.

Muzete to tedy prosim upresnit? Nemam cas si to dohledavat na netu.

Diky.
Odpovědět0  0
Bohuzel zivotnost 10 let neni nic moc. Uvedomte si prosim, kolik technologie je potreba mimo samotny panel k tomu, aby to neco dodavalo bud do site, nebo do baterii. Krome konektoru na oknech ­(zni to smesne, ze ?­) je potreba jeste kabely k menicum. Bezna soucast budov to neni, ledaze by menic byl zastrcitelny do nejblizsi zasuvky. Ale pak hrozi riziko zpetneho proudu, muselo by to byt chytre aby to pri detekci spadnuti napajeni v okruhu prestalo dodavat elektrickou energii, no v zasade tohle uz je u menicu vymyslene.

Horsi je to s ekonomickou strankou. Pri ucinnosti 10%, ne optimalnim naklonu je podle me cena potrebne technologie ­- konektory, kabelaz, zrejme ­(aby to bylo esteticke­) i ulozeni kabelaze v budove, prepetove ochrany na obou koncich kabelu, menic ­- proste pomerove mockrat drazsi nez samotna tenka vrstva na okne. Pokud ma panel zivotnost 20­-30 let, tak se da nejak rozpocitat jako investice. Pokud ma jen 10 let ­(i kdyz to samozrejme neprestane hned dodavat­) tak je to skoro zitra. Co pak?

Jeste poznamka k solarnim taskam, ktere pred par lety propagoval snad Elon Musk. Ten samy problem, jeste horsi ­- spousta malych segmentu, ktere je potreba propojit kabelazi. Systemove napeti muze byt od 200V do 800V, ale uprimne, chteli byste jit na pudu, ktera ma pod taskami konektory ­(kde je 800V­) a vitr s tim cvici, obcas tam natece voda?

Ta nejdrazsi solarni silnice na svete, ktera se rozlamala po pul roce je take jednim z pohrebist puvodne skvelych napadu.

Toz nezbyva nez instalovat to tam, kde do toho nenatece ­(= poradne izolovane konektory­), nemuzou tam chodci bezne lozit ­(na pude by to asi nebylo uplne kosher jak jsem psal­), je tam dobry sklon vuci Slunci, nejezdi po tom vozidla ­(viz solarni stezka­). Male instalace ­- male segmenty z malych panelu budou trpet tou kabelazi, prodrazi se to.

Vzhledem k temto kalkulacim bych videl realne nasazeni jen u novych budov, ktere budou projektovany jiz s cilem vyuzit vsechnu plochu oken k solarnim ucelum, pak se kabelaz da naprojektovat primo do projektu. Retrofitting starych budov nepripada v uvahu.

Dalsi vec je, ze budovy s celosklenenym povrchem ­(proste sklenice­) stoji vetsinou v okoli dalsich sklenic a stini si.
Odpovědět4  1
... stejne jako jakakoliv cizi nezavislost.

Kdyz bychom my v Evrope zakazovali americky Intel a EU by investovala 25G USD do evropske foundry, tak by se za oceanem mohli po***t jaci jsme komuniste a uz by lili propagandu svobodneho trhu.


Odpovědět0  0
Pridal bych jeste pristup k zdravotnictvi, moznost vzdelani a moznost ucastnit se na trhu bez diskriminaci ­(viz komentar nize­). Ano, civilizovanost si take predstavuji jako vyuzivani pokroku v rozumne mire ­- musim dodat, ze klicove k dosazeni techto cilu je citlive prerozdelovani bohatstvi, jinak se zacnou prilis oddalovat moznosti chudych lidi od moznosti tech bohatych. Etalonem bohatstvi budiz obycejna rodina, ne nuzaci kteri spadli, ani zbohatlici kteri si at uz svoji pili nebo zlodejinou vyhoupli nahoru.

Bezni obyvatele teto kotliny tomu rikaji stredni trida, mysli si ze do ni patri ­(prestoze by chteli patrit k co nejvyssi tride, tak jim dochazi ze nahoru se nikdy nedostanou­) ale ve skutecnosti diky zadluzeni tu tuto tridu lidi, kteri muzou civilizovane zit ­(zdravi, auto, bazen, dovolena, cestovani, vzdelani, duchod­) ztracime uz 30 let. Jako ostatne jine zeme, kde se nerecykluje bohatstvi bohatych a nevytvari se z toho prostredi pro zivot tech mene bohatych.

Kdo nezna L­-curve, doporucuji. http:­/­/lcurve.org­/

K tomu, abychom mohli zit civilizovane podle techto nejdulezitejsich bodu je potreba, aby nejen nebylo prilis mnoho lidi ­(na malo zdroju­), ale take aby ti chudsi dokazali do civilizovaneho zpusobu zivota naskocit, coz je ekonomicka zalezitost. Zacina od financovani vzdelani a konci az kdyz zacne byt clovek vydelecne cinny. V dnesni dobe to je proste o tom do nekoho investovat 2 miliony korun nez ho budete moci vypustit samostatne do sveta.

Touto malou odbockou, ci rozvinutim myslenky jsem chtel rici, ze i v civilizovane spolecnosti, ktera ma dostatek zdroju mohou zit lide necivilizovane, na okraji moznosti proste proto, ze system neni nastaven tak, aby jim pomohl se zucastnit. Spise vidim v zapadnich spolecnostech trend vedouci k tomu, vyrazit z chudsich lidi uplne zbytek jejich bohatstvi, presunout ho do kapes lidi kteri vedi jak to zaridit a pak si jeste stezuji, ze hrozne trpi, kdyz se jim za krize padaji ceny akcii.

Zaverem ­- muzeme mit zdroju kolik chceme, ale kdyz si je nekdo nakrade a bude si za ne uctovat horentni sumy, tak se k civilizovanemu zpusobu zivota stejne nedostaneme.

Odpovědět0  0
(S dovolenim dale pouziji dve pejorativni oznaceni, berte je jako nadsazku, oznaceni chovani skupiny lidi a ne jako nadavku.­)

Neni to problemem moc lidi, v Indii dokaze vice jak miliarda lidi bez pomoci modernich technologii vyzit. Silenstvim je cpat vsude technologii ktera ma externality ktere odmitame videt. Problemem je ekonomicky system, ktery nuti lidi palit planetu aby si vydelali na ty predrazene veci ktere se jim za smesnou dobu rozpadnou.

Vemte auta ­- veterani jezdi dodnes, byt treba 80 let stare. Staci to vycistit a namazat. Dnesni auta ­- aby vyrobce vydelal, musi vam prodat nahradni dily za stejnou sumu za jakou vam prodal nove auto. Kdo neinstaluje kurvitka, zkrachuje. A je to ve vsech odvetvich.

Staty, ktere propadly lichvarskemu bankovnictvi jsou nuceny diky drzeni ekonomiky v zajeti dluhu produkovat neustale vice, aby meli co prinest bankerum, kteri jim za to natukaji na ucty cisla. Nikdo se nepta kde to ti bankeri berou. Ale samozrejme banky chteji tvrde zaruky, coz je neco, co se musi exponencielne vice produkovat, protoze banky jedou na lichvu a ta vede na exponencialni rust zadluzeni ­(pokud se najde dost blbu co se nechaji zadluzit­).

Takze primarni problem neni v poctu lidi ­- problem je v zivotnim stylu a zpusobu prerozdeleni a v bankovni diktature. Dnesni zemedelstvi potrebuje ropne produkty ktere cpe do zeme aby v tom prachu udusanem traktory neco vyrostlo. Banky potrebuji nove pitomce, kteri se zadluzi, aby nedoslo k deflaci a demontazi ekonomiky. Chudi lide museji jezdit za praci cim dale, protoze si nemohou dovolit zit v blizkosti center. Jidlo z poli se pali v spalovacich motorech, protoze bohati chteji mit pocit, ze jsou eko, misto aby nasytili vetsinou chudi lide.

Nepopiram, ze jsou ­(zejmena mene rozvinute­) zeme, kde neresi jestli se tam vejdou ci ne a mnozi se a mnozi, az narazi na hranice a zacne hlad.
Odpovědět2  0
Tak omyl ­- to nebude levna a neomezena energie, size muze byt levne palivo, ale myslite, ze zbyla technologie bude levna? Tokamaky sezerou polovinu vyrobene energie na chladici okruhy se supravodici, ktere potrebuji proto, aby vytvorily magneticke pole pripadne indukci zahraly plasmu.

Tezke neutrony rozmlati vsechno kolem kam vyleti, takze jen si to vezmete ­- potrebujete do toho nejdriv nakoupit plyny ktere umozni provoz chladicich zarizeni ­(Helium se snad tezi nekde v jedinem dole na svete­), potrebujete tam mit stejny generator a parni turbinu jako v jaderne elektrarne, postavit to z nesmyslneho mnozstvi tun kovu a pak kdyz to zapnete, tak musite rychle zacit vyrabet takove mnozstvi energie, aby to uchladilo co pisu s v podstate fixnim vykonem ­- a vemte v uvahu to, ze to chlazeni je potreba v podstate nekolik metru od samotneho zdroje tepla, ktere se ma chytit, ohrat paru a vyrobit dost energie aby to uchladilo tyhle supravodive magnety.

No, kdyz jsem to probiral s drahou drahou ­- mam proste doma exemplar ktery se venuje fuzi ­- tak jsem dosel k zaveru, ze to stejne nebude levne i kdyby to nakrasne za 50 let fungovalo.

Zadna levna energie z toho nebude, kdyz to zbasti polovinu vykonu na svoje chlazeni, tak to chlazeni bude muset mit nesmyslne vykony, bude nesmyslne drahe, nebude se to dat dobre regulovat k nule ­(protoze se to bude muset porad udrzovat v supravodivem stavu jinak papa magneticke pole­) a vyletujicic neutrony, ktere jsou nosicem energie rozmlati casem vsechno cim proletnou. Cili specialni materialy, kdovi po jake kratke dobe se to bude muset vymenovat.

Je to proste iluze, skvely napad, ale mysleme prakticky. Bylo by skvele kdyby aspon nebylo potreba palivo s omezenou dostupnosti ­- mnozstvim, kdyby se nemuselo palit uhli, ani uran ­(deuteria je v morske vode pry dost­). Jenze vsechno ostatni je slozitejsi nez u blbe jaderne elektrarny, ktera se aspon nemusi chladit do supravodiveho stavu.

Bilance ­- jaderna elektrarna ucinnost pocitam maximalne 33%, strilim uplne od boku, protoze to je tak ucinnost tech turbin ktere tam jsou.
Fuzni reaktor ­- ucinnost turbin stejna, ale musite z toho jeste polovinu az vsechno ­(pri malem pozadovanem vykonu­) hned vrazit do chlazeni. Cili max 16% ucinnost.

Jsou to jen takova cisla k diskusi ktera jsem si vymyslel, od neceho se zacit musi.

Kdo si mysli, ze to bude zadarmo tak je asi moc cte sci­-fi.
Odpovědět1  1
Kdyz ty vsechny prskance a kdovi jake provozni tekutiny skonci ve vzduchu a diky ruznym vektorum g budou letat vsude a usazovat se ­(nejen­) na podlaze?
Odpovědět1  1
Tak by me zajimalo, jestli to prekladaji hardwarove, nebo ­(aspon castecne­) softwarove. Z tech hardwarovych vzpominam na Transmetu. Z softwarovych, ktere generuji spustitelny, nativni kod na cilove platforme zminuji QEMU. Cili ­- jak moc softwarove a jak moc hardwarove to je? A pak ­- jak si to stoji vykonove, vezmu­-li na jedne strane spektra hardwarovy preklad a na druhe ciste softwarovy ­(QEMU­) ?

No a jeste vzpominam na nVidia Denver, ktery mel ­( https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Project_Denver ­) nejakou cache pro prelozenou cast kodu.
Odpovědět0  0
Nezazada, protoze vsechny tyto staty potrebuji spickove vyrobni procesy proto, aby mohly vyrabet autonomni zbrane, podilet se na 5G ­(prvenstvi jim samozrejme vyfoukla Cina­) a delat jine prasarny. EU nema tyto ambice, nestrili domorodce kdyz nemaji na uroky z uroku z uroku z uroku pujcek. Nema zadnou obrannou ­(ani utocnou­) politiku. Nema spickove firmy ktere jsou vrcholem telekomunikaci. Proto nepotrebuje fabriku na 5 nanometru.

Pritom by se dalo taky delat tanecky s udelovanim licenci na steppery od ASML ruznym obchodnim konkurentum. Treba neudelit licenci statum, ktere nas tady ­(s jejich pomoci­) smiruji a kradou nam data. A nejsou to jen Cinani.
Odpovědět1  0
Asi se inspirovali u CooliPi s tim otocenim GPIO headeru o 90 stupnu, ale oni to maji utopene aby nekoukal ven. U CooliPi 4B to mame vystrcene ven, aby na tom mohly byt primo HATy.

Podle animace to ma vystupek na chlazeni CPU ­(to ma podobne i FLIRC­), ale zadny z nich nechladi USB bridge, a ten se dokaze rozpalit docela dost. U RPF to salamounsky vyresili tak, ze upravili firmware pro tento bridge, ale za cenu horsich latenci ­- prilis agresivne se to uspava, takze trpi prenosy po malych blocich, ma to pry polovicni propustnost. Asi se jim ten ctvrt wattu za to vyplatil.

Kdyz uz jsme u USB3 a Raspberry Pi 4, nedavno jsem cetl zpravu, ze kdosi zkousel propustnost USB3­-SATA bridge a prisel na to, ze kdyz se pouziva driver usb­-storage ­(tedy ten bezny ktery vsichni zname z Linuxu­), tak to ma asi 2­/3 propustnosti co s driverem UASP. Viz https:­/­/www.jeffgeerling.com­/blog­/2020­/uasp­-makes­-raspberry­-pi­-4­-disk­-io­-50­-faster

Odpovědět2  0
Vazeni, nekdy kolem zavedeni noseni rousek v CR jsem presvedcoval jisteho redaktora nejmenovaneho e­-zinu, ze noseni rousek neni nejaky fake koncept. Take jsem mu psal prispevek o vetrani jako nejlevnejsim a nejucinnejsim zpusobu boje s infekci SARS2. V te dobe WHO nedoporucovala nosit rousky ­- a z jedne zminky na twitteru od americkeho surgeon generala vyplyvalo, ze to bylo politicke rozhodnuti, ktere melo zabranit skoupeni rousek obyvatelstvem. Jenze tato fake news zustava lidem v hlavach, takze jim to trvalo asi 1­/4 roku, nez vydali prohlaseni ­(WHO ­- svetova zdravotnicka organizace­) ze by se rousky mely nosit a jsou prinosne.

Jak tedy mame poznat ­(nedejboze cenzori Googlu atd­) co je pravda a co vymysl? Kdyz organizace, ktere by mely byt etalonem a podavat nejlepsi informace takhle zamerne lzou a jdou politicky na ruku zajmum urcitych statu ­(ktere je financuji ­- drzi v sachu­) ?

Mozna se to uz ted nepouziva ale my co jsme zazili ten ­"realny socialismus­" ktery mel vyustit v raj na zemi ­(komunismus ­- no totalni p1covina, nikdy by to nefungovalo­) tak jsme pouzivali mozek na odhaleni lzi. Tehdy to bylo jednoduche ­- lhali nam porad. Muzu rict, ze trva dost dlouho, nez si clovek udela obrazek o nejake problematice a dokaze rozhodovat, co je lez a co ne v dnesnim svete. Kdo neodhalil ze mu nekdo lze, tak je jeste naivni. Kdo si prosel fazi hledani pravdy v mori lzi, tak si tim zbystril svoje kriticke mysleni.

Pro inlustraci, delal jsem si resersi zprav o infekci SARS2 abych se zorientoval.

Cetl jsem ze mezi fake news ohledne viru SARS2 nekteri ti internetovi giganti zaradili zpravy o vitaminu C a D jako potencialnim leku ­- ale zrovna tohle ­- po delsim studiu zprav a studii ­- bych doporucil, protoze vitamin C zvysuje imunitu a vitamin D je hormon, ktery v tele hraje roli na vice mistech, jeho deficit ma za nasledek mensi schopnost nicit zhoubne bujeni v tele, mensi schopnost nicit patogeny, krivice u deti atd. Cernosi maji asi 4x mensi produkci vitaminu D v kuzi a maji ­(asi 2­-3* ?­) vetsi umrtnost na COVID­-19. Obezni lide maji 2­-3x mensi produkci vitaminu D. Obe skupiny by tedy potrebovaly delsi pobyt na slunicku aby jejich telo vytvarelo vice vitaminu D. Starsi lide maji take snizenou produkci, az o 75%. Vsechny tyto skupiny jsou rizikove a maji snizenou produkci vitaminu D, vyssi umrtnost na COVID­-19. No a kdyz pak sedi odma na zadku a nemaji se kde opalovat, tak jejich hladina vitaminu D klesa.

Hledal jsem i dalsi levne zpusoby, jak snizit riziko nakazy SARS2­-em. No a vyslo mi, ze nejlevnejsi a nejucinnejsi je vetrani. Videli jste nekdo kdo sledujete nasi vladu, ze by doporucovala vetrani? Nebo WHO? Ja posledni dobou nesleduji, takze me doplnte jestli uz je to ­"napadlo­". Pritom existuji krasna videa treba od NHK ­"Fighting a pandemic­" kde je to krasne zdokumentovano, jak se siri mikrokapenky v uzavrenem prostoru do doby, nez se vyvetra pruvanem. mikropakepnky maji prumer mensi nez 5um a vznikaji pri mluveni, zpivani a take vysychanim vetsich kapenek ve vzduchu.

Kdyz uz by mel byt nekdo hlasen, tak Donald s temi jeho nesmysly jako lit si savo do zil, palit se UV­-C zarenim apod. Jenze to by byl na hlaseni v EU kazdodenne.
A zaroven by mel byt podporovan vyzkum ­(i treba amateru­) kteri pisi zpravy z bojiste a toci videa, ne aby je Goole demonetizoval, protoze nedokazi rozhodnout, jestli je to pravda nebo ne. Nebo maji proste prikazy demonetizovat alternativni scenu.

Proc jsem se rozepsal o svych postrezich ohledne nakazy ­(je tech postrehu vic, ale tyto jseu nejdulezitejsi­) ­- protoze to tim zaclo. Zaroven chci dokumentovat na par pripadech zprav, ze je velmi osidne neco zavrhnout jako fake a naopak nebezpecne bez reserse verit zpravam ­"duveryhodnych­" instituci.

Lzou proste vsichni kdo jsou na neci vyplatni pasce, zalezi jen na ktere strane barikady stojite cemu se rika lez a cemu pravda. To bylo znamo uz za Adolfa.

Zaver ­- je velmi casove i intelektualne narocne odhalit rafinovane lzi. Trva to radove tydny nez si clovek sezene informace, ktere mohou vyvratit tvrzeni. Je sice hezke, ze vule identifikovat lzi nasla aktivisty v radach vlad ktere jsou soucasti EU, ale diky rozsahlosti problematiky, slozitosti dokazovani a vyvraceni se nepovede udelat nejaky ucinny system, spise se to zvrhne v byrokratickou masinerii ­(jako s Cookies­) ktera zase zesloziti zivot mensim infromacnim zdrojum.

Pokud mohu vyzdvihnout jednu potrebnou vlastnost kterou povazuji za znamku inteligence, ktera by mohla pomoci v boji s kanalizaci internetu v informacni stoku, je to logika. Pokud jeden dukaz vyvraci nespocet lzi, povazuji to za znamku inteligence ­- pouziti logiky k vyvraceni nepravd. V praktickem pojeti jsou nejblize diskuse pod clanky a videi ­- z diskusnich prispevku jsem se castokrat dostal na stopu dobrych informaci. Tedy nezachrani nas nejaci cenzori , ale my sami, kdyz budeme vsechny ty blbosti ktere si kdo naklofal vyvracet. Dekuji vsem kdo na forech vyvraci hlouposti a posilaji relevantni informace.
Odpovědět0  0
Urcite to bude odraz, kdyz jsem meril teplotu Raspberry Pi s termokamerou, tak ty cipy ukazovaly take mene ­- dokonce i ty pokryte vylestenym pouzdrem z kovu. Obecne tedy ­- pokud je tam leskly objekt, ktery odrazi viditelne svetlo, tak bude take odrazet infra. S specialnimi natery to nemusi platit.

Kdyz se meri termokamerou takoveto povrchy, tak je potreba tam nalepit neco cerneho matneho. Asi bych pouzil saze, ale v tenoucke vrstve. Nebo nejaky matny cerny nastrik ­(radeji rozpustny, aby se to pak dalo dale pouzivat s chladicem­).

Teoreticky muze i stacit prelepit nejakou cernou samolepici paskou, ale to jsem nezkousel. Zhorsi se tim ale trochu chlazeni.
Odpovědět3  0
Nemusime chodit daleko, i u nasi policie jsou kovbojove. Pred nekolika lety me jeden takovy vytahoval z auta za hlavu... akorat si nevsiml, ze mam zapnuty bezpecnostni pas. Ten ma ovsem o nekolik radu vetsi pevnost, nez krk, na kterem je hlava.

Upozornuji, ze jsem jen pozadoval dodrzovani zakonu ­- aby se policajt vyridil dopravni prestupek s ridicem, a ne s posadkou, kterou chtel kontrolovat ­(pro kontrolu musi mit duvod­). Pozadovat plosne kontrolu posadky vozu s vymyslenym duvodem, ze odpovidaji popisu hledane osoby neni u nas legalni ­- neobtezoval se totiz nejdriv na posadku podivat, tedy nemohl tvrdit, ze odpovidaji nejakemu popisu.

Skoncilo to tak, ze me odvezli na policejni stanici, tam kdyz zjistili ze na me nic nemaji tak me chteli vyhodit, ale pozadoval jsem protokol ­(protoze si muzou vymyslet cokoliv a clovek se to nedozvi­). Kdyz jsem porad chtel ten protokol tak si mily policista omackal zapesti a tvrdil, ze jsem ho napadl. Pak jsem zavolal na odbor vnitrni kontroly, ktery je donutil sepsat se mnou protokol {podani vysvetleni} a kdyz tam pak pri sepisovani vtrhnul tenhle vytecnik­-kovboj s tim, ze mu mam podepsat papir ze jsem byl poucen o svych pravech {nebyl, nikdo mi nic nerikal co muzu a nemuzu} tak jsem mu to odmitnul a rovnou to nadiktoval do sepisovani protokolu. Mel jsem celou dobu obavu, jestli neni pod vlivem nejakych latek, tak jsem to taky pridal do protokolu. Asi ho pak nacelnik poslal rovnou na kontrolu krve.

Je sice hezke, ze ilegalnimi kontrolami najdou hledane lidi, ale proste kdyz chteji kontrolovat dodrzovani zakonu, tak at je prvni neporusuji.
Odpovědět0  0
Stacilo by, kdyby tomu nerikali anonymni rezim, ale bezpecny jak dale pisou ve vysvetleni.

Kazdopadne neinstalovat si do pocitace nic od googlu. Kdo chce nutne chrome, muze pouzivat chromium, treba si ho opatchovat aby neodesilal googlu informace, neudrzoval tajne cookies pripadne aby se cookies vubec daly vymazat. Bez zdrojovych kodu si clovek nemuze overit vubec nic co to muze delat.
Odpovědět3  0
Prehrivani RPI samozrejme zvysi teplotu i SD karty ­- a ty ktere nejsou navrzene pro prumyslove vyuziti to brzo odskaci. Ale neni to jen provozni teplotou, je to take tim, ze spousta SD karet nema radic schopny tak castych zapisu ­- je proste spousta opravdu spatnych radicu s blbym firmwarem ktery za chvili rozsype data, neumi si poradit s poskozenymi bloky, nebo vubec nedela garbage collection.

V zasade v RPI funguji dobre jen karty od SanDisku a od SAMSUNGu ­(nektere rady mely ovsem problemy­). Spise bych to shrnul ­- ty rady, ktere jsou postaveny na kvalitnich radicich jedou.

U SanDisku jsou to rady ­(mikroSD­) Ultra ­(s cervenym pruhem urcite jedou­), Extreme, Extreme Pro. U SAMSUNGu uz nevim. To co kartu usmazi je swapovani na kartu kdyz zacne dochazet RAM. Proto by i 8GB RPI melo jet spolehliveji, protoze bude mene casto vyuzivat swap.

Swapovani se da vypnout uplne, aby tam jeste pred vycerpanim RAM nic nezapisoval.

Bez chladice ma ale RPI4 idle teplotu stejne kolem 78°C. Zatizenim se to jen dostane do modu kdy to zacne snizovat frekvenci ­(proto jsme si to snad neporizovali, ne?­)

Ja jsem si proto navrhnul vlastni chladic, idle je kolem 34°C a pri max. synteticke zatezi se to vysplha k 54°C. Ale je to maximalisticke reseni a nikoho pro to nelamu. Viz CooliPi.

Snizeni teploty pomoci upgradu firmwaru bylo dosazeno tim, ze se zacal pouzivat power management toho VLI cipu ­(USB2­/3 mustek­). Bohuzel posledni aktualizace byla hodne agresigni, sice to zmensilo spotrebu RPI o 0.4W, ale nekterym uzivatelum to zpomalilo transfery na poloviny ­(zejmena malych souboru ­- delsi latence­). Tento firmware by melo jit vzit i starsi a nahrat ho tam misto posledniho.
Odpovědět0  0
Technicky by se to dalo udelat tak, ze proste pro urcitou vetev distribucni site ­(za poslednim transformatorem na 400V­) bude lokalni skupina, ktera si treba pres tuto sit bude sdilet svoji solarni vyrobu a odbery. Tim, ze by to bylo lokalni, tak by to prave nepretezovalo ani ten transformator, zaroven by se to s chytrym rizenim mohlo pouzivat bud jako stabilizovany odber nebo stabilizovany zdroj el. energie. Akorat ­(jak pisu v jinem prispevku zde­) to chce, aby proste nekde bezel server, ke kteremu budou pripojeny ty zdroje a spotrebice v danem segmentu site a bude se rychle ridit, jaky je prikon a jaky ma byt odber. To dobijeni je vyborne v tom, ze muze prakticky okamzite zvysit odber ­(nabijeni baterek­). Zdroje ­- solarni FV panely s menici ­- jsou nevypocitatelne, regulovat se daji jen dolu, aby netlacily do site vice, nez je treba.

V tomhle je urcite potencial, ktery by to chtelo vyuzit aby se FV vyrobena energie nepromrhala. Doted vlastne nebyl zajimavy odber, baterky v dome si moc lidi neporizovalo, ale pojizdnou baterku ­- auto ­- si casem poridi vic lidi.

Samozrejme ze rizeni toho, co posle tato skupina do site musi ridit rozvodna spolecnost. Je to ale moznost, jak spojit nespolehlivou vyrobu s stabilizacnim ucinkem, dokonce vytvorenim trhu nad timto usporadanim ­- treba flexibilnim ocenenim prebytecne energie v lokalnich uzlech ­- by bylo mozne levne dobijet auta kdekoliv, kde se proste nainstaluje stojan, ktery rozumi tomuto rizeni. Priklad ­- kdyz si obec udela treba 3 skupiny, protoze ma 3 transformatory ­(vetsinou jsou z 22kV na 400V­), muze nabizet prebytecnou energii vyrobenou z FV panelu na mistnich domech zajemcum pres stojany na vybranych mistech v ulicich. Cast penez z toho pujde rozvodne spolecnosti ­( a ta pod sebe schova tu dan pro stat aby mohl financovat silnice atd­), cast obci, cast dodavatelum s temi FV panely a zaplati to odberatele s nabijenymi auty. Cena energie bude odstupnovana podle sveho zdroje a potrebnosti. Proste cena energie ­"ze site­" z uhelnych ci atomovych elektraren bude nejdrazsi, cena energie z blizkych obnovitelnych zdroju bude levnejsi az nejlevnejsi bude lokalni prebytkova energie. Odberatel si pak nastavi cenovy profil, za jakou cenu chce cerpat energii ze site ­- a auto si samo zvoli, v kterych casech bude odebirat ­"jakou­" energii. Draty jsou ty same, elektrony taky ale umozni to na max vyuzit liche casy kdy by se ta energie nemohla nikam dodavat.

Je to vlastne jen rozsireni soucasneho stavu kdy distribucni soustava je nejakym zpusobem vyuzivana vice subjekty k prodeji te same energie. Akorat s mnohem jemnejsi granularitou, jak v prostoru, tak case. Technicky by to bylo mozne realizovat jiz dnes, staci pripojeni do netu, system jak auto pozna na ktere nabijecce je ­- tato metadata uz snad i nabijecky predavaji ­- a staci vlastne ­"jen­" to legislativne zastresit. V podstate rozsirit system sdileni tech dratu ktery uz tu je byt na mnohem vyssi a hrubsi urovni.

No a to bude prave trvat nejdele, protoze tady se do toho nikdo nehrne.

Vsichni se muzou nazrat a spotrebitele to porad muzou mit levneji i s temi danemi, nez kdyby si to sami sudlali doma z baterii a menicu, protoze to rozlozeni rizik umozni sama sit, byt s omezenimi. Je tu i efekt toho, ze chudsi obyvatele by mohli nabijet za levnejsi cenu s tim, ze proste nebudou mit jistotu, ze se jim to nabije v nejakem pozadovanem case.
Odpovědět0  0
Souhlasim s pohledem na vyuziti jiz vyrobenych clanku ­(a nejen jich­) na max v jinych nasazenich ­- ta myslenka vyuzit je pote co uz nemaji tak dobry pomer ulozene energie­/hmotnost ­(po vyjezdeni v aute­) je rozhodne dobra. Vadi mi vyhazovani veci, ktere by mohly klidne jeste dlouho slouzit i kdyz se snizenou funkcnosti. Baterie se daji vyuzit treba v nejakych ekvivalentech powerwallu jako dela Tesla, samozrejme to chce trosku ty akupacky poopravit.

Pokud by se elektromobilita mela rozsirit na 100%, tak vidim i problem s dostupnosti materialu na vyrobu. Viz napr. zde:

https:­/­/seekingalpha.com­/article­/4132250­-likely­-rise­-of­-electric­-vehicles­-and­-impact­-on­-metals

Ono to proste vsechno bude trvat 30 let, coz v zasade nevadi. A na konci nemusi byt 100% elektro, pro nektere cestovani to treba neni vhodne. Dulezite na soucasne situaci ­( i pres ruzne nezadouci vedlejsi efekty, ceny vyroby a recyklace­) vidim to, ze do toho odvetvi plynou penize. Diky tomu je mozne delat vyzkum a vyvoj. Treba v porovnani s vyrobou cipu ­- ktera dnes dokaze udelat miliardy tranzistoru na plose nehtu ­- jsme spise na zacatku az v pulce. Vyroba cipu to umi proto, ze protekly biliony dolaru prumyslem, ktery mel 50 let na to, aby se dopracoval do soucasneho stavu.

U aut ­- odvetvi stareho 100 let ­- samozrejme neni potreba dalsich 50 let na to, aby se vyvinuly motory apod. to uz tady sto let je, jen se zdokonalily diky ucinnym elektrickym menicum, simulaci el. motoru nejdrive v CADech apod. Jenze je potreba dotahnout tu bateriovou technologii. V dlouhodobe perspektive je mozne, ze prezije ta prumyslova civilizace, ktera bude schopna ukladat energii. Lapidarne a s nadsazkou receno, ta ktera bude mit lepsi baterky. A je to diky tomu, ze plundrovani fosilnich zdroju bude pokracovat smerem k horsi kvalite uhli. Uz ted se kouknete jak zoufale je plundrovani ropnych pisku, ktere maji EROI asi 1.5 a obrovskou spotrebu vody, toxicka jezera za sebou. Uhli muze byt klidne na stovky let, ale jake kvality, kolik uranu v tom je ­- jen pro jeden priklad? Budeme to dychat. Dychame mnohem vice uranu z uhelnych elektraren ve vzduchu nez ze samotnych atomovych ­(krome tech vybouchlych­) ­- kdo z lidi tohle vi?

Otazka vyroby elektricke energie ­- prave u tech zelenych neovladatelnych zdroju by mel byt zajem mit v zasade lokalni rychle regulovatelny odber, aby nedochazelo k pretezovani a destabilizaci el. site. Ty pres noc dobijena auta se muzou dobijet bud z nocniho proudu ­(atomove elektrarny­) nebo z prebytku ve dne ­(kolisani nabidky v casovem horizontu sekund ci desitek sekund­). Tim se spis da stabilizovat sit, nemyslite? Proste mit k dispozici odber flexibilni tak, aby kopiroval prebytky v siti.

Je to samozrejme na dlouhy vyzkum, ale co ­- vsechno dlouho trva. Ale ten potencial tu je, kdo ho nezacne prozkoumavat, tak bude v nevyhode az to bude potreba.

Pochybuji, ze nutna spotreba pro dobijeni aut je tak velka, ze by hned polozila sit. Spis je potreba ekonomickymi stimuly vest lidi k tomu, aby nabijeli kdy je to pro sit potreba ­(cenou odberu s granularitou i treba sekund­). Co treba bitcoin, nepretezuje el. sit? To by mohla byt dobra studie, vyhodnotit vliv na prenosovou soustavu nekde kde byla levna elektrika a presunuli se tam ­"tezari­".

Jeste k tomu ­"zdanovani­" energie ze solarnich panelu ­- chytre vlady budou rady, ze vyresi jednou ranou jak vyrobu a odber prebytecne elektricke energie ­(do baterek­), tak snizi znecisteni vzduchu a zaroven zavislost na dovozu fosilnich paliv. Svinske vlady budou samozrejme premyslet, kde z lidi co nejvic penez vyzdimat. Proc? No protoze politici nechali stat na pospas bankovnim gaunerum, kteri prenasi penize ­(dluhy­) z centralni banky a pujcuji je statu, ktery nema pravo ­(ve vlastni centralni bance­) ziskat penize. Pokud se budeme bavit i o tomto ­(kde vzit penize­), tak reseni je nasnade ­- vzit si zpet co ukradli bankeri, vyrobili z toho statni dluh ­(ten z principu musel vyrobit stat, aby nepolozil ekonomiku­) a ne zdimat chudaky lidi.
Odpovědět0  0
pravi pry jedno Nemecke prislovi. V dobe, kdy ruzna elektrohybadla s dvema koly muzou zvysit pocet lidi, kteri se po meste prepravuji s nejmensi energetickou spotrebou ­(kolobezky, elektrokola, videl jsem i pekne elektromopedy­) , cimz se da snizit celkova energeticka spotreba na prepravu lidi mi prijde ze vhodnym krokem k snizovani nejen spotreby obecne ale i snizovat zatez site by bylo proste budovat vyhrazene trasy pro cyklisty. Kdo jezdil na kole, jezdi dal. Kdo nemel na to udychat to zde vkopcovitem terenu by ted s malou elektromobilitou mohl zacit jezdit, ale treba se boji jit do provozu na silnici, zaroven je tam strasny smrad.

Vidim urcity ­(urcite omezeny­) potencial v snizovani spotreby energie treba v tomto zpusobu prepravy. Uz ted je videt, ze spousta lidi jezdi elektro a nepotrebuji s sebou tahat jeden a pul tuny kovu.

Pro nakladni prepravu ci dalkove cesty uz je to jine. V teto souvislosti nostalgicky vzpominam na doby, kdy zbozi chodilo za zakazniky, ne zakaznici za zbozim. Clovek si mohl nakoupit v samosce a usetrit cas i pohonne hmoty. Ale promorenost auty se zvysila, takze kdo si ho poridi uz tohle neresi a dojede si.
Odpovědět0  0
Ja ani po QLC. Doufal jsem, ze MLC je to posledni, prislo TLC. Co si myslim, ze to je zalezitost kontroleru ­- ten ma moznost kontrolovat zapsane hodnoty, cili se muze rozhodnout zkratit timing zapisu a pouzit mene stavu ­- klidne i SLC. V jedne prezentaci od WD jsem se dozvedel, ze ty rady SSD ktere dela WD ­(puvodne SanDisk­) ­- pouzivaji SLC jako zapis cache a pak to prepisuji do TLC. Cili to zabere 3x mene sektoru, ci bunek. Tento presun dela samotny flash cip, cili data by nemely putovat do kontroleru a zbytecne zvysovat spotrebu. Je to docela chytre reseni, bohuzel neni zdrojak k firmwaru, kdyby byl, tak by slo udelat to konfigurovatelne.

Psal jsem o tom v teto diskusi:
https:­/­/www.svethardware.cz­/enmotus­-midrive­-kombinuje­-hlavni­-slc­-a­-vedlejsi­-qlc­-na­-jednom­-ssd­/51075­/diskuze
Odpovědět1  0
Me napada ­- ten slavny Rusky urad na zkoumani internetu ­- urcite se muzou smichy potrhat, kdyz pitomci na zapade zapaluji infrastrukturu a pritom Putin nemusel hnout prstem. Treba to vymysleli oni. Hlavne kdyz se tady hadame o voloviny.

Cimz se vubec nesnazim ospravedlnovat nestoudne lzi jejich protivniku, jako treba ze Saddamovi vojaci vtrhli do porodnice v Kuvajtu a vyhodili nemluvnata z inkubatoru.

<CYNISMUS>
Jediny duvod ktery me napada pro takove jednani by bylo, ze si nemeli kde ochladit pivo, protoze v pousti bylo 60 stupnu Celsia.
</CYNISMUS>
Odpovědět0  0
Spojitost mezi radiovymi vlnami a virovym onemocnenim je asi stejna, jako mezi modlenim se za uzdraveni a samotnym uzdravenim.

Pokud nekdo veri nesmyslum, vymyslenym cirkevni ci jinou oligarchii, provadi naucene prazdne ritualy bez jakekoliv spojitosti s fyzikou, tak klidne uveri v kauzalitu mezi 5G a virem. Spolecne maji to, ze je to VIRA, zadny rozum, premysleni, nic.
Odpovědět1  0
Bohuzel to neni nadsazka :­-­( jak strkani ACcka k uchu, tak ty dve vteriny ­- tu hodnotu mam z nejakeho rozhovoru s Edwardem Snowdenem, kdy udelali kviz a byly tam casy 2 minuty, 10 sekund a 2 sekundy. C je spravne, tedy prumerna doba, po ktere chytromobil nekam leze a neco posila jsou opravdu 2 vteriny :­-­(

Ja si do hlavy poustim jenom 2G a to jeste jen v 900MHz pasmu, protoze nemam ani dualband. Nejak ty nizsi frekvence lepe snasim, prolezaji hloubeji do mozku. Treba me to stimuluje vic nez ty povrchni gigahertzy :­-P

Souhlasim zde s kolegou, ze 5G neni o maximalnich rychlostech, ale maximalnim vyuziti pasma, vcetne vyuziti MIMO pro smerovani paprsku, poslouchani z predpokladaneho smeru klientske stanice atd. Proto jsou ty baseband modemy tak slozite a i drahe ­(a proto americani banujou Huawei, protoze to stihli implementopvat jako prvni ­- to je holt ten jejich ­"volny trh­") a musi se vyrabet na 12nm a nejlepe 7nm CMOS technologiich. Cili jeste k tomu presvedcit TSMC, aby Cinanum nic nevyrabela. Aby bylo jasno ­- dneska do tech kramu kazdy dava svoje zadni vratka, protoze je to v podstate nedokazatelne. Nejsem zadny milovnik Ciny, extremne me serou ale mam rad kdyz se hraje fer a na rovinu.
V dnesnim svete se lzi nejdal dojdes, protoze ti nikdo neda pres drsku. Vim o pripadu cinskeho studenta tady ktery tesne pred odletem do Ciny stahnul data z univerzitniho serveru. Jenom aby bylo jasno jak to maji hozeny. Za to mu dovolili mit dve deti.

Pro venkov je 5G zajimave ne svymi rychlostmi, ale prave vyuzivanim pasma ­- jenom to nesmi bezet na prilis vysoke frekvenci, jinak to nikam nedosahne. 60GHz je pro mestske floutky, kteri uz nevedi jak by se stimulovali a tak si potrebuji prehravat 4k filmy na mobilech, kdyz jsou v praci a maji neco delat. No trochu nadsazky jsem ted pridal. Jo jeste me napada k cemu to muze byt dobre ­- k depilaci chlupu v usich, mozna by uz ta delka vlny mohla byt srovnatelna...
Odpovědět0  0
... akolik z nich si ji denne strka k uchu...kdyz to odesila kazde dve vteriny mraky dat do ruznych organizaci ktere nezname...
Odpovědět2  2
Jak jsem pochopil z diskuse na covid­-19 kanalu, tak to ma stejnou zasadni vadu jako jine masky s vydechovym filtrem ­(respiratory s ventilem­) ­- totiz ze vydechovany vzduch jde ven pres ventil primo, tedy ten kdo to nosi muze nakazit ostatni. Cili tento respirator je vhodny pro ochranu jednoho cloveka, ale ne ostatnich. Sice se pak nemlzi filtry, ale... proste v nemocnici se to pak dost dobre nasadit neda v okamziku, kdy personal zacne byt take nemocny.

Opravte me kdo vte vice detailu, ale ja pri pohledu na dumacek na masce vidim prave nejaky takovy ventil uprostred ­- vetsinou jde o silikonovou gumu, ktera je zvedanatlakem vydechovaneho vzduchu.

Jestli jste videli onanii nasi vlady z letiste jak priletelo letadlo s nefunkcni pomoci z Ciny, tak jste si urcite vsimli ze premier mel prave takovou masku s ventilem. Proste pro ochranu ostatnich uplne k nicemu. Cimz vas take varuji pred lidmi s takovymto typem masky ­- jakmile uvidite ventil, pryc od dotycneho. Sice je ted nakazano mit prikrytou hubu, ale ... hmm... ten ventil ji vlastne odkryva, a NIKOHO TO NENAPADNE to resit.

Opravte me jestli mam spatnou predstavu o tom ventilu v teto 3D tisknutelne masce.
Odpovědět0  0
No tohle byla domovni svetla v 6tipatrovem cinzaku na Vinohradech v Praze. Privod byl fixni z rozvadece. Vite jak to vyresili? Na kazdem patre vysroubovali jednu ze dvou zarovek.

Jak vy ostatni pisete, vsechny tyto faktory hraji roli. Proto pro 4kW svetel na velkem baraku bych dal stykac aspon na 100A. To jsme jim navrhli, ale soudruh predseda ­(s titulem RSDr., nechal si na schuzich rikat pan doktor­) a jeho elektrikar ­(zjistili jsme, ze elektrikar dava predsedovi 10kkc za kazdou zakazku pro dum­) tohle asi nikdy necetli.
Odpovědět1  0
Pokud vyrobce negarantuje spinaci proud i pro indukcni zatez, pripadne neudava pocet cyklu nez odejde ­(pokud to ma­) rele, tak doporucuji vyuzivat jen 1­/10 z maximalniho proudu coz jak vidim je 10A. Z vlastni zkusenosti ­- pro indukcni zatez se pri pouzivani opalujicich se kontaktu v relatkach udava cca 10% zatez pri ktere se to bude opalovat jako pro 100% zatez ciste odporovou ­(obycejna vlaknova zarovka­).

Ciste namatkou jeden graf ktery ukazuje tzv. derating poctu spinacich cyklu v zavislosti na spinanem proudu:

https:­/­/www.luetze­-transportation.com­/fileadmin­/tx_luetzeasimfetch­/8140120110­-relay­-couplers­-positive­-action­-contacts­-micro­-compact­-enclosure­-x­-00810556_0.jpg

V jednom dome, kde luuuzeri nainstalovali casovy spinac na 4kW zarovek v dome ­(to uz ma i samo o sobe slusnou indukcnost­) primo na vystupni kontakt s omezenim 10A odeslo rele za 14 dni. Pripekly se konktakty. Proto si vyzadejte u podobnych vyrobku detailni informace o poctech cyklu pri opakovane zatezi.
Odpovědět3  0
S touto vizi souhlasim, v zasade jde o zvraceni efektu globalizace. Tedy zpet do vesnic a zvysovat sobestacnost ­- lokalizace. Jenze: spousta lidi by z mesta i rada vypadla, ale nemuze, protoze mesto je primarne o zamestnanosti ­- moznosti vydelku. Vetsina lidi nebydli ve meste proto, ze by tak nutne chtela ­(potvrzuje to i popularnost sileneho americkeho modelu predmesti 40­-60 mil od mesta za cenu hektolitru paliva­), ale proto, ze tam muze poskytovat svoji praci ­(neb nic jineho zbidacele obyvatelstvo nema­). Tim, jak se zvysila efektivita obdelavani pudy ­(zvetsovanim traktoru­), tak se pocet lidi uzivitelnych lokalne ­(na venkove­) zmensil. Zaroven se ale zhorsil stav pudy, protoze niceni mezi, chemie vyrovnavajici deficit prirodnich hnojiv vytvari mrtvou pustinu ­(alespon ta zem na polich je mrtva protoze v hnojivech uz neziji zizaly apod­). Taky to pak tak vypada ­- puda je tvrda jak sutr. A kdyz je krajina vysusena diky odvodnovani, tak uz nezmekne. Kdyby se mely platit externality tohoto zhuverileho ­"hospodareni­", tak by se zase vyplatilo hospodarit na malych polickach. Kdysi mel ve vesnici kazdy nejaky lan, nebo treba i vic jako pojistku proti neurode.

Cili ­- neni moc prilezitosti, kam se na venkov vratit ­(jen kvuli obdelavani pudy­). Kdyz se tam nekdo vrati, zacne hospodarit ekologicky ­(a to jde, i bez pouziti hnojiv, a neni to prodelecne! ­- musi se to dobre delat­) tak je potreba jeho podnikani minimalne chranit ­- tzn. ze si udrzi odberatele. K tomu ovsem potrebuje pudu vlastnit, a to je kamen urazu ­- z pudy se stal obchodni artikl. Nyni ve mestech dochazi k podobnemu fenomenu ­- z bytu se stava investicni artikl, uz ne plocha k zivotu. No a tak mame pudu, ktera se neda vyuzit ­(pro decentralizaci ­- lokalizaci­) protoze ji nekdo jiny vlastni ­(zabrana­), ve mestech lze bydlet jen draze a stejne nejde kvuli premrstenym cenam poridit si vlastni bydleni.
Banky do toho tisknou uvery cimz jen nafukuji bublinu ktera timto ­"investovanim­" vznika.

Obavam se, ze obycejni lide, ti co si hrde rikaji ­"stredni trida­" ­(= obycejny zebrak jeste ne na ulici­) uz nemaji kde byt a na venkov se nedostanou, ve meste si nezabydli, no tak pak skonci nekde na ulici. Tam totiz jsou velke popelnice. Na venkove ne. A ze nas tady okradaji ­(ted uz skoro vsechny cizi­) banky nema bezny franta uzivatel ani paru.

Takze efektivni decentralizace, sobestacnost nebude ani omylem. Protoze ti velci se nechteji podelit, banky neprestanou chrlit dluhy ­(co by potom delaly, co by byl vlastne jejich produkt?­) Bohati si radsi jeste stoupnou do fronty na polevku pro chude. Jinymi slovy, budou ve velkem brat dotace ktere jsou proto, aby se zvratil tento efekt singularity mesta a prestalo vysavani venkova. Venkov ovsem bude porad potrebovat pohonne hmoty, ono to nejde sedet doma a mit z toho prijmy, lide na venkove se stejne nejak musi zapojovat do ekonomiky, aby si vydelali na benzin ­(ktery potrebuji ­- viz stavky ve Francii­).

Vzdalena prace na pocitaci je jen pro malou cast populace ­- vetsina lidi stejne nekam musi chodit, kde neco resi, neco prenaseji. Fotony je neuzivi.

Tak si rikam, jestli neco nebylo na takovem tom skoro unikatne ceskem hybridnim modelu, kdy lide pracovali ve meste a pak vypadli na vikend ven ­- cimz mohli podporit periferii, protoze kdyz se nekam presunu, tak tam taky asi neco utratim. Jo take musi byt ale kde nakupovat...lokalne. Ted uz zmizely i vesnicke obchody, uz se to nevyplati, protoze lidi radsi spali litry benzinu a usetri nakupem v hypermarketu, nez aby pustili peniz v mistnim obchode.
Odpovědět0  0
Lidi neni moc. Moc je tu aut. Lidi se do mesta vejdou, ale kvuli parkujicim autum zbyvaji z postrannich ulic jen uzke jednosmerne nudle ­- neda se tam vytvorit pruh pro cyklisty. Nastesti v postrannich jednosmerkach je maly provoz, tak se da mesto projizdet i postrannimi ulicemi, kdyz si to clovek vychyta. Ne vsude to jde, v jednom smeru jsou jednosmerky treba obracene nez by to bylo zadouci, takze pro cestu tam a zpet na kole je treba mit 2 odlisne cesty.

Kdyz neni vule ­(na magistratu­), tak se budou samozrejme hledat vselijake vymluvy. K potencialu cyklistu ­- nemyslim, ze by se velka vetsina lidi dala presvedcit, aby presedlala na kolo. K tomu musi mit clovek vztah. Ti co jsou skalni tak jezdi za kazdych podminek, je to ale o zivot. Je potreba mit reflexy a predvidat a predvidat. Zakladni pravidlo je ­- neplati zadna pravidla, pokud mate mensi vytlak. Silnejsi vyhrava. Cyklista nema nikdy prednost ­- nezalezi na tom, jestli ji ma, ale jestli si ten druhy ­(v plechu­) mysli, ze ji ma.

Kdyby bylo kudy jezdit, tak by se cast z tech lidi, kteri maji ke kolu vztah, ale nejsou sebevrazi mohla zacit prepravovat misto mhd na kole. Ti co to neudychaji by proste mohli pouzivat elektrokola. Jde treba o desitky tisic lidi v Praze. Kdyby se spocitalo, kolik procent plochy zabraly silnice a kolik lidi to vyuziva pro svoji soukromou dopravu ­(=1 clovek v aute­) a tato plocha se castecne vyhradila pro cyklisty, tak si myslim, ze by se na teto plose dala realizovat vyrazne vetsi propustnost osob ­(na jednotku plochy­), nez na silnicich. V dobe spicky je dokonce kolo rychlejsi, mam vyzkousene ze je rychlejsi nez je prumerna rychlost MHD a jede se v podstate porad ­(z prave strany kolem kolon ale opatrne a pomalu­).

Ne ze neni misto ­- proste se mesta stavi pro auta a pro panaky, kteri holt musi az do prace jezdit tunovym kusem plechu. Proto nemaji ostatni misto a musi dychat ten hnus.
Odpovědět2  1
Bohuzel autolobby se snazi znicit hromadnou dopravu, ve statech se jim to i podarilo, nektere mesto ­(snad San Francisco?­) kdysi prodalo koleje do srotu. Dobre jim tak...

Bohuzel u nas je spousta politiku kteri si neuvedomuji, jak velkou cenu ma vlastne rozsirena zeleznicni sit. Kdyby nebyla s bylo nutno ji vybudovat, kolik by to dneska stalo, vcetne vsech vykupu, transportu budov apod? Nehlede na planovani jen mirne zahnute trasy a koridoru kolem.

Doufam ze aspon tohle co jsme tu po komunistech ­(ne v sirsim smyslu, jen tuto konkretni ekonomickou zalezitost, infrastrukturu­) zdedili neznicime. Nemuseli ovsem tahnout v Praze magistralu stredem mesta.

Co se tyce dopravy ve mestech, je tu velky nevyuzity potencial jizdy na kole, nebo jinych elektromotorizovanych prostredcich, ktere maji velmi malou spotrebu ­(ano, je potreba je vyrobit i recyklovat, ale v metrice kg­/km spotrebuji asi nejmene materialu­). Kdyby se budovaly stezky, tak tam lze presunout osobni mikrodopravu tak, aby neinterferovala bud s automobily, nebo s chodci. O to vice mista by pak bylo na silnicich a o to mene smradu bychom museli dychat. Argument ze to jde jen v placatych mestech bych kontroval tim, ze prave s tou elektro mobilitou to zacina byt zajimave i pro mene zdatne. Bez problemu s parkovanim ­- mmch taky by mohli na ty kolobezky nekde vyhradit dva metry u zabradli, auta v Praze zaberou kilometry ctverecni tak proc by kolobrndy nemohly mit aspon jeden pro sebe...
Odpovědět0  0
Na Sahare se nevrati nikdy, protoze tam pisek poskrabe panely za nekolik let. Kolega co tam byl instalovat solarni panel na nejakou technologickou instalaci ropovodu rikal, ze to je velky problem. Navic vysoke teploty snizi vyrazne ucinnost panelu.

Posledni drb ohledne EROI FV panelu co si pamatuji je ze vyroba a mozna i recyklace veme tak 1­/4 z energie kterou to vyrobi.

S tenkou vrstvou na sklech bych videl mensi problem pri recyklaci ­- proste se to roztavi a nekde se to v tavicim kotli usadi ­- bud nahore, nebo dole. Stejne se ta skla nekdy budou pretavovat.

Elektromobil ktery by mel nezanedbatelnou plochu strechy a mozna i oken jako zdroj energie by mohl mit o to mensi baterii ­- i kdyz asi ne o moc, protoze nez ji vytluce, tak ji tyhle panely moc nedobiji. U solarnich nakladaku jsem cetl ze to za dobu jizdy vyrobi asi 10% spotrebovane energie.
Odpovědět2  0
Vzhledem k tomu, ze to bude pouzivat velmi smerove vlny s vysokovou frekvenci, tak by to vyzarovalo pod auto a kabina je kus plechu, tak bych rekl ze velmi velmi male. Odrazy jsou jeste slabsi nez prima vlna. To uz jen mobil, ktery drzite u ucha bude mit na zdravi 10000x horsi dopad ­- treba noseni telefonu by melo byt 2.5cm od tela. Kolik lidi s plackami to nosi tak daleko?
Odpovědět0  0
Pokud se ovsem kontinent nepohne o 2 metry po zemetreseni.

Pozitivni prinos teto technologie bych spise videl v odhalovani odpadku, ktere stavitele dalnic zasypali pod vozovku a usetrili tim ­(sobe, nam ne­).

Ve vanici se auto stejne bude muset drzet ve vyjete stope ­(i kdyz pojede jen 30km­/h­) protoze by ho to jinak tahlo mirne do strany a riziko smyku by se zvetsilo.

Jesli jste jeste nekdo nevystrizlivel z idey samoriditelnych aut bez volantu ­(to se nam snazi prodat lobby automobilek, protoze uz nevi, za co by si uctovali dalsi sumy penez­), tak si nekdy otevrete ridici jednotku soucasneho auta, ktera prezila 5­-10 zim. Kondenzace vlhkosti jak prase, kdyz neudelaji v skatuli pro jednotku diry na nejnizsim miste, tak tam ta voda zustava a sezere to nohy integracu. A to jsou jenom FET tranzistory s rozteci 1.27mm

Dalsi problem je zivotnost cipu vyrobenych na stale se zmensuijich vyrobnich nodech. Uz 28nm melo automotive zivotnost v rocich , posledni co jsem videl ze vydrzi 10 let byl 40nm proces.

Na 7­-3nm to vypada spis na 9 mesicu. Mozna bych ty slidy jeste nasel.

Jestli se ptate proc, tak asi kvuli vsem vlivum ­(vibrace, teplota, stridani vlhkosti­) atd. Taky jsem nevericne kroutil hlavou. Pak jsem si ale vzpomnel, jak jsem zaletovaval SMD rezistory na palubni desce pro Octavii, proste se jim rozlomil cin na jedne noze. A to byl jen tachac nebo podsviceni a velikost SMD odporu 1206.

Odpovědět1  0
https:­/­/documents.westerndigital.com­/content­/dam­/doc­-library­/en_us­/assets­/public­/western­-digital­/product­/internal­-drives­/wd­-blue­-ssd­/user­-manual­-wd­-blue­-3d­-nand­-sata­-ssd.pdf

Tiered Caching
The WD Blue 3D NAND SATA SSD uses a tiered caching structure to improve write
performance and endurance.
Modern operating systems typically access the storage device using small access
blocks; the majority of these being 4KB. These access blocks are incongruent with
the physical block size ­(less than 1MB­) of the newer generation of
flash
memory
technology, and writing directly to the TLC array is also slower than writing to SLC
blocks. To overcome these hurdles, the WD Blue 3D NAND SATA SSD employs three
storage layers:
▪ Volatile cache — DDR DRAM cache
▪ Tiered Caching structure — A non­-volatile
flash
write cache
▪ Mass storage — TLC NAND
flash
The tiered caching structure is a pool of X1 blocks which are used as write cache to
accumulate and consolidate all writes at high speed. It works in the background,
then
flushes
them into the larger X3 storage blocks and uses optimized write
transaction sizes to maximize endurance.
All host data is written to X1 blocks to achieve the highest performance. Three X1
blocks are copied sequentially into one X3 block during the
flush
to mass storage
when exceeding their threshold.
Odpovědět0  0
Protoze s tim prisli uz od WD ­- jejich SSDcka, resp. to snad vyvinul SanDisk ­- maji interne cast pameti jako SLC pro zapis a pak, kdyz je cas, to prepisuje do TLC bunek _na tom samem pametovem cipu_. Cili ­- to jsem pochopil z prezentace od WD ­- ten nadrizeny kontroler jen rekne, ktery blok zapsany jako SLC se ma na tom samem cipu prekopirovat do TLC bloku. Coz mi prijde super cool ­- treba 1TB disk by mel mit asi az 12GB tohoto SSD vyhrazen jako SLC cache. Proto by mely disky od WD­/SanDisku byt rychle pri instalaci treba widli ­- protoze cela instalace bezi do SLC sekce celeho disku. A ty SSD disky nejsou tak drahe. Nevim ale, jestli je delaji v jinem form factoru nez SATA, snad ano. Pri instalaci OS zaroven dochazi k prepisu teto SLC cache do TLC pameti, takze se disk pri cele instalaci chova docela svizne, prestoze nema DRAM buffer.

Neco jsem nasel tady
https:­/­/www.anandtech.com­/show­/14223­/the­-western­-digital­-wd­-blue­-sn500­-ssd­-review­/2
ale nepamatuji se jiz kde presne. Mozna zde

https:­/­/www.anandtech.com­/show­/13760­/the­-western­-digital­-wd­-black­-sn750­-ssd­-review­/2
The WD Black SN750­'s behavior during a full drive write is quite similar to that of its predecessor, albeit with a 5% improvement in write speed after the SLC cache fills up. The cache fills after about 12GB of writes, but since performance after the drop is steady at around 1.5GB­/s the small cache isn­'t really a problem.
Odpovědět0  0
Koho jineho? Vynasobte si cenu tak velkeho hardwaru poctem, pak vynasobte faktorem 100 ­(cena vyvoje bude 100x vetsi nez cena srotu­) a ziskate predstavu o financovani.

Soukromnici to nebudou, nepotrebuji vice jak 1 dron najednou. Kdo potrebuje formaci? No jedine nejake utocne komando. Cili to bude vyvoj zbrani. Ze na tom nejsou jeste kulomety v teto fazi vubec niz neznamena. A na postrik poli to z teto vysky zcela jiste nebude ­(leda tak olovem­).
Odpovědět1  0
No vzhledem k tomu, ze to je na kanalu 1, tak by melo stacit snizit pixelovou frekvenci ­(tim by se mel peak ruseni prestehovat pod dolni hranu 2.4GHz pasma­). Kdyby se mela zachovat snimkova frekvence, tak by se dalo ubrat tech par radek ci prazdnych intervalu ktere tam podle me jeste historicky zustaly z dob kdy se paprsek monitoru vracel dlouho zpet. Treba pri nastaveni rozliseni na X serveru v Linuxu se to da udelat, par jich ubrat. Kdysi jsme si tim zvysovali snimkovou frekvenci. Toto mozna odstranil DisplayPort, protoze je paketove orientovan, ale nejsem si tim uplne jist. Mozna jen posila v zatemnovacich intervalech zvukova data a metadata.

Treba na mem RPI4 s raspbianem je tato sekce:

Section ­"Monitor­"
Identifier ­"dummy_monitor­"
HorizSync 1.0 ­- 2000.0
VertRefresh 1.0 ­- 200.0
# Add 16:9 modes, others are automatically detected.
Modeline ­"1280x720­" 74.48 1280 1336 1472 1664 720 721 724 746
Modeline ­"1920x1080­" 172.80 1920 2040 2248 2576 1080 1081 1084 1118
EndSection

v te radce modeline se to da nastavit, vsimnete si, ze tam treba v rozliseni 1920x1080 jsou pro pixely na radce casovani 1920 2040 2248 2576
cili k 1920 obrazovym bodum se tam ceka az do casu 2576 ­(ekvivalentnich pixelu­) nez prijde dalsi radek.
To same pro radky ­- vlastne je tam 1118 radku.

Prvni je frekvence v MHz. Staci si ji mirne zmenit a melo by byt vymalovano.

Umravnit obvody na vysoke frekvenci, ktere maji nejake vyssi hramonicke par centimetru od WiFi anteny je proste fyzikalne velmi tezke. To by museli ty vyvody z cipsetu do HDMI konektoru prohnat v strednich vrstvach desky ­(ma jich celkem 6 pokud vim­). Nicmene samotny PLL ktery bude v cipsetu BCM bude ruseni vyrabet na svem napajeni a to je zatracene blizko antene.

A tak nezbyva nez to doladit, coz je podle me to, co nakonec udelaji. Jestli v definici frekvenci pro konzoli nebo pro X server nevim. Predesignovat se to uspokojive podle me moc neda, prave tim, ze tyto frekvence lezou uz po dratech vsude mozne a preskakuji co mohou. No prave proto je pouzivame na mikrovlnne spojeni, ze.
Odpovědět0  1
Je to proste vysoka forma podrazactvi a zlodejiny.

Zkuste si odpovedet na otazku, ktery stat zneuzil posledni velke valky tim, ze do ni ­"vstoupil­", od jejiho konce zavrazdil asi 40 milionu lidi jinde ve svete svymi asi 40 valkami, obchodnimi sankcemi a bombardovanim ochuzenym uranem.

Pak se nemuzete divit tomu, ze zneuziva sveho dominantniho postaveni, ktere si takto ­"vydobyl­" a zcela asymetrickou a selektivni obchodni valkou nicil a dale nici slabe staty, instaluje do informacnich zarizeni zadni vratka ke kradeni cizich dat a umozneni sabotaze.

K tomu vsemu jeste odstreluje sve a cizi ­(krome jednoho statu­) obcany ve vezacich a pak to desitky let vydava za narodni bezpecnost. Na zaklade cehoz pak instaluje nove tajne sluzby ovladane temi z jednoho statu.

Ted se jim jako bumerang vratila chamtivost jejich oligarchie, ktera se chtela dale napakovat na outsourcingu vyroby do komunistickeho raje, ktery vlastne je uz jen tvrde kapitalisticky s totalitnim ovladanim a dohledem nad obcany pomoci zapadnich technologii. Tak zavadi tyto asymetricke obchodni opatreni. Vzpomente na ruzne ­"afery­" s milimetrovymi cipy kdesi na neznamem motherboardu, nikym nerecenzovane a neprozkoumane. Pak ten milimetr, ktery nikdo nikdy nevidel nafouknou do techto obchodnich podrazackych valek.

Vzdycky vzpomenu na dobreho vojaka Svejka jak se mu z toho chtelo blejt. Mne taky.
Odpovědět0  1
Jaky to ma WiFi wignal oproti situaci bez krabicky? Jestli je spodek take hlinikovy, tak to bude dost tlumit, ne?

Zajimalo by me jakou teplotu dosahnete pri zatizeni vsech 4 jader na 100%, jestli to nethrottluje.
Odpovědět0  1
Prehrivani jsem resil take. Uz v pulce Cervence byl hotovy navrh naseho chladice, ktery resi i HATy a to bez zakryvani chladice. Jestli to nekoho zajima muzete si vygooglit moje username :­-­)

FYI prekladam stranky do cestiny

Odpovědět0  1