Crowdfunding: čemu také vděčíme za pokrok?

Crowdfunding je slovní spojení, které slovníky ještě donedávna neznaly, ale myšlenka, která za ním stojí, není nikterak nová. Ve své podstatě jde pouze o sbírku finančních prostředků, v jejímž rámci veřejnost přispívá na nějaký projekt, z nějž pak mohou mít užitek všichni. Crowdfunding je pouze moderní pojetí takové sbírky, které je spojeno s Internetem a má svá pravidla a odnože. Hlavním rozdílem je asi to, že přispívající většinou nezíská za svou účast jen dobrý pocit, ale i něco navíc. Třeba podíl ve společnosti, nebo v případě známých projektů Kickstarteru spíše možnost koupit si konečný produkt přednostně a se slevou. Přispěvatele v projektu crowdfunding bychom tedy neoznačili za filantropa, jako spíše za investora, což s sebou nese i jistá rizika, už jen proto, že svým příspěvkem si kupuje zajíce v pytli. Existují ale i projekty, kde přispěvatelé opravdu pouze pošlou peníze a na oplátku dostanou poděkování.
Celý koncept tedy vyžaduje 3 strany. První z nich je člověk či organizace, která potřebuje finance pro uskutečnění svého záměru. Druhou stranou je právě veřejnost, která potřebné finance poskytne a třetí stranou je platforma, na níž je samotné financování provedeno. Pokud bychom měli rozdělit crowdfunding dle formy, pak by to byly 4. První je založena čistě na dárcovství, kdy přispěvatel dostane na oplátku poděkování a maximálně malý dárek. Druhá zahrnuje odměnu, která může být v podobě adekvátní slevy na finální produkt, či prostě odměnu odpovídající hodnotě poskytnutého příspěvku. Společně s první jde o nejrozšířenější formy crowdfundingu.

Třetí forma by se dala označit za půjčku, čili z přispěvatele se stane věřitel a z opačné strany dlužník, který se zaváže částku splatit i s přiměřeným úrokem. A nakonec tu je čtvrtá forma, v jejímž rámci přispěvatel získá za své peníze rizikový kapitál, což je investice obvykle využívaná při financování firem s velkým potenciálem růstu. A to podobné projekty obvykle jsou, neboť na tom je celý koncept postaven.
Role přispěvatelů však s poskytnutím financí nekončí a zvláště těch, kteří je neposkytli pouze jako dar. Je zřejmé, že budou mít zájem na tom, aby jejich vklad do projektu, který má mít pro ně samotné nějaký užitek, nebyl zbytečný. Mohou tedy shánět další potenciální přispěvatele, kteří se stanou součástí jedné velké komunity. A pak není daleko k tomu, aby se na původní projekt nabalily další, což ilustruje třeba spojení headsetu Oculus Rift a šlapadel Cyberith Virtualizer nebo Virtuix Omni.

Platformy pro crowdfunding

Pokud se mluví o známých projektech, zpravidla se zmiňuje jen několik platforem pro financování, mezi něž patří Kickstatrer, Indiegogo, SeedInvest, Fundable, apod. Všechny ale zmínit nelze, natož abychom se jimi zabývali, protože jich jsou stovky. Největší z nich se pak mohou starat o desítky tisíc různých projektů.

Zajímavostí je, že za vzestupem těchto platforem stojí i zákon známý jako Jobs Act, který prezident Obama podepsal v roce 2012. Tento zákon umožnil, aby crowdfundingové platformy nabídly přispěvatelům více než jen poděkování a levné hračky a umožnily jim stát se součástí projektů v podobě drobných investorů, kteří v dané firmě získají kapitál. Tyto projekty se označují také jako ECF (equity crowdfunding). Když to převedeme do řeči čísel, v předchozím roce dosáhly transakce v celém systému crowdfundingu asi 5 miliard dolarů, což je oproti roku 2012 stoprocentní růst. Z oněch 5 miliard se podíl 200 milionů počítá pro ECF, přičemž pro letošní rok se počítá pro celý crowdfunding také se stoprocentním růstem, ale finance v projektech ECF mají růst trojnásobně až pětinásobně.
Lidé si začínají více všímat těchto nových možností investic a dle názoru analytika ze Světové banky má celý crowdfunding v roce 2025 vyrůst až k 300 miliardám dolarů, z čehož bude mít ECF jistě velký podíl. Není tedy divu, že existuje až zbytečně moc různých platforem, které mezi sebou bojují o úspěch na tomto prudce rostoucím trhu. Však nežijí ze vzduchu, ale z procent, které si odkrojí z celkové částky úspěšně financovaného projektu, přičemž jde nejčastěji o 5 %. Zajímavé také je, že pokud se nepodaří docílit stanovené částky, podíl je ještě vyšší, a to třeba i 9 % či možná více.

V další kapitole se podíváme na největší platformy pro crowdfunding.