Crowdfunding: čemu také vděčíme za pokrok?
12.5.2014, Jan Vítek, článek
Dnes se podíváme na téma veřejného financování, které se v poslední době začíná stále více promítat do světa IT a všeho, co k tomu patří. Co tedy stojí za úspěchem dosud neznámých firem ve světě, kde už dobrý nápad sám o sobě nestačí?
Kapitoly článku:
- Crowdfunding: čemu také vděčíme za pokrok?
- Kickstarter, Indiegogo a ti další
- Jak "nakopnout" projekt?
- Závěr
Teď se podíváme podrobněji na některé z největších platforem pro crowdfunding. Více si však rozebereme jen jednu, a to asi nejznámější z nich - Kickstarter, jehož projekty zpravidla zajišťují pro přispěvatele příslušné odměny.
Další takovou platformou je Indiegogo, která se původně zabývala financováním filmů. Nyní je její záběr v podstatě neomezený a každý si může založit svůj projekt. Jejím heslem je, že je otevřena pro každého, odkudkoliv, aby získal finance pro cokoliv. Do stejné skupiny patří RocketHub, který také zpočátku podporoval především umění, ale nyní je jeho záběr širší, a to především o vědecké projekty. Peerbackers se zaměřuje na podnikatele, a to včetně těch velmi mladých, jimž ještě nebylo ani 15 let, a to formou spolupráce se studentskými organizacemi. Peerbackers také v reakci na vysoké procento selhávajících projektů spustili Crowdfunding Academy, kde se zájemci dozvědí vše potřebné o této formě financování. Tyto tři platformy mají společné i to, že podporují autory projektů z celého světa na rozdíl od Kickstarteru, který podporuje pouze občany USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie/Nového Zélandu a Holandska. Snad se ale jeho aktivity brzy rozšíří i do dalších zemí.
Pak tu máme platformy, jež nabízí možnost financování pomocí půjček. Takovou je třeba SoMoLend, která se specializuje na projekty či firmy, jež již mají něco za sebou. Musí být tedy přinejmenším rok staré a již vykazovat peněžní příjmy a z různých ukazatelů pak SoMoLend určí, na jaký úrok budou peníze od věřitelů poskytovány. Endurance Lending Network patří po bok SoMoLend a orientuje se především na malé firmy, které si potřebují půjčit do půl milionu dolarů. Pro ty je prý takováto půjčka o poznání výhodnější v porovnání s půjčkami od bank.
Kapitálové investice využívají další platformy, v jejichž případě se tak úplně nedá mluvit o crowdfundingu v pravém slova smyslu. Spíše než davy lidí se zde zatím pohybují akreditovaní investoři, kteří poskytují částky v řádu tisíců dolarů. Jde tedy o vyšší částky než u platforem typu Kickstarter, což je pochopitelné, když jde především o investice. Jednou z těchto platforem je Grow Venture Community podporující podnikatele a investory, kteří mají díky ní možnost najít nové partnery, spolupracovníky a zákazníky. Pak tu je třeba MicroVentures titulující se jako investiční banka pro začínající projekty (tzv. startups). Na ty uvalí jakousi správu či povinnou péči a pokud se osvědčí, pomůže jim k získání kapitálu.
My se nyní zaměříme na platformy, které se ve spojení s novými PC a jinými technologiemi zmiňují asi nejčastěji. Jde o Kickstarter a Indiegogo.
Kickstarter je největší platformou svého druhu, která v roce 2013 zajistila různým projektům 480 milionů dolarů od 3 milionů lidí, kteří jsou rozeseti po celém světě v celkem 214 zemích. Z toho více než 800 000 lidí podpořilo více než jeden projekt a desetina z nich dokonce více než 10 projektů. V celém předchozím roce se podařilo zajistit potřebné finance, tedy předem stanovenou cílovou částku, pro téměř 20 000 projektů a další tisíce byly nastartovány.
Mezi již finančně zajištěné projekty patří třeba chytré hodinky Pebble s elektronickým inkoustem, známý VR headset Oculus Rift, jehož výrobce si Facebook pořídil za 2 miliardy dolarů. Pak je tu i Ouya jako otevřená platforma pro hraní na televizorech, která je založena na Androidu a vedle těchto příkladů konzumní elektroniky můžeme zmínit třeba člověkem poháněnou "helikoptéru", která skutečně vzlétla, nebo řadu lokálních projektů jako skatepark ve Philadelphii, výstavu na zbytcích Berlínské zdi a finance z Kickstarteru pomohly i oskarovému nízkorozpočtovému snímku Inocente dostat se na DVD a Blu-ray.
Kickstarter tedy ukazuje, že tímto systémem se dají najít finance v podstatě pro cokoliv. Stačí nabídnout něco, co zaujme ostatní lidi natolik, že budou ochotni přispět z vlastní kapsy, ať už naprosto nezištně nebo kvůli tomu, že budou moci z výsledku také profitovat.
Tato platforma zasahuje podobně jako Kickstarter do mnoha oblastí a vedle technologií podpoří i projekty týkající se umění, sportu, zvířat, jídla, vzdělání, designu, náboženství, apod. Podporuje v podstatě vše možné, takže bylo třeba vytvořit kategorie, aby se usnadnila orientace mezi tisícovkami projektů.
Indiegogo poskytují i přehled projektů řazených dle vybrané částky a pokud je budeme soudit dle toho, jasně vedou technologické projekty. Mezi nimi pak jasně vede projekt Ubuntu Edge, na nějž se vybralo téměř 13 milionů dolarů a jde o chytrý telefon se systémem Android i desktopovým Ubuntu, na němž jsou zajímavé i hardwarové specifikace. Máme tu 4 GB operační paměti, 128 GB pro data a 4,5" obrazovku krytou safírovým sklem. Zájemci, kteří zaplatili 695 dolarů, dostanou svůj Ubuntu Edge v létě.
Alternativou k chytrým hodinkám Pebble z Kickstarteru jsou Kreyos Meteor, které s nimi přímo soupeří, mají podobnou hardwarovou výbavu, ale slibují především lepší funkčnost, jako je podpora Windows Phone 8, Siri, ovládání hlasem nebo vyměnitelné příslušenství. Dá se tedy říci, že zde do jisté míry probíhá i souboj mezi Kickstarterem a Indiegogo.
Za zmínku stojí i zařízení Scanadu Scout, které pomůže ochránit naše zdraví. Dokáže totiž monitorovat srdeční tep, teplotu, tlak, dech, stres a také funguje jako EKG. Stačí si prý Scouta přitisknout na pár sekund na čelo a za chvíli si budeme moci prohlédnout výsledky na telefonu.
Indiegogo se od Kickstarteru liší v tom, že jde o otevřenější platformu, kterou jednak můžeme využít i my a pak lze ihned zveřejnit vlastní projekt, aniž bychom museli čekat na svolení jako na Kickstarteru. Dalším rozdílem je, že na Indiegogo mohou finance od přispěvatelů proudit rovnou na cílový účet a pokud se stane, že není dosaženo cílové částky, můžete si je i tak nechat (pokud si tak stanovíte předem). Na Kickstarteru se v takovém případě peníze vrací k přispěvatelům. Indiegogo tedy nabízí výhodnější podmínky, ale na druhou stranu jde o výrazně menší komunitu, což nás ale nemusí moc zajímat, když Kickstarter je omezený na několik málo zemí, mezi něž Česká republika nepatří.
Projektů pro veřejné financování jsou stovky, takže není divu, že některé jsou české. Za všechny můžeme zmínit HitHit a Nakopni Mě, který se evidentně inspiroval v názvu Kickstarter. Pokud se podíváme na průřez projektů, které v současnosti hledají finance právě na Nakopni Mě, jde většinou o charitativní akce (či rovnou prosté sbírky), různé události nebo projekty týkající se umění a vzdělávání. Podobné to je i na HitHit, takže se dá říci, že české portály slouží přeci jen jiným cílům než ty velké zahraniční a liší se samozřejmě i požadované částky.
aktuální projekty na HitHit
Otázkou tedy je, zda je vhodné pro hledání financí pro svůj projekt použít právě některý z českých portálů, nebo zahraniční. Záleží pochopitelně na tom, o jaký projekt jde a jaký bude mít dosah. Pokud jde o něco, co se ve výsledku za hranice ani nedostane, těžko tam lze hledat podporu. Nicméně právě zahraniční portály mají daleko větší potenciál než ty české, čili formují větší komunity jako potenciální zdroj financí, čili pokud můžete a váš projekt má smysl, budete chtít jej prezentovat co nejvíce lidem.
Jako všude jinde se i mezi zakladateli projektů mohou najít křiváci, kteří myslí především na rychlý výdělek a to i za cenu nesplnění základních podmínek, s nimiž předem souhlasili. Je tomu teprve pár dní, co byla ve státě Washington podána první žaloba, která je spojena s projektem na Kickstarteru. Konkrétně šlo od projekt Eda Nashe, který v roce 2012 vybral přes 25 tisíc dolarů od 810 lidí, čímž o 10 tisíc překročil cílovou částku. Slíbil za ně karetní hru Asylum a dle podmínek Kickstarteru měl Nash svůj úkol splnit, nebo všem vrátit jejich peníze a jak je zřejmé, nestalo se ani jedno.
Je třeba si uvědomit, že Kickstarter ani žádná jiná platforma nijak nepopohání zakladatele projektů, čili nad nimi nestojí jako policajt. Je možné se bránit občanskoprávní cestou a nepoctivci zase mohou spoléhat na to, že lidé raději spolknou hořkou pilulku, než aby se s nimi pouštěli do soudního sporu a obětovali čas a energii, i když by to měl být logicky předem vyhraný spor. Je tedy třeba myslet na to, že pokud poskytneme peníze na úspěšný projekt (tedy úspěšný z hlediska dosažení cílové částky), jsou pryč a cesta k jejich navrácení nemusí být vůbec snadná.
Další takovou platformou je Indiegogo, která se původně zabývala financováním filmů. Nyní je její záběr v podstatě neomezený a každý si může založit svůj projekt. Jejím heslem je, že je otevřena pro každého, odkudkoliv, aby získal finance pro cokoliv. Do stejné skupiny patří RocketHub, který také zpočátku podporoval především umění, ale nyní je jeho záběr širší, a to především o vědecké projekty. Peerbackers se zaměřuje na podnikatele, a to včetně těch velmi mladých, jimž ještě nebylo ani 15 let, a to formou spolupráce se studentskými organizacemi. Peerbackers také v reakci na vysoké procento selhávajících projektů spustili Crowdfunding Academy, kde se zájemci dozvědí vše potřebné o této formě financování. Tyto tři platformy mají společné i to, že podporují autory projektů z celého světa na rozdíl od Kickstarteru, který podporuje pouze občany USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie/Nového Zélandu a Holandska. Snad se ale jeho aktivity brzy rozšíří i do dalších zemí.
Pak tu máme platformy, jež nabízí možnost financování pomocí půjček. Takovou je třeba SoMoLend, která se specializuje na projekty či firmy, jež již mají něco za sebou. Musí být tedy přinejmenším rok staré a již vykazovat peněžní příjmy a z různých ukazatelů pak SoMoLend určí, na jaký úrok budou peníze od věřitelů poskytovány. Endurance Lending Network patří po bok SoMoLend a orientuje se především na malé firmy, které si potřebují půjčit do půl milionu dolarů. Pro ty je prý takováto půjčka o poznání výhodnější v porovnání s půjčkami od bank.
Kapitálové investice využívají další platformy, v jejichž případě se tak úplně nedá mluvit o crowdfundingu v pravém slova smyslu. Spíše než davy lidí se zde zatím pohybují akreditovaní investoři, kteří poskytují částky v řádu tisíců dolarů. Jde tedy o vyšší částky než u platforem typu Kickstarter, což je pochopitelné, když jde především o investice. Jednou z těchto platforem je Grow Venture Community podporující podnikatele a investory, kteří mají díky ní možnost najít nové partnery, spolupracovníky a zákazníky. Pak tu je třeba MicroVentures titulující se jako investiční banka pro začínající projekty (tzv. startups). Na ty uvalí jakousi správu či povinnou péči a pokud se osvědčí, pomůže jim k získání kapitálu.
My se nyní zaměříme na platformy, které se ve spojení s novými PC a jinými technologiemi zmiňují asi nejčastěji. Jde o Kickstarter a Indiegogo.
Kickstarter
Kickstarter je největší platformou svého druhu, která v roce 2013 zajistila různým projektům 480 milionů dolarů od 3 milionů lidí, kteří jsou rozeseti po celém světě v celkem 214 zemích. Z toho více než 800 000 lidí podpořilo více než jeden projekt a desetina z nich dokonce více než 10 projektů. V celém předchozím roce se podařilo zajistit potřebné finance, tedy předem stanovenou cílovou částku, pro téměř 20 000 projektů a další tisíce byly nastartovány.
Mezi již finančně zajištěné projekty patří třeba chytré hodinky Pebble s elektronickým inkoustem, známý VR headset Oculus Rift, jehož výrobce si Facebook pořídil za 2 miliardy dolarů. Pak je tu i Ouya jako otevřená platforma pro hraní na televizorech, která je založena na Androidu a vedle těchto příkladů konzumní elektroniky můžeme zmínit třeba člověkem poháněnou "helikoptéru", která skutečně vzlétla, nebo řadu lokálních projektů jako skatepark ve Philadelphii, výstavu na zbytcích Berlínské zdi a finance z Kickstarteru pomohly i oskarovému nízkorozpočtovému snímku Inocente dostat se na DVD a Blu-ray.
Kickstarter tedy ukazuje, že tímto systémem se dají najít finance v podstatě pro cokoliv. Stačí nabídnout něco, co zaujme ostatní lidi natolik, že budou ochotni přispět z vlastní kapsy, ať už naprosto nezištně nebo kvůli tomu, že budou moci z výsledku také profitovat.
Indiegogo
Tato platforma zasahuje podobně jako Kickstarter do mnoha oblastí a vedle technologií podpoří i projekty týkající se umění, sportu, zvířat, jídla, vzdělání, designu, náboženství, apod. Podporuje v podstatě vše možné, takže bylo třeba vytvořit kategorie, aby se usnadnila orientace mezi tisícovkami projektů.
Indiegogo poskytují i přehled projektů řazených dle vybrané částky a pokud je budeme soudit dle toho, jasně vedou technologické projekty. Mezi nimi pak jasně vede projekt Ubuntu Edge, na nějž se vybralo téměř 13 milionů dolarů a jde o chytrý telefon se systémem Android i desktopovým Ubuntu, na němž jsou zajímavé i hardwarové specifikace. Máme tu 4 GB operační paměti, 128 GB pro data a 4,5" obrazovku krytou safírovým sklem. Zájemci, kteří zaplatili 695 dolarů, dostanou svůj Ubuntu Edge v létě.
Alternativou k chytrým hodinkám Pebble z Kickstarteru jsou Kreyos Meteor, které s nimi přímo soupeří, mají podobnou hardwarovou výbavu, ale slibují především lepší funkčnost, jako je podpora Windows Phone 8, Siri, ovládání hlasem nebo vyměnitelné příslušenství. Dá se tedy říci, že zde do jisté míry probíhá i souboj mezi Kickstarterem a Indiegogo.
Za zmínku stojí i zařízení Scanadu Scout, které pomůže ochránit naše zdraví. Dokáže totiž monitorovat srdeční tep, teplotu, tlak, dech, stres a také funguje jako EKG. Stačí si prý Scouta přitisknout na pár sekund na čelo a za chvíli si budeme moci prohlédnout výsledky na telefonu.
Indiegogo se od Kickstarteru liší v tom, že jde o otevřenější platformu, kterou jednak můžeme využít i my a pak lze ihned zveřejnit vlastní projekt, aniž bychom museli čekat na svolení jako na Kickstarteru. Dalším rozdílem je, že na Indiegogo mohou finance od přispěvatelů proudit rovnou na cílový účet a pokud se stane, že není dosaženo cílové částky, můžete si je i tak nechat (pokud si tak stanovíte předem). Na Kickstarteru se v takovém případě peníze vrací k přispěvatelům. Indiegogo tedy nabízí výhodnější podmínky, ale na druhou stranu jde o výrazně menší komunitu, což nás ale nemusí moc zajímat, když Kickstarter je omezený na několik málo zemí, mezi něž Česká republika nepatří.
A co Češi?
Projektů pro veřejné financování jsou stovky, takže není divu, že některé jsou české. Za všechny můžeme zmínit HitHit a Nakopni Mě, který se evidentně inspiroval v názvu Kickstarter. Pokud se podíváme na průřez projektů, které v současnosti hledají finance právě na Nakopni Mě, jde většinou o charitativní akce (či rovnou prosté sbírky), různé události nebo projekty týkající se umění a vzdělávání. Podobné to je i na HitHit, takže se dá říci, že české portály slouží přeci jen jiným cílům než ty velké zahraniční a liší se samozřejmě i požadované částky.
aktuální projekty na HitHit
Otázkou tedy je, zda je vhodné pro hledání financí pro svůj projekt použít právě některý z českých portálů, nebo zahraniční. Záleží pochopitelně na tom, o jaký projekt jde a jaký bude mít dosah. Pokud jde o něco, co se ve výsledku za hranice ani nedostane, těžko tam lze hledat podporu. Nicméně právě zahraniční portály mají daleko větší potenciál než ty české, čili formují větší komunity jako potenciální zdroj financí, čili pokud můžete a váš projekt má smysl, budete chtít jej prezentovat co nejvíce lidem.
Crowdfunding není bez rizika
Jako všude jinde se i mezi zakladateli projektů mohou najít křiváci, kteří myslí především na rychlý výdělek a to i za cenu nesplnění základních podmínek, s nimiž předem souhlasili. Je tomu teprve pár dní, co byla ve státě Washington podána první žaloba, která je spojena s projektem na Kickstarteru. Konkrétně šlo od projekt Eda Nashe, který v roce 2012 vybral přes 25 tisíc dolarů od 810 lidí, čímž o 10 tisíc překročil cílovou částku. Slíbil za ně karetní hru Asylum a dle podmínek Kickstarteru měl Nash svůj úkol splnit, nebo všem vrátit jejich peníze a jak je zřejmé, nestalo se ani jedno.
Je třeba si uvědomit, že Kickstarter ani žádná jiná platforma nijak nepopohání zakladatele projektů, čili nad nimi nestojí jako policajt. Je možné se bránit občanskoprávní cestou a nepoctivci zase mohou spoléhat na to, že lidé raději spolknou hořkou pilulku, než aby se s nimi pouštěli do soudního sporu a obětovali čas a energii, i když by to měl být logicky předem vyhraný spor. Je tedy třeba myslet na to, že pokud poskytneme peníze na úspěšný projekt (tedy úspěšný z hlediska dosažení cílové částky), jsou pryč a cesta k jejich navrácení nemusí být vůbec snadná.
