Čtyři vesmírné agentury se chystají mapovat Mars a hledat vodu pod povrchem

Jedná se tak o záměr vyslat k Marsu rovnou čtyři sondy, které by se usídlily na oběžné dráze planety a z ní prováděly průzkum. Mělo by pak jít o společný záměr NASA, italské ASI, kanadské CSA a také japonské JAXA. Ty zatím uvedly, že mají o takovou věc zájem, čili v dalším kroku by mělo případně následovat připravení podrobného plánu a rakety by dle předběžného vyjádření měly startovat snad už v roce 2026. Mluvit pak můžeme o mezinárodní misi International Mars Ice Mapper (I-MIM), která bude zkoumat umístění, hloubku i objem podpovrchovým ložisek vodního ledu na Marsu. 

 

 

Získaná data budou hodnotná jednak pro vědce, kteří budou mít přehled o tom, kam ustoupila voda poté, co se ztratila z povrchu Marsu. Sonda s radarem ovšem poskytne i nové informace o prachu, regolitu a vrstvách hornin, což bude cenné opět pro vědce zkoumající minulost našeho souseda, ale všechno to se bude hodit i pro případné budoucí mise, které mohou spoléhat právě na využití lokálních zásob, anebo také v ledu hledat případné pozůstatky života. K tomu budeme potřebovat vědět, kde najít vodu v potřebném množství a podobě a také jak složité bude se k ní dostat. 

 

Právě obtížnost dosažení zásob vodního ledu je třeba brát velice vážně, což svým způsobem ukázala sonda InSight, jejíž krtek HP3 se měl být schopen zavrtat několik metrů pod povrch. Ve skutečnosti se sotva dokázal sám schovat do regolitu a do větší hloubky se probít už nedokázal, takže NASA nedávno tyto snahy ukončila. Nicméně při dobývání vody se už určitě nebude používat kovové šidítko s výkonem pár wattů. 

 

Hlavní část mise Mars Ice Mapper by mohla trvat jen cca měsíc. Celý koncept zatím moc dobře vysvětlen nebyl, ale i tak jsme se dozvěděli, že tu prostě máme celkem čtyři satelity. Tím hlavním by měl být satelit vybavený radarem od kanadské CSA, jenž využije velkou reflektorovou anténu, s jejíž pomocí bude hledat zásoby vody. Ten bude obíhat planetu v nižší hladině a výše budou umístěny tři další satelity, z nichž jeden bude komunikovat se Zemí. Tři tedy budou logicky proto, aby vždy alespoň jeden měl přímé spojení s hlavním mapovacím satelitem. 

 

My ale v nejbližší době můžeme očekávat jinou vzrušující událost. Právě za dva týdny, čili 18. února, bude přistávat rover Perseverance po své sedmiměsíční plavbě meziplanetárním prostorem. 

 

Zdroj: NASA